a1_Cíle. Cílem práce je zjištění determinant etnických stereotypů. Pozornost je věnována zejména stereotypům Romů a Vietnamců v českém prostředí. Soubor a podmínky. Prvního výzkumu se zúčastnil soubor 198 studentů a studentek ze tří různých pražských humanitně orientovaných vysokých škol. Druhého výzkumu se zúčastnil soubor 46 studentů a studentek ze dvou humanitně orientovaných pražských vysokých škol. K měření explicitních etnických stereotypů a postojů autoři použili otevřený dotazník, k měření implicitních postojů afektivní priming. Kromě toho použili ve druhém šetření škály tradičního a moderního rasismu a protestantských a humanisticko-rovnostářských hodnot. Hypotézy. V prvním šetření byly testovány dvě hlavní hypotézy. Podle první z nich je jednou z klíčových dimenzí atributů etnických stereotypů dimenze reflektující hodnoty protestantské pracovní etiky (pracovitost, šetrnost, askeze atp.). V souladu s tím (2. hypotéza) bude hodnocení jednotlivých etnických kategorií (včetně vlastní) závislé na umístění na této dimenzi. Ve druhém šetření autoři testovali dvě další hypotézy. Podle první z nich budou konzervativní jedinci připisovat Romům tím negativnější atributy, čím negativnější k nim budou mít implicitní postoje. Podle druhé hypotézy budou liberální jedinci připisovat Romům atributy, jejichž valence bude inkongruentní s jejich implicitními postoji. Statistické analýzy. V prvním šetření byla obdržená data analyzována především pomocí korespondenční a faktorové analýzy. Ve druhém šetření byla data nejprve podrobena psychometrickým analýzám a poté analyzována v sérii korelačních a regresních analýz. Výsledky. Výsledky statistických analýz jsou s hypotézami v poměrně dobré shodě., a2_Omezení. Protože se šetření zúčastnili studenti a studentky humanitních oborů, kteří mohou být více výkonově orientovaní a kteří rovněž mohou mít zčásti odlišné stereotypy a postoje k Romům a Vietnamcům než jiné subpopulace, je otevřenou otázkou, na jaké subpopulace lze naše zjištění extrapolovat., b1_Goal. The goal of the study is to find the determinants of ethnic stereotypes. The attention is paid namely to the stereotypes of Roma and Vietnamese in the Czech environment. Sample and conditions. 198 students of humanities from three Prague universities took part in the first study. 46 students of humanities from two Prague universities took part in the second study. For measuring the explicit ethnic stereotypes and attitudes the open questionnaire was used, for measuring the implicit attitudes the affective priming was used. Except of that in the second study the scale of traditional and modern racism and the scale of protestant and humanistic egalitarian values were used. Hypotheses. Two main hypotheses were tested in the first study. According to the first one the key dimension of attributes of ethnic stereotypes is the dimension reflecting values of protestant work ethics (diligence, frugality, austerity). In accordance with it (the second hypothesis) the evaluation of particular ethnic categories (including the one´s own) depends on the position on this dimension. In the second study, next two hypotheses were tested. According to the first one the conservative people attribute to Roma the more negative attributes the more negative implicit attitudes to them they have. According to the second hypothesis the liberal people attribute to Roma the attributes with valence that is incongruent with their implicit attitudes., b2_Statistical analysis. In the first study, the data were analyzed by the means of correspondence and factor analyses. In the second study, the data were first psychometrically analyzed and then analyzed in the series of correlation and regression analyses. Results. The results of statistical analyses are relatively well fitting the hypotheses. Limits. The students of humanities who can be more achievement oriented and can have partly different stereotypes and attitudes to Roma and vietnamese than other subpopulations were taking part in the studies. The question to which subpopulations the findings can be generalized remains thus open., Karel Hnilica, Lia Radová., and Obsahuje seznam literatury
Príspevok sa zaoberá analýzou konceptu validity a hľadaním dôvodov absencie konsenzu v jej definovaní a vnímaní. Najvýznamnejšie koncepcie validity sú konfrontované z diachronického hľadiska s dôrazom na konceptuálne a epistemologické otázky. Táto analýza naznačuje, že rozdiely medzi jednotlivými koncepciami validity nie sú terminologickými hrami, ale majú vecné dôsledky. Zároveň je demonštrované, že význam aj tej najužšej a najčastejšie uvádzanej definície (test je validný, ak meria to, čo má merať) závisí na niekoľkých voľbách, ktoré sú v zásade arbitrárne. Tie následne implikujú empirické postupy potrebné pre atribúciu prívlastku „validný“ a v konečnom dôsledku aj to, či by mala byť validita považovaná za relačný alebo kauzálny koncept., The article discusses the concept of validity and explores the reasons for the absence of a widespread consensus in its definition and perception. Applying a diachronic perspective, the most influential conceptions of validity are being confronted with an emphasis on both conceptual and epistemological issues. Based on that analysis, it is argued that differences between several conceptions of validity are not just a terminological quibble. Furthermore, it is demonstrated that the meaning of even the simplest and mostly cited definition (a test is valid if it measures what it purports to measure) depends on some choices that are in fact arbitrary. These choices made further imply the epistemological procedures needed for the attribution of the "validity" label and whether validity should be considered a relational or a causal concept., Ivan Ropovik., and Obsahuje seznam literatury
Problém. V doterajších výskumoch bolo potvrdené, že viera v spravodlivý svet má pozitívny vzťah k subjektívnej pohode obetí nespravodlivosti ale aj iných osôb. Doposiaľ však nie je dostatočne objasnené, aké konkrétne procesy za tým stoja. Je možné predpokladať, že osoby ochraňujú svoju vieru v spravodlivý svet a tým aj svoju subjektívnu pohodu pomocou nasledovných kopingových reakcií: 1) sebaobviňovaním, 2) minimalizovaním intencionality (napr. úmyslu ublížiť), 3) vyhýbaním sa ruminácii (napr. sebaľutovaniu: „prečo sa to stálo práve mne?“), 4) minimalizovaním dôsledkov (napr. z aspektu ubližujúceho konania), 5) odpustením a 6) vyhýbaním sa pomste. Metóda. Bol skonštruovaný nástroj na meranie konkrétnych kopingových reakcií na prežitú nespravodlivosť v piatich odlišných životných situáciách a na súbore 150 žiakov gymnázia vo veku 15–19 rokov boli tieto reakcie merané spolu s premennými subjektívnej pohody. Výsledky a diskusia. Bolo zistené, že štyri kopingové reakcie tvoria jeden faktor, ktorý bol nazvaný asimilatívne kopingové reagovanie na prežitú nespravodlivosť, a že tento faktor významne koreluje v troch z piatich životných situácií s vierou v spravodlivý svet, avšak nekoreluje s premennými subjektívnej pohody. To znamená, že viera v spravodlivý svet síce dokáže v súlade s predpokladom objasniť kopingové reakcie opytovaných osôb, avšak asimilatívne kopingové reagovanie nesprostredkovalo efekt viery v spravodlivý svet vo vzťahu k subjektívnej pohode. Toto neočakávané zistenie je diskutované z aspektu vhodnosti zvoleného spôsobu merania skúmaných premenných., Problem. It was confirmed in previous studies that belief in a just world is positively related to subjective well-being of victims of injustice but also of other persons. Up to now it is not sufficiently clarified which particular processes are in the background. It is possible to suppose that people protect their belief in a just world and thus their subjective well-being by the means of the following coping reactions: 1. self-accusation, 2. intentionality minimizing (e.g. intention to harm), 3. rumination avoiding (e.g. selfregretting: „why this happened just to me?”), 4. consequences minimizing (e.g. of harming activity), 5. forgetting, 6. revenge avoiding. Method. An instrument for measuring the particular coping reactions to the experienced injustice in five different life situations was constructed and these reactions were measured at the same time with variables of subjective wellbeing in the sample of 150 high school students aging 15 to 19 years. Results and discussion. It was found that four coping reactions form one factor entitled assimilative coping reacting on experienced injustice and that this factor is significantly correlated to belief in a just world in three of five life situations but is not correlated to variables of subjective well-being. Although the belief in a just world is able to clarify the coping reactions of studied persons according the assumption the assimilative coping reacting did not mediate the effect of belief in a just world in relation to subjective well-being. This unexpected finding is discussed from the aspect of a suitability of the chosen way of measuring the studied variables., Josef Džuka, Claudia Dalbert, Manfred Schmitt., and Obsahuje seznam literatury
Studie uvádí přehled studií zaměřených na využití expoziční terapie virtuální realitou (VRET) v rámci léčby úzkostných poruch. Autoři vymezují základní pojmy z oblasti úzkostných poruch, kyberprostoru, virtuální reality a VRET. Jejich cílem bylo zmapování výzkumných studií, jejich rozbor a interpretace výsledků. Příspěvek se zaměřuje na efekt účinnosti VRET v léčbě strachu z létání, strachu z výšek a sociální fobie. Z analýzy výzkumných studií vyplývá, že VRET má prokazatelný efekt při léčbě anxiózních poruch., The study provides an overview of articles about the use of virtual reality exposure therapy (VRET) in the treatment of anxiety disorders. Authors defined the basic concepts as anxiety disorders, cyberspace, virtual reality and VRET. The aim of article is to map the specific research studies, their analysis and interpretation. Authors focused on the effect size of VRET in the fear of flying, acrophobia and social phobia treatment. They close that VRET has demonstrable effect on effectiveness of anxious disorders treatment., Jan Šmahaj, Roman Procházka., and Obsahuje seznam literatury
Cieľ.V posledných rokoch sa na Slovensku rozvíja výskum rečovej ontogenézy u detí s normálnym aj narušeným vývinom reči, no porozumenie viet bolo zatiaľ skúmané len okrajovo. Cieľom štúdie je zmapovať porozumenie viet u slovensky hovoriacich intaktných detí vo veku od 6 do 10 rokov. Výskumný súbor a metóda. Vo výskume sa analyzuje porozumenie viet u 160 slovensky hovoriacich detí v mladšom školskom veku rozdelených po 40 do štyroch vekových kategórií. Autorky použili pri vyšetrovaní detí vlastný test a metódu priraďovania obrázka k počutej vete. Deti vyberali z dvoch obrázkov, na ktorých bola znázornená rovnaká činnosť, no na ktorých si účastníci deja vymieňali svoje roly. Hypotézy. Sledoval sa vplyv rôznych lingvistických faktorov, ako sú syntaktická štruktúra vety, dĺžka vety, prítomnosť morfologického kľúča na začiatku vety či poradie sémantických rolí. Výsledky. Výsledky ukazujú, že spracovávanie niektorých lingvistických faktorov dosahuje takmer stropové výkony už u najmladších detí. Na druhej strane pri iných faktoroch (napr. neprítomnosť morfologického kľúča v prvom podstatnom mene vo vete, nekanonické poradie sémantických rolí) s vekom detí narastá priemerný výkon. Na základe týchto výsledkov možno identifikovať „ťažšie“ lingvistické faktory vo vývine porozumenia ešte aj v mladšom školskom veku., Objectives. In the recent years in Slovakia, a research of the speech ontogenesis in typically developing children and children with language impairment begins the sentence comprehension so far, however, has been studied rarely. The aim of this study is to map the sentence comprehension in typically developing Slovak-speaking children at the age from 6 to 10 years. Sample and setting. The sentence comprehension is analysed in 160 Slovak-speaking children at the younger school age which were divided into four age categories, with 40 subjects in each category. The authors used for the assessment of children their own test and the method of picture-matching task to a heard sentence. Children chose one of two pictures in which the same activity was depicted with changed semantic roles of the main actors. Hypotheses. The influence of various linguistic factors such as the syntactic complexity, the length of the sentence, the presence of a morphological cue at the beginning of the sentence or the order of semantic roles was followed. Results. The results show that the processing of some linguistic factors is at the ceiling already in the youngest children. On the other hand, the average performance accrues with the increasing age of the children (for example, the absence of a morphological cue in the first noun of the sentence, the non-canonical order of semantic roles). On the ground of these results, it is possible to identify “the more difficult” linguistic factors in the development of comprehension still at the younger school age., Jana Marková, Marína Mikulajová., and Obsahuje seznam literatury
Když benevolence zraňuje ženy a favorizuje muže: účinky ambivalentního sexismu na aspirace na vůdcovství Literatura o ambivalentním sexismu ukázala, že benevolence vůči ženám může být dokonce škodlivější než otevřené nepřátelství, protože není jasně rozpoznatelná jako druh předsudku, a tak je obtížnější s ní bojovat. Podobně benevolence vůči mužům predikuje vnímanou oprávněnost genderové hierarchie. Účinek sexismu na mužské a ženské aspirace na vůdcovství však ještě nebyl zkoumán. Účastníci studie (N = 101) byli poučeni o sexismu (hostilním vs. benevolentním) vůči vlastnímu pohlaví. Výsledky ukázaly, že benevolence podporuje možnost udržení vůdcovské role u mužů, ale odrazuje ženy od vůdcovských pozic. Ženy dokonce považují benevolentní a hostilní postoje vůči ženám za podobné předsudky. Muži naopak vymezují hostilní sexismus vůči mužům jako více předsudečný než benevolentní postoje., Literature on ambivalent sexism has shown that benevolence toward women can be even more pernicious than explicit hostility because it is not clearly recognizable as a form of prejudice and thus it is more difficult to combat. Similarly, benevolence toward men predicts the perceived legitimacy of gender hierarchy. However, the effects of sexism on men’s and women’s leadership aspiration have not been studied yet. In the present study participants (N = 101) were primed with sexism (Hostile vs. Benevolent) toward their own gender. Results showed that benevolence fosters the possibility of holding a leadership role for men, but harms women from leader positions. Moreover, women consider benevolent and hostile attitudes toward women as similarly prejudiced. On the contrary, men define hostile sexism toward men as more prejudiced than benevolent attitudes., Chiara Rollero, Angela Fed., and Obsahuje seznam literatury