Type: přehledy - LINDAT/CLARIAH-CZ Catalog Search Results

Start Over Type přehledy

1761. První světová válka den po dni /

Creator:: Westwell, Ian
Publisher:: Naše vojsko,
Type:: publikace fotografické and přehledy
Subject:: Světové dějiny, válka první světová (1914-1918), fotografie dokumentární, světové dějiny 1914-1918, and dějiny vojenství
Language:: Czech
Description:: Na obálce pod názvem: 2014 - 100 let výročí začátku první světové války and Obsahuje rejstřík
Rights:: unknown

1762. První zkušenosti s vyšetřením Oncotype DX u pacientek s karcinomem prsu

Creator:: Ušiaková, Zuzana and Petruželka, Luboš
Format:: print, text, and regular print
Type:: model:article, article, Text, přehledy, kazuistiky, and TEXT
Subject:: nádory prsu--diagnóza--etiologie--terapie, chemoterapie adjuvantní--využití, genetické testování--metody--využití, molekulární medicína--klasifikace--metody, receptory estrogenů, epidermální růstový faktor, geny erbB-2--genetika--imunologie--účinky léků, výsledky a postupy - zhodnocení (zdravotní péče)--metody--využití, směrnice pro lékařskou praxi jako téma, ženské pohlaví, dospělí, lidé středního věku, staří, lidé, Multigenové eseje (MGA), and Multigenová esej Oncotype DX
Language:: Czech and English
Description:: Hormonálně dependentní karcinom prsu je heterogenní onemocnění z pohledu molekulárního i klinického. Riziko relapsu časného karcinomu prsu léčeného adjuvantní hormonální terapií kolísá. Prediktivní markery pro volbu chemoterapie (CHT) u obecně příznivého nádoru s pozitivitou estrogenových receptorů (ER) a bez exprese receptoru pro epidermální růstový faktor HER2 (ER+/HER2-) jsou nedostatečné a vedou k indikaci CHT tam, kde nemůže mít efekt. To dokládá i molekulární klasifikace, která ukazuje, že hormonálně dependentní karcinom prsu není uniformní entitou, ale skupina nádorů s odlišnými vlastnostmi, které vyžadují individuální přístup v indikaci adjuvantní terapie. Oncotype DX je multigenová esej (MGA) s prognostickým i prediktivním významem. Na základě studií s více než pěti tisíci pacientkami s ER+/HER2- časným karcinomem prsu s průkaznou úrovní evidence, dosáhlo jeho použití klinické praxe. Test je v ČR (onkologických centrech) dostupný od ledna 2014 pro indikovanou skupinu nemocných. První zkušenosti s tímto vyšetřením jsou velmi dobré. Na onkologické klinice VFN a 1.LF UK v Praze bylo dosud vyšetřeno přes 20 pacientek., Hormonal dependent breast cancer is a heterogeneous disease from a molecular and clinical perspective. The relapse risk of early breast cancer patients treated with adjuvant hormonal therapy varies. Validated predictive markers concerning adjuvant cytotoxic treatment are still lacking in ER+/HER2- breast cancer, which has a good prognosis in general. This can lead to the inefficient chemotherapy indication. Molecular classification of breast cancer reports evidence about the heterogeneity of hormonal dependent breast cancer and its stratification to different groups with different characteristics. Oncotype DX is a multigene assay with a prognostic and predictive impact. On behalf of evidence with more than 5000 patients the test obtain clinical practice. For indicated group of patients is the test available in oncology centres from January 2014 in the Czech Republic. First experiences with this examination are very good. There were examined more than 20 breast cancer patients in oncology clinic in General University Hospital and First Faculty of Medicine Charles University in Prague., Zuzana Ušiaková, Luboš Petruželka, and Literatura
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1763. Psychické poruchy a kardiovaskulární onemocnění

Creator:: Hudáková N., Kala, Petr, Šebo, Marek, Ustohal, Libor, Kašpárek, Tomáš, and Kaňovský, Jan
Format:: print, text, and regular print
Type:: model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:: kardiovaskulární nemoci--etiologie--mortalita--psychologie, duševní poruchy--komplikace--mortalita, deprese--diagnóza--farmakoterapie--komplikace--patologie, rizikové faktory, prospektivní studie, ischemická choroba srdeční--etiologie--patologie--psychologie, životní styl, komorbidita, prevalence, akutní koronární syndrom--farmakoterapie--psychologie, sertralin--terapeutické užití, antidepresiva--terapeutické užití, prognóza, obezita, and lidé
Language:: Czech and English
Description:: Výzkum se dnes široce zabývá tématem společného výskytu kardiovaskulárních onemocnění a deprese. Zvažuje různé aspekty, mezi nimiž je i pátrání po tom, zda existuje příčinná souvislost mezi depresí a kardiovaskulárními onemocněními nebo zda má deprese vliv na horší rekonvalescenci pacientů po infarktu myokardu a na vyšší výskyt komplikací. Deprese je spojována s výskytem komorbidit, jako je metabolický syndrom nebo diabetes mellitus. Určitou roli může hrát také horší funkce autonomního nervového systému nebo nezdravý životní styl. Deprese se vyskytuje u pacientů po infarktu myokardu ve větší míře než u normální populace a je považována za rizikový faktor, který zhoršuje prognózu pacienta. Proto je důležité se zaměřit na skríning deprese a případně i anxiety u těchto pacientů, tyto u nich včas odhalit a zajistit optimální léčbu., Researchers currently focus on a wide range of aspects associated with coincidence of cardiovascular diseases and depression. These include a search for a possible causal link between depression and coexisting cardiovascular disorder as well as the association between depression and poorer recovery after myocardial infarction or higher complication rate. Major depression is connected with comorbidities such as the metabolic syndrome and diabetes mellitus. Impaired autonomous nerve system function and unhealthy lifestyle can also play their role. Depression is more frequent in patients with a history of myocardial infarction and is considered a major risk factor of poorer prognosis. It is undoubtedly important to screen this patient group for both depression and anxiety so that appropriate treatment can be initiated if needed. Key words: myocardial infarction – major depression – coronary artery disease The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and N. Hudáková, P. Kala, M. Šebo, L. Ustohal, T. Kašpárek, J. Kaňovský
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1764. Psychofarmaka v léčbě bolesti

Creator:: Vinař, Oldřich
Type:: model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:: bolest--farmakoterapie, analgetika--terapeutické užití, psychofarmakologie--metody, antidepresiva--terapeutické užití, substance P--terapeutické užití, amitriptylin--terapeutické užití, inhibitory vychytávání serotoninu--terapeutické užití, and lidé
Language:: Czech and English
Description:: Bolest je subjektivní fenomén. Podněty k jejímu vzniku mohou být psychogenní nebo somatogenní. V její patogenezi se uplatňuji obdobně mechanizmy jako pn depresivní poruše. Akutní bolest má signální význam, což zpravidla vede lékaře k nalezeni její příčiny a ke kauzální léčbě. Naproti tomu chronická bolest takový význam nemá a léčíme ji často vedle působení na její patogenezu (např. u revmatických chorob) symptomaticky. Psychofarmaka se uplatňují bud jako adjuvantní léčba (antipsychotika, hypnotika, anxiolytika) nebo jako léky s vlastním analgetickým účinkem. Takovými léky jsou antidepresiva, která posílením noradrenergní a serotoninergní neurotransmise v descendentních míšních drahách tlumí bolest už na úrovni míchy. Z antidepresiv mají spolehlivý účinek především antidepresiva první generace (tricykUcká antidepresiva, TCA). Méně výrazný analgetický účinek, ale s výhodou menších nežádoucích účinků a menšího rizika interakcí s léky užívanými v somatické medicíně má třeti generace antidepresiv, SSRI (selektivní inhibitory zpětného vychytávání serotoninu). Perspektivní je užiti čtvrté generace antidepresiv, která mají zase jak účinek serotoninergní, tak noradrenergní. Jak v patogeneze depresivní poruchy, tak v patogeneze chronické bolesti se uplatňují stresové mechanizmy. Při zvládání stresu má vedle psychofarmak značný význam psychoterapie., Pain is a subjective phenomenon. Stimuli leading to the pain can be psychogenic or somatogenic. Mechanisms similar to those in depressive disorder are implicated in the pathogenesis of pain. Acute pain has a signaling function which usually helps a doctor to find a cause and a causal therapy. On the contrary, chronic pain lacks such a function and we often treat it besides its pathogenesis management (e.g. in rheumatic disorders) symp tomatically. Psychopharmacological agents are implicated or as an adjuvant therapy (antipsychotics, hypnotics, anxiolytics) or as agents with its own analgesic effect. These drugs include antidepressants which by strengthening noradrenergic and serotoninergic neurotransmission in descendent spinal paths dampen the pain already in the level of the spinal cord. Among antidepressants, the first generation (tricyclic antidepressants, TCA) has an infallible effect. The third generation antidepressants - SSRI (selective serotonine reuptake inhibitors) have less marked analgesic effect but an advantage of smaller adverse effects and lower risk of interactions with drugs used in somatic medicine. The use of the forth generation antidepressants which have again both serotoninergic and noradrenergic effects is perspective. Stress mechanisms are involved both in the pathogenesis of depressivé disorder and in the pathogenesis of chronic pain. Besides psychopharmacological agents psychotherapy is very important in the stress management., Oldřich Vinař, and Lit. 19
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1765. Psychologie je servisní obor – slouží tam, kde je potřeba

Creator:: Nápravová, Lucie
Format:: print, text, and regular print
Type:: model:article, article, Text, přehledy, and TEXT
Subject:: lidé, ženské pohlaví, duševní zdraví, komplexní zdravotní péče, role lékaře, pacienti--psychologie, gynekologická onemocnění--psychologie, duševní poruchy--diagnóza, interprofesionální vztahy, gynekologie, péče o duševní zdraví, systémová odborná týmová péče, psychologická role gynekologa, biopsychosociální aspekty, and komplexní péče
Language:: Czech and English
Description:: Role gynekologa je mimořádná z hlediska psychologických nároků, které jsou na specialisty kladeny při péči o gynekologické pacientky. Empirické výzkumy podporují teorie vhodnosti komplexní práce s člověkem (zahrnující biopsychosociální aspekty). Psychologie jako servisní obor může poskytnout podporu pro specialisty v oboru gynekologie v podobě integrace do systémové odborné týmové práce. Pomůže tak dostát komplexnímu modelu péče o pacientku. Klíčová slova: péče o duševní zdraví – komplexní péče – biopsychosociální aspekty – psychologická role gynekologa – psychologie – systémová odborná týmová péče, The role of gynecologists is special because of psychological demands. Scientific researches subscribe to suitability the complex care (including biopsychosocial aspects) for patients. Psychology can provide for gynecologists support in the form of integration to systemic expert team work and helps them to fulfill the complex model of care. Key words: integration to systemic expert team work – mental health care – psychological role of gynecologists – psychology – complex care – biopsychosocial aspects, and Lucie Nápravová
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

1766. Psychosomatické poruchy výživy: incidence, rizikové faktory, šance a úskalí prevence

Creator:: Bencko, Vladimír and Tryfos, Michail
Format:: print, text, and regular print
Type:: model:article, article, Text, přehledy, práce podpořená grantem, and TEXT
Subject:: poruchy výživy--diagnóza--etiologie--psychologie, psychosomatické poruchy--diagnóza--etiologie--psychologie, mentální anorexie--epidemiologie--prevence a kontrola--terapie, bulimia--epidemiologie--prevence a kontrola--terapie, rizikové faktory, věkové faktory, komorbidita, nutriční terapie--metody--psychologie--využití, farmakoterapie--metody--využití, zdravotní gramotnost--metody--využití, sociální opora, ženské pohlaví, mladiství, lidé, statistika jako téma, and Evropská unie--statistika a číselné údaje
Language:: Czech and English
Description:: Mentální anorexie je psychické onemocnění projevující se jako multifaktoriální porucha příjmu potravy, která postihuje především adolescentní dívky a mladé ženy, vedoucí k hladovění a nadměrné ztrátě hmotnosti. Může mít za následek více komplikací, které ovlivňují různé orgánové systémy. Ty vedou k závažným poruchám s nejvyšší úmrtností mezi všemi mentálními nemocemi. Pokud jde o prevalenci jiných poruch příjmu potravy, jako je bulimie a záchvatovité přejídání, tyto poruchy příjmu potravy jsou méně nebezpečné pro většinu klinických případů, nicméně také obtížně léčitelné. V našem sdělení se zabýváme také nedávnými změnami klasifikace poruch příjmu potravy a nabízíme stručný přehled o klinickém obrazu a epidemiologii nejčastějších poruch příjmu potravy se zaměřením na možnosti a úskalí prevence v uvedeném kontextu., Anorexia nervosa is a mental dysfunction manifested as multifactor eating disorder. It mainly affects adolescent and young women and leads to starvation and excessive weight loss, with associated complications that affect a number of organ systems. Other eating disorders such as bulimia nervosa and binge eating are clinically less dangerous but equally difficult to manage. This paper examines recent changes in classification of eating disorders and presents a brief review of the clinical picture and epidemiology of their most common forms, with a view to preventive potential and obstacles., Vladimír Bencko, Michail Tryfos, and Literatura
Rights:: http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public