This paper represents an index model developed for the assessment of risk caused by river floods. The main purpose of this model is to evaluate the flood risk in the western coastal region of Mazandaran Province/Iran. The model assesses the risk at triple components, i.e. the flood occurrence probability, vulnerability and consequences, through identification and evaluation of effective criteria categorized into seven indexes (environmental, technical, economic, social, depth, population and sensitivity ones) that are involved in all stages of flooding (source, pathway and receptor). The flood risk in the developed model is defined by a dimensionless magnitude called as risk score between 0 and 100 for each zone of the area under assessment by calculating and combining of two newly defined factors: occurrence and vulnerability factor and impact factor. The model was applied in a case study, the Nowshahr flood in 2012. The results showed that: (i) the flood risk zoning was compared with observed data for aspect of the damages, and general agreement between them was obtained; (ii) for urban zones, which surrounded by two rivers, would easily be in critical condition and rescue operations face difficulties; and (iii) it is necessary to review the location of the emergency services, according the flood risk zoning.
The finite volume method is applied for solving the conservative Saint-Venant equations in case of a one-dimensional open channel flow with high temporal and spatial variability. A new shock-capturing discretisation scheme is proposed for computation of flow equations with source terms. The proposed scheme, called hybrid, combines adventages of flux-splitting and flux-difference-splitting schemes. Five benchmark tests are used to verify the hybrid scheme. The tests are: (1) Flow in a rectangular cross-section rough channel, (2) instantaneous dambreak over an horizontal, initially dry bed, (3) undercritical flow over a bump, (4) undercritical flow over a bump with change to supercritical flow, and (5) supercritical flow over a bump with hydraulic jump. The quality of the proposed scheme is evaluated and compared with that of well known flux-splitting and flux-difference-splitting schemes, on the base of the average percentual error. Results show that the hybrid scheme has a good precision for calculation of highly unsteady, varied flow and that the model is able to consider a partially dry bed. The average percentual errors of the computations ranged from 0.0 to 5.4 % for flow depth and from 0.0 to 6.3 % for specific discharge. and Metoda konečných objemů se používá při řešení Saint-Venantových rovnic pro jednorozměrné proudění v otevřeném kanále a při velkých časových a prostorových změnách. V práci je navrženo nové diskretizační schéma schopné zachytit rázové jevy pro řešení tokových rovnic se zdrojovými členy. Navržený postup nazýváme hybridním, neboť kombinuje výhody modelování pomocí dvou schémat, nazývaných fluxsplitting a flux-difference-splitting. Pro ověření hybridního schématu bylo testováno pět různých uspořádání. Byly zkoušeny: 1. proudění v drsném korytě s obdélníkovým průřezem, 2. okamžitý vtok do horizontálního původně suchého koryta, 3. podkritické proudění přes práh, 4. podkritické proudění přes práh s přechodem na nadkritické proudění a 5. nadkritické proudění přes práh s hydraulickým skokem. Kvalita navrženého postupu je vyhodnocena a porovnána s výsledky získanými pomocí známých výše uvedených schémat. Byly vyhodnoceny průměrné chyby v procentech. Výsledky naznačují, že hybridní schéma vykazuje dobrou přesnost při výpočtu neustáleného, proměnlivého proudění, a že tento model je schopen vzít v úvahu částečně suché koryto. Průměrné chyby v procentech se pohybovaly od nuly do 5,4 % pro hloubku a od nuly do 6,3 % pro specifický průtok.
There is an intuition that the past does not ever change. In their paper ''The puzzle of the changing past'', Luca Barlassina and Fabio Del Prete argue that in 2012 the past changed. I show that we are not in a position to accept their argument., Existuje intuice, že minulost se nikdy nezmění. Luca Barlassina a Fabio Del Prete ve svém příspěvku ,,Hádanka měnící se minulosti'' tvrdí, že v roce 2012 se minulost změnila. Ukazuji, že nemůžeme přijmout jejich argument., and Terence Rajivan Edward
This paper is concerned with the determination of the relationship for the calculation of the discharge coefficient at free overflow over a rectangular sharp-edged broad-crested weir without lateral contraction. The determination was made on the basis of new measurement in a range of the relative thickness of the weir from 0.12 to 0.30 and newly in a large range of relative height of the weir extremely from 0.24 to 6.8 which greatly expands the application possibilities of low weirs. In addition, the effects of friction and surface tension on the value of the discharge coefficient were evaluated as well as the effect of the relative thickness of the weir. The new equation for discharge coefficient, expressed using the relative height of the weir, was subjected to verification made by an independent laboratory which confirmed its accuracy.
The paper deals with the determination of the discharge coefficient, effective head and newly the limit head in the Kindsvater-Shen formula for the determination of a relatively small discharge of clear water using a thin-plate weir with a triangular notch. The determination of the discharge coefficient, effective head and limit head is based on extensive experimental research and is verified by previous measurements by other authors. The experimental research was characterised by a large range of notch angles (from 5.25° to 91.17°), weir heights (from 0.00 m to 0.20 m), and water temperatures (from 15 °C to 45 °C), as well as a focus on relatively small heads (from 0.02 m to 0.18 m), which is where the strengths of the Kindsvater-Shen formula stand out. The experimental research supplemented existing knowledge about the overflow occurring with small heads and small weir notch angles. The newly determined dependencies in the Kindsvater-Shen formula extended its applicability to weirs with small notch angles and newly enabled the determination of the limit head, which restricts its applicability in the determination of small discharges.
The impact of floodplain hydrology on the in-stream dissolved oxygen dynamics and the relation between dissolved oxygen and water temperature are investigated. This has been done by examining the time series of dissolved oxygen and water temperature coupled with meteorological and hydrological data obtained from two lowland rivers having contrasting hydrological settings. Spectral analysis of long-term oxygen variations in a vegetated river revealed a distinct scaling regime with slope ‘-1’ indicating a self-similar behaviour. Identical slopes were obtained for water temperature and water level. The same power-law behaviour was observed for an unvegetated river at small timescales revealing the underlying scaling behaviour of dissolved oxygen regime for different types of rivers and over various time scales. The results have shown that the oxygenation of a vegetated river is strongly related to its thermal regime and flow conditions. Moreover, analysis of short-term fluctuations in the unvegetated river demonstrated that physical factors such as rainfall and backwaters play a substantial role in the functioning of this ecosystem. Finally, the results show that the relation between water temperature and dissolved oxygen concentration at the diurnal timescale exhibits a looping behaviour on the variable plot. The findings of this study provide an insight into the sensitivity of rivers to changing hydro-physical conditions and can be useful in the assessment of environmental variability.
Distribution of a word across contexts has proved to be a very useful ap- proximation of the word’s meaning. This paper reflects on the recent attempts to enhance distributional (or vector space) semantics of words with meaning composition, in particular with Fregean compositionality. I discuss the nature and performance of distributional semantic representations and argue against the thesis that semantics is in some sense identical with distribution (which seems to be a strong assumption of the compositional efforts). I propose instead that distribution is merely a reflection of semantics, and a substantially imperfect one. That raises some doubts regarding the very idea of obtaining semantic representations for larger wholes (phrases, sentences) by combining the distributional representations of particular items. In any case, I reject the generally unquestioned assumption that formal semantics provides a good theory of semantic composition, which it would be desirable to combine with distributional semantics (as a theory that is highly successful on the lexical field). I suggest that a positive alternative to the strong reading of the distributional hypothesis can be seen in the philosophy of inferentialism with respect to language meaning. I argue that the spirit of inferentialism is reasonably compatible with the current practice of distributional semantics, and I discuss the motivations for as well as the obstacles in the way of implementing the philosophical position in a computational framework., Ukázalo se, že rozložení slova napříč kontextem je velmi užitečným přiblížením významu slova. Příspěvek se zabývá nedávnými snahami o rozšíření sémantiky slov s významovou skladbou, zejména pak o fregovskou kompozici. Diskutuji o povaze a výkonu distribučních sémantických reprezentací a argumentuji proti té tezi, že sémantika je v určitém smyslu identická s distribucí (což se zdá být silným předpokladem kompozičního úsilí). Místo toho navrhuji, aby distribuce byla pouze odrazem sémantiky a podstatně nedokonalým. To vyvolává určité pochybnosti o samotné myšlence získat sémantické reprezentace pro větší celky (fráze, věty) kombinací distribučních reprezentací jednotlivých položek. V každém případě, Odmítám obecně nezpochybnitelný předpoklad, že formální sémantika poskytuje dobrou teorii sémantické kompozice, kterou by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce. které by bylo žádoucí kombinovat s distribuční sémantikou (jako teorie, která je na lexikálním poli velmi úspěšná). Navrhuji, že pozitivní alternativu k silnému čtení distribuční hypotézy lze vidět ve filozofii inferenciality s ohledem na jazykový význam. Tvrdím, že duch inferenciality je přiměřeně slučitelný se současnou praxí distribuční sémantiky a diskutuji o motivacích i překážkách ve způsobu implementace filosofické pozice do výpočetního rámce., and Radek Ocelák