Knowledge of hydrological processes and water balance elements are important for climate adaptive water management as well as for introducing mitigation measures aiming to improve surface water quality. Mathematical models have the potential to estimate changes in hydrological processes under changing climatic or land use conditions. These models, indeed, need careful calibration and testing before being applied in decision making. The aim of this study was to compare the capability of five different hydrological models to predict the runoff and the soil water balance elements of a small catchment in Norway. The models were harmonised and calibrated against the same data set. In overall, a good agreement between the measured and simulated runoff was obtained for the different models when integrating the results over a week or longer periods. Model simulations indicate that forest appears to be very important for the water balance in the catchment, and that there is a lack of information on land use specific water balance elements. We concluded that joint application of hydrological models serves as a good background for ensemble modelling of water transport processes within a catchment and can highlight the uncertainty of models forecast.
Multi-agent system is a system of autonomous, intelligent but resource-bounded agents. Particular agents have to be able to make decisions on their own, based on the activities of other agents and events within the system as well as in its environment. To this end agents make use of their own internal knowledge base which serves them as a memory. In this paper we focus on the design and management of such a knowledge base. After a brief description of some classical fundamental approaches to the knowledge base management, we propose an improvement based on the application of statistical methods. We focus in particular on the optimization of the process., Multi-agent systém je systém autonomních, inteligentních, ale zdrojově omezených agentů. Konkrétní agenti musí být schopni sami rozhodovat na základě činností jiných agentů a událostí v systému i v jeho prostředí. K tomuto účelu agenti využívají vlastní interní znalostní základnu, která jim slouží jako paměť. V tomto příspěvku se zaměřujeme na návrh a správu takové znalostní báze. Po stručném popisu některých klasických základních přístupů k řízení znalostní báze navrhujeme zlepšení založené na aplikaci statistických metod. Zaměřujeme se především na optimalizaci procesu., and Michal Košinár ; Ondřej Kohut
Diurnal variations in streamflow (DVS) have been studied in detail by underwater pressure loggers. Some of this equipment requires barometric compensation with a logger or sensor located outside the water. Studies related to this topic have not offered a critical report of the validity of patterns inferred with these instruments. While studying a forested watershed in Southern Chile (40° S), we detected a DVS when the external logger was placed 1.5 m above ground, under a marked diurnal fluctuation in air temperature (amplitude 12.4 °C) and a dampened fluctuation in stream temperature (amplitude 1.4 °C). Synchronization was apparent between air and stream temperature in a direct relationship, but the synchronization between air/stream temperature and streamflow was negative, with some hours of lag time. In laboratory experiments, when the external logger is considerably warmer than the water-level logger, depth measurements can be underestimated by up to 1.5 cm. When the opposite occurs, water depths can be overestimated by up to 0.9 cm and are large instrumental/methodological artifacts compared to the field water diurnal variation of 1.3 cm. Finally, we relocated the external logger in front of the water-level logger and inside a weir, but exposed to the air. Results confirmed the pattern previously detected in the field, but streamflow fluctuations were 19% less accentuated. We conclude that the incorrect placement of the external logger, along with an instrumental artifact, can intensify a DVS pattern. and Počas dňa sme podrobne sledovali zmeny prietokov v tokoch tlakovými snímačmi, umiestnenými pod vodou. Niektoré z týchto zariadení vyžadujú barometrickú kompenzáciu snímačov, ktoré nie sú umiestnené vo vode. Štúdie z tejto oblasti obyčajne nehodnotia kriticky správnosť výsledkov meraní týmito zariadeniami. Počas meraní v zalesnenom povodí na juhu Chile (40° S), sme zistili zmeny prietokov v tokoch počas dňa, ak bol externý tlakový snímač (logger) uložený 1,5 m nad zemou, počas výrazných denných zmien teploty vzduchu (amplitúda 12.4 °C) a stlmené fluktuácie teploty vody v toku (amplitúda 1.4 °C). Synchronizácia medzi teplotami vody a vzduchu bola zrejmá, ale synchronizácia medzi teplotami vody v toku a prietokmi bola negatívna, s hodinovými posunmi voči sebe. V experimentoch v laboratóriu, keď bol externý snímač podstatne teplejší ako snímač vo vode, meranie hĺbok bolo podhodnotené až o 1,5 cm. V opačnom prípade, hĺbka hladiny vody bola nadhodnotená až o 0,9 cm a boli zistené významné inštrumentálne/metodologické artefakty v porovnaní s poľnými meraniami až o 1,3 cm. Nakoniec, externý snímač bol umiestnený pred snímač s údajmi o vodnej hladine a dovnútra prepadu, ale bol vo vzduchu. Výsledky meraní potvrdili chody prietokov namerané v teréne, ale fluktuácie prietokov boli nižšie o 19 %. Z toho vyplýva, že nesprávne umiestnenie externého snímača, spolu s prístrojovými artefaktmi, môžu intenzifikovať zmeny prietokov v tokoch počas dňa.
This paper argues that English quantifier phrases of the form ''every F'' admit of a literal referential interpretation, contrary to the standard semantic account of this expression, according to which it denotes a set and a second-order relation. Various arguments are offered in favor of the referential interpretation, and two likely objections to it are forestalled., Tento článek argumentuje, že anglické kvantifikační fráze formy ,,každý F'' přiznávají doslovný referenční výklad, na rozdíl od standardního sémantického účtu tohoto výrazu, podle kterého označuje množinu a vztah druhého řádu. Různé argumenty jsou nabídnuty ve prospěch referenčního výkladu, a dvě pravděpodobné námitky k tomu jsou zalesněny., and Pierre Baumann
Does a coherentist version of rationality issue requirements on states? Or does it issue requirements on processes? This paper evaluates the possibility of process-requirements. It argues that there are two possible definitions of state- and process-requirements: a satisfaction-based definition and a content-based definition. I demonstrate that the satisfaction-based definition is inappropriate. It does not allow us to uphold a clear-cut distinction between state- and process-requirements. We should therefore use a content-based definition of state- and process-requirements. However, a content-based definition entails that rationality does not issue process-requirements. Content-based process-requirements violate the principle that ''rationality requires'' implies ''can satisfy''. The conclusion of this paper therefore amounts to a radical rejection of process-requirements of rationality., Vyžaduje koherentní verze racionálních požadavků požadavky na státy? Nebo vydává požadavky na procesy? Tento článek hodnotí možnost procesních požadavků. Tvrdí, že existují dvě možné definice požadavků na stav a proces: definice založená na spokojenosti a definice založená na obsahu. Prokazuji, že definice založená na spokojenosti je nevhodná. To nám neumožňuje prosazovat jednoznačný rozdíl mezi požadavky na stav a proces. Měli bychom proto použít obsahovou definici požadavků na stav a proces. Definice založená na obsahu však znamená, že racionalita nevyžaduje procesní požadavky. Požadavky na obsah založené na obsahu porušují zásadu, že ,,racionalita vyžaduje'' znamená ,,uspokojit''., and Julian Fink
Placing Aristotle’s ethical works in dialogue with the work of G.E.M. Anscombe, this paper outlines a functional definition of emotions that describes a meta-theory for social-scientific research. Emotions are defined as what makes the thought and action of rational and political animals ethical., Tato práce uvádí dialog Aristotelovy etické práce do dialogu s prací GEM Anscombe. Tato práce nastiňuje funkční definici emocí, která popisuje meta-teorii pro sociálně vědecký výzkum. Emoce jsou definovány jako to, co dělá myšlení a jednání racionálních a politických zvířat etických., and Angela Chew
The impoundment located near the village of Poša in eastern Slovakia is a significant source of arsenic. Waters penetrating the impoundment become enriched in As and other potentially toxic elements. As a consequence, the Kyjov brook and the Ondava River have been extensively polluted by arsenic. Although, zinc is of minor environmental significance regarding pollution in the area, it was also monitored to compare its behaviour with that of arsenic. The mobility and solid-state distribution of As and Zn in the impoundment materials and stream sediments have been investigated using a five-step sequential extraction procedure. Moreover, to investigate the bioavailability of As and Zn, two native plant species (Typha latifolia and Phragmites australis) growing at the site were collected and analyzed. The As concentrations in representative sediment and water samples ranged from 36.28 to 3208.35 mg kg-1 and from 4.05 to 612.8 μg l-1, respectively, both being many times above the background levels. The Zn concentrations of environmental importance were found to be high only in the impoundment materials (up to 3390 mg kg-1). Although a part of As was present in a readily soluble form (6.62%), the majority of As was mainly associated with Fe/Mn oxides (37.30%) and residual phases (51%). Similarly, the most dominant fractions for zinc distribution were Fe/Mn oxides (38.5%), residual (34%) and exchangeable (18%). Combined results of the sequential extraction tests as well as chemical and mineralogical analysis indicated that As mobilisation potential from the sediments is likely controlled by Fe/Mn oxyhydroxide mineral phases. Plants growing in the impoundment had As concentrations 10 to 100 times higher than the same plants growing in a relatively nonpolluted area, indicating an enhanced bioavailability of arsenic in the area with high total As contents in the impoundment materials. and Odkalisko, ktoré sa nachádza pri obci Poša (východné Slovensko), je významným zdrojom arzénu. Vody presakujúce cez materiál uložený v odkalisku sa tak obohacujú o As a ďalšie potenciálne toxické prvky. Dôsledkom je výrazné znečistenie toku Kyjov a rieky Ondava arzénom. Aj keď v tejto oblasti zinok nepredstavuje až tak veľký environmentálny problém, je zahrnutý v tejto štúdii s cieľom porovnať správanie sa týchto dvoch potenciálne toxických prvkov. Na štúdium pohyblivosti a distribúcie As a Zn v materiáloch odkaliska a v riečnych sedimentoch sa použila päťkroková sekvenčná extrakcia. Okrem toho sme skúmali bioprístupnosť As a Zn v dvoch typoch rastlín (Typha latifolia a Phragmites australis), ktoré prednostne rastú na odkalisku. Koncentrácie As v odobratých vzorkách sedimentov boli v intervale od 36,28 do 3208,35 mg kg-1 a v povrchových vodách od 4,05 do 612,8 μg l-1. Tieto koncentrácie sú oveľa vyššie ako pozaďové hodnoty pre danú oblasť. Bolo zistené, že koncentrácie Zn významné z hľadiska znečistenia sú vysoké len v odkaliskových materiáloch (až 3390 mg kg-1). Aj keď určitý podiel As v sedimentoch bol prítomný v ľahko rozpustnej forme (6,62 %), väčšina As bola viazaná na oxidy Fe a Mn (37,30 %) a reziduálne fázy (51 %). Podobné to bolo pri Zn, pričom najdôležitejšie pre jeho distribúciu boli oxidy Fe a Mn (38,5 %), reziduálne fázy (34 %) a vymeniteľné pozície (18 %). Kombinované výsledky sekvenčných extrakcií ako aj chemickej a mineralogickej analýzy ukázali, že mobilizácia As zo sedimentov úzko súvisí s prítomnými minerálmi zo skupiny oxyhydroxidov Fe a Mn. Rastliny vyskytujúce sa na odkalisku obsahovali 10- až 100-násobne vyššie koncentrácie As ako tie isté rastliny odobraté z relatívne neznečistenej oblasti. Táto skutočnosť poukazuje na zvýšenú bioprístupnosť arzénu na skúmanom odkalisku, ktoré je typické vysokými obsahmi celkového As v uložených materiáloch.
Arsenic release and its kinetic in severely contaminated stream sediments of the Kyjov brook and impoundment material (eastern Slovakia) using column and batch experiments was studied. The results of the column experiments showed that As release from the solid samples by water was likely controlled by Fe and Mn oxyhydroxides and pH of the sediments and leachates. It was also observed that extraction time was an important factor influencing the As release. The empirical correlations between the rate constants of As release and oxalate-extractable Fe content or total Mn content imply that diffusion in hydrated micropores of amorphous Fe and Mn oxides might be the rate-limiting mechanism of the As release. Although the fractions of As released in column experiments were generally less than 10 % of its total contents, these low fractions represented high absolute amounts of readily available and water-soluble As with a mean value of 83 mg kg-1. This amount of readily available As is approximately 4-times higher than the guideline value for As according to DEFRA UK, based upon ''bioavailable'' concentration, indicating high As availability for plants and living organisms in the studied region. and V štúdii bolo sledované uvoľňovanie arzénu a jeho rýchlosť vo výrazne kontaminovaných riečnych sedimentoch toku Kyjov na východnom Slovensku a materiáli odkaliska použitím kolónových a nádobkových experimentov. Výsledky kolónových experimentov naznačujú, že pravdepodobne najväčší vplyv na uvoľňovanie As vodou majú oxyhydroxidy Fe a Mn a pH výluhov a použitých sedimetov. Ukázalo sa, že aj čas trvania kontaktu kontaminovaných vzoriek s roztokom je dôležitý faktor uvoľňovania As. Nájdené korelácie medzi rýchlostnými konštantami uvoľňovania As a extrahovateľnými obsahmi Fe šťavelanom amónnym ako aj celkovými obsahmi Mn by mohli poukazovať na fakt, že difúzia v hydratovaných mikropóroch amorfných oxyhydroxidov Fe a Mn je hlavný mechanizmus limitujúci rýchlosť uvoľňovania As. Hoci frakcie uvoľneného As v kolónových experimentoch boli celkovo nižšie ako 10 % z jeho totálnych obsahov v skúmaných vzorkách, tieto nízke frakcie predstavujú vysoké obsahy ľahko dostupného a vo vode rozpustného As s priemernou hodnotou 83 mg kg-1. Uvedený obsah ľahko dostupného As je približne 4-krát vyšší ako smernicová hodnota podľa DEFRA UK založená na ''biodostupnej'' koncentrácii As. Toto porovnanie poukazuje na potenciálne vysokú dostupnosť As pre rastliny a živé organizmy v študovanej oblasti
The paper comments and elaborates upon five pages of P. F. Strawson’s Individuals (1959, 230 - 234), together with his ‘Entity and Identity’ and ''Universals''. The focus is on Strawson’s understanding of individual non-particulars as types or universals, and on his contention that the most obvious non-particular entities (''well-entrenched non-particulars'') are the broadly conceived artefacts including the works of art. The narrow focus is on the implications of Strawson’s suggestion that ‘an appropriate model for non-particulars of these kinds is that of a model particular - a kind of prototype, or ideal example, itself particular, which serves as a rule or standard for the production of others’ (1959, 233). The paper analyzes the relation between Strawson’s position and the issue of artefacts and their (largely missing) ontology. It also asks about some less obvious affinities between the problem of the non-particulars (and their entrenchment) and Strawson’s concept of a person., Příspěvek komentuje a zpracovává na pěti stranách PF Strawson's Individuals (1959, 230 - 234) spolu s jeho ,,Entity and Identity'' a ,,Universals''. Důraz je kladen na Strawsonovo chápání jednotlivých ne-specifik jako typů nebo univerzálů, a na jeho tvrzení, že nejzřejmějšími nespecifickými entitami (,,dobře zakořeněné nešpecifické'') jsou široce pojaté artefakty včetně uměleckých děl. Úzké zaměření je na důsledky Strawsonova návrhu, že ,,vhodným modelem pro ne-detaily těchto druhů je model konkrétního modelu - určitý typ prototypu, nebo ideální příklad, který je sám o sobě, který slouží jako pravidlo nebo standard pro produkce druhých ''(1959, 233). Článek analyzuje vztah mezi postavením Strawsona a problematikou artefaktů a jejich (převážně chybějící) ontologií., and Karel Thein
The paper aims to explore the model which is trying to explain the nature of aesthetic properties. The starting point for testing a plausibility of aspectualistic solution is a kind of exploration. Aspectualism plays a role between realistic and anti-realistic answer to the question: what are the aesthetic judgments related to? Standard discussions are linked in two directions. The first one presupposes existence of real aesthetic properties or qualities in artworks, thus independent of the human mind. The second, on the contrary, explains our aesthetic judgments as related to aesthetic properties (values) that are constructed in relationship of artwork and recipient, thus dependent on human mind. Both positions have strengths and weaknesses with respect to the different artistic genres and approaches. Aspectualistic strategy offers an explanation which has an ambition to be the solution to this dispute. The paper analyzes this position in the work of Roger Scruton and looks for the answer to the question whether this solution is sufficient and where are its limits, if any., Cílem práce je prozkoumat model, který se snaží vysvětlit podstatu estetických vlastností. Výchozím bodem pro testování hodnověrnosti aspektového řešení je druh průzkumu. Aspektualismus hraje roli mezi realistickou a anti-realistickou odpovědí na otázku: Jaké jsou estetické úsudky? Standardní diskuse jsou propojeny ve dvou směrech. První předpokládá existenci skutečných estetických vlastností nebo kvalit v uměleckých dílech, tedy nezávislých na lidské mysli. Druhá, naopak, vysvětluje naše estetické úsudky týkající se estetických vlastností (hodnot), které jsou konstruovány ve vztahu uměleckého díla a příjemce, tedy závislé na lidské mysli. Obě pozice mají silné a slabé stránky s ohledem na různé umělecké žánry a přístupy. Aspektualistická strategie nabízí vysvětlení, které má ambici být řešením tohoto sporu. Příspěvek analyzuje tuto pozici v práci Rogera Scrutona a hledá odpověď na otázku, zda je toto řešení dostačující a kde jsou jeho limity, pokud nějaké existují., and Ján Hrkút