Objective.The paper introduced the concept of narrative sensitivity. The study aimed to identify the facets of narrative sensitivity (NS) in medi-cal students and assess the changes in NS during undergraduate medical education.Methods. A mixed method study was designed to explore NS. Data was collected from a group of students in their second year (N=50) and then in their fifth year (N=42) of their undergraduate education. The data was analysed using thematic analysis in accordance with consensual qualita-tive research. A coding system was developed to identify and refine the facets of NS. The theme frequencies were counted for each year sepa-rately and Fisher’s exact test was conducted to assess the statistical significance of NS change between both years.Results. Nine themes related to NS were identi-fied in the data. The frequency of themes indi-cated a trend towards a decline in NS between the second and fifth years of undergraduate edu-cation. However, the exploratory nature of this study and the small sample size did not allow any definitive conclusions regarding changes over time.Conclusions. The findings raised doubts about the outcome of undergraduate education based on a narrow biomedical perspective. The study supported the arguments for giving emphasis on training of communication skills including nar-rative sensitivity during medical education. and Cíl.Narativní koncept obohatil kromě psycholo-gie a psychoterapie také medicínu. V zahraničí došlo ke vzniku vzdělávacích programů v nara-tivní medicíně zaměřených na rozvoj narativních dovedností u studentů medicíny a začínajících lékařů. V této souvislosti text představuje pojem narativní citlivosti. Cílem explorativní studie bylo identifikování fazet narativní citlivosti u studentů medicíny a posouzení změn v narativní citlivosti u těchto studentů v průběhu pregraduálního studia. Soubor a metody.V rámci smíšené explorativ-ní studie byla od dospělých účastníků výzkumu získána data v podobě písemných výpově-dí v reakci na podnětovou fotografii nejprve ve druhém ročníku pregraduálního studia medi-cíny (N = 50) a posléze v pátém ročníku (N = 42). Data byla analyzovaná metodou tematické analýzy s prvky konsensuálního kvalitativního výzkumu. Byl vytvořen kódovací systém s cí-lem identifikování fazet narativní citlivosti. Čet-nost témat byla kvantifikována v každém roční-ku zvlášť a k posouzení statistické významnosti změny v narativní citlivosti u studentů během tří let studia byl použit Fisherův test. Výsledky.Během textové analýzy bylo identi-fikováno devět témat relevantních ke koncep-tu narativní citlivosti. Četnost témat naznačila pokles narativní citlivosti u studentů medicíny mezi druhým a pátým ročníkem pregraduální-ho studia. Nicméně explorativní design studie a malý soubor neumožnily učinit definitivní závěr týkající se posouzení změny narativní citlivosti v čase.Závěr. Navzdory limitům studie výsledky vyvo-lávají pochybnosti o výsledcích pregraduálního studia medicíny založeném na biomedicínském modelu. Studie podporuje argumenty pro vět-ší důraz na rozvoj komunikačních dovedností včetně narativní citlivosti u budoucích lékařů během studia medicíny.
The German Parliament shall adopt new legislation concerning intersex persons by the end of 2018. The law should introduce a third, positive category of gender, in addition to „male” and „female” categories or repeal state registration of gender altogether. This follows from a landmark ruling by the German Constitutional Court of 10 October 2017 in case of Vanja, in which the court said that an intersex person, who is neither male nor female, is entitled to register their gender as such. The article summarizes complex developments that led to the ruling and discusses options of its implementation., Německý zákonodárce má přijmout do konce roku 2018 novou právní úpravu týkající se intersexuálních osob. Zákon by měl zavést třetí, pozitivní kategorii pohlaví vedle pohlaví mužského a ženského anebo zrušit evidenci pohlaví osob prováděnou státem. Plyne to ze zlomového rozhodnutí Německého ústavního soudu ze dne 10. října 2017 v případě Vanja, ve kterém soud rozhodl, že intersexuální osoba, která není mužského ani ženského pohlaví, má právo, aby její pohlaví bylo zapsáno jako takové. Předložený článek sleduje komplexní vývoj, který vedl k předmětnému rozhodnutí a rozebírá možnosti jeho implementace., and Obsahuje bibliografické odkazy
Cílem studie je prezentovat případovou studii založenou na protokolu Rorschachovy metody adolescentní pacientky s mentální anorexií, demonstrující hypervigilantní prožívání a zkreslené vzorce myšlení. Na základě psychologických charakteristik věku dospívání a kvantitativních výzkumů sledujících poruchy příjmu potravy s využitím Rorschachovy metody jsou vymezeny klíčové proměnné v aplikované metodě a jejich očekávaná konfigurace. Případová studie prezentuje anamnestická data 17leté pacientky s mentální anorexií a informace o kontextu provedené psychologické diagnostiky. Dále je prezentován protokol zahrnující 37 odpovědí získaných v souladu s pravidly Komprehenzivního systému. Vyhodnocení je provedeno v souladu s požadavky Komprehenzivního systému a navíc zahrnuje škály reflektované v předcházejících studiích. Nově je konzultován také skórovací systém Bariér a Penetrací. Vedle zhodnocení shody s očekávanou konfigurací proměnných (introverze, pozitivní PTI, zvýšené Wsum6, Mp a dysforické prožívání, snížené H a Hd, zvýšená agrese a S) je pozornost zvláště věnována dynamice protokolu a významu dílčích proměnných v celkovém obrazu protokolu s důrazem na zkreslené myšlení, téma těla a agresivitu. Případová studie přináší pohled na dynamiku hypervigilantního a fantazií zkresleného prožívání tělesných témat. Vedle omezení vyplývajících z idiografického přístupu k osobnosti je limitem absence dalších protokolů pacientky reflektujících vývoj onemocnění. and The aim of this study is to present a case report based on the Rorschach protocol of an adolescent patient with anorexia nervosa, demonstrating hypervigilant experiencing and distorted thinking patterns. Based on the psychological characteristics of adolescence and quantitative research on the monitoring of eating disorders with the Rorschach test, the key variables of the applied method and their expected configuration are defined. The case study presents anamnestic data of a seventeen-year-old patient with anorexia nervosa and information about the context of the psychological diagnosis performed. The protocol contains 37 responses collected according to the rules of the Comprehensive System. The scoring is done according to the Comprehe nsive System rules and includes the scales used in previous studies. The scoring system for barriers and penetrations is also newly used. In addition to assessing agreement with the expected configuration of variables (introversion; high PTI, Wsum6, Mp; low H and Hd; high dysphoric experiencing, aggression and S), particular attention is paid to the dynamics of the protocol and the importance of partial variables in the overall protocol picture, focusing on distorted thinking, body theme and aggression. The case study offers insight into the dynamics of hypervigilant and fantasy-distorted experiences of body themes. In addition to the limitations of the idiographic approach to personality, the limitation is the absence of other patient protocols reflecting the disease's development
Příspěvek z praxe představuje dvě kazuistiky klientek, které vyhledaly odbornou pomoc kvůli potížím s obsesivním cvičením, majícím negativní dopad na jejich osobní i pracovní život a zdravotní i psychický stav. V dnešní společnosti, ve které je kladen velký tlak na výkon a na fyzický vzhled, je pravidelné cvičení jako součást zdravého životního stylu žádoucí strategií zvyšování síly a vytrvalosti. Může být tedy snadné i nadměrné cvičení oceňovat a považovat za doklad fyzické a duševní síly. V předložených kazuistikách je patrné, že si obě ženy skutečný dopad svého chování uvědomily až po několika letech intenzivního každodenního cvičení trvajícího okolo tří až šesti hodin denně, kdy si svůj osobní i pracovní život musely organizovat kolem cvičebních jednotek namísto toho, aby cvičily pro zdraví nebo radost.
První kazuistika představuje problém obsesivního cvičení jako kompenzačního mechanismu u klientky s historií anorexie v anamnéze, v současnosti trpící záchvatovitým přejídáním. Druhá kazuistika na obsesivní cvičení nahlíží z pohledu syndromu závislosti u klientky s historií alkoholové závislosti v rodinné anamnéze a se znaky vlastní alkoholové závislosti. Odlišné příčiny a průběh vedly k odlišným intervenčním postupům u obou případů, které jsou v textu přiblíženy. Hlavními faktory efektivní léčby byly vlastní uvědomění si potřeby pomoci ze strany klientek, posílení sociální opory a intervence založená na skutečných příčinách obsesivního cvičení ve smyslu závislosti nebo kompenzace záchvatovitého přejídání. and The paper from psychological praxis presents two case studies of clients who have sought professional help because of their problems with obsessive exercise having a negative impact on their personal and work life and affecting both their health and mental state. In today's society that puts great pressure on performance and physical appearance, the regular exercise as part of a healthy lifestyle is a desirable strategy for increasing strength and perseverance. It can therefore be easy to appreciate even the excessive exercise and to consider it a proof of physical and mental strength. In the following case studies, it is obvious that both women did not realize the real impact of their behavior until after several years of intense day-to-day workouts lasting from three to six hours a day, when they had to organize their personal and work life around exercise units instead of working out for health or joy.
The first case study presents a problem of obsessive exercise as a compensatory mechanism in a client with a history of anorexia nervosa, currently suffering from binge-eating disorder. The second case study looks at obsessive exercise as a form of the addiction syndrome in a client with a family history of alcohol addiction and a personal history of features of alcohol addiction. Different causes and development led to different intervention procedures in both cases, which are described in the study. The main factors of an effective treatment were clients´ self-awareness of the need for help, strengthening the social support system, and intervention based on the real causes of obsessive exercise in terms of either addiction or compensation of binge eating.
What is the status of an embryo and a foetus? This question has been always the object of interest not only to lawyers but also to experts in other disciplines. Despite the fact, that knowledge about the circumstances of the origin and development of human life during the prenatal period has greatly expanded, there is still no consensus on that, when and why each of us once became a person and a holder of rights. The intention of this article is not to provide a wide range of individual philosophical or legal approaches to the problem, but to perform a definition of the legal status of an embryo and a foetus in the Czech Republic, with the focus on the specifics of its legal protection. and Jaký je status embrya a plodu? Tato otázka je od nepaměti objektem zájmu nejen právníků, ale také odborníků z jiných vědních oborů. Přestože se znalosti ohledně okolností vzniku a vývoje lidského života během prenatálního období díky technologickému pokroku značně rozšířily, stále neexistuje shoda ohledně toho, kdy a na základě jakých kritérií se každý z nás stal kdysi osobou a nositelem práv. Záměrem tohoto článku není poskytnout širokou škálu jednotlivých filozofických či právních přístupů, ale vymezit základní východiska právního postavení embrya a plodu v českém trestním a občanském právu, a to se zaměřením na rozsah a specifika jeho právní ochrany.
Objectives. The aim of the study is to verify the structure of the WHOQOL-AGE tool on the ba-sis of a representative group of Czech seniors older than 60 years of age.Sample and setting. Sample of participants con-sisted of 403 seniors (75 males, 228 females, av-erage age 70.7 ys, SD = 7.72, range 60 – 91 ys, selected by quota system according to gender, age, and region.Results. Bifactor confirmatory analysis and the degree of agreement of data with Rasch’s mod-el acceptably supported the one-dimensional structure of the tool and can be recommended as a screening questionnaire for estimating quality of life of seniors older than 60 years, especially in cases where it is necessary to limit the time and cognitive burden of respondents.Study limitation. The findings are limited to a Czech general representative population sam-ple. and Záměr. Cílem studie je ověření struktury nástro-je WHOQOL-AGE na podkladě reprezentativ-ního souboru českých seniorů starších 60 let věku.Soubor a procedura. Soubor tvořilo 403 osob (175 mužů, 228 žen), průměrný věk 70,7 let, SD = 7,72, rozsah 60–91 let, náhodně vybra-ných kvótním výběrem na podkladě věku, po-hlaví a regionu.Výsledky. Bifaktorová konfirmační analýza i míra shody dat s Raschovým modelem ak-ceptovatelně podpořily jednodimenzionální strukturu nástroje a lze jej tedy doporučit jako skríningový dotazník pro odhad kvality života seniorů starších 60 let zvláště v případech, kdy je třeba limitovat časovou a kognitivní zátěž re-spondentů.Omezení studie. Zjištění jsou omezena pouze na český obecný reprezentativní vzorek populace.
Cieľom práce bolo zistiť vzťah medzi odpustením sebe, tendenciou k vine, tendenciou k hanbe a empatiou u mladých dospelých. Odpustenie sebe je dynamický proces súvisiaci s rôznymi faktormi. Na základe predložených modelov od Hall Fincham (2005) a Rangganadhan Todorov (2010) sa práca zamerala na emocionálne determinanty odpustenia sebe – vinu, hanbu a empatiu. Výskumný súbor tvorilo 153 mladých dospelých vo vekovom rozmedzí 20-30 rokov (M = 22,82; SD = 2,57). Údaje boli získané pomocou Enrightovho dotazníka odpustenia sebe [ESFI – Enright Self-forgiveness Inventory], Dotazníka na zisťovanie dispozičnej viny a hanby [TOSCA-3 - Test of Self-Conscious Affect-3] a dotazníka na meranie empatie [IRI - Interpersonal Reactivity Index]. Výsledky ukázali, že tendencia k hanbe je silnejším negatívnym prediktorom odpustenia sebe v porovnaní s tendenciou k vine. Empatia orientovaná na seba silnejšie negatívne predikuje odpustenie sebe v porovnaní s empatiou orientovanou na ostatných. Naše zistenia ďalej potvrdili pozitívny vzťah medzi vinou a empatiou orientovanou na ostatných, a zároveň pozitívny vzťah medzi hanbou a empatiou orientovanou na seba. Zároveň sa ukázali signifikantné rozdiely medzi mužmi a ženami v premenných vina a hanba, kde ženy dosahovali vyššiu úroveň. and The goal of this paper was to find out relationships between self-forgiveness, guilt-proneness, shame-proneness, and empathy in young adults. Self-forgiveness is a dynamic process associated with various factors. Based on the presented models by Hall Fincham (2005) and Rangganadhan Todorov (2010), the study focused on emotional determinants of self-forgiveness – guilt, shame, and empathy. The research was conducted on 153 young adults ranged in age from 20 to 30 years (M = 22,82; SD = 2,57). The data were obtained by the Enright Self-forgiveness Inventory, the Test of Self-Conscious Affect-3 and the Interpersonal Reactivity Index. The results showed that shame-proneness was a significant negative predictor of self-forgiveness, compared to guilt-proneness. Personal distress empathy was a stronger negative predictor of self-forgiveness, compared to empathic concern. Our findings also confirmed a positive relationship between guilt and empathic concern, and a positive relationship between shame and personal distress. Moreover, there were significant differences between men and women in the variables of guilt and shame, where women reached a higher level.
Napriek tomu, že odpustenie sebe sa ukazuje ako významnejšie súvisiace s fyzickým zdravím jednotlivca, ako aj celkovým well-beingom v porovnaní s odpustením druhému, a dôsledky neodpustenia sebe môžu byť extrémne, odpusteniu sebe je venovaná neporovnateľne menšia teoretická a výskumná pozornosť oproti interpersonálnemu odpustenia.
Cieľom štúdie je kritický prehľad súčasných teoretických a empirických štúdií v tejto oblasti. Štúdia sa zameriava na vymedzenie odpustenia sebe, s ohľadom na jeho hlavné aspekty ako je ľútosť za vykonaný čin, prijatie zodpovednosti a zmena správania do budúcnosti. Štúdia definuje podobnosti a rozdiely odpustenia sebe s interpersonálnym odpustením. Je zdôraznené, že odpustenie sebe je proces vyžadujúci čas a popísané sú jednotlivé kroky procesu odpustenia. Diskutované sú intervenčné štúdie odpustenia sebe, so zameraním na ich výsledky a metodologické nedostatky. V závere je predstavený kritický postoj voči odpusteniu sebe a argumentácia proti jednotlivým kritickým názorom. Načrtnutý je ďalší smer výskumu v oblasti odpustenia sebe. and Despite the evidence that self-forgiveness is more strongly associated with physical health and well-being compared to interpersonal forgiveness, and that the results of self-blaming may be extreme, self-forgiveness has received considerately less attention in theory and research, compared to interpersonal forgiveness. The aim of this study is a critical overview of the current theoretical and empirical studies in this area. The paper focuses on a definition of selfforgiveness with an emphasis of its important aspects such as remorse, responsibility taking, and conciliatory behaviour. The study defines similarities and differences of self-forgiveness and interpersonal forgiveness. It is stressed that self-forgiveness is a process which takes time and the steps of self-forgiveness are described. The intervention studies of self-forgiveness are discussed, with an emphasis on their results and methodological limitations. Finally, a critical attitude toward self-forgiveness and argumentation against these critical views are presented. Future direction of research in self-forgiveness is outlined.