Number of results to display per page
Search Results
32. Deep learning v psychoterapii: strojová analýza nahrávek terapeutických sezení
- Creator:
- Řiháček, Tomáš and Matějka, Pavel
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Czech
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
33. Diagnostika a intervence u sociálně podmíněného mentálního postižení: kvalitativní studie v praxi českých pedagogicko-psychologických poraden
- Creator:
- Šebánková, Lucie and Havelka, David
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- pseudooligofrenie, sociálně podmíněné mentální postižení, zdánlivé mentální postižení, diagnostika, intervence, pseudo-oligophrenia, disability caused by socially disadvantaged environment, illusory intellectual disability, diagnostics, and intervention
- Language:
- Czech
- Description:
- Cílem této pilotní kvalitativní studie bylo podniknout sondu do toho, jak poradenští psychologové vnímají koncept sociálně podmíněného mentálního postižení (dále jen SPMP) – jejich povědomí o tomto konceptu, postoj k němu, diagnostická praxe, potenciální podpůrné intervence. Data byla získávána prostřednictvím polostrukturovaného rozhovoru od 10 respondentů (praxe Me = 6 let), z 9 pedagogicko-psychologických poraden (5 krajů ČR). Získaná data byla analyzována na principu tematické analýzy s prvky zakotvené teorie, skrz techniku otevřeného kódování. Z analýzy vyplynulo, že žádný z respondentů pojem explicitně neužívá, avšak implicitně je v jejich praxi přítomný. Daný koncept by dle nich mohl sloužit jako inspirace k širšímu přemýšlení o etiologii „podezřele“ nízkých hodnot v testech intelektu a o intelektovém potenciálu dítěte. Diagnostiku intelektových a adaptivních schopností v praxi respondenti staví nejčastěji pouze na standardizovaných testech intelektu, testy a škály pro adaptivní chování, sociální a rodinné prostředí, zejména pro nedostatek personálních a časových kapacit, nepoužívají. Diferenciální diagnostiku SPMP od mentálního postižení vnímají respondenti jako složitou, polovina respondentů vidí jako vhodnou cestu dynamickou diagnostiku. Na návaznou podporu a intervenci se respondenti kvůli omezeným kapacitám zaměřují velmi okrajově. Z rozhovorů také vyplynulo několik potenciálních námětů pro praxi – potřeba tvorby jasně vymezené a všeobecně přijímané definice SPMP, větší komplexnosti a hloubky diagnostiky, prohloubení spolupráce s rodinou dítěte ze sociálně znevýhodněného prostředí a dalšími návaznými institucemi. and The aim of this pilot qualitative research was to take an insight into how counseling psychologists perceive the concept of socially conditioned intellectual disability (further only SCID). Specifically, to find out if they are aware of this concept, their attitude towards it, diagnostic practice, and potential supportive interventions. Data were obtained through a semistructured interview of 10 respondents (Median experience = 6 years), from 9 Children´s educational care centres (5 regions of the Czech Republic). The obtained data were analyzed by thematic analysis with the elements of the grounded theory using the technique of open coding. The analysis showed that none of the respondents explicitly use the term SCID, however, the term is implicitly present in their practice. According to the respondents, the concept could serve as an inspiration for a broader reflection on the etiology of "suspiciously low" scores in intellectual tests and the intellectual potential of the child. In practice, the respondents most often determine the conclusion about the level of intellectual and adaptive abilities based only on standardized tests of intellect. The respondents do not use tests and scales for adaptive behaviour, social and family environment – mainly due to a lack of staff and time capacity. The respondents perceive the differential diagnosis of SCID from intellectual disability as complicated. Half of the respondents see dynamic assessment as a promising approach to differentiate between SCID and intellectual disability. The respondents provide follow-up support and interventions to children who may fit the SCID concept very marginally due to limited capacity. The interviews also provided several potential suggestions for practice – the need to create a clear and generally accepted definition of SCID, conduct an assessment in greater depth and complexity, and intensify cooperation with the family of a child from a socially disadvantaged background and other related institutions.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
34. Dílčí náměty ke zlepšení právní úpravy posuzování způsobilosti k práci
- Creator:
- Štefko, Martin
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- ability to work, medical certificate, labour law, zdravotní způsobilost, lékařský posudek, and pracovní právo
- Language:
- Czech
- Description:
- This paper deals with medical examination of employeeʼs ability to work. Although from a legislative-technical point of view, this regulation is considered to be successful, in practice it causes major problems in the area of assessment care, which is evidenced in particular by case law. Referencing to practice, we can state that the idea of the occupational health services provider as professional assistant of the employer in providing for the protection of employees' occupational health has not taken hold at all. Employers justifiably ask why they should pay for a medical report giving them no legal certainty. and Ač je úprava posuzování způsobilosti k výkonu práce z legislativně-technického hlediska považována ministerstvem zdravotnictví za zdařilou, v praxi působí velké problémy právě v oblasti posudkové péče, což dokládají zkušenosti a v menším rozsahu též judikatura. S odkazem na praxi lze konstatovat, že se vůbec neujala představa poskytovatele pracovnělékařských služeb jako odborné pomoci zaměstnavateli při zajištění ochrany zdraví zaměstnanců při práci. Zaměstnavatelé se oprávněně ptají, proč mají platit za lékařský posudek, který jim nedává žádnou právní jistotu. Zaměstnavatelé naopak chtějí platit za služby, které jim dávají solidní podklad pro další postup vůči zaměstnanci. Z analyzovaných předpisů je patrné, že problematika posuzování zdravotního stavu a lékařských posudků zůstává však v některých aspektech dosud mezerovitá, a to jak z hlediska povahy lékařského posudku, tak z hlediska akceptace nedostatku pracovních kapacit poskytovatelů pracovnělékařských služeb.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
35. Doktrína ztráty šance a poskytování zdravotních služeb v aktuální soudní praxi
- Creator:
- Smrž, Ivo
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- health services, loss of chance, current case law, zdravotní služby, ztráta šance, and aktuální judikatura
- Language:
- Czech
- Description:
- The article deals with the loss of chance doctrine and its application in the medical malpractice disputes, focusing primarily on the current Czech case law. The aim is to describe the case law leading to the adoption or rejection of the doctrine in Czech legal order in the light of the approach taken in foreign and similar legal systems (Austria, Germany). The aim of the article is also to comment on a solution that would be systemically appropriate for solving cases involving an element of causal uncertainty, whether or not in the form of acceptance of the loss of chance doctrine. and Článek se soustředí na doktrínu ztráty šance a její využití v rámci medicínskoprávních sporů se zaměřením na aktuální judikaturu vrcholných soudů České republiky. Cílem je nastínit argumentaci soudní praxe směřující k adopci nebo naopak odmítnutí aplikace doktríny ztráty šance v českém právu, a to ve světle přístupu zastávaného v zahraničních a nám blízkých právních řádech (Rakousku, Německu) a vyjádřit se k řešení, které by bylo systémově vhodné pro překlenutí případů zahrnujících prvek kauzální nejistoty, ať už v podobě přijetí teorie ztráty šance nebo nikoliv. Postupováno je tzv. od obecného ke konkrétnímu, nejprve je obecně rozebrána problematika doktríny ztráty šance a následně aktuální rozhodnutí českých vrcholných soudů.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
36. Doležal A., Eutanazie a rozhodnutí na konci života: právní aspekty
- Creator:
- Lehký, Ondřej
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- euthanasia, legal aspects, eutanazie, and právní aspekty
- Language:
- Czech
- Description:
- The aim of this review is to summarize main aspects of the book Euthanasia and Decision at the End of Life: Legal aspects. and Tento příspěvek je recenzí publikace Eutanazie a rozhodnutí na konci života: právní aspekty, která vyšla v roce 2017.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
37. Dopad ADHD na plánování, coping a časovou perspektivu v každodenním životě jedince
- Creator:
- Smetáčková, Irena, Ptáček, Radek, Vňuková, Martina, and Děchtěrenko, Filip
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- ADHD, adults, time perception, coping, dospělí, and vnímání času
- Language:
- Czech
- Description:
- Objectives. People with ADHD (Attention Deficit Hyperactivity Disorder) show a number of executive function deficits which are related, among other things, to difficulties in perceiving time. Deficiencies in time perception have been demonstrated in children and adults with ADHD. Perception of time is usually measured by quantitative methods at very short time intervals, which are not related to application in everyday life.Methods. The presented mix-methods study therefore focuses on the perception of time in short and long intervals in the context of the actual real life of the subjects. The study presents the results of an analysis of interviews with 20 adults with varying levels of ADHD symptoms, which included 1) a life line technique and a follow-up narrative interview about significant life events and perceptions of their time sequence, and 2) a short stress management interview and subjective efficiency of coping strategies. The respondents were chosen based on their results in the ASRS questionnaire which measures the severity of ADHD symptomatology. The results of the qualitative part were compared with the findings from the quantitative analysis of the development of the scenario of a situation containing a motivational conflict (N = 1518). Results. The results showed that people with ADHD, compared to the control group, more often choose less adaptive solutions in the field of time-related life situations. Nevertheless, in their own lives, most of them were able to state specific procedures that work for them while coping with the burden of ADHD. However, there was a difference in the extent of ADHD symptomatology compensation. External structuring of stress activities (through graphic visualization, e.g.) was most often cited as the best practice. and Problém. Osoby s ADHD (Attention deficit hyperactivity disorder) vykazují řadu deficitů v oblasti exekutivních funkcí, které souvisí mimo jiné i s obtížemi ve vnímání času. Nedostatky v časové percepci byly prokázány u dětí i dospělých s ADHD. Vnímání času je obvykle měřeno kvantitativními metodami na velmi krátkých časových intervalech, které nesouvisí s uplatněním v každodenním životě. Metoda. Prezentovaná studie se smíšeným designem se proto zaměřuje na vnímání času v krátkých i dlouhých časových intervalech v kontextu vlastního reálného života zkoumaných osob. Studie prezentuje výsledky analýzy rozhovorů s 20 dospělými osobami s různou úrovní ADHD symptomů, které zahrnovaly 1) techniku čáry života a na ni navazující narativní rozhovor o významných událostech života a vnímání jejich časové souslednosti a 2) rozhovor o zvládání krátké zátěže s důrazem na subjektivní efektivitu copingových strategií. Tito respondenti byli vybráni na základě výsledků dotazníku ASRS měřící míru ADHD symptomatologie. Výsledky kvalitativní části byly srovnávány se zjištěními z kvantitativní analýzy vývoje scénáře situace obsahující motivační konflikt (N = 1518). Výsledky. Výsledky ukázaly, že osoby s projevy ADHD ve srovnání s kontrolní skupinou v oblasti řešení životních situací souvisejících s časem volí častěji méně adaptivní řešení. Přesto ve vlastním životě byla většina z osob schopna uvést konkrétní copingové postupy, které se jim při zvládání zátěže osvědčují. Odlišnost však existovala s ohledem na míru kompenzovaných projevů ADHD. Jako osvědčený postup byla nejčastěji uváděna externí strukturace zátěžových aktivit (např. za pomocí grafické vizualizace).
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
38. Dříve vyslovená přání (advance directives). Právní a etické úvahy
- Creator:
- Adam Doležal
- Format:
- print, počítač, and online zdroj
- Type:
- article, články, journal articles, model:article, and TEXT
- Subject:
- Právo, zdravotnické právo, bioetika, eutanazie, osobní autonomie, medical law, bioethics, euthanasia, personal autonomy, dříve vyslovená přání, DNR, rozhodování na konci života, advance directives, living will, end-of-life decisions, 16, and 34
- Language:
- Czech
- Description:
- Příspěvek se zabývá institutem tzv. dříve vyslovených přání, přičemž zahrnuje jak některé právní, tak i některé etické problémy. Zejména se soustředí na otázky, které ještě v české odborné literatuře nebyly řešeny. V první části je shrnuta užívaná terminologie a historie institutu. Kromě toho jsou zmíněny tři modely dříve vyslovených přání, tzv. living will, substitute decision-making (rozhodování zvoleným zástupcem) a konečně tzv. values history (historie hodnot pacienta). Ve druhé části je shrnuta úprava v České republice. Ve třetí se pak článek zabývá konkrétními právními a etickými problémy., This article deals with advance directive and some legal and ethical issues associated with them. Its main purpose is to show some problems which haven´t been solved in Czech professional literature. The first part of this article summarizes terminology and history of this medical institute. Three models of advance directives are mentioned as well - living will, substitute decision-making and values history. The second part summarizes Czech legislation and its development. The last part speaks about some crucial ethical and legal issues associated with advance directives., and Adam Doležal.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
39. Driving locus of control: the Czech adaptation
- Creator:
- Gabrhel, Vít, Ježek, Stanislav, and Zámečník, Petr
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Driving Locus of Control, validity, autonomous vehicles, survey, Czech Republic, validita, autonomní vozidla, dotazníkové šetření, and Česká republika
- Language:
- Czech
- Description:
- Objectives.This study attempts to introduce the Driving Locus of Control (DLoC), a method focused on the internal or external source of at-tribution of the driving behaviour, to the Czech context. This study also relates DLoC to atti-tudes towards autonomous vehicles (AVs).Participants and setting.Out of the general population, 59 inquirers personally interviewed (CAPI) 1 065 respondents (49% women) in the age range between 15 and 92 years (M = 50, SD = 17). The respondents were sampled via multi-stage random sampling procedure, based on the list of addresses in the Czech Republic.Hypotheses.The authors hypothesised to rep-licate the original two-factor structure of the DLOC Scale and that the higher levels of inter-nal DLoC result in not considering the improve-ment in traffic safety as the AVs replace human drivers.Statistical analysis.Confirmatory factor analy-sis was used to analyse the factor structure of DLoC Scale. Hypotheses related to the empiri-cal validity of the method were assessed via structural equation modelling. Reliability of DLoC Scale was calculated in terms of internal consistency (McDonald coefficient).Results.Confirmatory factor analysis revealed reasonably good support for structural valid-ity of the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model (χ2 = 426.967, df = 90, CFI = 0.964, TLI = 0.958, SRMR = 0.066, RMSEA = 0.065). In addition, the one-dimensional DLoC-CZ15 factor model showed acceptable internal con-sistency - ω = 0.9 (95% CI [0.89, 0.91]). The structural equation modelling found a relation-ship between DLoC and some of the items cap-turing attitudes towards AVs, too.Study limitations.The analysed data were ob-tained via interviews between respondents and inquirers. As a result, the study does not contain indicators of empirical validity measured by a methodologically different approach, such as an observation of driving behaviour. and Problém. Tato studie uvádí Driving Locus of Control (DLoC), metodu zaměřenou na atribu-ovaný zdroj chování při řízení, do českého kon-textu. Dále pak tato studie ověřuje vztah DLoC k postojům k autonomním vozidlům (AV).Metoda. 59 tazatelů osobně oslovilo (metoda CAPI) 1 065 respondentů z obecné populace (49% žen) ve věkovém rozmezí od 15 do 92 let (M = 50, SD = 17). Respondenti byli vybráni pomocí vícestupňového náhodného výběru na základě seznamu adres v České republice.Hypotézy.Autořipředpokládali replikaci pů-vodní dvoufaktorové struktury škály DLoC. Současně předpokládali, že vyšší úroveň inter-ního DLoC nesouvisí s očekáváním zlepšení bezpečnosti provozu, když AV nahradí lidské řidiče.Analýza dat. K analýze faktorové struktury metody byla použita konfirmační faktorová analýza. Hypotézy týkající se empirické vali-dity metody byly ověřeny pomocí strukturního modelování. Reliabilita škály DLoC ve smyslu vnitřní konzistence byla vypočítána pomocí Mc-Donaldova koeficientu.Výsledky. Konfirmační faktorová analýza při-nesla adekvátní podporu strukturní validity jednorozměrného faktorového modelu DLoC--CZ15 (χ2 = 426,967, df = 90, CFI = 0,964, TLI = 0,958, SRMR = 0,066, RMSEA = 0,065). Navíc jednorozměrný faktorový model DLoC--CZ15 vykázal přijatelnou vnitřní konzistenci – ω = 0,9 (95% CI [0,89; 0,91]). V rámci struktur-ního modelování byla zjištěna souvislost mezi DLoC a částí položek zachycujících postoje k AV.Limity studie.Analyzovaná data byla získána prostřednictvím rozhovorů mezi respondenty a tazateli. V důsledku toho studie neobsahuje indikátory empirické validity měřené metodolo-gicky odlišným přístupem, například pozorová-ním chování při řízení.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
40. Duševné zdravie ako komplexný dynamický systém: sieťový prístup k psychopatológii
- Creator:
- Ropovik, Ivan, Adamkovič, Matúš, and Baník, Gabriel
- Format:
- počítač and online zdroj
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- psychopathology, complex dynamic system, network theory, reflective latent model, psychometrics, psychopatológia, komplexný dynamický systém, sieťová teória, reflektívny latentný model, and psychometrika
- Language:
- Czech
- Description:
- Currently, mental disorders are usually concep-tualized as a hidden causal factor, manifested by its symptoms. This notion rests upon the reflective latent model, which is implicitly at work every time complex symptomatology gets summarized by a single number or a categorical state. The present paper reflects on the quantita-tive, testable implications of this psychometric model and shows how its restraints are untena-ble for most mental disorders. The observed data are instead consistent with mental disorders be-ing complex dynamic systems. Instead of being treated as interchangeable measures of the same latent factor, symptoms likely act as independ-ent causal entities, directly affecting each other. In recent years, this shift in ontological stance toward psychopathology has laid a basis for adapting the network theory. Under this theory, a mental disorder is a relatively stable emergent state, which arises due to a pronounced and re-current interaction of causally linked symptoms. It is discussed how models embedded within the network theory can help provide insight into the etiopathogenesis of mental disorders and ad-dress clinical intervention. In conclusion, limits and future challenges to the network theory are discussed. and Psychické poruchy bývajú konceptualizované ako skrytá kauzálna príčina, ktorá sa prejavu-je symptómami. Táto predstava je založená na reflektívnom latentnom modeli, ktorý sa impli-citne uplatňuje vždy, keď je komplexná sympto-matológia sumarizovaná vo forme čísla alebo kategorického stavu. V článku sú analyzované kvantitatívne, testovateľné implikácie tohto psychometrického modelu a na tomto základe je demonštrovaná jeho nevhodnosť pre konceptu-alizáciu väčšiny psychických porúch. Pozorova-né dáta naopak implikujú, že psychické poruchy sú komplexné dynamické systémy. Symptómy totiž nie sú ekvivalentným meraním jednej a tej istej latentnej premennej, ale fungujú ako nezá-vislé, vzájomne interagujúce kauzálne entity. Táto zmena nazerania na ontológiu psychopa-tológie viedla k adaptácii tzv. sieťovej teórie na kontext psychologických vied. V rámci tejto teórie je psychická porucha relatívne stabilným emergentným stavom, ktorý vzniká výraznými, opakujúcimi sa interakciami kauzálne prepoje-ných symptómov. Článok adresuje otázku, ako môžu modely vychádzajúce zo sieťovej teórie pomôcť pochopiť etiopatogenézu psychických porúch a adresovať klinickú intervenciu. V zá-vere sú načrtnuté limity a výzvy pre budúcnosť sieťovej teórie v psychológii.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public