Objectives. The aim of this study was to create a Czech translation of the Perceived Stress Scale (PSS), to assess its psychometric properties on a representative sample of the Czech general adult population, and to compare the original 14-item version (PSS-14) with the shortened 10-item (PSS-10) and four-item (PSS-4) versions. Sample and setting. Two pilot studies were conducted to create the final Czech translation of the scale (n = 365 and n = 420). The final version of the Czech PSS was administered to a sample of the Czech general adult population (n = 1725 of whom 981 were women, M = 44.32,SD = 12.8). The Beck Depression Inventory (BDI-II) or the State-Trait Anxiety Inventory (STAI) were administered alongside the PSS to a part of the sample. A retest measurement after 14 days was conducted (n = 159). Statistical analysis. Using the confirmatory factor analysis, the one-factor, two-factor and bifactor models were compared. The internal consistency, stability in time, and convergent validity of the scale, as well as the known-group differences were assessed. The three versions of the PSS were compared. Results. The confirmatory factor analysis sup-ported the bifactor model of the PSS-14 and PSS-10, and the two-factor model of the PSS-4. All versions of the scale showed good internal consistency and stability in time. There was a moderate to strong positive correlation between the PSS and the BDI-II and STAI. Differences based on age, sex, education level, and situ-ational factors were found. Overall, the PSS-10 showed the best psychometric properties of all three versions of the scale. Study limitation. The sample consisted mostly of highly educated respondents. and Cíle. Cílem předkládané studie bylo vytvořit český překlad Škály vnímaného stresu (PSS), ověřit jeho psychometrické vlastnosti na repre-zentativním vzorku běžné české dospělé po-pulace, a porovnat psychometrické vlastnosti původní čtrnáctipoložkové škály (PSS-14) se zkrácenou desetipoložkovou (PSS-10) a čtyřpo-ložkovou (PSS-4) verzí. Výzkumný soubor a metody získávání dat. Při tvorbě českého překladu škály byly provedeny dvě pilotní studie (n = 365 a n = 420). Finální překlad škály byl administrován vzorku běž-né české populace (n = 1725, z toho 981 žen, M = 44,32, SD = 12,8). Části vzorku byla také administrována Beckova škála deprese (BDI-II) nebo Dotazník na měření úzkosti a úzkostlivosti (STAI). Po 14 dnech proběhl retest, kterého se zúčastnilo 159 respondentů. Analýza dat. Pomocí konfirmační faktorové analýzy autoři porovnali jednofaktorový, dvou-faktorový a bifaktorový model škály. Ověřili vnitřní konzistenci škály, její stabilitu v čase, konvergentní validitu a rozdíly mezi známými skupinami. Porovnali vlastnosti jednotlivých forem PSS. Výsledky. Konfirmační faktorová analýza pod-pořila bifaktorový model PSS-14 i PSS-10 a dvoufaktorový model PSS-4. Všechny tři formy škály dosahovaly dobré hodnoty vnitřní konzis-tence i stability v čase. Korelace PSS s BDI-II a STAI ukázaly středně silný až silný pozitiv-ní vztah. Byly nalezeny rozdíly v závislosti na věku, pohlaví, vzdělání a řadě situačních fakto-rů. Nejlepších psychometrických vlastností do-sahovala desetipoložková verze škály. Limity studie. Ve zkoumaném vzorku dominují respondenti s vysokoškolským vzděláním.
Tornádo zasáhlo území několika obcí na jižní Moravě ve večerních hodinách ve čtvrtek 24. června 2021. Ačkoliv se jednalo o relativně malé území, rozsahem škod šlo o mimořádnou událost nevídaných rozměrů. Velké množství lidí se ocitlo v přímém ohrožení života svého a svých blízkých. V psychologii nazýváme takovou událost jako potenciálně traumatizující a ze zkušenosti víme, že může mít závažné dopady na lidskou psychiku. Článek má za cíl představit, jak fungoval systém psychosociální krizové pomoci a spolupráce zajišťovaný ze strany Integrovaného záchranného systému ČR, který tvořil jádro psychosociální pomoci v akutní fázi katastrofy. Je uvedena návaznost na další organizace, které mají svou funkci především ve fázi stabilizace, ve střednědobé a dlouhodobé péči o zasažené osoby. Považujeme také za potřebné zopakovat principy psychosociální pomoci při mimořádných událostech. and The tornado hit the territory of several municipalities in South Moravia in the evening on Thursday, June 24, 2021. Although it was a relatively small area, the extent of the damage was extraordinary and of unprecedented proportions. Many people found themselves in direct danger of themselves and their loved ones. In psychology, we call such an event potentially traumatic, and we know from experience that it can have serious effects on the human psyche. The article aims to present how the system of psychosocial crisis intervention and psychological first aid provided by the Integrated Rescue System of the Czech Republic worked. This psychosocial assistance in the acute phase of a disaster builds the core of psychosocial help. There is a link to other organizations, which have their function mainly in the stabilization phase, in the medium and long-term care of the affected persons. We also consider it necessary to repeat the principles of psychosocial assistance in emergencies.
Daniel (32 let), v anamnéze dlouhodobé užívání kombinací návykových látek, nejčastěji marihuany, pervitinu, heroinu a alkoholu. Návykové látky začal užívat zhruba od 15 let z důvodu pozitivní rodinné anamnézy, vztahových a osobnostních problémů. Psychoterapeuticky jsme spolu pracovali během jeho tříměsíční toxirehabilitační léčby v Psychiatrické nemocnici v Kroměříži. Jméno pacienta bylo v kazuistice změněno. Daniel spolu s dalšími spolupacienty se podíleli na vytvoření programu a následně brožury pro pacienty s drogovou kariérou s kognitivně behaviorálními terapeutickými postupy. V terapeutickém cíli Daniela dominují témata bažení, jeho osobnostní nastavení, učení se sebeovládání: odmítání drogy, komunikace, práce se vztekem, nácvik relaxace, kognitivní vyhýbání se návykové látce, řešení problémů, prevence relapsu. and Daniel (32 years old), with an anamnesis of long-term using of addictive substances, more precisely a combination of marihuana, methamphetamine, heroin and alcohol. He started taking addictive substances approximately at the age of 15 because of a positive family anamnesis, relationship and personal problems. From the psychotherapist’s perspective we worked together during his tree-month toxin-rehabilitation treatment in the psychiatric hospital in Kromeriz. The patient's name has been changed in case history. Daniel, together with other patients contributed to the creation of a programme and afterwards a brochure for patients with drugs career, based on cognitive – behavioural therapist techniques. Daniel's therapeutic goals are dominated by craving themes, his personality settings, learning self-control: drug rejection, communication, work with rage, relaxation training, cognitive avoidance with addictive substance, problem solving, and relapse prevention.
Tento článek se věnuje poměrně novému konceptu učitelské kolektivní efficacy, který je zatím méně výzkumně ukotven, ale dosavadní studie ho považují za potencionálně velmi užitečný v pedagogickém prostředí. Potýká se však s určitými koncepčními a metodologickými obtížemi. Cílem je nejprve představit teoretické pozadí v konceptu self-efficacy a učitelské self-efficacy, která je starším a zatím více zkoumaným konstruktem a měla velký vliv na utváření učitelské kolektivní efficacy. Hlavní důraz je kladen na objasnění teoretických obtíží, které jsou historicky spojeny s učitelskou self-efficacy a které částečně ovlivnily i kolektivní efficacy například skrze používané dotazníky. Dále jsou shrnuty dosavadní definice a pojetí učitelské kolektivní efficacy a také důležité výzkumy a jejich výsledky. Ty se týkají například spojení s učitelskou self-efficacy a vlivu kolektivní efficacy na žáky a žákyně, jednotlivé učitele i celý učitelský sbor. Zmíněny jsou i dosavadní používané dotazníky. V závěru jsou navrhnuty možnosti, kam směřovat budoucí výzkum učitelské kolektivní efficacy a které hlavní obtíže je nutné překonat. and This article introduces relatively new concept of teacher collective efficacy. This concept hasn’t gained strong support in research yet but results of existing studies indicate its potential to be useful in educational environment. However, there are some conceptual and methodological issues linked to teacher collective efficacy. First purpose of this article is to introduce theoretical background of self-efficacy and teacher self-efficacy, which is an older and more researched concept with large impact on the development of teacher collective efficacy. Main accent is put on explanation of theoretical issues, that are historically linked with teacher selfefficacy and that partly influenced teacher collective efficacy for example due to used questionnaires. The main part summarizes present definitions and approaches to teacher collective efficacy and important researches. Existing researches are concerned in relation of teacher self-efficacy and teacher collective efficacy and its influence on students, individual teachers or whole teaching staff. Another important part deals with existing measurements of teacher collective efficacy. The conclusion of this article is a proposal for direction of future research and what kind of major problems is necessary to overcome.
Školní psychologové se dnes stávají běžnou součástí základních a středních škol. Podle platné vyhlášky by své služby na školách měli nabízet nejen žákům a jejich rodičům, ale také vyučujícím. Svým působením by měli usilovat o podporu učitelské profese vzhledem k jejím rizikovým faktorům. Učitelství je dnes totiž považováno za vysoce stresové povolání, v důsledku čehož lze očekávat, že vyučující jsou vysoce ohroženi syndromem vyhoření. Článek představuje kvalitativní výzkumnou studii zaměřenou na působení školních psychologů v oblasti učitelského vyhoření. Jejím cílem bylo zjistit, jak školní psychologové vnímají syndrom vyhoření a jakým způsobem přispívají k prevenci či samotnému řešení syndromu vyhoření u vyučujících na základních školách, kde působí. Studie se zúčastnilo 10 školních psycholožek a 1 psycholog, s nimiž byly prováděny rozhovory. Analýza ukázala, že zúčastněné školní psycholožky a psycholog vnímají syndrom vyhoření u vyučujících jako aktuální téma. Svým působením na školách přispívají k nespecifické prevenci syndromu vyhoření, ale nerealizují žádné specifické aktivity pro snižování a zvládání učitelského stresu. Ovšem s vyučujícími, které identifikují jako „vyhořelé“, intervenčně pracují. and Nowadays, school psychologists have become a standard part of primary and secondary schools. According to current law, they should provide their services to students and their parents as well as to teachers. They should support teachers considering them being higly susceptible to burnout syndrome. Teaching today is considered as a higly stressful job, so it is not suprising that they often suffer from burnout syndrome. This article contains qualitative research which is focused on a school psychologist´s role in teacher´s burnout syndrome. The aim was to discover how school psychologists perceive burnout syndrome and how they contribute to prevention or solving burnout syndrome itself at primary schools, where they work. 11 school psychologists were interviewed in presented study. The analysis has shown that the involved school psychologists perceive teacher´s burnout syndrome as an actual topic. They contribute to the nonspecific burnout syndrome prevention but they do not implement any specific activities in order to lower the level of teacher´s stress. On the other hand, they regularly work with teachers who they identify as „burnout“.
The area of the right to the provision of medical care is currently receiving attention mainly from the perspective of the patient, but not from the perspective of a healthcare professional. The right of a healthcare professional not to provide medical care is an area which, despite its importance, receives relatively little attention. The topic of this article is narrowed down only to the area of termination of medical care. This leaves aside the legal regulation of the reasons for which the medical care provider is entitled to refuse to accept a patient into care. The primary goal of this article was to verify the functionality of the legal regulation from the point of view of health professionals. This was done by research, carried out in the form of a questionnaire survey. Respondents (healthcare professionals and medical students) answered questions (in the area of termination of medical care) to ascertain their awareness of the current legislation and its applicability in practice, as well as questions about possible changes that could improve their professional relationship with patient. The answers thus reflect not only their opinion on the state of the current legislation, but also include de lege ferenda considerations. Before the main part of the article, which consists of the results of questionnaire survey, a theoretical introduction was included for better orientation in the issue. This theoretical introduction summarizes the current legislation in this area. The article provides a new insight into the legal regulation of the termination of medical care through the eyes of those who are confronted with this legal regulation on a daily basis. and Oblasti práva na poskytnutí zdravotní péče je v současné době věnována pozornost zejména z pohledu pacienta, nikoliv však z pohledu zdravotnického pracovníka. Právo zdravotnického pracovníka neposkytnout zdravotní péči je oblast, které se navzdory její důležitosti věnuje relativně malá pozornost. Téma tohoto článku je zúženo, a to pouze na oblast ukončení péče o pacienta. Stranou je tak ponechána právní úprava důvodů, pro které je poskytovatel zdravotních služeb oprávněn odmítnout přijetí pacienta do péče. Primárním cílem tohoto článku bylo pomocí vlastního výzkumu, provedeného formou dotazníkového šetření, ověřit funkčnost zkoumané právní úpravy v praxi z pohledu zdravotnických pracovníků. Respondenti (zdravotničtí pracovníci a studenti lékařských fakult) odpovídali jednak na otázky, kterými bylo zjišťováno jejich povědomí o platné právní úpravě a její využitelnosti v praxi, a dále na otázky, týkající se možných změn, které by jejich očima mohly zlepšit fungování vztahu zdravotnického pracovníka a pacienta v oblasti ukončování zdravotní péče. Odpovědi respondentů tak odráží nejen jejich názor na stav současné právní úpravy, ale zahrnují i úvahy de lege ferenda. Před samotnou hlavní částí, která je tvořena výsledky vlastního dotazníkového šetření, byl pro lepší orientaci v celé problematice zařazen i teoretický úvod, který shrnuje platnou právní úpravu v této oblasti. Článek poskytuje nový náhled na právní úpravu ukončování zdravotní péče očima těch subjektů, kteří jsou s ní při výkonu svého povolání každodenně konfrontováni.
In response to the twentieth anniversary of adoption of the Convention on Biomedicine the paper deals with the right to the informational self-determination in health care. The paper defines the content of the right to the informational self-determination in relationship to the right for privacy protection. The discussion highlights, pursuant to the case -law of the European Court of Human Rights and the Constitutional Court of the Czech Republic, occurences when the aforementioned right could be restricted. The paper examines the issues of the proportionality test between the private and public interests when providing public information about health status., V návaznosti na dvacetileté výročí přijetí Úmluvy o biomedicíně se článek zabývá právem na informační sebeurčení v oblasti péče o zdraví. Článek vymezuje obsah práva na informační sebeurčení ve vztahu k právu na ochranu soukromí. Na základě judikatury Evropského soudu pro lidská práva a Ústavního soudu České republiky je veden diskurs, v jakých případech lze právo na informační sebeurčení omezit a jakým způsobem je třeba přistupovat k poskytování informací veřejnosti., and Obsahuje bibliografické odkazy
Casuistry is one of the most widespread methods of moral reasoning in contemporary bioethics. It is often found in opposition to the dominant theory of principlism. While theoretically, ethical principlism has been elaborated quite often in the Czech bioethical and medical-ethical literature, the theoretical definition of the casuistic method does not appear. This article, therefore briefly presents the theoretical foundations of the so-called casuist method. The historical context of the casuistry method, its advantages, and disadvantages are presented. In particular, it was compared with so-called deductivist approaches and principlism, which appear in contemporary bioethics as basic competing approaches. and Kazuistika či kazuistická metoda (casuistry) je jednou z nejrozšířenějších metod morálního rozvažování v současné bioetice. Bývá často považována za protiklad k dominantní teorii principialismu. Zatímco teoreticky byl etický principialismus v české bioetické a medicínsko-etické literatuře poměrně často rozpracován, teoretické vymezení metody kazuistické se spíše neobjevuje. Tento článek proto krátce představuje teoretické základy tzv. kazuistická metody. Jsou představeny historické souvislosti kazuistické metody, její výhody a nevýhody. Zejména byla porovnávána s tzv. deduktivistickými přístupy a principialismem, které se objevují v současné bioetice jako základní konkurenční přístupy.