Studie věnuje pozornost problematice demokratizace vědy, v jejímž rámci zaujímá klíčové postavení otázka, v jaké míře a zda vůbec má mít široká veřejnost možnost zasahovat do vědní a výzkumné politiky a participovat na rozhodování v odborných záležitostech. První část studie je věnována představení dvou radikálně odlišných a vzájemně protichůdných pohledů na tuto problematiku, které byly rozpracovány v rámci poválečné filosofi e vědy v dílech Michaela Polanyiho a Paula Feyerabenda a v různých podobách spolu soupeří dodnes. Tyto dva pohledy, jež nás staví před volbu mezi odborností na úkor demokracie (Polanyi) a demokracií na úkor odbornosti (Feyerabend), jsou následně podrobeny kritickému zhodnocení a v opozici k nim je představen alternativní pohled rozvíjený v rámci vědních studií Harrym Collinsem a Robertem Evansem, jenž překračuje nutnost této volby a na základě sociologických výzkumů fenoménu odbornosti nabízí způsob, jak lze odbornost a demokratické hodnoty sloučit dohromady., The study approaches the issue of democratization of science, the central question of which is to what extent, if at all, should the public be allowed to intervene in science and research policy and to participate in technical decision-making. The first part of the study is devoted to a presentation of two radically different and contradictory views on this issue, which were developed in the post-war philosophy of science in the works of Michael Polanyi and Paul Feyerabend respectively and which compete in various forms until today. These two views, which confront us with a choice between expertise at the expense of democracy (Polanyi) and democracy at the expense of expertise (Feyerabend), are then subjected to critical evaluation and in opposition to them an alternative view, developed within science studies by Harry Collins and Robert Evans, which transcends the necessity of this choice and, drawing on the sociological research of expertise, offers a way to merge together both expertise and democratic values, is presented., and Libor Benda.
Explikácia patrí medzi kľúčové metódy analytickej filozofie. V tejto práci predstavujem návrh explicitného odlíšenia metódy explikácie od jej výsledku. V nadväznosti na prácu Rudolfa Carnapa sa snažím jeho explikačný projekt rozvinúť. Poukazujem na otvorené problémy Carnapovych kritérií adekvátnej explikácie; ukazujem, v čom sa explikácie od definícií líšia, aká je ich logická forma a ktoré explicitné kroky sú typické pre metódu explikácie. Napokon, približujem dôvody, pre ktoré je možné explikáciu (t.j. výsledok explikovania) chápať ako reláciu nahradenia medzi významovou charakterizáciou a definíciou určitého druhu., Explication belongs among the core methods of analytic philosophy. In the paper I propose to distinguish explicitely between the method of explication and its outcome. Building on the explication project of Rudolf Carnap, I attempt to elaborate upon his work. I point out the open issues arising from Carnap's criteria of adequate explication. I present the aspects in which explications differ from definitions, a logical form of explications as well as the explicit steps that are characteristic for the method of explication. Finally, I consider reasons to conceive explication (in the sense of a product of explicating) to be a relation between meaning characterization and an appropriate definition., and Lukáš Bielik.
The Czech Academy of Sciences (CAS) has contributed to the success of the Czech pavilion at the World EXPO 2015 in Milan, the motto of which is: Feeding the Planet: Energy for Life. The motto was also reflected in the nine Days of Czech Science, held in early July under the partnership of the Joint Research Centre in Ispra. Several institutes of the CAS presented results of their most recent discoveries. The Institute of Organic Chemistry and Biochemistry, among others, displayed its research aimed at seeking new human medications for lifestyle diseases and showed, for instance, a human cell as a miniature “chemical plant” in which thousands of actions bring about the healthy functioning of an organism. The institute also prepared an exhibition entitled Czech Science fighting viruses, which also introduced one of the protagonists in this field, outstanding Czech scientist Antonín Holý.One of the Czech lecturers who addressed the audience both at the EXPO and in Ispra was Lenka Maletínská. She focused on the potential role of modified neuropeptides in the fight against obesity, which is also explained in the article by Lenka Maletínská and Jaroslav Kuneš in this edition. and Marina Hužvárová.
Tato studie je recenzní statí ke knize: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. Z témat, jež rozvíjí Fleckova kniha, sleduje především otázku, jak velké americké nadace formovaly a profilovaly výzkumnou agendu sociálních věd. Je zde předvedeno, jak definice vědy prosazovaná ve dvacátých letech minulého století velkými americkými nadacemi zcela zásadně proměnila samotnou ideu výzkumu a přinesla mnohé institucionální inovace. Vztah filantropie a sociálněvědního výzkumu je sledován jak v obecném smyslu, z hlediska formativních idejí ovlivňujících vývoj sociální věd a reálnou vědeckou praxi, tak i ve vztahu k různým národním tradicím, roli jednotlivých nadací a jejich aktivitám směřujícím k prosazení specifické koncepce vědeckého výzkumu. Pozornost je zde věnována zejména Rockefellerově nadaci, jejíž koncept "realistického“ výzkumu významně ovlivnil institucionální dějiny sociálních věd. Studie se rovněž zaměřuje na styl psaní, jenž se uplatňuje v současných textech o dějinách nadací, zejména ve srovnání s dosud převažujícím důrazem na studium intelektuálních dějin sociálních věd., This study reviews the book: Christian FLECK, A Transatlantic History of the Social Sciences: Robber Barons, the Third Reich and the Invention of Empirical Social Research. London: Bloomsbury Academic 2011. It concentrates mainly on one part of Fleck’s account: on the analysis of the ways foundations and philanthropic organizations profiled and shaped the research agenda and the politics of knowledge in the social sciences. It is demonstrated how the definition of science promoted in the 1920’s by major American philanthropic foundations fundamentally changed the very idea of research and produced many institutional innovations. The relation of philanthropy and social scientific research is pursued both in a general sense, in terms of formative ideas in, uencing the development of social sciences and the actual scientific practice, and in relation to various national research traditions, the role of individual foundations and the activities of foundations aiming to promote their conception of scientific research. A special attention is paid to the Rockefeller Foundation, as its concept of “realistic” research significantly in, uenced the institutional history of the social sciences. This study also focuses on the style of writing, which is employed in contemporary texts on the history of foundations, especially in comparison with the still prevailing accent on the study of social science’s intellectual history., and Jan Balon.
Festival took place 20-22 June 2008 in Velké Meziříčí and it was organized by the Institute of Philosophy ASCR with cooperation of the town Velké Meziříčí. The idea of festival arose seven years ago in the north Italian town Modena. The festival has a goal to celebrate the philosophy and the literature, to go out from the academic grounds to the squares, parks and to address perceptive listeners and the young people especially. and Josef Gabriel.