Aktualita prezentuje výsek informací, s nimiž přichází druhá Monitorovací zpráva o postavení žen v české vědě. Cílem zprávy stejně jako tohoto sdělení je informovat o součaném postavení vědkyň a upozornit je na některé z jeho aspektů i na důležitost řešení problému genderové rovnosti ve vědě obecně. Jakkoli mají statistiky, kterým se článek věnuje, vypovídající hodnotu, ukazují na jeden z mnoha projevů genderové nerovnosti v české vědě., Hana Tenglerová., and Obsahuje bibliografii
We explain the measurement principles using a pair of Langmuir probes for the diagnostics of uncommon plasmas. The possibilities of the system will be shown using examples of the model flame and the plasma created by the interaction of extreme ultraviolet (XUV) laser with solids. The importance of contemporary data processing techniques supporting traditional methods will be also demonstrated., Vysvětlíme, jak funguje dvojice Langmuirových sond pro diagnostiku ne zcela běžného plazmatu. Její možnost demonstrujeme při experimentech s modelovým plamenem a plazmatem vznikajícím interakcí fokusovaného extrémního ultrafialového (XUV) laserového svazku s pevnou látkou. Ukážeme, jak bylo s pomocí soudobé techniky sběru a zpracování dat možné z obou studovaných systémů získat základní informace o plazmatu, tj. o teplotě a hustotě nabitých částic v něm., Jan Wild, Pavel Kudrna, Milan Tichý., and Obsahuje bibliografii
Práce se zabývá přímým pozorováním atomárních procesů, které se uplatňují během růstu tenké vrstvy stříbra na zrekonstruovaném povrchu Si(111)7×7. Rastrovací tunelový mikroskop umožňuje atomární rozlišení v reálném prostoru. Snímáním série obrázků z jedné oblasti povrchu je navíc možné zachytit dynamiku procesů. Uveden je vliv rekonstrukce na povrchové procesy. Pozorovány byly základní procesy migrace atomu, vznik a rozpad zárodku, interakce s poruchami. Analýzou středních dob pobytu atomů v půlcelách povrchové rekonstrukce byly získány difuzní parametry. Uvádíme problémy vznikající při dynamických měřeních a jejich řešení., Pavel Sobotík, Pavel Kocán, Ivan Ošťádal., and Obsahuje seznam literatury
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy připravuje Strategii vzdělávací politiky 2030+ a v rámci její přípravy požádalo o připomínky a podněty.1 Ježto delší dobu shledávám, že na různé otázky kolem vzdělávání mám jako nefrustrovaný důchodce vděčný fyzice za náplň života trochu jiné názory než mnozí experti na vzdělávání, donutil jsem se návrh dokumentu přečíst a svůj pohled jsem na MŠMT poslal. Bylo nás více.2 Současně jsem svůj názor poslal několika kolegům. Souhlasil jsem také s návrhem předsedkyně JČMF zveřejnit text na stránkách JČMF a podobně teď děkuji za nabídku pana šéfredaktora stimulovat diskusi o věci zveřejněním v ČSČF., Jiří Dolejší., and Obsahuje bibliografické odkazy
Ve čtvrtek 11. února 2016 na tiskové konferenci ve Washingtonu oznámili vědci z Laser Interferometer Gravitational-wave Observatory (LIGO) [1], že na dvou detektorech nacházejících se na opačných koncích Spojených států se 14. září 2015 podařilo zaznamenat příchod gravitačních vln. Kromě důležitých astronomických dat toto pozorování představuje přímé potvrzení jedné z klíčových předpovědí Einsteinovy obecné teorie relativity (OTR) a přináší informace o událostech odehrávajících se za extrémních podmínek velmi silné gravitace, kdy se naplno projevuje nelinearita jako zásadní vlastnost této teorie., The existence of gravitational waves is a basic feature of general gravity but even Albert Einstein seriously doubted they actually exist. There is now indirect evidence that there are astrophysical sources, such as Binary pulsars, which generate gravitational waves, but their strength here on Earth was too small to be detected. However, after using advanced technologies to build large laser interferometric detectors (LIGO), detection sensitivity was significantly increased and, recently the profile of the first directly observed gravitational waves emitted by the inspiral and merger of two black holes was detected. It revealed surprisingly massive stellar black holes, which merged together a billion years ago., Tomáš Ledvinka, Jiří Bičák., and Obsahuje seznam literatury
Moderní urychlovačová technika nám umožňuje připravit si nejrozmanitější exotické izotopy známých prvků. Stále častěji se nám tak daří pronikat do velmi vzdálených a dosud neprobádaných oblastí údolí stability daleko od jeho dna. Nemůžeme se proto divit, když na samém jeho okraji objevujeme u jader pozoruhodné a zcela nečekané vlastnosti. Už od poloviny osmdesátých let minulého století se fyzikové setkávají u izotopů lehkých prvků, které mají extrémní poměr počtu protonů k počtu neutronů, s tzv. halem. O co se jedná? Běžná jádra si můžeme zjednodušeně představit jako malinkou kapičku nukleonové kapaliny. U jader s halem si s tímto přiblížením nevystačíme. Spíše bychom je mohli popsat jako kompaktní centrální objekt (jadérko), kolem kterého se do dálky rozprostírá oblak slabě vázaných nukleonů (halo). Takovýto systém proto vypadá spíše jako jakási "jaderná molekula"., Filip Křížek., and Obsahuje seznam literatury