In this study, the value of proxy data was explored for calibrating a conceptual hydrologic model for small ungauged basins, i.e. ungauged in terms of runoff. The study site was a 66 ha Austrian experimental catchment dominated by agricultural land use, the Hydrological Open Air Laboratory (HOAL). The three modules of a conceptual, lumped hydrologic model (snow, soil moisture accounting and runoff generation) were calibrated step-by-step using only proxy data, and no runoff observations. Using this stepwise approach, the relative runoff volume errors in the calibration and first and second validation periods were –0.04, 0.19 and 0.17, and the monthly Pearson correlation coefficients were 0.88, 0.71 and 0.64, respectively. By using proxy data, the simulation of state variables improved compared to model calibration in one step using only runoff data. Using snow and soil moisture information for model calibration, the runoff model performance was comparable to the scenario when the model was calibrated using only runoff data. While the runoff simulation performance using only proxy data did not considerably improve compared to a scenario when the model was calibrated on runoff data, the more accurately simulated state variables imply that the process consistency improved.
Cieľ: Na základe štyroch faktorov – kompetencie a skúsenosti sestry; možnosti a kvalita vzdelávania; stav pacienta; organizačné faktory opísať skúsenosť sestier s využívaním ošetrovateľskej diagnostiky vo výučbe a praxi. Metodika: Na zber empirických údajov sme použili dotazník vlastnej konštrukcie s otvorenými otázkami, zameraný na reflexiu stimulov a bariér pri využívaní ošetrovateľských diagnóz v oblastiach vzdelávanie, klinická prax a výskum. Na spracovanie a vyhodnotenie získaných údajov sme využili kvalitatívnu analýzu dát. Do výskumného súboru boli zaradení štyria respondenti, bývalí študenti doktorandského štúdia. Výsledky: Pri identifikovaní stimulov, ako aj bariér v používaní ošetrovateľských diagnóz dominovali v našom výskume faktory z oblasti vzdelávania, kompetencií a organizácie ošetrovateľskej starostlivosti. Pri identifikácii stimulov a bariér sa respondenti zamerali skôr na technické a administratívne aspekty práce s diagnózami ako na ich praktickú utilizáciu a reálne benefity pre pacienta. Závery: Ošetrovateľské diagnózy v klinickej praxi sú vnímame predovšetkým ako problém teoretického vymedzenia a nie východiska pre intervencie, tak ako to je napríklad pri diagnostike v iných odboroch (v medicíne, psychológii a podobne). Konkrétne príklady benefitov správnej a negatívnych konzekvencií nesprávnej diagnostiky by tak mohli prispieť k efektívnejšiemu prepojeniu teórie s praxou vo vzdelávaní. Pri prekonávaní bariéry v tejto oblasti je nutné zamerať sa najprv na kultiváciu postoja sestier a praktický význam diagnostikovania., Aim: Regarding four factors - the competence and experience of nurses, opportunities and quality of education, complexity of a patient’s situation, and organizational factors - describe the experience with the use of nursing diagnosis in nursing education and practice. Methods: To collect empirical data, we used a questionnaire of our own design with open questions, focused on the reflection of incentives and barriers by using nursing diagnoses in the areas of education, clinical practice and research. For the processing and evaluation of the data, we used qualitative data analysis. Four respondents, former PhD students were included in the research file. Results: To identify incentives as well as barriers by using nursing diagnoses factors of education, competence and organization of nursing care dominated in our study. When identifying the incentives and barriers to the use of nursing diagnoses in our study were dominated by. In addition to this respondents focused more on the technical and administrative working aspects with diagnoses as to their practical utilization and real benefits to the patient. Conclusion: Nursing diagnosis in clinical practice are perceived primarily as a theoretical definition of the problem and not as the basis for intervention, as it is in the case of the diagnosis in other fields (in medicine, psychology, etc.). Specific examples of benefits of good and negative consequences of the incorrect diagnosis could contribute to more effective interconnection of the theory and practice in education., Katarína Žiaková, Elena Gurková, Radka Šerfelová, Juraj Čáp, and Literatura
Water resource has become a guarantee for sustainable development on both local and global scales. Exploiting water resources involves development of hydrological models for water management planning. In this paper we present a new stochastic model for generation of mean annul flows. The model is based on historical characteristics of time series of annual flows and consists of the trend component, long-term periodic component and stochastic component. The rest of specified components are model errors which are represented as a random time series. The random time series is generated by the single bootstrap model (SBM). Stochastic ensemble of error terms at the single hydrological station is formed using the SBM method. The ultimate stochastic model gives solutions of annual flows and presents a useful tool for integrated river basin planning and water management studies. The model is applied for ten large European rivers with long observed period. Validation of model results suggests that the stochastic flows simulated by the model can be used for hydrological simulations in river basins.
Stopy ľudského ohryzu sú v archeologickom a antropologickom kontexte zdrojom informácií o socio-kultúrnom pozadí skúmanej súčasnej i minulej spoločnosti, ich stravovacej kultúre a návykoch. Tento článok prezentuje výber z už publikovaných metodík používaných pri štúdiu tejto témy a testuje stopy ľudského ohryzu na experimentálnej vzorke zo Slovenskej republiky. Vzorka so 40 dobrovoľníkmi bola rozdelená do dvoch skupín– jedna skupina bola informovaná o cieľoch experimentálneho projektu a druhá skupina ostala neinformovaná. Prevažne boli zaznamenané jamky a škrabance spôsobené rezákmi, nasledovali škrabance ako pozostatky sekundárneho spracovania (pozorované v oboch súboroch) a zárezy po príborovom noži (pozorované len v jednom súbore). Podľa analýzy vzoriek navzájom pripúšťame možnosť, že štýl stravovania a stravovacích návykov ovplyvňuje výskyt a rozsah poškodení spôsobených ľudskými zubami., In anthropological and archeological context the human gnaw marks produce information about the socio-cultural background of studied recent and ancient communities, especially in their dining attitudes and habits. Our paper presents a selected published methodologies used to study this topic and tests the human gnaw marks on experimental sample from Slovak Republic. This sample with 40 volunteers was divided into two groups – one was informed about the aim of the experimental project and the other remained uninformed. The prevalence of pits and scores caused by human incisors was recorded, followed by notches after secondary butchering processes (observed in both samples) and cut marks after table-knives (observed only in one sample). Finally, we have to admit, that according to the inter-sample analysis the style of dining and eating habits perhaps affects the appearance and stage of damages caused by human teeth., and Michaela Stančíková, Sandra Sázelová
In the context of discussed global climate change the emphasis is placed mainly on the adaptability of the water management methodology at present time. Therefore a questionnaire inquiry oriented to the perception of the climate change impact and current state of adaptation strategies implementation was carried out and evaluated. The research was realised among the water management experts in six large transboundary basins: Elbe, Rhine, Guadiana, Amudaria, Orange and Nile. The questionnaire was divided into six parts concerning for example: expected climate change impacts, adaptation measures, drivers for development of adaptation strategy, adaptation barriers etc. Responses were evaluated with rating and the dominant answers and lists of priority were established. Results were evaluated looking for overall conclusions in all or almost all regions, as well as conclusions for each region. The main benefit of the research lies in the evaluation based principally on the opinions of policy makers, stakeholders and water managers in the river basins not on the climate scenarios. The outcomes have proved understanding of the climate change impact issue over all six basins, only the approach to adaptation is partly different. The historical development of water management in the basin influences the perception as well. and V současnosti se v souvislosti s diskutovanou globální změnou klimatu stále zvyšuje důraz na požadavek adaptability metodik uplatňovaných ve vodním hospodářství. Z tohoto důvodu byl v šesti vybraných světových povodích uskutečněn a vyhodnocen dotazníkový průzkum mezi oslovenými experty se zaměřením na chápání důsledků klimatické změny a na zjištění aktuálního stavu implementace adaptačních opatření v povodí. Šlo o povodí Labe, Rýna, Guadiany, Amudarji, Orange a Nilu. Dotazník byl rozdělen do několika sekcí týkající se např. očekávaných dopadů klimatické změny, adaptačních opatření, podnětů pro návrh strategie adaptace, bariér adaptace atd. Dotazníky byly vyhodnocovány pomocí bodování a stanoveny vždy dominantní odpovědi a seznamy priorit. Výsledky byly vyhodnoceny vždy z obecného hlediska i v rámci konkrétního povodí a vzájemně porovnány. Významným přínosem bylo, že průzkum byl založen na závěrech a zkušenostech expertů, nikoli na klimatických scénářích. Ukázalo se, že ve všech povodích bylo dosaženo pochopení problému dopadu klimatické změny, jen přístup k vlastní adaptaci je částečně odlišný. Záleží rovněž na historickém vývoji vodního hospodářství v daném regionu
Cieľ: Cieľom výskumu bolo popísať stravovací reţim adolescentov v maturitnom ročníku. Metodika: Na zber empirických údajov bola pouţitá metóda dotazníka. Súbor respondentov tvorilo 110 študentov zo stredných škôl v okrese Čadca v Ţilinskom kraji (Slovenská republika). Výsledky: Z výsledkov nášho výskumu vyplýva, ţe adolescentní respondenti majú nepravidelný stravovací reţim. Pravidelné jedenie hlavných denných jedál za časový úsek 7 dní sme zaznamenali u nízkeho percenta z nich, denne 22 % raňajkovalo, 52 % obedovalo a 38 % večeralo. 91 % z nich desiatovalo. Najčastejšie obedovali v popoludňajších hodinách a večerali po 20. hodine. Viac ako štvrtina uviedla dennú konzumáciu sladkostí a ovocia. 35 % uviedlo príjem tekutín za deň v rozmedzí od 0,5-1 litra, najčastejšie pili čaj, neochutenú minerálnu vodu a sladené kolové nápoje. Záver: Stravovací reţim v období adolescencie má vplyv na telesné a duševné zdravie adolescenta. Nepravidelné jedenie hlavných denných jedál, vynechávanie desiaty, nedostatočný príjem tekutín a ovocia v priebehu dňa, nadmerná konzumácia sladkostí spolu so sedavým spôsobom ţivota patria medzi hlavné charakteristiky nezdravého ţivotného štýlu nielen v uvedenej vekovej kategórii. Z uvedeného dôvodu je potrebné realizovať intervencie v rámci prevencie nesprávnych stravovacích návykov, ako napr. edukáciu, ktorú má v kompetencii realizovať aj sestra., Aim: The purpose of the presented study was to identify dietary habits of adolescents in the last year of secondary schools. Methods: A questionnaire was used to collect empirical data. The sample comprised 110 adolescent respondents from two secondary schools in the Čadca District (Ţilina Region, Slovak Republic). Results: The results suggest that adolescents have irregular eating patterns. Over a period of 7 days, only a small percentage of students ate regular meals, with 22% having breakfast, 52% having lunch and 38% having dinner. Ninety-one percent of them had snacks. Most frequently, they had lunch in the afternoon and dinner after 8 p.m. More than a quarter of students ate sweets and fruit every day. In a total of 35% of adolescents, the daily fluid intake was between 0.5 and 1 liter of mostly tea, unflavored mineral water and sweetened cola drinks. Conclusion: Adolescents’ dietary habits have an impact on their physical and mental health. Irregular meals, not eating snacks, insufficient fluid and fruit intake during the day, excessive sweet consumption along with a sedentary lifestyle are characteristic for not only this age group. This is a reason for interventions to prevent unhealthy eating habits, e.g. through education which may be provided by nurses as well., and Miroslava Potočiarová, Michaela Miertová
Strawson developed his descriptive metaphysics in close relation to Kant’s metaphysics of experience which can be understood as a particular version of descriptive metaphysics. At the same time, Strawson rejects the foundations of Kant’s version of descriptive metaphysics which, according to him, is a species of psychology. His argument against Kant’s conception of subject, or of the ''I'', can be found in his conception of person. A closer scrutiny of this conception of Strawson can, however, reveal that it is not comprehensive enough compared with that of Kant. Speaking with Kant, Strawson understands the part of being ''I'' which can be known via self-knowledge but he fails to appreciate the second part of being ''I'', namely self-consciousness. A comparison of Strawson’s conception with Kant’s conception of being ''I'' reveals its systematic shortcomings that rather support, against Strawson’s purpose, Kant’s version of descriptive metaphysics as a theory of subjectivity., Strawson vyvinul svou deskriptivní metafyziku v úzkém vztahu s Kantovou metafyzikou zkušenosti, kterou lze chápat jako konkrétní verzi popisné metafyziky. Současně Strawson odmítá základy Kantovy verze popisné metafyziky, která je podle něj druhem psychologie. Jeho argument proti Kantově pojetí předmětu nebo ,,já'' lze nalézt v jeho pojetí člověka. Bližší zkoumání této koncepce společnosti Strawson však může odhalit, že není dostatečně komplexní ve srovnání s Kantem. Když mluvíme s Kantem, Strawson chápe, že je to část ,,já'', kterou lze poznat skrze sebepoznání, ale nedokáže ocenit druhou část bytí ,,Já'', totiž sebeuvědomění., and Jan Kuneš
The paper is an attempt to understand Strawson’s notion of the first person in the context of his general theory of a person. More specifically it will relook into the idea that the concept of a person is ''primitive'', and see how Strawson’s idea of primitiveness of the concept of a person can be extended to his notion of the first person. One way of cashing out the notion of primitiveness in the context of the first person is in terms of the way the pronoun ''I'' functions in self ascription, like ''I am feeling terrible''. As Strawson himself points out, ‘use of ''I'' is guaranteed against two kinds of failure to which the uses of some other definite referring expressions are sometimes exposed: it is guaranteed against lack of reference, and it is guaranteed against mistaken or incorrect reference.’ (1994, 215) Does this way of understanding the primitiveness of first person work? If it does what kind of a notion of first person and authoritative self-knowledge may be derived from it? Another related issue that will be dealt with in the paper is how can one construe the relationship between the first person and the world on the one hand and the first person and ''the other'' on the other hand within the Strawsonian framework., Příspěvek je pokusem pochopit Strawsonův pojem první osoby v kontextu jeho obecné teorie člověka. Konkrétněji se vrátí k myšlence, že koncept člověka je ,,primitivní'' a zjistí, jak může být Strawsonova představa o primitivnosti pojmu člověka rozšířena na jeho představu o první osobě. Jedním ze způsobů vyplacení pojmu primitivnost v kontextu první osoby je z hlediska způsobu, jakým zájmeno ,,I'' funguje v samoobsluze, jako ,,cítím se hrozné''. Jak na to poukazuje samotný Strawson, ,,použití,, I''“je zaručeno proti dvěma druhům selhání, jimž jsou někdy vystavena použití některých jiných jednoznačných výrazů: je zaručena proti nedostatku odkazu a je zaručena proti chybnému nebo nesprávnému odkazu . (1994, 215) Pracuje tento způsob chápání primitivnosti první osoby? Pokud to dělá, jaké pojetí první osoby a autoritativní sebepoznání může být z ní odvozeno? Dalším souvisejícím tématem, které se bude v práci zabývat, je to, jak lze na jedné straně vyvodit vztah mezi první osobou a světem a první osobou a ,,druhou'' na straně druhé v rámci Strawsonského rámce., and Manidipa Sen
This paper examines some aspects of Strawson’s conception of descriptive metaphysics, as it is developed in Individuals. Descriptive metaphysics sets out to describe ''the actual structure of our thought about the world''. Three specific problems for this project are discussed. First, isn’t the description of our actual thought about the world mainly an empirical task? Second, how determinate and consistent is the stuff we find, how determinate and consistent is our conceptual scheme? Third, who are ''we'' here? Answers to these sets of questions are mainly negative in spirit. But all this will probably not mean that there will be no place for metaphysics, descriptive or revisionary, as a subject. The whole enterprise is perhaps more fraught with difficulties than Strawson thought, however., Příspěvek se zabývá některými aspekty Strawsonovy koncepce deskriptivní metafyziky, jak je rozvinut v Jednotlivci. Popisná metafyzika se snaží popsat ,,skutečnou strukturu našeho myšlení o světě''. Diskutovány jsou tři konkrétní problémy tohoto projektu. Za prvé, není popis naší skutečné myšlenky o světě především empirickým úkolem? Za druhé, jak determinantní a konzistentní je to, co najdeme, jak determinantní a konzistentní je naše koncepční schéma? Za třetí, kdo jsme tady? Odpovědi na tyto soubory otázek jsou převážně negativní v duchu. To vše však pravděpodobně neznamená, že jako metafyzika, popisná ani revizní, nebude místo pro metafyziku. Celý podnik je však možná mnohem těžší, než si myslel Strawson., and Fredrik Stjernberg
In 1905 Bertrand Russell took on the problem of definite descriptions, and his analysis became the standard up until 1950 when Peter Strawson criticised Russell’s solution as inadequate. Since then many opponents as well as proponents of the Russellian solution have been involved in a long-term debate on definite descriptions. In this paper I show that both sides of the contention are partly right and partly wrong, because sentences of the form ''The F is a G'' are ambiguous. However, the ambiguity does not concern reference shift of the description ''the F''. Rather, the ambiguity consists in different topic-focus articulations of a given sentence involving occurrences of ''the F''. I demonstrate that when ''the F'' is used as part of the topic of such a sentence the existence of the object denoted by ''the F'' is not only entailed by but also presupposed by the sentence. On the other hand, ''the F'' used in the focus of a sentence triggers merely existential entailment. Thus sentences differing only in their topic-focus articulation should have assigned different logical forms. In order to make such hidden features explicit, I apply the procedural semantics of Transparent Intensional Logic (TIL), furnishing sentences with hyperpropositions that are precisely defined in terms of TIL constructions. These are procedures assigned to sentences as their context-invariant structured meanings. Moreover, I generalise the phenomenon of the topic-focus distinction to sentences of any form, proposing an adequate analytic schema of sentences that come with a presupposition., V 1905 Bertrand Russell přijal problém konečných popisů a jeho analýza se stala standardem až do roku 1950, kdy Peter Strawson kritizoval Russellovo řešení jako nedostatečné. Od té doby mnoho oponentů stejně jako zastáncové Russellian řešení byli zapojení do dlouhodobé debaty o konečných popisech. V tomto příspěvku dokazuji, že obě strany sporu jsou zčásti správné a zčásti špatné, protože věty tvaru ,,F je G'' jsou nejednoznačné. Nejednoznačnost se však netýká referenčního posunu popisu ,,F''. Nejednoznačnost spočívá spíše v různých tematických okruzích dané věty, která zahrnuje výskyty ,,F''. Prokazuji, že když je ,,F' používáno jako součást tématu takové věty, existence předmětu označeného ,,F'' není pouze podmíněna větou, nýbrž také předpokládána. Na druhé straně ,,F'', který je používán v ohnisku věty, vyvolává pouze existenciální existenci. Věty lišící se pouze v jejich artikulaci zaměřené na téma by tedy měly mít přiřazeny různé logické formy. Aby byly tyto skryté rysy explicitní, aplikuji procedurální sémantiku Transparentní Intenzionální Logiky (TIL), poskytující věty s hyperpropozicemi, které jsou přesně definovány z hlediska TIL konstrukcí. Jedná se o postupy přiřazené větám jako jejich kontextově invariantní strukturované významy. Dále zobecňuji fenomén rozlišování mezi tématem a věty jakékoli formy,, and Marie Duží