This article reports the results of a content analysis of recently published papers on the relationship(s) between socioeconomic status and health. This study explores how scholars conceptualize and measure socioeconomic status and health. Consequently, this research investigates if significant differences in measurement exist both across subfields within sociology and across disciplines. The evidence presented reveals a remarkable variation in measurement strategies. Moreover, this variation exhibits a pattern that is not entirely predictable. This article concludes by presenting in detail some of the most widely used health indicators and proposing that current measurement practice may be improved by utilizing some more advanced scaling strategies., Martin Kreidl, Lucie Hošková., 4 tabulky, Obsahuje bibliografii, and Anglické resumé
V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.
Stať se zabývá trávením volného času. Nejprve uvádíme význam trávení volného času a odpovídající sociologickými koncepty. V empirické části analyzujeme data z mezinárodního výzkumu ISSP 2007 – Volný čas a sport. Popisujeme frekvenci 13 volnočasových aktivit a spolu s vnímanými funkce volného času je srovnáváme s 18 evropskými zeměmi. V následující části nejprve pomocí klastrové analýzy rozkrýváme strukturu volnočasových aktivit v České republice, identifikovány byly tři hlavní životní styly: (1) kulturní a sportovní aktivity mimo domov typické pro mladou generaci, (2) nakupování, navštěvování příbuzných, sledování TV a čtení příznačnou pro ženy a (3) domácí práce/kutilství charakteristické pro muže. Na závěr pomocí multinominální logistické regrese identifikujeme nositele těchto životních stylů z hlediska sociodemografických charakteristik., The article focuses on leisure activities in the Czech Republic. After the introductory part defining leisure and its functions, data from the international research ISSP 2007 Leisure and Sport are analyzed. Frequencies of 13 leisure acti - vities and perceived functions of leisure are described and the Czech results are briefly compared with the average of 18 European countries. Then attention is paid to the structure of leisure activities in the Czech society. Three main leisure clus - ters, i.e. types of lifestyle, were identified: (1) cultural and sporting activities outside home, (2) “female” culture (shopping, watching TV, reading books and visiting relatives), (3) “home-loving” style of life (doing handicrafts and do-it-yourself). The main sociodemographic characteristics of their followers are delineated using multinominal logistic regression., and Jiří Šafr, Věra Patočková.
Pavel Machonin byl a zůstává legendou české sociologie, při jejíž obnově v šedesátých letech stál. Tehdy spolu s týmem mladých začínajících sociologických nadšenců provedl zcela unikátní, neobvykle invenční a také neobvykle rozsáhlý výzkum stratifikace československé (socialistické) společnosti. A nejen že provedl, ale i dokázal zjištěná fakta zpracovat do zásadního sociologického svědectví o stavu tehdejší společnosti. Knihu Československá společnost (vyšla v Bratislavě v roce 1969) zatím u nás nikdo v této oblasti výzkumu vlastně nepřekonal. Ani on sám v knížkách zabývajících se podobnou tematikou, na kterých jsem se spolupodílel v polovině devadesátých let. Z doby psaní (dopisování) této knihy se traduje, jak držel pod zámkem a o hladu svoje spoluautory, aby je donutil včas dopsat některé kapitoly. and Milan Tuček.
This article presents a critical evaluation of the growing popularity of online social surveys for the exploration of attitudes and behaviours within higher educational institutions. More specifically this article addresses a number of key issues: the construction of representative online samples, and the presentation of the results from an institutional census constructed from an online survey with a low response rate. The improper use of statistical significance tests, and the reporting of systematic errors when quota sampling is employed in surveys is also discussed. This study compares and evaluates four recent academic surveys: (a) the Czech wave of the EUROSTUDENT IV survey fielded by SC&C, (b) A Research Survey on Academic Staff at Czech Colleges and Universities undertaken by SC&C in 2009, (c) surveys of students and (d) employees at Palacky University Olomouc undertaken by the newly established Laboratory of Social Research. This article shows that an improper interpretation of online surveys resulted in a missrepresention of the views of university students and academic staff on the state of Czech higher education and opinions concerning different tertiary education reform measures., Dan Ryšavý., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
The aim of this article is to provide an overview of the problems associated with the fielding of questions of a socially sensitive nature typically dealing with crime, health, and sexual activity in nationally representative sample surveys. This article presents an overview of previous research on this topic and associated themes such as the definition of sensitive survey questions, the emergence and impact of social desirability effects and application of the Cognitive Aspects of Survey Methodology (CASM) to mechanisms of question response on sensitive topics. Thereafter, this article maps out specific sources of error that are likely to occur when fielding sensitive survey questions; and highlights methods that may used to minimise measurement error, thereby enhancing data validity. The article concludes with an appraisal of some of the most influential criterion-validity used in this sub-field of survey research., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy