Parliamentary elections in May 2010 ended with unexpected and somewhat revolutionary results: they brought heavy losses to all traditional established parties within the Czech party system, which appeared to be relatively stable since the second half of 1990s, two lesser parliamentary parties were eliminated from the Chamber of Deputies, and two new political parties emerged among successful subjects surpassing quite easily the existing electoral clause of five percent. The text analyzes these results, as well as some attitudes of Czech public identified by exit poll and other sociological surveys and post-election development, and it tries to answer the question, whether the elections in 2010 meant any deep and lasting shift in long-term development of the party system in the Czech Republic or whether it was rather an incidental anomaly without persistent impact on the party system, which will gradually restore itself more or less in the shape that characterized it for one and half of decade before the elections in 2010., Jan Červenka., and Obsahuje seznam literatury
V souvislosti s ukončením procesu hodnocení výzkumné činnosti pracovišť Akademie věd České republiky za léta 2005-09 se hodně času věnovalo diskuzím nad budoucím směrováním Akademie věd ČR. Základním cílem je zvýšení vědeckého výkonu Akademie věd a jejích jednotlivých ústavů vytvořením koherentního programu AV ČR jako celku, který by zahrnoval aktuální trendy světové vědy a vývoje poznání a zároveň reagoval na základní společenské výzvy v oblasti vědy a výzkumu. Přípravu této strategie lze vnímat jako pokračování pohybu Akademie věd ve směru nastoupeném po mimořádném Akademickém sněmu v červnu 2009, kdy byla v novodobé historii České republiky poprvé ohrožena její existence., In connection with the completion of the evaluation process for research activities at our institutes for 2005-09, we have devoted a great deal of time to discussions of the future direction of AS CR. The fundamental aim is to raise the scientific performance of AS CR and its institutes by creating a coherent programme for AS CR as a whole, reflecting current trends in world science and development of knowledge and at the same time reacting to the essential social challenges in science and research. I perceive the preparation of the Strategy as a continuation of the shift in direction taken after the extraordinary Academy Assembly in June 2009, when its existence was in jeopardy for the first time in the modern history of the Czech Republic., and Jiří Drahoš.
Článek vychází z pozorování výskytu kobylky malé (Phaneroptera nana) v centru Prahy. Představuje blíže tento druh, jeho rozšíření, prazskou mikropopulaci a poznatky z chovu v insektáriu., This article is based on observations of the Mediterranean Katydid (Phaneroptera nana) in the centre of Prague. It presents the species, its spread, its Prague micropopulation and information on insectarium breeding in some detail., and Pavel Pecina.
Střevlík uherský (Carabus hugaricus hungaricus) je druhem dlouhostébelných panonských stepí. Patří mezi zvláště chráněné brouky a je rovněž druhem evropsky významným. V České republice přežívá už pouze na Pouzdřanské stepi a na Pálavě. V článku shrnujeme výsledky výzkumů jeho stanovištních preferencí, demografie a mobility, diskutujeme možnosti jeho ochrany a zároveň se dotýkáme bolestivého tématu ochranářské péče o lokality tohoto druhu., The Carabus hungaricus ground beetle is a highly endangered, dry-grassland specialist listed in the EU Habitats Directive. In the Czech Republic, the beetle survives on the last two sites including the Pouzdřany steppe, and the Pálava hills. Here we report results of extensive mark-recapture studies of this species, including its habitat preference, demography, and dispersal abilities. Furthermore, we discuss the options for its conservation and conservation management of the two inhabited sites., Lukáš Čížek ... [et al.]., and Pokračování čl. na str. CXV kuléru Živy 5/2014
Článek se dělí na dvě části. V první se autor zabývá teoriemi subjektu Alaina Badioua a Slavoje Žižka, které lze považovat za teorie překračující horizont postmoderní situace. Alain Badiou spojuje teorii subjektu se svou matematizovanou ontologií, která mu dává možnost chápat subjekt jako prvek nezačlenitelný do „situace“ (daného způsobu prezentace „mnohostí“). Subjekt je procedura pravdy, která se zakládá na věrnosti pravdě-události. Slavoj Žižek, vycházející z Jacquesa Lacana, formuluje teorii subjektu opřenou o ontologii, jež vykazuje některé podobnosti s ontologií Badiouovou. Působí v ní Reálno, které vytváří mezery a prázdná místa v daném symbolickém řádu. Subjekt vzniká vstupem do Reálna, který je spojen s překřížením fantasmatu (traversé du fantasme), jež subjekt zbavuje jeho substance (identity, ustálené organizace vědomí a sebeprožívání), a subjekt pak vystupuje jako prázdno. Autor se pak pokouší pojmenovat, čím tyto teorie prolamují postmoderní situaci, a zároveň se snaží postihnout jejich problematické rysy. V druhé části článku autor rozvíjí teorii subjektu, která vychází z tohoto prolomení postmoderní situace, ale snaží se tyto problematické rysy překonat. Autor využívá Althusserovu koncepci symptomálního čtení a latentního obsahu. Ty propojuje s Lacanovým a Žižkovým pojmem symbolického řádu a latentní obsah dosazuje na místo Reálna. To mu umožňuje pojmout symbolický řád z hlediska jeho dynamiky a změn (historizace symbolického řádu). Při rozvíjení teorie subjektu se opírá o Bachelardovo pojetí vědeckého subjektu jako procesu očišťování od představ vznikajících v přirozeném světě. Tímto způsobem dospívá k pojmu subjekt-idea, který pak klade vedle subjektu spjatého s fyzickým bytím a subjektu poznání. Subjekt poznání se ustavuje jako trojí pohyb: jako pohyb ve vztahu k subjektu spjatému s fyzickým bytím, jako pohyb ve vztahu k subjektu-ideji a jako pohyb ve vztahu k latentnímu obsahu symbolického řádu. V závěru článku pak autor na základě Hegelova výkladu daimonion ukazuje, že archetypem subjektu poznání je Sókratés., The article has two parts. In the first, the author is concerned with the theories of the subject in the work of Alain Badiou and Slavoj Žižek which can be understood as theories that go beyond the horizon of the post-modern situation. Alain Badiou links his theory of the subject to his mathematised ontology which opens up the possibility of understanding the subject as an element that cannot be incorporated into a “situation” (of a given mode of presentation of “plurality”). The subject is a procedure of truth which is founded on fidelity to the truth-event. Slavoj Žižek, taking his lead from Jacques Lacan, formulates a theory of the subject grounded in an ontology which shows some similarities with the ontology of Badiou. The Real is active in this theory, creating gaps and empty spaces in the given symbolic order. The subject originates from an entry into the Real stemming from the crossing of the phantasm (traversé du fantasme), the subject of which divests itself of its substance (identity, enduring organisation of consciousness and self-experiencing) and emerges as a void. The author then attempts to pinpoint how these theories break out of the post-modern situation and also points to their problematic features. In the second part of the article a theory of the subject is developed which is informed by a breaking-free from the post-modern situation, but which attempts to overcome these problematic features. The author exploits Althusser’s conception of a symptomatic reading and a latent content. He connects these with Lacan’s and Žižek’s concept of a symbolic order and instead of the Real he substitutes latent content. This enables him to conceive the symbolic order from the point of view of dynamics and change. In this development of the theory of the subject support is found in Bachelard’s conception of the scientific subject as a process of purging the images that arise in the natural world. In this way we arrive at the concept of the subject-idea, which then posits, in addition to the subject bound up with physical being, a subject of knowledge. The subject of knowledge establishes itself as a threefold movement: as a movement in relation to the subject bound up with physical being; as a movement in relation to the subject-idea; and as a movement in relation to the latent content of the symbolic order. In conclusion it is shown, on the basis of Hegel’s interpretation of the daimonion, that the archetype of the subject of knowledge is Socrates., and Michael Hauser.
V tomto článku se autoři věnují tématu subjektivního vnímání profesí jako kategorií, nicméně využívají k tomu poněkud odlišný koncept a metodu: subjektivní sociální distance. Na rozdíl od prestiže povolání sledují pravděpodobnost interakce mezi profesními skupinami. Použití tohoto přístupu, dobře známého ze studia etno-kulturních distancí (viz [Ryšavý 2003]), ke studiu stratifikace je u nás relativně nové, ač se jedná o metodu vyvinutou již na přelomu 50. a 60. let. Nejprve v krátkosti představí odlišná sociologická pojetí sociálních distancí, věnovat se budou zejména konceptu subjektivnímu, který zavedl E. O. Laumann. V druhé části přinášejí výsledky empirické analýzy subjektivních interakčních distancí k 22 profesím, které byly zjišťovány ve výzkumu “ Sociální distance 2007”. Vnímáme profese jako hierarchicky uspořádané? Existují shluky profesí, které bychom mohli označit za subjektivní sociální třídy ve vědomí lidí? Kudy vede v naší společnosti hranice mezi těmito třídami? Nejen o tom se v tomto článku dočtete více., Using the concept of subjective social distance we focus on perceptions of occupational categories. First, the the - oretical concept of social distance is introduced as a tool for measuring social stratification. Second, subjective hypothetical interactional distances to 22 occupational stimuli are analyzed with data from the Social Distances 2007 survey. People rate the stimuli hierarchically analogous to occupational prestige and socioeconomic status; however some minor divergences can be detected. Further we focus on differences among gender and members of self identified social classes. The main part assesses the hypothesis of the existence of subjective social class boundaries. The status-continuum is shared by the whole public, yet we can identify mental categorization patterns of professional groupings which draw an intense bounda - ry between white and blue collar professions. Further, four groupings regarded as subjective social class can be identified: higher professionals, female lower professionals, qualified and semi-qualified manual and non-manual workers, and unqua - lified manual professions with low prestige., and Jiří Šafr, Julia Häuberer.
Průběh počasí a v dlouhodobém pohledu podnebí patří k limitujícím podmínkám pro výskyt organismů, dokladem je výskyt teplomilných a naopak i chladnomilných nebo suchomilných a mokřadních druhů na našem území. A nejde pouze o přirozená společenstva, rozdíly nacházíme i ve skladbě pěstovaných plodin. Plošnou proměnlivost ovlivňují rozdílné klimatické podmínky - kromě podnebí hrají roli také půdní vlastnosti, které i díky odlišným geologickým podmínkám jsou velmi různorodé. Podnebí je však nejdynamičtější složkou přírodního prostředí. A právě pro území České republiky je typická vysoká proměnlivost podnebí i počasí v čase. Sucho se v posledních letech vyskytuje stále častěji, což však není dáno pouze nedostatkem srážek, ale také schopností krajiny zadržet vodu. Označení „sucho“ je výraz v obecném pojetí dosti neurčitý a v různých vědních i hospodářských oborech odlišně definovaný. Sucho meteorologické je nejčastěji vyjádřené časovými a prostorovými deficity srážek, které představují prvotní příčiny výskytu tohoto jevu. Kromě množství a intenzity spadlých srážek vztažených k dlouhodobým srážkovým úhrnům pro dané místo a roční dobu stanovili mnozí autoři různé definice sucha, a to v závislosti i na dalších klimatologických prvcích (teplota vzduchu, výpar, rychlost větru, vlhkost vzduchu aj.). Sucho zemědělské (agronomické) je vyjádřeno nedostatkem vody v půdě pro zemědělské plodiny ovlivněným předchozím nebo stále trvajícím výskytem meteorologického sucha. Z hlediska vodních poměrů v krajině je pak důležité sucho hydrologické. Člověk svou činností ovlivňuje krajinu, což platí i pro území ČR, kde může časem nastat nedostatek vody, a proto bychom se při hospodaření v krajině měli zaměřit, Climate has a substantial influence on the occurrence of organisms and thanks to its high variability various communities are to be found on our territory. The last years have seen increasingly frequent extreme climatic events, including the occurrence of serious drought. To assess the occurrence of drought the moisture balance method (difference between total precipitation and potential evapotranspiration) is the most frequently used. The extent and intensity of drought also depend on water retention capacity of the landscape. In view of possible climate change (particularly increase in air temperature), more pronounced drought periods may occcur in the near future., and Jaroslav Rožnovský.