In this paper, we deal with sentences containing time references like ''five years ago'', ''three years older'', ''in five seconds''. It turns out that such sentences are pragmatically incomplete, because there is an elliptic reference to a calendar that makes it possible to determine the length of the time interval associated with a time duration like a year, month, day, or to compute the time interval denoted by terms like ''February 29, 2016''. Since Transparent Intensional Logic (TIL) takes into account two modal parameters, namely possible worlds of type ω and times of type τ, and this system is particularly apt for the analysis of natural language expressions, our background theory is TIL. Within this system, we define time intervals, calendar time durations, and last but not least a method for adding and multiplying time durations in a way that takes into account the leap days and leap seconds. As sample applications, we analyse two sentences, to wit, ''A year has 365 days'' and ''Adam is 5 years older than Bill''. and V tomto článku se zabýváme věty obsahujícími časové odkazy jako ''před pěti lety'', ''o tři roky starší'', ''za pět sekund''. Ukazuje se, že takové věty jsou pragmaticky neúplné, protože existuje eliptický odkaz na kalendář, který umožňuje určit délku časového intervalu spojeného s časovým obdobím jako rok, měsíc, den nebo vypočítat časový interval označované slovy ''29. února 2016''. Vzhledem k tomu, že Transparentní Intenzivní Logika (TIL) zohledňuje dva modální parametry, jmenovitě možné světy typu ω a časy typu τ, a tento systém je obzvláště vhodný pro analýzu přirozených jazykových výrazů, je naší teorií pozadí TIL. V rámci tohoto systému definujeme časové intervaly, trvání kalendáře, a v neposlední řadě metoda pro přidání a násobení doby trvání způsobem, který bere v úvahu skokové a skokové sekundy. Jako vzorové aplikace analyzujeme dvě věty s názvem ''rok má 365 dní'' a ''Adam je o 5 let starší než Bill''.
The goal of this paper is to demonstrate that procedurally structured con- cepts are central to human communication in all cultures and throughout history. This thesis is supported by an analytical survey of three very different means of communication, namely Egyptian hieroglyphs, pictures, and Inca knot writing known as khipu. My thesis is that we learn, communicate and think by means of concepts; and regardless of the way in which the meaning of an expression is encoded, the meaning is a concept. Yet we do not define concepts within the classical set-theoretical framework. Instead, within the logical framework of Transparent Intensional Logic, we explicate concepts as logical procedures that can be assigned to expressions as their context-invariant meaning. In particular, complex meanings, which structurally match complex expressions, are complex procedures whose parts are sub-procedures. The moral suggested by the paper is this. Concepts are not flat sets; rather, they are algorithmically structured abstract procedures. Unlike sets, concepts have constituent sub-procedures that can be executed in order to arrive at the product of the procedure (if any). Not only particular parts matter, but also the way of combining these parts into one whole ''instruction'' that can be followed, understood, executed, learnt, etc., matters., Cílem příspěvku je ukázat, že procesně strukturované koncepty jsou ústředním bodem lidské komunikace ve všech kulturách a v průběhu dějin. Tato práce je podpořena analytickým průzkumem tří velmi odlišných komunikačních prostředků, konkrétně egyptských hieroglyfů, obrázků a psaní uzlů Inků známých jako khipu. Má diplomová práce je, že se učíme, komunikujeme a myslíme pomocí konceptů; a bez ohledu na způsob, jakým je význam výrazu zakódován, významem je pojem. Nedefinujeme však koncepty v rámci klasického teoretického rámce. Místo toho, v logickém rámci Transparentní Intenzionální Logiky, vysvětlujeme pojmy jako logické procedury, které mohou být přiřazeny výrazům jako jejich kontextově invariantní význam. Zejména složité významy, které strukturně odpovídají komplexním výrazům, jsou složité postupy, jejichž součástí jsou dílčí postupy. Morální návrh, který tento článek navrhl, je toto. Pojmy nejsou ploché soupravy; jsou to spíše algoritmicky strukturované abstraktní postupy. Na rozdíl od sad, koncepty mají dílčí dílčí postupy, které mohou být provedeny, aby se dospělo k produktu postupu (pokud existuje). Nezáleží jen na jednotlivých částech, ale také na způsobu spojování těchto částí do jedné ,,instrukce'', kterou lze sledovat, chápat, realizovat, učit se atd., Záleží na tom., and Marie Duží
In this paper I defend, and at the same time somewhat rectify, my ''limbo theory'' which was designed to solve certain problems associated with metaphysical frameworks that conceive logical individuals as bare ‘hangers’ shared by all possible worlds. I argue that insisting that individuals are inherently physical (spatiotemporal) forces us to give up the assumption that we can keep epistemological control over the identity of the individuals. and Vladimír Svoboda
The aim of this paper is to outline a suitable analysis of certain deontic modalities. To avoid confusion as much as possible, I specify the subject-matter of my analysis explicitly. Subsequently, the paper argues that Transparent Intensional Logic (TIL) is an appropriate framework for developing deontic logic. The main contribution of the paper consists in a proposal concerning the analysis of deontic modalities in TIL as well as in offering a semantically based distinction between implicit and explicit deontic modalities. Finally, I introduce some definitions along with some inferential rules and show (using Ross’ paradox) how it is possible to deal with the paradoxes of deontic logic in terms of my analysis., Cílem příspěvku je nastínit vhodnou analýzu určitých deontických modalit . Aby se co nejvíce vyhnulo nejasnostem, výslovně uvádím předmět mé analýzy. Následně, práce argumentuje, že transparentní Intensional logika (TIL) je vhodný rámec pro vývoj deontic logiky. Hlavní příspěvek příspěvku spočívá v návrhu analýzy deontických modalit v TIL, stejně jako v nabídce sémanticky založeného rozlišení mezi implicitními a explicitními deontickými modalitami. Nakonec představuji některé definice spolu s některými inferenciálními pravidly a ukázkami (pomocí Rossova paradoxu), jak je možné se zabývat paradoxy deontické logiky z hlediska mé analýzy., and Daniela Glavaničová
The paper examines two possible analyses of fictional names within Pavel Tichý’s Transparent Intensional Logic. The first of them is the analysis actually proposed by Tichý in his (1988) book The Foundations of Frege’s Logic. He analysed fictional names in terms of free variables. I will introduce, explain, and assess this analysis. Subsequently, I will explain Tichý’s notion of individual role (office, thing-to-be). On the basis of this notion, I will outline and defend the second analysis of fictional names. This analysis is close to the approach known in the literature as role realism (the most prominent advocates of this position are Nicholas Wolterstorff, Gregory Currie, and Peter Lamarque)., Článek zkoumá dvě možné analýzy fiktivních jmen v rámci Transparentní intenzivní logiky Pavla Tichého . První z nich je analýza skutečně navržená Tichým v jeho (1988) knize The Foundations of Frege's Logic . Analyzoval fiktivní názvy z hlediska volných proměnných. Zavedu, vysvětlím a posoudím tuto analýzu. Následně vysvětlím Tichého pojmu individuální role (kancelář, věc, která má být). Na základě tohoto pojetí budu načrtnout a obhajovat druhou analýzu fiktivních jmen. Tato analýza je blízká přístupu známému v literatuře jako realismu rolí (nejvýznamnějšími obhájci této pozice jsou Nicholas Wolterstorff, Gregory Currie a Peter Lamarque)., and Daniela Glavaničová
Pavel Tichý originally published his interesting conception of possible worlds in 1968. Even though he modified it over the following twenty five years, its core remained unchanged. None of his thirty journal papers or books containing the notion of possible worlds was a study in metaphysics. Tichý (and most of his followers) always introduced the notion in the context of other investigations where he applied his Transparent intensional logic either to the semantic analysis of natural language or to the explications of other notions. Tichý presented his conceptions using rather short descriptions occurring on a number of places; his proposal appears not only fragmentary but also somehow incoherent. The main contribution of this paper is thus not only a complete survey of Tichý’s development of his conception but also a certain completion of the very proposal., Pavel Tichý původně publikoval své zajímavé pojetí možných světů v roce 1968. I když ho v následujících dvaceti pěti letech upravoval, jeho jádro zůstalo beze změny. Žádný z jeho třiceti článků nebo knih obsahujících pojem možných světů nebyl studií v metafyzice. Tichý (a většina jeho následovníků) vždy představil pojem v kontextu jiných vyšetřování, kde aplikoval svou transparentní intenzivní logiku buď na sémantickou analýzu přirozeného jazyka, nebo na vysvětlení jiných pojmů. Tichý představil své koncepty spíše krátkými popisy, které se vyskytují na několika místech; jeho návrh se jeví nejen jako roztříštěný, ale také nesouvislý., and Jiří Raclavský
The paper deals with the usefulness of Pavel Tichý’s concept of match between two (or more) constructions for the deduction and inference considerations. Tichý’s preference of the two-dimensional view on inference instead of the one-dimensional view is criticized. The reasons for the implementation of the match concept are elucidated. The logical expressiveness of the match concept is demonstrated through its implementation to the Natural Deduction System explicated in the hyperintensional framework of Transparent Intensional Logic., Příspěvek se zabývá užitečností konceptu shody mezi dvěma (nebo více) konstrukcemi Pavla Tichého pro úvahy dedukce a inference. Tichý preferenci dvojrozměrného pohledu na odvození namísto jednorozměrného pohledu je kritizován. Jsou vysvětleny důvody pro realizaci konceptu shody . Logická expresivita konceptu zápasu je demonstrována jeho implementací do systému přirozeného odpočtu, který je vysvětlen v hyperintenzionálním rámci transparentní intenzivní logiky., and František Gahér ; Lukáš Bielik
According to a widespread view, deontic modalities are relative to normative systems. Four arguments in favour of this suggestion will be presented in this paper. Nevertheless, I have proposed and defended an analysis of deontic modalities in terms of Transparent Intensional Logic (TIL) that is non-relativistic (with respect to normative systems) and accommodates minimal semantics of TIL. This leads to a question whether one can do justice to arguments for deontic relativism and put forward a relativistic analysis of deontic modalities in TIL. The main aim of this paper is to amend the former analysis of deontic modalities in terms of TIL to incorporate both the standard (relativistic) view and the minimal semantics of TIL., Podle široce rozšířeného pohledu jsou deontické modality vztaženy k normativním systémům. V tomto příspěvku budou prezentovány čtyři argumenty ve prospěch tohoto návrhu. Nicméně jsem navrhl a obhájil analýzu deontických modalit v podmínkách transparentní intenzivní logiky (TIL), která je nerelativistická (s ohledem na normativní systémy) a pojme minimální sémantiku TIL. Toto vede k otázce zda jeden může dělat spravedlnost k argumentům pro deontic relativismus a navrhl relativistic analýzu deontic modalities v TIL. Hlavním cílem této práce je doplnit dřívější analýzu deontických modalit z hlediska TIL tak, aby zahrnovala jak standardní (relativistický) pohled, tak minimální sémantiku TIL., and Daniela Glavaničová