Mědiryt ( 194 x 264 mm). Bakchický průvod. V popředí na zemi tabulka s iniciálami autora, zcela vpravo dvojice Faunů. Jeden z nich sedí, druhý mu z měchu nalévá víno do úst, před nimi jde lev a osel. Na oslu sedí opilý Silén (v levé ruce miska na víno), je podpírán dvěma Satyry (jeden drží masku, druhý se opírá o lva a pravou nohou stojí na kruhové nádobce s otevřeným víkem). Před oslem dvě mainady (jedna s kastanětami, druhá s košem hroznů) a dva putti se Satyrem. Jeden putto drží hrozen, druhý sedí na pytlech a drží spolu se Satyrem obruč, do které strká hlavu kozel. Satyr drží v levé ruce hady. V pozadí chrám, dva Fauni šlapající hrozny ve velké kádi, hermovka, před ní objímající se dvojice., Zlatohlávek 1997#, 125, č. 57; Gregori 2003#,, and V NG od r. 1981 (dar Huga Richtera, původně ze sbírky vídeňského sběratele Carla Mienzila). Rytina podle G. Romana nebo Raffaela. Motiv opilého Siléna na oslu je inspirován antickým sarkofágem (srov. Bober, Rubinstein s. 116, č. 83).
Olej na plátně (221,5 x 92,5 cm): Psyche s Amorem před Iupiterem, okolo olympští bohové., Pujmanová 2008#, 176-177., and Obraz se do galerie dostal v roce 1945 ze sbírky Erwina Nostitze-Rienecka v Praze.
Bronzový odlitek (16, 8 cm): stojící nahý putto (křídla) drží oběma rukama roh hojnosti s plody., Chlíbec 2006#, 188-189, č. 87, obr. s. 189., and Bronzová plastika pochází z nostické sbírky antických brozů, kterou patrně shromáždil během svého italského pobytu František Václav Nostic-Rieneck (Chlíbec 2006, s. 25), v NG od roku 1945.
Mědiryt (434 x 328 mm). Uprostřed listu Neptun na voze taženém mořskými oři, uklidňuje bouři. V pozadí na vlnách lodě, v oblacích hlavy dujících větrů. Kolem středového výjevu další příběhy z Vergiliovy Aeineidy doprovázené nápisy. Nahoře nad výjevem s Neptunem, uprostřed zodiak (uprostřed Jupiter, Merkur (caduceus, okřídlený klobouk) a Venuše s Amorem orodující za Aenea u Jupitera). Vlevo Juno na voze taženém pávy a před ní Aeneas s vavřínovým věncem na hlavě, vpravo Venuše na voze taženém holubicemi, před ní Amor (toulec), kolem putti., Zlatohlávek 1997#, 39, č. 12., and Dílo převedeno do sbírek NG roku 1949 ze sbírek NM v Praze. Název Quos Ego je doslovnou citací z Vergilia. List je ilustrací jedné epizody z Aeineidy, příběh Aenea a Dídó, graficky zpracovaný podle malby Raffaela (nedochovala se). Zobrazení Neptuna tišícího bouři bylo velmi oblíbeným ikonografickým typem, jeho smyslem je alegorické vyjádření trestu za neposlušnost větrům, kteří bouři vyvolaly bez jeho svolení.
Kresba (23 x 19, 3 cm): antikizující pravoúhlý sokl s přídí lodě (rostrum) zdobenou nahoře vlčí hlavou, na boku Tritón. Sokl má na rozích bukrania, na nichž je zavěšená girlanda, mezi bukranii nápisová deska., Vlnas 2001#, 100 č. I/2.111C., and Návrh divadelní dekorace hry na antický námět. Inspirací mohly být antické mince císařské doby, na nichž je císař na sloupu, který zdobí rostra.
Olej na plátně (92 x 62 cm): zátiší s květinami, drahocennými nádobami, lahůdkami, ovocem a pohárem., Kotalík 1982#, č.k. 87, and Jeden z prvních dokladů zájmu o trompe l'oeil v 17. století. V antice byla realisticky namalovaná zátiší, jejichž cílem bylo oklamat zrak, nazývána "xenia" (srov. Vitruvius 6, 7, 4), podle darů pro hosta, které jsou také obsahem Flegelova zátiší. Podrobné popisy jsou zachovány u Filostrata Staršího (po 160 - před 249), v jeho souboru popisů obrazů nazvaném Obrazy (Eikones) 1, 31 a 2, 26.
Reliéf zobrazuje donátora klečícího před P. Marií, kterého představuje jeho patron, svatý Ondřej. Důvodem modlitby k P. Marii je smrt zobrazená vlevo, za P. Marií. Pravicí pozdvihuje triumfálně přesýpací hodiny na znamení, že její čas nadešel, levicí drží donátora z ruku. Donátorova modlitba byla vyslyšena a na matčinu žádost se zjevuje Ježíš, který rozpojuje ruku smrti a donátorovu paži, čímž jej zachraňuje pro věčný život., Homolka 1985#, 207-211., and První zobrazení nahého lidského těla v umění českých zemí, které po vzoru antického umění vychází z optické zkušenosti. Poučení antickým sochařstvím bylo však zprostředkováno patrně výlučně malbou a grafikou (srov. Legner 1967). Antickou tradicí je rovněž ovlivněno pojetí Krista, jehož tělo je bez poskvrny a dokonale krásné. V 16. století byl Kristus chápán jako nejautentičtější člověk a jelikož sexualita je lidskou přirozeností, byla zdůrazněna i tato stránka Kristovy pozemské existence.Umělci se opírali o Nový zákon, kde se píše, že Kristus byl "ve všem vyzkoušen podobným způsobem jako my, ovšem bez hříchu" (Heb. 4,15). V 16. století byl Kristus zobrazován obdobně jako olympští bozi, tedy ne jako politování hodná oběť, ale jako objekt hodný obdivu a budící úctu. Úctyhodnost nebyla chápána ideálně, ale jako fyziologický zážitek vyvolaný stykem s intelektuálně a fyzicky vysoce atraktivní osobou, Kristus měl silný sex-appeal, kterého byl opět zbaven až v 17. století.
Stříbrné niello (50 x 39 mm), uprostřed stojí velitel v římské zbroji, po jeho obou stranách dva důstojníci. Za nimi skupina vojáků., Zlatohlávek 1997#, 53, č. 23., and Pochází ze sbírky Vojtěcha Lanny (1884).
Mědiryt s leptem (162 x 225 cm). Dvě scény: vlevo tři muži v římské zbroji a malý Amor (toulec se šípy), vpravo mladý muž v římské zbroji, má okřídlené střevíce drží v náručí malého Amora, vedle stojí zády k divákovi muž s lukem a kyjem. and Zlatohlávek 1997#, 206, č. 108.