Search

Start Over Subject 17 Date Unknown

142. Posouzení interpersonální decentrace metodou tematického apercepčního testu u hospitalizovaných osob se schizofrenií

Creator:
Martin Lečbych and Hosáková, Kristýna
Format:
print
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, schizofrenie, sociální vnímání, schizophrenia, social perception, sociální kognice, teorie mysli, interpersonální decentrace, projektivní metody, social cognition, theory of mind, interpersonal decentering, projective methods, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Sociální kognicí, tedy způsobem, jakým si lidé představují, vnímají a vyvozují závěry o duševních a emocionálních stavech druhých lidí, se zabývá několik teorií. Mezi nejvlivnější patří Teorie mysli (ToM), méně známý je koncept interpersonální decentrace (ID), kterou Feffer definuje jako schopnost brát v úvahu vlastní pocity a myšlenky zároveň s pocity a myšlenkami druhého. Autoři provedli výzkum ID u 50 hospitalizovaných pacientů s poruchou psychotického spektra (z toho 45 se schizofrenií) s cílem popsat jejich výkony v oblasti ID, ověřit vztah mezi mírou ID a vybranými proměnnými, a srovnat zjištění se studiemi realizovanými na jiných populacích. K posuzování míry ID využili Tematický apercepční test (TAT), konkrétně následujících deset karet: 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF. Získaných 500 příběhů vyhodnotili dle manuálu z hlediska ID. Výzkumný soubor tvořilo 36 mužů a 14 žen ve věku 19-70 let s průměrnou délkou vzdělání 12 let. Celkově byla míra ID u hospitalizovaných pacientů stabilně velmi nízká a statisticky signifikantně nižší, než ukazují dostupná data jiných klinických skupin. Toto zjištění je v souladu s poznatky ToM. Výsledky v oblasti ID v rámci zkoumaného souboru nesouvisí s pohlavím, vzděláním, přítomností partnerského vztahu a závažností, což podporuje hypotézu, že jde o stabilní osobnostní rys osob se schizofrenií, a může se jednat o prodrom psychotického onemocnění. Tento závěr by byl v souladu s neurovývojovou hypotézou schizofrenie, avšak vyžaduje další ověření, nejlépe longitudinální výzkum dětí od předškolního věku do dospělosti., Objectives. The purpose of this study was to describe interpersonal decentering (ID), a less know concept of social cognition, in patients with schizophrenia. Sample and setting. The research sample included 50 hospitalized patients (36 males, 14 females) with phychotic spectrum disorder (45 with schizophrenia) aged 19-70. For assessment of ID ten cards of the Thematic Apperception Test (TAT): 1, 2, 3BM, 4, 5, 6GF, 8BM, 10, 12M, 13MF were used. 500 TAT stories were collected and scored according to the manual of ID. Hypotheses. The aim was to describe the performances of ID, verigy the correlation between ID and selected variables, and compare the findings with studies realized in other populations. Statistical analysis. To verify the hypotheses, Pearson's correlation coefficient and Student's t-test were calculated. Results. The levels of ID in the sample were consistently very low and statistically significantly lower than the available data of other clinical groups. This finding is consistent with the findings of other concepts of social cognition, e.g. Theory of Mind. Results of ID in the sample were not significantly related to gender, education, presence of partner relationship and severity of disorder. This findings support the hypothesis that ID is a stable personality trait of people with schizophrenia, and may be prodrom of psychotic illness. Study limitation. The main limitation of the study is that all participants were inpatients and their ID results might differ from the outpatient population. The conclusion corresponds with the neurodevelopmental hypothesis of schizophrenia but requires further verification, prefarably longitudinal research of children from preschool age to adulthood., Martin Lečbych, Kristýna Hosáková., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

143. Postoje rozvodu u mladých dospělých: souvislost s rodičovským konfliktem, kooperací a vztahem k otci

Creator:
Horská, Eliška and Lenka Lacinová
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, rozvod, psychology, divorce, rozvodový postoj, rodičovská kooperace, rodičovský konflikt, vztah s otcem, attitude toward divorce, parental cooperation, parental conflict, father-child relationship, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Cíle studie. Výzkum se zaměřuje na zjištění souvislostí mezi rozvodovými postoji, vybranými vlastnostmi rodičovského konfliktu, vnímanou kvalitou vztahu k otci a rodičovskou kooperací. Cílem bylo také zjistit, jak se liší rozvodové postoje mladých dospělých z rozvedených a úplných rodin. Soubor a postup výzkumu. Výzkumu se účastnilo 497 vysokoškoláků (z toho 315 žen) ve věku od 20 do 30 let. 68,6 % tvořili respondenti z úplných rodin, 28,6 % z rozvedených rodin a 2,8 % respondentů uvedlo jinou možnost. Všem byly administrovány dotazníky IPPA, CPIC, CBQ a dotazník zjišťující rozvodový postoj. Hypotézy. Předpokládalo se, že rodičovský konflikt a vztah k otci jsou významnějšími prediktory rozvodového postoje než zážitek rozvodu rodičů a že při kontrole těchto proměnných nebudou mít lidé z rozvedených rodin pozitivnější postoj k rozvodu. Statistické analýzy. Předpoklady byly ověřovány pomocí lineární a hierarchické regrese a t-testů. Výsledky. Byl podpořen předpoklad, že vztah k otci predikuje rozvodový postoj a to společně se zážitkem rozvodu. Kooperace mezi rodiči se ukázala jako významný prvek, který predikuje kvalitu vztahu k otci posuzovanou mladými dospělými a mediuje souvislost mezi rodičovským konfliktem a rozvodovým postojem. Lidé z rozvedených rodin projevili pozitivnější postoje k rozvodu než lidé z rodin úplných. Omezení studie. Největší limity studie představuje lavinový výběr výzkumného souboru a použití metod, jež nebyly standardizovány pro české mladé dospělé., Objectives. The research focuses on the relationship between attitudes toward divorce, perceived parental conflict, father-child relationship quality and parental cooperation. The aim of the study was also to find out whether there is a difference between young adults, divorce attitudes from intact and divorce families. Sample and setting. Research sample included 497 undergraduates (including 315 women) at the age between 20 and 30. 68,6% of sample was from intact families, 28,6% from divorced families and 2,8% reported different option. All respondents were tested using the IPPA, CPIC, CBQ and attitude toward divorce questionnaire. Hypotheses. Parental conflict and quality of father-child relationship were expected to predict divorce attitudes more likely than the experience of parental divorce itself. It was also expected that young adults from divorced families don’t have more positive divorce attitude compared to young adults from intact families. Statistical analysis. The hypotheses were tested using linear and hierarchical regressions and t-tests. Results. The quality of father-child relationship and experience of parental divorce were found to predict young adults, divorce attitudes. The parental cooperation was found to predict quality of father-child relationship perceived by young adults and to mediate a relationship between parental conflict and divorce attitudes. Young adults from divorced families had more positive attitudes toward divorce than young adults from intact families. Study limitation. Snowball selection of respondents and the use of nonstandardized methods for Czech young adults represent the limits of the study., Eliška Horská, Lenka Lacinová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public

144. Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj v dětské onkologii

Creator:
Alena Slezáčková, Loučka, Martin, and Bartošová, Kateřina
Format:
print
Type:
article, přehledové studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, posttraumatický stres, posttraumatický rozvoj, dětské onkologické onemocnění, postaraumatic stress, posttraumatic growth, childhood cancer, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Posttraumatický stres a posttraumatický rozvoj osobnosti jsou v souvislosti s rakovinovým onemocněním dva často zmiňované fenomény. Cílem této studie je podat přehledný souhrn vybrané aktuální literatury k tématu a naznačit nově se otevírající pohled na možnost propojení obou jevů. Představujeme nejen integrativní přístup ke studované problematice, ale nastiňujeme i nová témata a směry dalšího výzkumu. Závěrem stručně informujeme o probíhajícím brněnském výzkumném projektu QOLOP, který se studiem obou jevů zabývá na populaci dětských onkologických pacientů a jejich rodin., Both the posttraumatic stress and the posttraumatic growth are often cited in relation to cancer. The aim of this paper is to give a review of current research in this field and briefly outline new perspective on possible connections between these concepts. The integrative approach has been presented in this review as well as new challenges and directions for future research. The basic information about ongoing QOLOP study on posttraumatic stress and growth in pediatric oncology patients and their families is provided in a nutshell at the end., Alena Slezáčková, Martin Loučka, Kateřina Bartošová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

145. Potřeba poznávání: studie psychometrických charakteristik zkrácené české verze Škály potřeby poznávání

Creator:
Jan Širůček, Ťápal, Adam, and Linhartová, Pavla
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, potřeba poznávání, škála, need for cognition, scale, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Předmětem studie byla validizace české lokalizace Škály potřeby poznávání (Need for Cognition Scale, Cacioppo, Petty, 1982; Cacioppo, Petty, Kao, 1984). U souboru 679 osob byla provedena analýza faktorové a konstruktové validity metody vůči potřebě kognitivního uzavření a pravicovému autoritářství. Výsledkem je zjištění o možné dvoudimenzionální substruktuře metody v českém jazyce, s vysokou korelací pozitivního a negativního faktoru. Analýza konstruktové validity potvrdila mírnou až střední negativní souvislost potřeby poznávání s potřebou kognitivního uzavření a pravicovým autoritářstvím obdobně jako v dosavadních zahraničních studiích. Metoda NFCS je připravena pro použití v českém jazyce., Need for cognition refers to tendency to engage in and enjoy effortful cognitive activities. As conceptualized by Cacioppo and Petty (1982) need for cognition is a cognitive disposition, relatively stable in time and only slightly related to intellectual capacity and performance in terms of IQ. Need for Cognition Scale (NFCS) by Cacioppo and Petty is considered the most prevalent self-report method for assessing need for cognition. Validity study of short Czech version of the questionnaire was performed on a sample of 679 participants (62% men, age 16-43, Me=23). Results show good factor validity and high internal consistency - a two-factor congeneric model (factors based on item wording) showed the best fit among all four tested models and is in accordance with recent research. Construct validity was assessed using need for cognitive closure and right-wing authoritarianism questionnaires; in accordance with theoretical assumptions, NFCS correlates negatively with both measures. The specificity of the sample might pose some limitations, however, the translation can be considered validated for research purposes., and Jan Širůček, Adam Ťápal, Pavla Linhartová.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

146. Použití diagnostického interview ADI-R a observační metody ADOS v diagnostice autismu

Creator:
Iva Dudová and Michal Hrdlička
Type:
article, články, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, diagnostika (lékařství), psychology, medical diagnostics, poruchy autistického spektra, ADI-R, ADOS, autism spectrum disorders, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Autoři představují dvě metody tzv. zlatého standardu v diagnostice poruch autistického spektra: diagnostický rozhovor ADI-R (Autism Diagnostic Interview - Revised) a observační metodu ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule) a přinášejí přehled porovnávacích studií obou nástrojů. Některé studie nalezly diagnostickou ekvivalenci obou nástrojů zlatého standardu, některé studie mírně favorizovaly ADOS. Senzitivita obou nástrojů je i při jejich samostatném užití vysoká. Kombinované užití ADI-R a ADOS vede k přesnějším výsledkům především v oblasti specificity. Autoři presentují dvě kazuistiky paralelního klinického užití nástrojů ADI-R a ADOS v diagnostice dvou chlapců ve věku 8,8 a 4,2 let. Oba případy dobře dokumentují teoretický předpoklad, že zatímco v optimálních podmínkách je spolehlivost obou metod srovnatelná, pak tam, kde je spolupráce rodiče či pečovatele jakkoli nespolehlivá, omezená či dokonce nemožná, je užití ADI-R významně limitováno a přednost má vyšetření nástrojem ADOS., The authors discuss two “gold standard” methods for the diagnosis of autism spectrum disorders: ADI-R (Autism Diagnostic Interview - Revised) and ADOS (Autism Diagnostic Observation Schedule), and review comparative studies that evaluate the methods. Some of the studies found the instruments to be diagnostically equivalent, other studies slightly favored ADOS. Sensitivity of both methods was high even when used alone. However, the combined use of ADI-R and ADOS led to higher diagnostic specificity. The authors also present two cases describing the parallel clinical use of ADI-R and ADOS as part of the diagnosis of two boys aged 8.8 and 4.2 years, respectively. Both cases effectively demonstrate the following theoretical assumption: whereas the reliability of both methods is comparable under optimal conditions, the use of ADI-R is significantly limited in cases when the cooperation of the parent(s) or caregiver is unreliable, limited, or impossible. In such cases, examination using ADOS is preferred., and Iva Dudová, Michal Hrdlička.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

147. Pozitívne emócie a rozhodovanie

Creator:
Čavojová, Vladimíra
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, intuitívne rozhodovanie, optimistický omyl, sebe-regulácia, intuitive decision making, optimistic bias, self-regulation, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Ako emócie ovplyvňujú rozhodovanie, je dôležitou otázkou, pretože (nielen) pri najdôležitejších rozhodnutiach v živote sú emócie prítomné. Doterajší výskum sa zameriaval skôr na rolu negatívnych emócií, preto je cieľom článku zvýrazniť rolu, ktorú zohrávajú pri rozhodovaní pozitívne emócie z hľadiska ich situačných vplyvov, ako aj určitých dispozičných charakteristík osobnosti, ako sú kognitívny štýl či schopnosť regulovať emócie, pretože ľudia, ktorí dokážu svoje emócie regulovať žiaducim spôsobom, sú vo výhode. Prvá časť štúdie sa venuje vzťahu medzi emóciami a kognitívnymi procesmi a špecifickému vplyvu pozitívnych emócií na rozhodovanie. V druhej časti je predstavených niekoľko možností interakcie pozitívnych emócií a osobnosti a možné dopady na rozhodovanie. Na záver sú sumarizované zistenia, ktoré naznačujú, že využívanie emócií ako informácie pre rozhodnutia prináša skôr pozitívne dôsledky pre život človeka., How emotions influence decision making is an important question because emotions are present not only in the most important decisions in the life. The previous research concentrated rather on the role of negative emotions and that is why the goal of the paper is to counterpoint the role played by positive emotions in decision making from the position of its situational influences as well as particular dispositional personality characteristics like cognitive style or ability to regulate emotions because people who are able to regulate their emotions in the desirable way have an advantage. The first part of the study is devoted to the relation between emotions and cognitive processes and the specific influence of positive emotions on decision making. In the second part, several alternatives of interaction of positive emotions and personality and possible impacts on decision making are presented. In the conclusion, the findings indicating that making use of emotions as information for decision making brings rather positive consequences for human life are summarized., Vladimíra Čavojová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

148. Pozitivní klinická psychologie

Creator:
Jiří Mareš, Marek Preiss, and David Skorunka
Format:
print, bez média, and svazek
Type:
article, studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, klinická psychologie, pozitivní psychologie, clinical psychology, positive psychology, analogie nemoci, pozitivní klinická psychologie, illness analogy, positive clinical psychology, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Kriticko-přehledová studie má čtyři části. V první části autoři charakterizují koncepční přístupy klinické psychologie od jejích počátků v 19. století až po její současný stav. Rozlišují tři oblasti klinické psychologie: psychopatologii, psychoterapii a psychodiagnostiku. S oporou o odbornou literaturu upozorňují na jednostrannost toho koncepčního proudu v klinické psychologii, který se odehrává ve zdravotnických zařízeních a vyučuje se v akademických institucích: staví na analogii s medicínou, akcentuje nemoc a psychopatologii. Ve druhé části charakterizují vznik a proměny pozitivní psychologie a rozlišují její čtyři podoby: 1. pozitivně psychologické pohledy na člověka a z nich odvozené příslušné výzkumy probíhající už od počátku 20. století, 2. pozitivně-psychologické hnutí, které vystoupilo na veřejnost na přelomu 20. a 21. století, 3. zjednodušující pojetí hlásané některými příznivci, jež je mediálně manipulativní a bývá často propojeno s komerčními aktivitami, 4. pozitivně psychologické přístupy a výzkumy. Uvádějí, že kritika zaznívá vůči třetí a do značné míry i vůči druhé podobě pozitivní psychologie., a2_Autoři shromáždili celkem 20 kritických výhrad vůči pozitivní psychologii, zejména proti představitelům její „první vlny“. Ve třetí části studie přibližují (s oporou o dostupnou literaturu) snahy některých psychologů doplnit klinickou psychologii o prvky pozitivní psychologie. Tyto snahy se obvykle označují jako pozitivní klinická psychologie. Čtvrtá část studie ukazuje, jak prvky pozitivní psychologie mohou obohatit psychodiagnostiku v rámci klinické psychologie., The critical overview study has four parts. In the first one, the authors characterize the conceptual approaches of clinical psychology since its beginnings in the 19th century till its contemporary state. They differentiate three areas of clinical psychology: psychopathology, psychotherapy, and psychodiagnostics. With support in professional literature, they warn about one-sidedness of conceptual stream in clinical psychology that takes place in medical institutions and is taught in academic institutions: it builds on the analogy with medicine, accentuates the illness and psychopathology. In the second part, the authors characterize the origin and transformations of positive psychology, and they differentiate its four forms: 1. positive psychological views on humans and corresponding studies derived from them going on since the beginning of 20th century, 2. positive psychological movement that appeared in public on the turn of 20th and 21st century, 3. simplifying conception proclaimed by some supporters, which is media manipulative and is often interconnected to commercial activities, 4. positive psychological approaches and studies., The authors state that criticism is heard against the third and to considerable measure also against the second form of positive psychology. They gathered in total twenty critical objections against positive psychology, especially against representatives of its „first wave“. In the third part of the study, they give insight into (relying on available literature) the effort of some psychologists to top up the clinical psychology by the elements of positive psychology. These efforts are usually labeled as positive clinical psychology. The fourth part of the study shows how the elements of positive psychology can enrich psychodiagnostics in the framework of clinical psychology., Jiří Mareš, Marek Preiss,David Skorunka., and Obasahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

149. Pracovná flexibilita ako nástroj zvyšovania rovnováhy životných oblastí: Je flexibilita vhodná naozaj pre každého?

Creator:
Gröpel, Peter and Dovičovičová, Klaudia
Format:
print
Type:
article, předběžná sdělení, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, work-life balance, job flexibility, procrastination, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
Pracovná flexibilita je považovaná za efektívny nástroj zvyšovania rovnováhy pracovného a privátneho života. Miera, do akej pracovná flexibilita prináša výhody, však súvisí so sebaorganizáciou zamestnanca. Tento predpoklad bol skúmaný v dvoch separátnych štúdiách. Výskumný súbor v Štúdii 1 tvorili osoby pracujúce na flexibilnom pracovnom mieste, výskumný súbor v Štúdii 2 osoby pracujúce na štruktúrovanom pracovnom mieste. V podmienkach flexibilného pracovného miesta dosahovali osoby s vysokou tendenciou k prokrastinácii (t.j. zlyhanie v sebaorganizácii) nízku mieru rovnováhy životných oblastí. V podmienkach štruktúrovaného pracovného miesta sa osoby s vysokou a nízkou tendenciou k prokrastinácii v úrovni rovnováhy nelíšili. Pracovná flexibilita je tak vhodná len pre osoby s nízkou tendenciou k prokrastinácii., Job flexibility has been found to support balance between work and personal life. Its effectiveness, however, is expected to depend on individual self-control. Procrastination (i.e., self-control failure) was therefore hypothesized to moderate the relationship between job flexibility and work-life balance. Employees with either flexible (Study I) or non-flexible (Study 2) job reported on their procrastination and work-life balance. Under flexible job condition, non-procrastinators benefited whereas procrastinators lost their balance. Under non-flexible job condition, however, no difference was found. The results suggest that job flexibility may support work-life balance but only by individuals who do not procrastinate., Peter Gröpel, Klaudia Dovičovičová., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

150. Pravidla projevu primárních emocí v sociálních interakcích

Creator:
Poláčková, Iva and David Ricky Matsumoto
Format:
print
Type:
article, výzkumné studie, model:article, and TEXT
Subject:
Psychologie, psychologie, psychology, primární emoce, pravidla projevu emocí, čeští vysokoškoláci, basic emotions, display rules, Czech undergraduates, 17, and 159.9
Language:
Czech
Description:
a1_Pravidla projevu (DR, display rules) jsou považována za neformální normy, které určují kdy, vůči komu a za jakých okolností smíme (nebo bychom měli) projevit určitou emoci. Předpokládá se, že DR usměrňují a tvarují tendenci k projevu jednotlivých emocí a ovlivňují tak emoční spontaneitu. Cílem šetření bylo zjistit DR primárních emocí (zlost, pohrdání, znechucení, strach, štěstí, smutek, překvapení). Výzkumný soubor tvořilo 100 studentů různých oborů Univerzity Karlovy v Praze (59 žen, 41 mužů, průměrný věk 23,34, SD = 2, 25). K šetření jsme použili dotazník Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) a zaměřili se jednak na obecné tendence k regulaci primárních emocí, ale rovněž na proměnné, které mohou mít na pravidla projevu emocí vliv. Zajímalo nás, zda příslušnost k určitému pohlaví, místo (kontext) sociální interakce, charakter sociální interakce a blízkost vztahů interagujících osob má vliv na DR. Pro určení obecných tendencí regulace emocí byla získaná data zpracována v podobě relativních četností odpovědí pro jednotlivé položky a emoce. Pro porovnávání jednotlivých podsouborů (žen a mužů, privátní a veřejný kontext situace, blízkost vztahů, horizontální a vertikální typ interakce) byl použit chí – kvadrát test pro srovnání pozorovaných a očekávaných hodnot. Výsledky šetření ukázaly, že se respondenti domnívají, že by obecně měli projev svých emocí zeslabovat (projevit méně, než cítí). Nejčastěji se objevovala tendence k supresi (neprojevím nic) u emoce pohrdání, znechucení a strachu. Autenticky (přesně tak jak cítí) měli studenti tendenci projevovat emoce štěstí a překvapení., a2_Srovnání výpovědí mužů a žen neukázalo na signifikantní rozdíly v DR mezi těmito podsoubory; signifikantní rozdíly však přineslo porovnávání soukromých a veřejných interakcí, vztahově blízkých a vztahově vzdálených interakcí a to ve smyslu autentičtějšího projevu emocí v privátních interakcích (χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) a v interakcích vztahově blízkých (χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Rovněž bylo zjištěno, že ve vertikálních interakcích (student – profesor) je tendence k potlačení projevu emoce četnější než v interakcích horizontálních (student – spolužák). Celkově výsledky ukazují, že kontext sociální interakce (privátní, veřejná), míra blízkosti vztahu (vztahově blízcí, vztahově vzdálení) a charakter interakce (horizontální, vertikální) patří k významným proměnným, které mají vliv na pravidla projevu primárních emocí. Zjištění jsou limitována dotazníkovým způsobem šetření a specifiky segmentu respondentů – vysokoškolských studentů., Objectives. Display rules (DR) are informal norms determining when, where, how, and to whom one should express emotions. It is assumed that DR shape affective spontaneity and affect the tendency of emotional expression. The aim of this study is to examine DR of basic emotions (anger, contempt, disgust, fear, happiness, sadness, and surprise) within the contexts of social interactions. Subjects and settings. Participants comprised 100 undergraduates (59 % females, average age 23, 34; SD = 2, 25) enrolled at Charles University in Prague. Display Rules Assessment Inventory (DRAI, Matsumoto et al., 2005) was utilized to measure display rules of undergraduates. Research questions. This study explores the general tendency of regulation of basic emotions and the role of gender differences, context and the character of social interaction in display rules. Statistical analyses. For analyses, we utilized relative frequencies of responses for each item and each emotion (displayed in percentages). For comparison of subsets (women and men, private and public situation, types of interactions) a chi-square test to compare the expected and the observed values were used. Results. The results showed that respondents had a general tendency to deamplify basic emotions. The strongest tendency to suppress an expression (I should show nothing) was connected to contempt, disgust and fear. Authentic expression (I shall express it as I feel it) was the most frequent in the cases of happiness and surprise. The findings indicate the existence of several social effects connected with display rules. No significant gender differences with reference to display rules were found., However, the results showed significant differences in DR in the contexts of interactions (greater authenticity in private interactions; χ² = 53.081, df = 5, p < 0.001) and in the closeness of interactions (greater authenticity in in-group interactions; χ² = 135, 265, df = 5, p < 0.001). Results also indicate that in vertical interactions (student - professor), participants tended to neutralize basic emotions more often than in horizontal interactions (student – student). Conclusion. The investigation showed that the context of a situation (private, public), (ingroup, out-group) and the character of the interaction (horizontal, vertical) were among the important effects influencing the display rules. In contrast, gender did not affect display rules in our sample. Limitations of the study. The results are limited to this questionnaire and to a specific population sample of undergraduates in the Czech Republic., Iva Poláčková Šolcová, David Matsumoto., and Obsahuje seznam literatury
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public