V návaznosti na naše předchozí články tento příspěvek shrnuje a osvětluje pozoruhodné až rekordní vlastnosti vodních masožravých rostlin bublinatek (Utricularia, Lentibulariaceae) na úrovni ekofyziologické, biofyzikální i molekulárně genetické. Patří mezi ně velice rychlý vrcholový růst prýtu, rekordně vysoká rychlost fotosyntézy a velmi účinná reutilizace N a P ze starých prýtů, ale nikoliv K. Byl prokázán velmi rychlý průběh spuštění pastí, jejich spontánní spouštění bez mechanického podnětu po určité době, rozsáhlé vylučování organických látek do tekutiny pastí k podpoře pasťových mikrobních komenensálů i komplexní regulace tvorby pastí., As a follow-up to our previous papers, this paper summarises and elucidates remarkable and record-breaking eco-physiological, biophysical, and molecular characteristics of aquatic carnivorous bladderworts (Utricularia, Lentibulariaceae). These include the very rapid apical shoot growth, record high photosynthetic rate, and very effective N and P (but not K) reutilization in old shoots. Moreover, an extremely rapid time-course of trap firing, their spontaneous firing without any mechanical stimulus after certain time periods, extensive secretion of organic substances to the trap fluid to support microbial trap commensals, and a complex regulation of trap production are shown and discussed here., and Lubomír Adamec, Dagmara Sirová, Jaroslav Vrba, Jiří Bárta, Jiří Šantrůček, Karel Šimek.
Ostrov Madagaskar patří z pohledu taxonomů i ochranářů mezi nejzajímavější místa světa. A zvláště mezi palmami, v čeledi Arecaceae patří mezi významná vývojová centra - nesmírně bohatá a zároveň velmi zranitelná. Z Madagaskaru je dosud popsáno 203 druhů palem v 17 rodech, což je téměř trojnásobek oproti celé Africe. Přitom pouhých 7 druhů má větší areály, zbývající druhy jsou madagaskarskými endemity. První díl dvoudílného seriálu představuje klimatické, geografické a vegetační poměry ostrova. Zvláštní kapitolu zasluhuje i historie tamního palmového výzkumu., In the eyes of taxonomists and nature conservationists, Madagascar is one of the most interesting areas in the world, particularly with regard to palms (Arecaceae), as these form an important evolutionary centre - very rich and yet at the same time fragile. 203 palm species in 17 genera has been described so far, which is three times more than in Africa. And only 7 species have wider distribution outside Madagascar, the rest being endemics of the island. The first part of this two-volume article describes the climatic, geographic and vegetation characteristics of the island. The history of palm research in Madagascar is also mentioned., and Vlastik Rybka, Romana Rybková.
Madagaskarské palmy tvoří necelou desetinu celkového světového palmového bohatství co do počtu rodů i druhů, což potvrzuje význam ostrova pro tuto čeleď. Po prvním dílu představujícím vegetační poměry ostrova a historii palmového výzkumu přibližujeme ve druhém dílu jednotlivé palmové rody. U větších rodů Ravenea a Dypsis je podán rámcový přehled druhové rozmanitosti, u malých rodů je přehled úplný. Pozornost věnujeme i ohrožení madagaskarských palem a jeho hlavním příčinám., Palm species of Madagascar encompass almost one tenth of the entire palm (Arecaceae) richness throughout the world. It confirms the importance of the island for palms. While the first part of the series described the vegetation characteristics along with the history of palm research, the second part introduces all the palm genera of Madagascar. Smaller genera are presented in full scope, and some interesting species from the larger genera Dypsis and Ravenea are highlighted. Conservation status and contemporary threats to the palms of Madagascar are also covered., and Vlastik Rybka, Romana Rybková.
Městské parky, dřeviny a byliny kolem cest a v zahradách. Za vznikem tohoto historického dědictví stáli britští obchodníci s vínem a cukrem z cukrové třtiny, kteří v 18. a 19. stol. zakládali zahrady kolem svých farem a sídel. Později se izolované zahrady spojily a vznikaly první větší zahradní celky kolem hotelů. Ve 20. stol. se zakládaly parky již přístupné veřejnosti. Vznikaly tematické sbírky tropických rostlin, kaktusů a jiných sukulentů. Parků, zahrad a ostatních zelených ploch je jen v hlavním městě Funchalu přes 450 ha. Téměř každý dům, hotel a restaurace má zahrádku. Jsou zde k vidění i keře a stromy prakticky z celého světa. Většinu z nich lze v našich podmínkách pěstovat pouze ve sklenících. Exotické rostliny byly vysazeny i ve volné krajině. Některé druhy jsou velmi agresivní a nekontrolovaně se šíří po ostrovech., In the 18th and 19th centuries, British merchants set up gardens around their settlements. Later, larger gardens appeared around hotels, and in the 20th century, parks were established, maintaining also collections of tropical plants or succulents. Almost 450 ha of these green spaces in the capital city of Funchal host trees and bushes from all over the world. Exotic species were planted even in open countryside. Some of them are invasive, spreading rapidly across the islands., and Miloslav Kuklík, Václav Zelený.
Suchozemští plži patří k nejlépe prozkoumaným skupinám bezobratlých temperátní a boreální zóny. Díky znalostem o ekologii a rozšíření jednotlivých druhů tak představují výbornou modelovou skupinu pro studium rozmanitých témat. Na příkladu plžů byl zkoumán např. fenomén hnízdovitosti společenstev, rozdíly v biologii a rozšíření velkých a drobných druhů s ohledem na míru pasivního šíření, kvartérní vývoj krajiny nebo třeba latitudinální gradient diverzity. Mnohé otázky však stále zůstávají otevřené, např. vlivy predace a mezidruhové konkurence ve společenstvech plžů nebo vazba některých druhů na podmínky obecně považované za nepříznivé, jako jsou velmi chladné oblasti nebo vápníkem chudá stanoviště., Land snails are considered one of the best-explored invertebrates of temperate and boreal zones. With respect to the extensive knowledge about their ecology and distribution, land snails make a great model group for studying various topics. Snails contributed to our knowledge about the nestedness of assemblage composition, differences in biology and distribution of large and small species (regarding their ability for passive dispersal), Quaternary landscape evolution, and the latitudinal diversity gradient. Other topics still remain open, such as the effects of predation and interspecific competition among land-snail assemblages and the association of some species to generally unfavourable conditions (e.g. areas of extremely cold temperatures or calcium-poor sites)., and Michal Horsák, Veronika Horsáková.
Na konci 20. stol. došlo na našem území k výraznému úbytku lokalit ponořené vodní rostliny rdestu dlouholistého (Potamogeton praelongus). Z původních asi 18-20 historických lokalit na Českolipsku, Písecku, Chlumecku a v nivě Orlice na Královéhradecku se dochovalo jediné místo. V květnu 2003 schválilo Ministerstvo životního prostředí Záchranný program (ZP) pro rdest dlouholistý. Následné aktivity realizované v rámci ZP zahrnovaly jak ochranu druhu a jeho biotopu in situ, tak mnoho činností realizovaných ex situ - záchrannou kulturu (od r. 1998), záložní populaci v chráněné krajinné oblasti Kokořínsko (od r. 2000), testy klíčivosti a růstové experimenty (od r. 2006), experimentální kulturu (od r. 2010) i průběžně probíhající pokusy o vysazování na nové lokality a posilování současné populace výsadbou. V článku jsou shrnuty výsledky těchto dosavadních aktivit., The Long-stalked Pondweed (Potamogeton praelongus) is a critically endangered aquatic plant species in the Czech Republic, surviving at its last native site in an oxbow lake of the Orlice River in Malšova Lhota near the city of Hradec Králové. The site has been under protection as a temporarily protected area by the Stříbrný rybník pond during 1998-2017. The conservation programme for P. praelongus was approved by the Ministry of Environment in 2003, and the following in situ or ex situ activities have been implemented: monitoring of the abundance and vitality of the last population and the state of its habitat, management at the sites (including those with rescue micropopulations in the protected landscape area of Kokořínsko), ex situ rescue cultivation, analysis of the genetic variability of the micropopulations, sterile in vitro culture, seed germination tests and growth experiments. Suitable sites for outplanting in the Poorličí and Českolipsko regions have been selected as a part of the conservation programme. Norwegian and southern Swedish sites with P. praelongus populations have also been observed and compared with the Czech localities and micropopulations during expeditions., and Romana Prausová.