Kresba perem (427 x 422 mm). Dole v popředí zahradní parter před hornatou krajinou, Theseus táhne nit odvíjenou Ariadnou, na hlavě má korunu, vznáší se nad hrdinou. Nad Ariadnou žena, alegorická figura, s ratolestí. V druhém plánu zápasící Herkules s kyjem., Preiss 1979#, 52, č. k. 79., and Kresba (značeno VI), z cyklu návrhů na výzdobu sálu předků zámku Vranov nad Dyjí. Héraklés, (dále Orfeus, Perseus, Théseus a Odysseus), personifikují ctnosti a hrdinské činy Althannů.
Mědiryt ( 175 x 119 mm). Na travnaté půdě dva koně, bez sedel, na jejich hřbetě dva jezdci v antikizující zbroji, každý z nich drží standartu s nápisem (TITO a VESPEZIANo)., Zlatohlávek 1997#, 36, č. 9., and Pochází ze zámku Libochovice, do sbírek NG získáno roku 1945. Libochovická sbírka grafických listů vznikla pravděpodobně z iniciativy Alexandriny Andrejevny Šuvalovové (Zlatohlávek 1997, 8-9). Jeden výjev (podle Raffaela ?) ze souboru Čtyři římští kavalíři.
Olejomalba na měděném plechu (42 x 52 cm). Figurální scéna v krajině před polorozbořenou budovou, v níž je výheň. Vpravo Venuše s Amorem a Vulkán, který Venuši ukazuje štít, za Venuší stůl s vystavenými kovovými nádobami, vlevo za Vulkánem putti hrající si se zbrojí., Seifertová 2001#, 67, č. k. 35., and Dobová upravená kopie pravé poloviny obrazu Hendricka van Balen a Jana I. Brueghela. Zakoupeno po roce 1923 v Antverpách pro zámek Hrubý Rohozec, do Národní galerie převedeno v roce 1948.
Tapiserie. Přistání Trójanů u Libyjských břehů., Blažková 1968#., and Ve sbírce UPM jako stálá výpujčka. Původně v majetku rodiny Stejnských v Hradci Králové. Po konfiskaci v roce 1945 byla tapiserie původně uložena na zámku Sychrov, potom převezena do expozice zámku Náměšť nad Oslavou, kde byla vedena pod názvem Přistání v Aenea Latiu.
Bronzová plaketa ve tvaru štítu (6 x 6 cm). Na mostě přes řeku Tiberu stojí kůň, v jeho sedle Horatius Cocles ve zbroji s napřaženým kopím, odráží útok etruských pěšáků. Za ním na břehu, dva spolubojovníci demolují most, v pozadí silueta Andělského hradu., Chlíbec 2006#, 354-355, č. 167., and Ze sbírky E. Filly. Existuje větší počet kopií podobných odlitků s různými náměty z římské historie, které jsou ilustrací Tita Livia. Totožný je například bronzový odlitek od stejného autora ve Washingtonu (National Gallery of Art, Washington, DC, inv. 1957.14.479)
Malovaný talíř (průměr 24,5 cm): vlevo Vulkán (nahý, vousy) sedí u kovadliny, kuje Amorův šíp, před ním stojí Venuše s Amorem (luk, toulec), v pozadí oltář s obětním ohněm. Na obou stranách Vulkána putto. Skupina s Vulkánem a Venuší je venku, na břehu, na druhé straně vody je město a za ním hory. Vpravo je naznačený palác, v němž lůžko s baldachýnem, na zemi odložená Martova zbroj (brnění, helma, meč), na loži nahý Mars s Venuší., Přibyl 2006#, 72, č. 18., and Talíř byl zakoupen roku 1981.
Tapiserie (288 x 315). Scéna v krajině s listnatými stromy a vodním tokem, v pozadí zámek. V popředí vlevo stojící žena ve zbroji, vpravo lovecký pes s kořistí - kachnou., Blažková 1975#, č. k. 29., and Tapiserie byla v letech 1969-1970 oddělena od většího kusu (UPM inv. č. 70.977).
Olej na plátně (197 x 142 cm): Mír (nahá žena) sedí s olivovou ratolestí ve zdvižené ruce, pod nohama má atributy války (puška, buben, brnění, přilba, píka). Zleva k ní přistupuje Hojnost (žena v plášti sepnutém na rameni páskou) se zlatým pohárem a rohem hojnosti. Napravo je personifikace Umění a vědy (žena v plášti), v pravici sférický astroláb (původně meč), v levici, kterou objímá mír, drží paletu a sošku. Za skupinou rozhrnutý závěs s průhledem do krajiny., Kaufmann 1988#, I/40., Fusenig 2010#, č. 86 s. 226-227., and O obraze napsal Karel van Mander: "Obzvláště půvabná je nahá žena s nádherným obličejem, je to Mír s olivovou ratolestí, a zašlapává do země válku nebo válečnické předměty. S ní jsou na obraze Hojnost, Umění, Malířství a další alegorické postavy, které symbolizují, že v dobách míru kvete blahobyt a umění" (Mander 1604, 291r, překlad Jana Kuchtová). Kompozice je totožná s Aachenovým obrazem Diany (Vaduz, Diana), což demonstruje zaměnitelnost alegorií a mytologických výjevů v rudolfinském umění (Kaufmann 1988, 147). Personifikace Umění a vědy původně držela meč a představovala Spravedlnost.