People spend a large part of their awake time at work, which can have a huge impact on their life satisfaction. Scholars have found that job satisfaction influences life satisfaction, but the role of work alienation is little studied. While work alienation reportedly diminishes life satisfaction, just how job satisfaction relates with these two constructs has not yet been clarified. Currently, the role of labor union membership is an underestimated aspect of this relationship. Although the relationship between union membership and job satisfaction has been variously studied, its relationship with other variables (e.g., work alienation and life satisfaction) remains less investigated. To fill this gap, the authors examined the influence of work alienation on job and life satisfaction in relation to belonging or not to a public administration workers’ union. Self-report questionnaire responses (N=479) indicated a negative relationship between work alienation and job satisfaction and a negative influence on overall quality of life. The relationship between work alienation and life satisfaction, however, was moderated by union membership. Union memberships mitigated the negative relationship between work alienation and life satisfaction and may be considered a protective factor for workers’ quality of life. and Lidé tráví hodně svého času v práci, což může mít velký dopad na jejich životní spokojenost. Bylo zjištěno, že spokojenost s prací ovlivňuje spokojenost se životem, ale role práce byla málo zkoumána. Zatímco bylo zjištěno, že odcizení snižuje životní spokojenost, musí být ještě zkoumáno, jak spokojenost s prací souvisí s těmito dvěma konstrukty. V současné době je role členství v odborech podceňovaným aspektem tohoto vztahu. Ačkoli byl vztah mezi členstvím v odborech a spokojeností s prací zkoumán mnohokrát, vztah s jinými proměnnými (např. pracovní odcizení a spokojenost se životem) byl studován méně. Proto autoři zkoumali dopad pracovního odcizení na spokojenost s prací a životní spokojenost ve vztahu k členství v odborech pracovníků veřejné správy. Odpovědi na sebehodnotící dotazník (N = 479) naznačily negativní vztah mezi pracovním odcizením a spokojeností s prací a negativní vliv na celkovou kvalitu života. Vztah mezi pracovním odcizením a životní spokojeností byl však zmírněn členstvím v odborech. Členství v odborech zmírnilo negativní vztah mezi mezi pracovním odcizením a životní spokojeností a lze je považovat za ochranný faktor pro kvalitu života zaměstnanců.
Když benevolence zraňuje ženy a favorizuje muže: účinky ambivalentního sexismu na aspirace na vůdcovství Literatura o ambivalentním sexismu ukázala, že benevolence vůči ženám může být dokonce škodlivější než otevřené nepřátelství, protože není jasně rozpoznatelná jako druh předsudku, a tak je obtížnější s ní bojovat. Podobně benevolence vůči mužům predikuje vnímanou oprávněnost genderové hierarchie. Účinek sexismu na mužské a ženské aspirace na vůdcovství však ještě nebyl zkoumán. Účastníci studie (N = 101) byli poučeni o sexismu (hostilním vs. benevolentním) vůči vlastnímu pohlaví. Výsledky ukázaly, že benevolence podporuje možnost udržení vůdcovské role u mužů, ale odrazuje ženy od vůdcovských pozic. Ženy dokonce považují benevolentní a hostilní postoje vůči ženám za podobné předsudky. Muži naopak vymezují hostilní sexismus vůči mužům jako více předsudečný než benevolentní postoje., Literature on ambivalent sexism has shown that benevolence toward women can be even more pernicious than explicit hostility because it is not clearly recognizable as a form of prejudice and thus it is more difficult to combat. Similarly, benevolence toward men predicts the perceived legitimacy of gender hierarchy. However, the effects of sexism on men’s and women’s leadership aspiration have not been studied yet. In the present study participants (N = 101) were primed with sexism (Hostile vs. Benevolent) toward their own gender. Results showed that benevolence fosters the possibility of holding a leadership role for men, but harms women from leader positions. Moreover, women consider benevolent and hostile attitudes toward women as similarly prejudiced. On the contrary, men define hostile sexism toward men as more prejudiced than benevolent attitudes., Chiara Rollero, Angela Fed., and Obsahuje seznam literatury