Search

Start Over Creator Gjuričová, Adéla

2. Česká pravice vnímavým britským pohledem

Creator:
Gjuričová, Adéla
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Kniha britského autora je podle recenzentky v mnoha ohledech tím nejlepším, co bylo napsáno o vývoji české politické pravice od počátku devadesátých let uplynulého století do dneška. Autor prokazuje vynikající orientaci v českých poměrech i obdivuhodnou znalost literatury, úspěšně nabourává některé západní teoretické modely postkomunistické transformace a přichází s vlastním promyšleným, leckdy překvapivým výkladem. and This work by a political scientist is, according to the reviewer, in many respects the best book to have been written on the development of Czech right-wing politics since it emerged at the beginning of the 1990s. The author shows himself to be well informed about the Czech political environment, with a remarkable knowledge of the literature. He successfully pokes holes in some Western theoretical models of the post-Communist transformation, and offers his own well-considered, sometimes surprising, interpretation.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

4. Nad recenzí JIřího Peška

Creator:
Cuhra, Jaroslav, Ellinger, Jiří, Gjuričová, Adéla, and Smetana, Vít
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
In this article, the authors of the fourth volume of the textbook České země v evropských dějinách (The Bohemian Lands in European History), Jaroslav Cuhra, Jiří Ellinger, Adéla Gjuričová, and Vít Smetana, react to Jiří Pešek’s review of their textbook, which is published in the current issue of Soudobé dějiny. They reject most of his reproofs as being unsupported by fact and real argument. and Diskuse k recenzi
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

6. Poněkud tradiční rozchod s minulostí

Creator:
Gjuričová, Adéla
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Občanská demokratická strana (ODS) vznikla na počátku roku 1991 bez historické předchůdkyně, podle jejích zakladatelů pak přímo „navzdory“ tradici českého politického myšlení, pouze s odkazem na anglosaské politické vzory. Tato studie prověřuje onu proklamovanou absenci historických faktorů a mimo jiné poukazuje na skryté zapojení široce sdílených historických stereotypů při popularizaci zvolené varianty ekonomické transformace. Od politické krize v letech 1997 a 1998, kdy se rozpadla pravicová vládní koalice a moc převzala sociální demokracie, se rétorika ODS napojovala na české tradice a dějiny mnohem explicitněji. Tento trend vyvrcholil v letech 2000 až 2002, kdy stranické dokumenty již nekladly národní tradice a zájmy do rozporu s údajně provinčním myšlením postkomunistických sousedů, nýbrž se strukturami a směřováním Evropské unie a se zájmy Německa. V druhé části studie autorka sleduje, jak se v Občanské demokratické straně měnil výklad takzvaného vyrovnávání s komunistickou minulostí. Zastává přitom tezi, že se nejednalo pouze o krátkodobé politické instrumentalizace proměn společenských nálad či o reakce na tlaky regionálních organizací a politických protivníků, nýbrž o relativně konzistentní pojetí komunistické minulosti jako neorganické součásti českých dějin, kterou je třeba v rámci „rozchodu s minulostí“ z vlastní tradice vypudit. Prostor pro vážení viny, problematizaci kategorií viníků a obětí či reflexi vlastní odpovědnosti v takovém pojetí však zcela chybí. and The Civic Democratic Party (Občanská demokratická strana) was founded in early 1991 with no historical predecessor. According to its founders it was founded ‘in spite of’ the tradition of Czech political thought, with reference only to Anglo-American political models. This article investigates whether these historical factors were truly absent, and, among other things, points to the veiled use of widely shared historical stereotypes in the popularization of the chosen variant of economic transformation. From the political crises of 1997 and 1998, when the right-of-centre governing coalition fell apart and the Social Democrats took power, Civic Democratic Party rhetoric linked up far more explicitly with Czech tradition and history. This trend came to a peak between 2000 and 2002, when the party no longer saw Czech national traditions and interests as being in conflict with the allegedly provincial thinking of the Czechs’ post-Communist neighbours, but rather in conflict with the structure and orientation of the European Union and the interests of Germany. In the second part of the article the author discusses how in the Civic Democratic Party the interpretation of ‘coming to terms with the Communist past’ was changed. She supports the view that this was not merely a matter of a short-term political instrumentalization of changes in mood in society or reactions to pressures from regional organizations and political opponents. Rather, she argues, it was a matter of a relatively consistent conception of the Communist past as an alien element in Czech history, which needed, as part of the idea of ‘breaking with the past’, to be driven out of its own tradition. This sort of conception leaves no room, however, for the weighing of guilt, the problematization of the categories of culprit and victim, or reflections on one’s own responsibility.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

8. Třikrát o českém katolicismu a katolické církvi

Creator:
Gjuričová, Adéla
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Recenzentka o třech titulech z produkce brněnského Centra pro studium demokracie a kultury, které se soustavně věnuje dějinám českého katolicismu, referuje příznivě. Tradice českého katolicismu ve 20. století podle ní přinášejí novou reflexi dějin katolické církve v rámci vývoje českého myšlení, usilující o (sebe)kritický poměr k vlastní spiritualitě a tradici, odhalování nereflektovaných stereotypů v myšlení českého katolicismu a zachycení jeho paradigmatických změn. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů je průkopnický novým vyvážením slovníkově již zachycených postav katolických biskupů či politiků na jedné straně a dosud nezpracovaných hesel laiků, umělců, politických vězňů a tajně vysvěcených kněží na straně druhé. Katolická církev v Československu 1945-1948 představuje solidní syntetizující kompilaci existující odborné literatury s jasnou strukturou – v první části sleduje „tradiční“ církevní dějiny, ve druhé části kulturní změny a mentality – v kombinaci s dobře přístupnými, často vůbec poprvé systematizovanými informacemi. and This is a review of three publications from the Democracy and Culture Studies Centre, Brno, an institution that, among other things, is conducting research on the history of Czech Roman Catholicism. The reviewer is full of praise for all three works. The volume Tradice českého katolicismu ve 20. století (The Tradition of Czech Roman Catholicism in the Twentieth Century), the reviewer argues, provides a new view of the history of the Roman Catholic Church in the development of Czech thought, and seeks to achieve a critical and self-critical attitude to its own spirituality and tradition, revealing the commonly received stereotypes in Czech Roman Catholic thought, and the description of its paradigmatic changes. Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století s antologií textů (A Little Who’s Who of Czech Roman Catholicism) is a pioneering new work. It balances its entries of Roman Catholic bishops and politicians already in various other dictionaries with completely new entries on laymen, artists, political prisoners, and secretly ordained priests. The volume Katolická církev v Československu 1945–1948 (The Roman Catholic Church in Czechoslovakia, 1945–48) presents a solid, clearly structured synthesis of the scholarly literature. The first part examines ‘traditional’ Church history, the second considers cultural changes and mentalities, with easily accessible information, often for the first time systematically presented.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public

9. Uvědomělé kichotiády

Creator:
Gjuričová, Adéla
Type:
article and TEXT
Language:
Czech
Description:
Růžena Vacková (1901–1982), významná klasická archeoložka, estetička, historička umění a vězeňkyně nacismu i komunismu, o jejíž výmaz z dějin vědy i společnosti se pokusil komunistický režim, se v posledních letech pozvolna vrací do obecného povědomí jako odbornice, milovaná osoba i jako politický symbol. Autorka zkoumá její reflexi klíčových období a událostí od třicátých let minulého století, pokouší se rekonstruovat ideové předpoklady jejích občanských postojů a zařadit ji do kontextu českého politického myšlení 20. století. Ve třicátých letech se Vacková svým publicistickým působením připojila k umírněné nacionální pravici. Z analýzy pojmů národní jednoty, krize demokracie a podobně vyplývá specifické spojení prvků nacionalismu, organického uvažování o společnosti a apelativního pojetí politiky, příznačné pro moderní české politické myšlení. Dále autorka formuluje svou interpretaci problematického působení Vackové v druhorepublikovém a protektorátním tisku (následované účastí v protinacistickém odboji a uvězněním). Za organizování studentských kroužků Katolické akce po roce 1945 a své otevřeně projevované postoje k poúnorovým událostem byla Vacková nejprve vyhozena z Filozofické fakulty a posléze zatčena a odsouzena k 22 letům odnětí svobody. Období věznění (1952–1967) osmyslňovala mimo jiné protesty proti postupu komunistických orgánů vůči vězňům, postupně opouštěla odbojovou argumentaci a přecházela k argumentaci legalistické, jež se v sedmdesátých s osmdesátých letech 20. století stala základem působení Charty 77 (Vacková ji také podepsala) a dalších opozičních aktivit. and Růžena Vacková (1901–1982) was an important classical archaeologist, philosopher of aesthetics, art historian, and prisoner of both the Nazi and the Communist régimes. The latter tried to expunge her from the history of scholarship and society, but in recent years she has slowly been returning to public consciousness as an expert in her field, a popular figure, and a political symbol. The article examines her essays on the key periods and events beginning in the 1930s, and tries to determine the intellectual basis of her stance as a citizen and also to put her into the context of twentieth-century Czech political thought. With her journalism, Vacková joined the moderate nationalist rightwing in the 1930s. From her analysis, for example, of conceptions of national unity and the crisis of democracy there emerged the special connection of elements of nationalism, organic thinking about society, and a conception of politics of appeals, which have been typical of modern Czech political thinking. The article also presents an interpretation of Vacková’s problematic journalism in the Second Republic (the six months from the Munich Agreement in late September 1938 to the beginning of the German Occupation in mid-March 1939) and the Protectorate (and then her participation in the resistance to the occupation, followed by her imprisonment). For having organized student groups of the Roman Catholic Action (Katolická akce) after 1945 and for having openly expressed her views on events leading up to the Communist takeover of February 1948, Vacková was first expelled from the Faculty of Arts at Prague, and then arrested, tried, and sentenced to 22 years in prison. She gave meaning to her imprisonment, from 1952 to ’67, with, among other things, protests against the approach of the Communist authorities towards prisoners. She gradually abandoned her rebellious argumentation for a legalistic approach, which in the 1970s and ’80s became the basis of the human rights movement Charter 77 (of which Vacková was also a signatory) and other opposition activity.
Rights:
http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public