Adaptivně administrované testy s dichotomně skórovanými položkami jsou již v odborné literatuře poměrně dobře popsány a v praxi jsou stále častěji využívány. Předložená studie popisuje a hlouběji analyzuje možnosti adaptivní administrace testů s polytomními položkami, které jsou nejčastěji využívány v široké oblasti diagnostiky osobnosti. Na základě rozboru adaptivní administrace testu NEO PI-R jsou prozkoumány výhody a nevýhody tohoto přístupu. Adaptivní administrace ve srovnání s plnou délkou testu úspěšně rekonstruuje úroveň všech měřených rysů, a to za použití výrazně nižšího počtu položek. Výrazným problémem je však nadužívání několika málo položek, které jsou charakteristické vysokou mírou rozlišovací účinnosti. Pro studii byl využit reprezentativní soubor osob, který byl sestaven za účelem standardizace dotazníku NEO PI-R v českých podmínkách (N = 2084). and Adaptive administration of NEO PI-R: limits and benefits
Adaptively administered tests with dichotomously scored items are already well described in the relevant literature and used in practice. The presented study analyses the possibilities of adaptive administration of test with polytomous items, which are commonly used in personality testing. Based on analysis of simulated adaptive administration of NEO PI-R, the limits and benefits of this approach are discussed. It was found that adaptive administration successfully and more effectively reconstructs the level of measured traits ADAPTIVNÍ ADMINISTRACE NEO PI-R: VÝHODY A OMEZENÍ1 MARTIN JELÍNEK, PETR KVĚTON, DALIBOR VOBOŘIL Psychologický ústav AV ČR, Brno in comparison with full scale administration. On the other hand, significant problem consists in overexposure of several items with highest item discrimination power. Representative sample built for the purposes of Czech standardization of NEO PI-R was used (N = 2084).
Cíle. Cílem studie bylo odhadnout základní psychometrické charakteristiky české verze metody pro měření pěti obecných dimenzí osobnosti Big Five Inventory 2 (BFI-2) a jeho zkrácených verzí (BFI-2-S, BFI-2XS).
Výzkumný soubor. BFI-2 byl předložen pro sebeposouzení 1733 respondentům (42,1 % mužů a 57,9 % žen) ve věku od 15 do 26 let s průměrným věkem 20,06 let (SD = 2,53).
Hypotéza. Autoři předpokládali, že české verze inventáře budou mít srovnatelné psychometrické vlastnosti s originálními verzemi.
Analýza dat. Pro odhad vnitřní konzistence škál BFI-2, BFI-2-S, BFI-2-XS a subškál BFI-2, BFI-2-S byl použit Cronbachův koeficient alfa doplněný o ordinální variantu McDonaldova koeficientu omega, test-retestová stabilita tří metod byla odhadnuta pomocí Pearsonova korelačního koeficientu. Struktura inventáře BFI-2 na úrovni položek a subškál byla odvozena z analýzy hlavních komponent s následnou rotací Varimax. Vnitřní struktura jednotlivých škál byla dále ověřována pomocí konfirmační faktorové analýzy (CFA). Schopnost škál BFI-2-S a BFI- 2-XS reprezentovat celkové skóry z nezkrácené verze BFI-2 byla zjišťována pomocí Pearsonova koeficientu korelace.
Výsledky. Škály BFI-2 mají dobrou reliabilitu, která se pohybuje od 0,81 do 0,89. Reliabilita subškál je uspokojivá a pohybuje se od 0,56 do 0,83 (M = 0,74). Průměrná test-retestová stabilita BFI-2 po 6 měsících byla 0,86 pro škály a 0,80 pro subškály. Všechny položky BFI-2 dosahují faktorového náboje většího nebo rovného 0,30 na odpovídajícím faktoru. V české verzi BFI-2 se za použití CFA replikovala hierarchická struktura s 15 subškálami, stejně jako v původní verzi. Zkrácená verze BFI-2-S a BFI-2-XS rekonstruuje z 91 % a 77 % skóry škál BFI-2.
Limitace. Studie neobsahuje důkazy o konvergentní validitě and Objectives. The aim of the study was estimation of basic psychometric properties of the Czech adaptation of the Big Five Inventory 2 (BFI-2) measuring five basic personality dimensions and their short and extra short versions (BFI-2-S, BFI-2XS).
Subject and settings. The BFI-2 was administered to 1,733 participants (42.1% men, 57.9% women) in age range from 15 to 26 years (M = 20.06, SD = 2.53).
Hypothesis. Authors expected that the Czech adaptation of the BFI-2, BFI-2-S, BFI-2XS will retain comparable psychometric properties to the original versions.
Statistical analysis. Internal consistency of BFI- 2, BFI-2-S, BFI-2XS domains and BFI-2, BFI- 2-S facets was estimated using Cronbach’s alpha coefficient and ordinal McDonald’s omega coefficient. Test-retest stability of the three methods was estimated using Pearson’s correlation coefficient. The structure of the BFI-2 at the level of items was explored using Principal Component Analysis with Varimax rotation; structures of domains were confirmed using Confirmatory Factor Analyses. The ability of the BFI-2-S and BFI-2-XS scales to represent BFI-2 scores was assessed using the Pearson correlation coefficient.
Results. The BFI-2 domains showed good internal consistency, ranging from 0.81 to 0.89. Internal consistency of individual facets ranged from 0.56 to 0.83 (M = 0.74). Average BFI-2 test-retest reliability estimated over a 6 month period was r = 0.86 for domains and r = 0.80 for facets. All items of the BFI-2 showed factor loadings 0.30 or higher on intended factor. The BFI-2 hierarchical structure with 15 facets was confirmed using CFA. Short versions BFI-2-S and BFI-2-XS captured 91% and 77% of the domains of the full version of BFI-2 inventory.
Study limitation. Convergent validity of the instrument and the self-other agreement was not evaluated.
Studie se zabývá vztahem osobnostních charakteristik pětifaktorového modelu osobnosti (neuroticismus, extraverze, otevřenost vůči zkušenosti, přívětivost, svědomitost) a osobní pohody. Výzkumu se účastnily dvě skupiny respondentů: vysokoškoláci (N = 2317) a dospělí ve věku 40 – 83 let (N = 196). Na základě krokové regresní analýzy bylo zjištěno, že se na predikci osobní pohody u vysokoškoláků podílejí čtyři osobnostní vlastnosti (v pořadí neuroticismus, svědomitost, extraverze, přívětivost), kdežto u dospělých pouze dvě (v pořadí neuroticismus, extraverze). Kroková regresní analýza byla provedena také odděleně pro muže a ženy. Byl zaznamenán odlišný počet prediktorů osobní pohody u žen a mužů v obou sledovaných skupinách. U vysokoškolaček se na predikci osobní pohody podílejí ve stejném pořadí výše uvedené čtyři osobnostní vlastnosti, kdežto u vysokoškoláků chybí jako prediktor přívětivost. Ve skupině dospělých mužů je neuroticismus jediným prediktorem osobní pohody. U dospělých žen se však na predikci osobní pohody neuroticismus nepodílí vůbec. V této skupině je nejsilnějším prediktorem osobní pohody extraverze, následuje svědomitost a přívětivost.
Cílem výzkumu bylo zjistit, které osobnostní dimenze jsou spojeny s životní spokojeností a sebehodnocením u adolescentů na základě Cloningerova psychobiologického modelu temperamentu a charakteru. Výsledky jsou intepretovány v kontextu rodových rozdílů a ve vztahu k pětifaktorovému modelu osobnosti. Životní spokojenost i sebehodnocení jsou u celého souboru záporně spojeny s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně asociovány s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Diskriminační hodnotu má charakterová dimenze spolupráce (CO), jež kladně koreluje se životní spokojeností, ale ne se sebehodnocením. Sebehodnocení je průkazně vyšší u chlapců, u životní spokojenosti nebyly nalezeny mezi chlapci a dívkami průkazné rozdíly. Vztahy životní spokojenosti k osobnostním dimenzím dle Cloningera jsou odlišné. Životní spokojenost je u chlapců spojena pouze s charakterovou dimenzí spolupráce (CO), kdežto u dívek s touto dimenzí nekoreluje. U dívek je životní spokojenost negativně asociována s temperamentovou dimenzí vyhýbání se poškození (HA) a kladně spojena s charakterovou dimenzí sebeřízení (SD). Vztahy sebehodnocení a osobnostních dimenzí TCI jsou pro obě skupiny stejné. Sebehodnocení je u chlapců i u dívek negativně asociováno s tendencí vyhýbat se poškození (HA) a v kladném vztahu k dimenzi sebeřízení (SD). and Adolescent personality correlates of life satisfaction and self-esteem gender differences
The goal of the study was to assess which personality dimensions are connected to life satisfaction and self-esteem in adolescents on the basis of Cloninger‘s psychobiological model of temperament and character. The results are interpreted in the context of gender differences and in the relation to the five factors personality model. Life satisfaction and self-esteem are negatively connected to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively to the self-directedness (SD) character dimension in the whole sample. The cooperativeness (CO) character dimension correlating positively with life satisfaction but not with the self-esteem has a discriminative value. The self-esteem is evidentially higher in boys, in life satisfaction no convincing differences between boys and girls were found. The relations of life satisfaction to personality dimensions according to Cloninger are different. Life satisfaction in boys is connected to the cooperativeness (CO) character dimension only while it is not correlated to this dimension in girls. Life satisfaction is negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension in girls. The relations of self-esteem and personality dimensions of TCI are equal in both the groups. Self-esteem is both in boys and girls negatively associated to the harm avoidance (HA) temperament dimension and positively connected to the self-directedness (SD) character dimension.
Cíle. Dosavadní výzkumy osobnostních korelátů a prediktorů generativity jsou převážně založeny na pětifaktorovém modelu osobnosti. Méně pozornosti je věnováno jiným osobnostním modelům. Jako další vhodný se jeví Cloningerův model osobnosti, který rozlišuje temperamentové a charakterové rysy osobnosti.
Soubor. Dva aspekty generativity – zájem (Loyola Generativity Scale) a jednání (Generative Behavior Checklist) – byly predikovány u souboru osob ve střední dospělosti (N = 83, 58 % žen, průměrný věk 53 let) na základě osobnostních rysů zjišťovaných o deset let dříve.
Hypotézy. Autoři předpokládali, že generativní zájem a generativní jednání budou předpovídány rysy vyhýbání se poškození, vyhledávání nového a sebepřesažení.
Statistická analýza. Data byla analyzována postupy korelační a regresní analýzy s využitím bootstrappingu.
Výsledky. Generativní zájem i generativní jednání mohou být predikovány na základě osobnostních rysů, nicméně v případě generativního zájmu ani jeden z prediktorů nevykazoval samostatný statisticky významný vliv. Signifikantním prediktorem generativního jednání byla dimenze sebepřesažení. Rys sebepřesažení definovaný jako představa o vlastní účasti ve světě jako celku nemá v rámci pětifaktorového modelu obdobu, výsledky tudíž vhodně doplňují dosavadní poznatky o osobnostních souvislostech generativity.
Limitace. Studie má dvě limitace: za prvé, výzkum byl proveden s relativně nízkým počtem osob, za druhé, jak generativita, tak osobnostní rysy byly v průběhu longitudinální studie zjišťovány pouze jednou, na různých věkových stupních. and Objectives. The research of personality correlates and predictors of generativity is largely based on five-factor model of personality. Less attention is paid to other personality models. One of another suitable models is Cloninger’s model of personality, which distinguishes temperament and character traits of personality.
Sample and setting. Two aspects of generativity, concern (Loyola Generativity Scale) and action (Generative Behavior Checklist), were predicted in a group of middle-aged people (N = 83, 58% women, mean age 53 years) based on personality traits ten years earlier.
Hypotheses. Authors assumed that generative concern and generative action would be predicted by the traits of harm avoidance, novelty seeking, and self-transcendence.
Statistical analysis. Data was analyzed using the correlation and regression analysis with the use of bootstrapping.
Results. Generative concern and generative action can be predicted on the basis of personality traits, but in the case of generative concern, none of the predictors showed a separate statistically significant effect. A significant predictor of generative action was the dimension of self-transcendence. The self-transcendence, defined as the concept of own participation in the world as a whole, is not included within the five-factor model, and the results thus suitably complement the existing knowledge of personality factors of generativity.
Study limitation. The study has two limitations: first, the research was performed with a relatively small sample size, and second, both generativity and personality traits were assessed only once during the longitudinal study, at different age levels.
Kvalita života dětí po léčbě onkologického onemocnění: handicapy i benefity
Psychosociální problémy po prodělané léčbě dětské malignity jsou vedle zdravotních problémů nejzávažnějšími následky protinádorové terapie. V předkládané studii jsou prezentována data z projektu „qolop“, prospektivní longitudinální studie kvality života dětí po léčbě náVýzkumné studie nádorového onemocnění (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients). Jsou analyzována data od 91 bývalých onkologických pacientů (44 chlapců a 47 dívek) ve věku 9 – 19 let, která byla porovnána se skupinou dětí ze základních a středních škol v Jihomoravském kraji. Analýzy byly provedeny zvlášť pro mladší (9 – 12 let) a starší (13 – 19 let) věkovou skupinu. Autoři se zaměřili na co nejširší spektrum oblastí kvality života. Bývalým pacientům byl administrován dotazník MMQL (Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument) a další metody, pomocí nichž autoři zjišťovali zapojení do běžných denních aktivit, vztahy mezi dětmi a rodiči a emoční pohodu vyjádřenou mírou depresivních symptomů. Děti po onkologické léčbě uváděly menší míru zapojení do sociálních aktivit (obě věkové skupiny) a zhoršený fyzický výkon (mladší děti), na druhou stranu lepší vztahy s rodiči (obě věkové skupiny) a dále nižší míru depresivity, lepší kognitivní výkon a vyšší míru celkové životní spokojenosti (starší děti). and Objectives. The study deals with psychosocial problems of patients who underwent childhood malignancy treatment.
Subjects and setting. In this study, data from the “qolop” project (Quality of Life Longitudinal Study of Pediatric Oncology Patients) are presented. Data from 91 cancer survivors (44 boys and 47 girls) aged 9-19 which were compared to a control group of healthy children attending elementary and secondary schools in the South Moravian region were analyzed.
Hypothesis. The quality of life of children in short-term remission will not be significantly affected, as many late effects occur only after a longer period of time.
Statistical analysis. Multivariate analysis of variance (MANOVA) and univariate tests of between-subjects effects were used to compare individual characteristics of children and adolescents with oncologic disease to their healthy peers.
Results. The analyses were done separately for younger (9-12 years) and older (13-19 years) age groups. As many areas of quality of life as possible were targeted. Cancer survivors were asked to complete the Minnesota-Minneapolis Quality of Life Instrument (MMQL) and other methods measuring involvement in everyday life activities, parent-child interactions, and emotional well-being, expressed by the degree of depressive symptoms. Children cancer survivors expressed less social involvement (both age groups) and worse physical functioning (younger group). On the other hand, cancer survivors had better parent-child interactions (both age groups), a lower level of depressiveness, better cognitive functioning and a higher level of general life satisfaction (older group).
Study limitation. The research has the usual limitations arising from the fact that a range of selfreport methods were used. This applies particularly to the results of the questionnaire measuring depressiveness (CDI) which should be verified using projective testing and an interview.