Projekt "Dokážu to?" byl založen na tvorbě nové metodiky práce s lidmi závislými na pervitnu. Při tvorbě této metodiky spolupracují autoři se zařízením Foundation 66 v Londýně, které se zabývá léčbou lidí na návykových látkách. Tato metodika se zabývá krátkým intervenčním programem léčby závislosti na pervitinu. Metodika se skládá z 12 kroků. Témata, která jsou s klientem probíraná, jsou založena na mapování klientových obtíží a směřují klienta k abstinenci. Princip metodiky práce s klientem je založen na kognitivně behaviorální terapii. Přínos této metodiky lze spatřovat v jejím uplatnění zvláště v ambulantní práci s lidmi závislými na pervitinu. and rief intervention program for methamphetamine addiction treatment
The project Can I Do It? was based on the formation of a new methodology to work with people who are addicted to methamphetamine. In developing of this methodology, authors work with the Foundation 66 in London, which has been treating people for substance abuse. This methodology deals with brief intervention programs for methamphetamine addiction treatment. The method consists of 12 steps. Topics that are discussed with the client are based on the mapping of client problems and direct the client to abstinence. The principle method of work with clients is based on cognitive behavioral therapy. The benefits of this lies in its application especially in outpatient work with people addicted to methamphetamine.
Dysmenorea (bolestivá menstruace) představuje stále tabuizované, případně bagatelizované téma, ačkoli se týká významného počtu žen. Problém může mít rovněž zásadní psychologické konsekvence. Článek v podobě systematické přehledové studie předkládá přehled dosavadních poznatků o psychologických a psychopatologických aspektech dysmenorey na základě rešerše databáze časopiseckých zdrojů. Tématika je rozdělena do několika oblastí zaměřených na psychologické teorie vzniku dysmenorey, psychopatologii spojenou s dysmenoreou, ovlivnění selfkonceptů (jako je sebepojetí, locus of control, body image, aj.) a psychoterapeutické přístupy řešení dysmenorey. Dysmenorea může mít negativní vliv na sebevědomí a sebedůvěru žen v průběhu menstruace i mimo ni, negativně ovlivňuje kvalitu života, sociální vztahy a vnímání vlastního těla. Řadou výzkumů je potvrzena souvislost s emočními problémy, stresem a psychopatologiemi jako je depresivita, úzkost, neurotické problémy, OCD, poruchy příjmu potravy a dalšími. Léčba dysmenorey pomocí psychoterapie je účinná především v případě behaviorální a kognitivně behaviorální terapie, hypnoterapie, autogenního tréningu a dalších relaxačních technik a technik zaměřených na práci s tělem. and Dysmenorrhea (painful menstruation) is still a taboo or trivialized topic, although it affects a significant number of women. The problem can also have major psychological consequences. The article, in the form of a review study, presents an overview of current findings on dysmenorrhea's psychological and psychopathological aspects based on a search of database journal sources. The topic is divided into several areas focused on psychological theories of the origin of dysmenorrhea, psychopathology associated with dysmenorrhea, the influence of self-concepts (such as self-concept, locus of control, body image, etc.) and psychotherapeutic approaches to solving dysmenorrhea. Dysmenorrhea can negatively affect women's self-confidence during menstruation and beyond, negatively affecting the quality of life, social relationships, and perception of one's body. Several studies have confirmed the connection with emotional problems, stress and psychopathologies such as depression, anxiety, neurotic problems, OCD, eating disorders and others. The treatment of dysmenorrhea using psychotherapy is effective, especially in the case of behavioral and cognitive behavioral therapy, hypnotherapy, autogenic training and other relaxation techniques and techniques focused on working with the body.
Rané maladaptívne schémy sú emočné vzorce, ktoré sa vytvárajú v detstve ako reakcia na nenaplnené potreby. Spustenie schémy v dospelosti môže vyvolať úzkosť a maladaptívnu reakciu jedinca. V našom výskume (N=87) sme analyzovali súvislosti medzi dimenziami attachmentu v dospelosti, partnerskou spokojnosťou, ranými maladaptívnymi schémami a stratégiami zvládania záťaže. Výsledky sme porovnali u skupiny klientov so závislosťami a u neklinickej populácie. Rané maladaptívne schémy súvisia s vyššou vzťahovou úzkostnosťou i vyhýbavosťou podľa ECR, nižšou partnerskou spokojnosťou a negatívnymi stratégiami zvládania záťaže. Klinická populácia má vyšší súčet raných maladaptívnych schém oproti neklinickej skupine. Pre potvrdenie platnosti bude nutné výsledky overiť v ďalšom výskume s väčšou vzorkou. Výsledky však naznačujú možný význam schém pri vzniku či udržiavaní psychopatológie a podporujú tak princípy schématerapie Jeffreyho Younga. and Early Maladaptive Schemas (EMS) are emotional patterns, developed during childhood and elaborated throughout one's lifetime. Triggering a schema activates the amygdala system, which can lead to anxiety and maladaptive behaviour in adulthood. In our research (N=87) we analysed the relationship between EMS, adult attachment dimensions, the partnership satisfaction and the negative coping styles in a sample of clients with addictions (49) and in a non-clinical sample (38). EMS were positively related with anxiety and avoidance in relationships and negative coping styles. Partnership satisfaction and EMS indicated a negative correlation. The clinical sample’s EMS were significantly higher compared to the non-clinical group. Further research must be done to confirm our results. Nevertheless, the findings suggest the possible role of EMS in developing psychopathology and thus support the principles of schematherapy.
Alexithymie představuje zajímavý fenomén, který je zařazen mezi hraniční koncepce psychosomatické medicíny. V tomto článku se zaměřujeme na výklad o podstatě a vyme-zení alexithymie. Na základě diagnostických metod poukazujeme na základní a širší dělení alexithymie. V etiologické rovině se zabýváme výklady psychologickými, sociolo-gickými, kognitivně neuropsychologickými a neurochemickými. V těchto výkladech poukazujeme na stav poznání, který byl v oblasti výzkumu alexithymie učiněn. and Alexithymia represents an interesting phenomenon, which is classified as a borderline concept in psychosomatic medicine.The focus of the article is on essence and definition of alexithymia. In terms of diagnostic methods, the article refers to basic and broad divisions of alexithymia.On the etiological level, the interpretations from the fields of psychology, sociology, cognitive neuropsychology and neurochemistry are discussed. Attention is paid to the contemporary state of knowledge in alexithymia research.