Der vorliegende Beitrag behandelt die Verwendung einer im Rahmen der Horákov-Kultur ungewöhnlichen Bautechnik bei einem Grab in Morašice, Kr. Znojmo. Der große Blockbau war von der Außenseite mit Steinen verkleidet. In der Südostecke ist ein Steinpflaster erhalten, das als Rest vom Zugangsweg, dem Dromos interpretiert wird. Die Bautechnik und Herrichtung des Grabes ist im Raum Mährens einzigartig, Analogien liegen jedoch in den reichsten Fürstengräbern des Osthallstattkreises in Nord- und Südpannonien, der Steiermark, Kärnten, Nordslowenien und Slawonien vor. In Morašice ist in unmittelbarer Nähe der Grabkammer auch ein Scheiterhaufen gefunden worden. Eine entsprechende Bestattungsweise war bisher in der Horákov-Kultur unbekannt, ist jedoch für die erwähnten Gebiete mit ihrer Holz-Stein-Architektur typisch. Es handelt sich um das erste bekannte Hügelgrab dieser Bauweise nördlich der Donau, interessanter Weise finden sich derartige Gräber auch in der Kalenderberger Kultur in Niederösterreich, in der Südwestslowakei und im nördlichen Burgenland nicht. Unter den reichsten Fürstengräbern der Horákov-Kultur ist das Grab in Morašice bautechnisch am aufwendigsten. Gräber mit Dromos wurden in den erwähnten Gebieten lediglich in der Zeit um 600 v. Chr. erbaut. and A Dromos in Moravia. This article considers the use of an unusual structural technique in outfitting a grave at Morašice (Znojmo district) within the framework of the Horákov culture. A large timber chamber was lined on its outer face with dry stone walling. In the south-eastern corner stone paving survived that represents the remains of an entrance passage or dromos. As a building technique this is entirely unique in South Moravia; analogous, similarly outfitted graves are known from the richest ‘princely’ tumuli of the Eastern Hallstatt cultural sphere in northern and southern Pannonia, Styria, Carinthia, northern Slovenia and Slavonia. At Morašice a hearth was also identified in the immediate vicinity of the burial chamber. A similar means of burial has hitherto not been published in relation to the Horákov culture, even though it is typical of the aforementioned regions, and regular for graves with wood and stone architecture. This is the first similarly-outfitted barrow north of the Danube; it is interesting that no such occurrence has been recorded in the neighbouring Kalenderberg culture of Lower Austria, south-west Slovakia and northern Burgenland. Among the richest princely burials of the Horákov culture, this is the most luxurious in terms of its structural composition; such graves were created in the given region only around 600 BC.
Práce pojednává o knížecích mohylách horákovské kultury. Podrobně vyhodnocuje chronologicky důležitý inventář z hrobů a porovnává jej s podobnými celky severo– a jihovýchodního Přialpí. Lokality Bratčice, Brno–Holásky 1 a 2, Hlásnica u Horákova a Morašice 1 náležejí do stupně Ha C2, tj. 2. pol. 7. století př. n. l. a jsou chronologickou oporou horákovských hrobových celků. Nepotrvrdilo se starší datování již do stupně Ha C1. and HLÁSNICA U HORÁKOVA: WHERE DOES IT BELONG? This article evaluates the princely barrows of the Horákov culture. This chronologically significant inventory of tombs is compared with similar inventories in the northern– and southeastern Alpine region. The Horákov culture sites Bratčice, Brno–Holásky 1 and 2, Hlásnica u Horákova and Morašice 1 are assigned to phase Ha C2, dated to the 2nd half of the 7th century B.C. The author argues against the classification of the tombs into the phase Ha C1.
Příspěvek nastiňuje vývoj horákovské kultury v 6. stol. př. n. l. na základě rozboru pozdně halštatských bohatých hrobových celků, které chronologicky odpovídají nejdříve počátku stupně Ha D2 (kolem pol. 6. stol. př. n. l., popř. horizontu 7a dle Parzingera). Pozdně horákovské funerální celky svým keramickým inventářem chronologicky odpovídají keramickému inventáři nálezu v Býčí skále a přesvědčivě naznačují, že je značně homogenní. Právě tato keramika má pravděpodobně klíčový význam v dataci celého nálezu, a tedy i jeho konečné interpretaci. Bohaté pozdně horákovské hroby náležely vysoko postavené vrstvě, která s velkou pravděpodobností obrovský soubor nashromáždila a v období průniku vekerzugské kultury na jižní Moravu v jeskyni uložila. and THE LATER, RICHLY FURNISHED GRAVES FROM THE HORÁKOV IRON AGE PERIOD AND THE DATING OF THE FINDS FROM THE BÝČÍ SKÁLA CAVE BASED ON THE CERAMIC ANALYSIS. This article discusses the development of the Horákov culture during the 6th century B.C. with regard to the late Hallstatt rich graves, which first occur at the beginning of Ha D2 phase (around the middle of the 6th century, or the 7a phase according to Parzinger). The chronology of the graves has been researched with variable results – the latest conception made in 1992 suggests, that these graves do not even have currency beyond the phase Ha D1. Pottery from burials of the late Horákov culture corresponds chronologically with pottery finds from the Býčí skála cave, and clearly shows, that this ceramic inventory is quite homogeneous. Analysis of the pottery apears to be the key for dating the cave deposit and its final interpretation. The author suggests that most probably it was a higher social order, represented by the rich grave deposits of the late Horákov culture, who gathered and deposited the Býčí skála cave assemblage at some time during the penetration of the Vekerzug culture into Southern Moravia.