V poslední době jsme získali z laboratoře v Groningen nová konvenční radiocarbonová data pro několik lokalit magdalénienu. Spolu s ostatními dosud známými daty z moravského magdalénienu jsme je podle kalibrační křivky INTCAL 04 převedli na data kalibrovaná. Na jejich podkladě jsme přehodnotili dosavadní představy o chronologické pozici magdalénienu na Moravě. and New conventional radiocarbon data have been recently obtained from the Groningen laboratory for several Magdalenian sites of Moravia. These, together with the dates previously known for the Moravian Magdalenian, have been converted into calibrated dates using the INTCAL 04 calibration curve. On this basis earlier conceptions of the chronological position of the Magdalenian in Moravia have been re-evaluated.
A recently acquired collection of 1332 knapped stone and 15 pebble or platy slate artefacts were analyzed to verify the dating and origin of the well-known Magdalenian site Hranice III – Velká Kobylanka in the Moravian Gate (Moravia, Czech Republic). The inhabitants of the site were processing a number of local knapped stone materials rather than long-distance imports, though (locally available) erratic flints were mostly used for tool manufacture. The most prominent as regards the typology of tools are a number of microlithic triangles, already recorded in an older assemblage from the site, indicating the Older Dryas age of the collection. The absence of raw materials from the south-west (e. g. the Olomučany chert) and typological analogies from Eastern Germany and Poland indicate that the Magdalenians from Hranice may have represented a colonization wave independent of the one that probably settled dozens of caves of the Moravian Karst. The only 14C date acquired by us from the surface comes from the Atlanticum chronozone (Holocene) and dates some younger activity at the site. and Analýza nově získaného souboru 1332 ks štípané industrie a 15 valounových nebo destičkovitých břidlicových artefaktů byla provedena pro ověření datace a původu známé lokality Hranice III – Velká Kobylanka v Moravské bráně. Obyvatelé lokality využívali řadu místních, spíše než importovaných, surovin pro výrobu štípané industrie, ačkoliv k výrobě nástrojů byl využíván téměř výlučně (lokálně dostupný) eratický pazourek. Typologicky nejvýraznější jsou zde mikrolitické trojúhelníky, zaznamenané již při analýze starší kolekce a napovídající datování lokality do starého dryasu. Absence surovin z jihovýchodu (např. rohovce typu Olomučany) a typologická podobnost souboru s kolekcemi východní části Německa a Polska naznačují, že hranická lokalita možná představuje nezávislou kolonizační vlnu, lišící se od té, která osídlila desítky magdalénských lokalit Moravského krasu. Jediné radiokarbonové datum, které se nám podařilo získat z kosti ležící na povrchu, však pochází z období atlantiku (holocén) a souvisí s blíže nespecifikovanou mladší událostí v lokalitě.
K dokladům epigravettienské kolonizace na území Brna-Štýřice (okr. Brno) přibyly v posledních letech další prameny k poznání zdejšího osídlení v období pozdní fáze mladého paleolitu. Cílem příspěvku je popis a srovnání veškerých dosavadních nálezů. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství stanic v Brně-Štýřicích bylo v minulosti detekováno několik míst s doklady přibližně stejně starého osídlení, zdá se, že oblast byla v období pozdní fáze mladého paleolitu opakovaně obydlována. and Additional evidence of Epigravettian settlement in Brno-Štýřice (Brno district) acquired in recent years has increased the inventory of sources available for gaining an understanding of the local settlement in the late phase of the Upper Palaeolithic. The aim of this work is to describe and compare all of the existing finds. Due to the fact that several locations with evidence of settlement of approximately the same age have been detected in close proximity to the stations in Brno-Štýřice, it appears that the area was repeatedly settled during the late phase of the Upper Palaeolithic.
Struktura osídlení je u jednotlivých paleolitických kultur rozdílná. Cílem tohoto příspěvku je poukázat na odlišnosti v sídelní geografii s pomocí 3–D digitální kartografie. Zájmové území představuje mikroregion brněnské kotliny. Studovány jsou sídelní strategie bohunicienu, gravettienu/epigravettienu a magdaleniénu. and The settlement patterns of individual Palaeolithic cultures differ. This paper aims to demonstrate the variations in settlement geography with the aid of three–dimensional digital cartography. The study area is the Brno basin microregion, and settlement strategies of the Bohunician, Gravettian/Epigravettian, and Magdalenian are considered.