Území Pošembeří náleží vzhledem k dosavadní úrovni jeho zkoumání k nejvhodnějším pro studium problematiky osídlení 6.–9. stol. Při jejím sledování vychází autor krom kritického hodnocení stavu bádání (1.) z přehledu nalezišť (2.). Na tomto základě diskutuje jednak o jejich problematice (3.1.), jednak o vývoji a strukturách osídlení zkoumaného mikroregionu na pozadí osídlení východní části středních Čech s pokusem o historizující výklad (3.2.). and ON THE TOPOGRAPHY, DEVELOPMENT AND STRUCTURE OF THE EARLY (6th–9th CENTURY) MEDIEVAL SETTLEMENT AT POŠEMBEŘÍ. The area around Pošembeří is, given the level of prior research here, among the most propitious for the study of problems associated with settlement in the 6th–9th centuries A.D. In tracing these, the author moves from an evaluation of the present state of research (1.) to an overview of the sites (2.). On this level, he discusses both the associated problem areas (3.1.), and the development and structure of the microregion under consideration, against the background of settlement in the eastern part of Central Bohemia, with an attempt at its historical explication (3.2.).
Na katastru obce Brandýsek, okr. Kladno, bylo v letech 1955–1958 prozkoumáno polykulturní pohřebiště. Jsou zde zastoupeny hroby ze starého a mladšího eneolitu, doby římské a raného středověku. Neobvyklé uspořádání hrobů nejmladší fáze (9.–10. století) s prázdným místem v centrální části bylo interpretováno jako doklad existence dřevěného kostela. Nový pokus o vysvětlení nálezové situace, prezentovaný v tomto článku, přistupuje k lokalitě jako k součásti kulturní krajiny s dlouhodobým vývojem. Na základě prostorových vlastností hrobů všech chronologických fází je zde testována možnost záměrného využití pravěkého pohřebního areálu v období raného středověku a jsou hledány příčiny absence hrobů z nejmladší fáze pohřbívání uprostřed areálu. Závěrečná část článku zasazuje popsaný jev do kontextu mentality raně středověké Evropy, kde hrály velkou roli symboly odkazující na minulost. and Between 1955 and 1958 a polycultural cemetery was excavated in the Brandýsek cadastre of Kladno district. The graves within came from the early and later Eneolithic, the Roman Period and the Early Middle Ages. The unusual disposition of the latest phase (9th – 10th centuries AD), with an empty space in its central part, was interpreted as evidence of the existence of a wooden church. A new attempt to explain the finds situation, presented in this article, sees the site as part of a cultural landscape with a long–term development. On the basis of the spatial characteristics of the graves from all of the chronological phases, the possibility is tested that of the deliberate use of a prehistoric burial area in the Early Middle Ages. A search is conducted for the causes of the absence of graves from the latest phases of burial in the centre of the area. The closing part of the article puts the phenomenon described into the context of the mentality of Early Medieval Europe, in which symbols inherited from the past played a great role.
Výrazný nárůst pramenné základny archeologických dokladů středověké výroby a zpracování železa z historického jádra Prahy, především po roce 1989, vyvolal potřebu provést nové zhodnocení geneze této nezemědělské činnosti, která významným způsobem ovlivnila počátky a postupné utváření pražské sídlištní aglomerace v období od 9. do 1. poloviny 13. století. Rekapitulace starých a prezentace nových nálezů umožnila vytvořit zcela nečekaný rekonstrukční obraz, ze kterého je zřejmá dynamičnost železářských aktivit v čase a prostoru. Vedle otázek spojených s dislokací a genezí výrobních areálů na ploše města je v této práci řešena neméně důležitá a v řadě případů klíčová otázka spojená s problematikou surovinových zdrojů a jejich těžby na území dnešní Prahy. and A considerable increase in source material providing archaeological evidence of the Medieval production and working of iron in the historic core of Prague, particularly post–1989, has created a need to undertake a new evaluation of the genesis of such non–agricultural activities, which in a significant manner affected the origins and gradual formation of the Prague settlement agglomeration from the 9th to the first half of the 13th centuries. The recapitulation of older and presentation of newer finds enables the creation of an entirely unexpected reconstruction, a picture from which the dynamism of metallurgical activities both spatially and temporally is clear. Alongside questions associated with the dislocation and genesis of production areas within the city’s bounds, this work also resolves other no less important questions linked to the problem of raw material resources and their exploitation in the area of today’s Prague.
Předmětem článku jsou nálezy raně středověkých skel z Čech, resp. některé typy korálků vyskytující se v širokém časovém období od 6. do 12. století. Na rozdíl od klasického způsobu bádání bylo v tomto případě využito k doplnění charakteristiky vybraných nálezů a ke stanovení chemismu raně středověkých skel jedné z možných spektrálních metod – nedestruktivní rentgenové mikroanalýzy. Cílem autorů bylo zjistit, do jaké míry je chemické složení korálků shodné či naopak proměnlivé, ať už v závislosti na jejich tvaru nebo době výskytu. V rámci sledovaného souboru se podařilo rozlišit pět rozdílných chemických skupin skel. Nakolik byla řada zkoumaných vzorků dostatečně reprezentativní, aby získané závěry měly obecnou platnost, prokáže až další výzkum. Prokazatelně se v raně středověkém sklářství uplatňovala řada různorodých technologických praxí. and This article is concerned with Early Medieval glass finds from Bohemia, and specifically with several types of bead which appear during the broad period of the 6th to 12th centuries. In this case, instead of the classic research methods, the characteristics of selected finds were compared with the chemistry of Early Medieval glass as determined by one of several spectral methods–on–destructive X–ray microanalysis. The aim was to determine to what extent the chemical composition of the beads corresponded, or differed, depending on their shape or the period in which they originated. Within the study assemblage it was possible to separate out five different glass chemical groups. To what extent the range of samples investigated was representative will only become clear in the light of further research. It has been demonstrated that a varied range of technologies were employed in Early Medieval glassmaking.