V letech 2009 a 2011–2014 proběhl záchranný archeologický výzkum epigravettienské lokality Brno-Štýřice III, známé od roku 1972 jako Koněvova či Vídeňská. Vedle kamenné industrie byl při výzkumu nacházen i zvířecí osteologický materiál, který je postupně analyzován a publikován. Zvířecí kosti získané výzkumy v letech 2012–2014 jsou hlavním tématem předloženého článku. Byla provedena jejich druhová determinace a určen minimální počet jedinců (MNI), nicméně vysoká fragmentárnost kostí, způsobená částečně i jejich užíváním jako paliva, determinaci komplikovala. Součástí jsou také výsledky izotopových analýz C, N a Sr a analýza sezonality. Zjištěné druhové složení fauny s dominancí mamuta srstnatého naznačuje chladné glaciální klima, tento výsledek podporují i analýzy izotopů C a N. Plošná distribuce zvířecích kostí odpovídá hlavním koncentracím kamenné štípané industrie, několik tisíc přepálených drobných fragmentů kostí kumulovaných na malé ploše jasně dokládá paleolitické ohniště. Jednotlivé výsledky včetně radiokarbonového datování a rozboru kamenné štípané industrie kladou pozici lokality do samého závěru posledního glaciálního maxima. and The archaeological rescue excavations of the Epigravettian open-air site Brno-Štýřice III, known since 1972 as Koněvova Street or, later, Vídeňská Street, were conducted in 2009 and 2011–2014. Besides chipped stone industry, also animal osteological material was found and gradually analysed and evaluated. This paper deals with the summarisation of the osteological remains uncovered during the last excavations conducted in 2012–2014. The animal bones were determined under their taxa and minimum number of individuals. Nevertheless, a high percentage of small bone fragments (partially used as fuel) could not be determined in detail. The paper also includes the results of C, N and Sr isotope analyses and analysis of seasonality. The preserved fauna, in which Mammuthus primigenius predominates, corresponds to the cold glacial period as well as to the results of isotope analyses. The spatial distribution of faunal remains agrees to the chipped stone industry. The numerous burnt bones found in the limited area indicate the existence of a Palaeolithic hearth. The results of each analysis (faunal, archaeological) and 14C dating place the occupation of the site into the climatically unfavourable final part of the LGT period.
Lokalita Mohelno-Plevovce leží pod úrovní hladiny Mohelenské údolní nádrže. V průběhu posledních dvou let jsme realizovali povrchový průzkum břehu nádrže. Objevili jsme také tři místa, kde artefakty dosud spočívají v intaktních sedimentech. V rámci koncentrace 3 jsme navíc zachytili struktury vyskládané z plochých kamenů. Díky odstávce přečerpávací elektrárny byla v září 2013 hladina přehrady po tři dny na minimální úrovni. Během krátkého výzkumu jsme zdokumentovali šestihrannou strukturu vyskládanou z plochých kamenů, která měla průměr 3 m. Zatímco v rámci struktury hustota nálezů výrazně vzrostla, vně struktury výrazně klesala, a to až na úroveň jednotlivých kusů, což interpretujeme jako vliv bariéry podél hranice dlažby. Industrie, která je datována ke konci LGM, je charakteristická strmě retušovanými škrabadly a specifickými drobnými otupenými mikrolity, které mají nejbližší analogie v oblasti severně od Černého moře. and The site of Mohelno-Plevovce is situated below the water line of the Mohelno water reservoir. Over the last two years we conducted surface surveys along the edges of the reservoir which yielded a collection of stone artifacts. We discovered three areas with in situ artifacts within intact sediments. In addition, we identified 3 structures consisting of flat stones within area 3. During September 2013, the hydroelectric power plant underwent maintenance and for a period of three days the water level was at its minimum. We documented a hexagonal flat stone pavement 3 m in diameter. Within the paved area the artifact density was relatively high. Outside the paved area the density of finds decreases rapidly, which indicates a strong barrier-effect along the pavement boundary. The industry has been dated to terminal LGM and is characterized by steeply retouched end scrapers and specific tiny backed microliths with the closest analogy in the North Black Sea Region.
Several archaeological artefacts from Kůlna Cave (Blansko disctrict, Czech Republic) date its settlement to the last 250 thousand years. The stratigraphy both inside the cave and at the entrance was complicated, so that macroscopically similar sediments may have comprised of Magdalenian, Gravettian, and Micoquian industries. The first radiocarbon dates surprisingly showed one Epigravettian date, obtained from an animal bone from layer 5, supposedly belonging to the Magdalenian. Also, a further series of dates from strictly controlled contexts (i.e., those definitely correlated with a single layer) showed interstratification of finds between layers. The question of whether there was indeed an Epigravettian settlement phase of the cave was tested with the analysis of butts of debitage, and preserved cores from layers 5 and 6, to specify the used knapping technology. It became clear that the used technology was uniform throughout Magdalenian layers 5 and 6, but spatial analysis of hearths and heated artefacts indicate these were likely to have been disturbed and may also include older material. and Jeskyně Kůlna (okr. Blansko, Česká republika) poskytla velké množství archeologických nálezů, dokládající osídlení jeskyně po dobu posledních 250 tisíc let. Stratigrafická situace uvnitř i v sondách ve vstupu do jeskyně nebyla jednoduchá a proto se v makroskopicky témž sedimentu mohly nalézt společně industrie magdalénienu, gravettienu a micoquienu. Překvapením bylo první radiokarbonové datování, ve kterém bylo mimo jiných dat získáno datum odpovídající dnes epigravettienu, pocházející ale ze zvířecí kosti z vrstvy 5, která měla náležet magdalénienu. I další série radiokarbonových dat přes to, že vzorky byly důsledně kontrolovány, aby jejich asociace s patřičnou vrstvou byla jistá, přinesla další doklady interstratifikace nálezů mezi vrstvami. Bylo otázkou, zda epigravettienské datum ze zvířecí kosti odpovídá nějakému epizodickému osídlení jeskyně, nebo zda jde jen o náhodně zavlečenou kost do jeskynní stratigrafie. Byla proto provedena analýza charakteru patek debitáže a dochovaných jader, pocházejících z vrstvy 5 a 6 za účelem identifikace technologie jejich sbíjení. Ukázalo se, že technologie sbíjení je v magdalénienských vrstvách uniformní, ale prostorová analýza ohnišť a teplem ovlivněných artefaktů nevylučuje promíchání vrstev včetně intruze staršího materiálu.
K dokladům epigravettienské kolonizace na území Brna-Štýřice (okr. Brno) přibyly v posledních letech další prameny k poznání zdejšího osídlení v období pozdní fáze mladého paleolitu. Cílem příspěvku je popis a srovnání veškerých dosavadních nálezů. Vzhledem k tomu, že v těsném sousedství stanic v Brně-Štýřicích bylo v minulosti detekováno několik míst s doklady přibližně stejně starého osídlení, zdá se, že oblast byla v období pozdní fáze mladého paleolitu opakovaně obydlována. and Additional evidence of Epigravettian settlement in Brno-Štýřice (Brno district) acquired in recent years has increased the inventory of sources available for gaining an understanding of the local settlement in the late phase of the Upper Palaeolithic. The aim of this work is to describe and compare all of the existing finds. Due to the fact that several locations with evidence of settlement of approximately the same age have been detected in close proximity to the stations in Brno-Štýřice, it appears that the area was repeatedly settled during the late phase of the Upper Palaeolithic.