Among facilities which were built by the Roman army in the wider space of the Burgstall hill in Mušov there is a well situated to the edge of the high terrace next to the former gravel pit on the Mušov-Neurissen site. The discovery of deer antler fragments near the bottom of the shaft was considered a random intrusion, it should have been an object accidentally dragged to the gravel. Discoveries of deer bones and antlers in other places of the barbarian territories and also in the Roman provinces allow us to change the primary conclusions. Some selected examples can be proof that parts of deer carcasses were often used in nonprophane manipulations within ritual acts in the Roman era. The Mušov example enables closer observation of the circumstances around antler handling. They took place after the Romans suddenly interrupted works on deepening the well and decided to leave the site.
Kresba perem (180x180mm). Zleva (A) stojící ženská postava - Venuše, u jejích nohou dítě - Amor, vpravo mužská figura padající do sudny, hlava ponořena, jeho nohy se již mění v květinu., Togner 2003#, 69-79, pozn.4; Daniel, Perůtka, Togner 2009, 81-83., and Ze souboru kresebných návrhů A. M. Lublinského, původně cca 500 listů, se dochovalo cca 100 kreseb, které jsou prokazatelně jeho autorskými díly. Oba tyto návrhy sousoší byly realizovány a dnes stojí v prostorách sala terreny v Kroměříži. Venuše zraněná trnem růže a Narcis topící se ve studni (sochař Fedele, 1688-1692).
Analyzovaný materiál pochází z výplně studny ve střední části Jiřského nám. na Pražském hradu. Výplň studny byla archeologicky datována na přelom 13. a 14. století. Menší část materiálu byla plavena ručně na sítu, větší část na plavicím zařízení: výsledky se překvapivě různí. Analýza makrozbytků byla doplněna pylovou analýzou. V nálezovém souboru převažovaly diaspory užitkových druhů (mák, ovoce). Silně poškozené, vesměs mineralizované makrozbytky potvrdily původ v provzdušněných, na vápník bohatých smetištních vrstvách domovního odpadu s příměsí fekálií. Podle prezence zástupců mokřadní a rumištní vegetace se přírodní prostředí v centrální části Hradu mezi 10. a 13. stol. zásadně nezměnilo. and The analysed material comes from the fill of the medieval well in the central part of the Jiřské Square at the Prague Castle. The fill was archaeologically dated to the 13th – 13th/14th century. The smaller part of the material was floated manually on the sieve, the rest on the floating device: the comparison of results of bouth methods shows obvious differences. The analyses of macro-remains have been completed with pollen analysis. In the set of finds dominated the diaspores of utilited species (opium poppy, fruit). The greatly damaged, altogether mineralized macro-remains backed up their origin in the aerated, calcium enriched rubbish layers of household waste with faeces. According to the presence of wetland and ruderal species the environment in the central part of the Prague Castle during the 10th–13th centuries did non essentially change.
Při záchranném výzkumu na návsi obce Vraclav (okr. Ústí nad Orlicí) byl zachycen objekt přibližně kruhového půdorysu, interpretovaný jako studna. Svrchní část výplně tvořila vrstva s keramikou ze 13. stol., spodní část vyplňovaly sedimenty svědčící o postupném zanášení, s ojedinělými keramickými zlomky stejného stáří. Studna zanikla v průběhu 13. nebo ve starším úseku 14. století. Vzhledem ke své poloze představuje důležitý doklad proměn osídlení a vývoje v blízkosti raně středověkého mocenského centra, funkčního do 13. století. and Rescue excavations on the village square of Vraclav (Pardubice Region) uncovered a feature with a circular ground plan that was interpreted as a well. The upper part of the fill was composed of a layer with pottery from the 13th century; the lower portion of the fill was made up of sediments that showed gradual siltation, including isolated pottery fragments of the same age. The well became defunct during the course of the 13th century or in the early years of the 14th century. Due to its position, the well represents important evidence of transformations in settlement and development in the vicinity of an early medieval centre of power that functioned until the 13th century.
The well of the Stroke–Ornamented Ware culture, discussed in this paper, was discovered at Konary in August 1999. The site lies near the well–known complex of sites at Brześć Kujawski (some 8 km to the west). The available findings show that the well was built in the early phase of the use–life of a large settlement composed of trapezoidal houses. The well, which was 4.5 m deep, was dug in hard moraine clay. The bottom of the well yielded a characteristic amphora lavishly ornamented with a stroke patternin geometric arrangement, dating to phase IV of the Stroke-Ornamented Ware culture after M. Steklá–Zápotocká. Though discoveries of wells have already been recorded in the Linear Pottery culture, the well from Konary is by far the most credible and remarkable discovery. and Studna z období kultury s vypíchanou keramikou, jež je pojednávána v článku, byla odkryta v Konarech v srpnu 1999 nedaleko známého komplexu lokalit u obce Breść Kujawski. Studna byla zřízena v počáteční fázi života rozsáhlého sídliště s trapezovitými domy. Byla vykopána v tvrdém morénovém jílu do hloubky 4,5 m. Na dně studny ležela typická amfora bohatě zdobená vypíchanými geometrickými vzory, datovaná do IV. fáze kultury s vypíchanou keramikou podle M. Steklé–Zápotocké. Ačkoli známe studny již z kultury s lineární keramikou, studna z Konar se díky nálezovým okolnostem řadí k objektům s nejvyšší vypovídací hodnotou.