Imunochemické analytické metody jsou nenahraditelnou součástí toxikologie díky svému technickému provedení a rychlosti získání výsledku. Těchto výhod je využíváno převážně v klinické toxikologii, kdy je nutno rychle diagnostikovat, zda se jedná o intoxikaci a jaká noxa tuto intoxikaci způsobila. Široké používání imunoanalytických metod má i své nevýhody a úskalí. Nejobtížnější a zároveň nejproblematičtější je interpretace naměřených dat. Pomocí imunotechnik lze zachytit jen relativně úzké spektrum analytů. Pro hledání neznámé noxy v biologických materiálech je proto nutné použít i jiné analytické screeningové metody. Nálezy získané pomocí imunotechnik je vždy potřeba potvrdit jinou nezávislou metodou. Testy pro záchyt toxikologicky významných nox (drogy i léčiva) jsou zaměřeny na celou skupinu strukturně podobných látek a nelze jednoznačně říci, která noxa otravu způsobila., Immunochemical analytical methods represent an irreplaceable part of the toxicology for their technical implementation and rapid outcome. These advantages are used predominantly in clinical toxicology for quick diagnose whether intoxication occurs and what has been the cause. A broad application of immunoassays has certain disadvantages and pitfalls too. The interpretation of measured data is the most diffi cult step and brings a lot of problems. The spectrum of drugs detected using immunoassays is relatively narrow. Therefore, the use of other analytical screening procedures is required for searching of unknown compounds in biological materials. Always, the results obtained by immunoassays need to be confi rmed using another, independent method like chromatography coupled to mass spectrometry. The immunoassays used in toxicology or drug-abuse screening are designed to be broadly cross-reactive with a whole drug group. Therefore, it often impossible to conclude what drug has caused the poisoning., Habrdová V., Voříšek V., Černíková B., Palička V., and Lit.: 17
Zásah porušené regulace metabolizmu glukózy do metabolizmu kostní tkáně je mnohostranný a velmi komplikovaný. Ve většině případů nacházíme u diabetiků zvýšené riziko zlomenin. Důvody, které k tomuto stavu vedou, jsou mnohočetné. U diabetiků nebývá hlavní příčinou pokles kostní minerální hustoty, spíše jde o snížení kvality kostní tkáně a změnu její struktury. Významnou roli hraje nepochybně inzulin a inzulinová rezistence, uplatňuje se ale i zvýšená glykace proteinů, včetně zvýšené glykace kolagenu v kostech, změna produkce a hladiny sklerostinu, zásah do diferenciace pluripotentních kmenových buněk a zvrat jejich diferenciace směrem k adipocytům a mnohé další faktory. Nemalý podíl na zvýšeném riziku fraktur mohou mít i některá antidiabetika, především perorální. Vzhledem ke stoupající incidenci obou chorob, diabetu i osteoporózy, bude nezbytné podrobněji zkoumat i jejich vzájemné vazby a ovlivnění. Klíčová slova: antidiabetika – diabetes mellitus – inzulinová rezistence – metabolizmus kostí – osteoporóza, The effect of impaired regulation of the glucose metabolism on the bone tissue metabolism is many-sided and very complicated. In most cases we observe an increased risk of fracture in people with diabetes. The reasons causing this condition are varied. Its main cause in diabetic patients is typically not the decrease in bone mineral density, it is rather deterioration of bone tissue and its structure. An important role of insulin and insulin resistance is beyond dispute, with numerous other factors at work, such as increased glycation of proteins, including increased glycation of collagen in bones, change in sclerostin production and levels, intervention in the pluripotent stem cells differentiation and reversal of their differentiation toward adipocytes and many more. Some antidiabetics, mainly oral, may also significantly contribute to the increased risk of fracture. Given the increasing incidence of both diseases, diabetes and osteoporosis, it will be also necessary to examine in greater detail their mutual relations and effects. <p align="">Key words: antidiabetics – bone metabolism – diabetes mellitus – insulin resistance – osteoporosis, and Vladimír Palička, Jana Lesná, Ladislava Pavlíková