V důsledku globálního oteplování se stává šíření invazivních druhů komárů vážným zdravotnickým problémem. Mnohé z nich sají krev i na lidech a často se stávají nepříjemnými trapiči, četné druhy jsou však i významnými vektory lidských onemocnění. Z druhů sajících na člověku byly v Evropě zjištěny Aedes aegypti, Ae. albopictus, Ochlerotatus japonicus a Oc. koreicus, které byly do Evropy zavlečeny z východní a jihovýchodní Asie, a severoamerické druhy Oc. atropalpus a Oc. triseriatus. Aedes albopictus se již vyskytuje na rozsáhlém území především jižní a jihovýchodní Evropy a jeho výskyt je na řadě míst masivní, rovněž druhy Oc. japonicus a Oc. koreicus jsou na některých lokalitách již usazeny. Aedes aegypti a Ae. albopictus jsou nebezpečnými vektory původců onemocnění přenosných i na člověka. Za potenciální vektory je však třeba považovat i zbývající druhy., In connections with global warming become spreading of invasive mosquitoes species serious health problem. Many of them taking man blood and also are vectors of many diseases. In Europe were detected from species taking man blood Aedes aegypti, Ae. albopictus, Ochlerotatus japonicus and Oc. koreicus, which were introduced from East and South East Asia and Oc. atropalpus and Oc. triseriatus from North America. Aedes albopictus occur on the large territory mainly in the South and East South Europe and his presence is on some localities massive. Also species Oc. japonicus and Oc. koreicus occupied some localities. Aedes aegypti and Ae. albopictus are dangerous vectors of pathogenic agent transferable on man. However, remaining species is also necessary consider for potentional vectors., Oldřich Šebesta, and Literatura
Chirurgická léčba kýly v jizvě je zatížena velkým počtem recidiv. Důležitým rizikovým faktorem pro vznik kýly v jizvě je i způsob uzávěru laparotomie a použitý materiál. Optimalizací tohoto kroku je možné předejít vzniku kýly v jizvě u řady pacientů, zlepšit jejich kvalitu života a ušetřit prostředky vynaložené na jejich léčbu. Evropská kýlní společnost ustanovila Pracovní skupinu pro vytvoření doporučení, jakým způsobem a jakým materiálem uzavřít laparotomii tak, aby to odpovídalo zásadám „Evidence based medicine“. Výsledkem jsou následující doporučení: Co nejvíce omezit středočárové laparotomie. K jejich uzávěru použít pokračující pomalu vstřebatelný monofilamentní steh zabírající pouze aponeurózu. Mezi stehy dělat velmi malé kroky za dodržení pravidla 4:1. Neuzavírat peritoneum jako samostatnou vrstvu. Nepoužívat rychle vstřebatelné materiály. Pro vysoce rizikové pacienty zvážit profylaktické použití síťky. Při laparoskopických výkonech používat co nejmenší trokary a šít defekty po trokarech více než 10 mm širokých., The recurrence rate of surgical treatment of incisional hernia is high. The material and surgical technique used to close the abdominal wall following every surgery contribute as important risk factors in incisional hernia formation. However, by optimising abdominal wall closure, many patients can be spared from developing this type of complication. The European Hernia Society has established a Guidelines Development Group with a goal to research the literature and write a series of recommendations of how to close the abdomen and minimize the risk of incisional hernia in accordance with the principles of evidence-based medicine. To decrease the incidence of incisional hernias, the following is recommended: To utilise a non-midline approach to a laparotomy whenever possible. To perform a continuous suturing technique using a slowly absorbable monofilament suture in a single layer aponeurotic closure technique. To perform the small bites technique with a suture to wound length (SL/WL) ratio at least 4/1. Not to close the peritoneum separately. To avoid rapidly resorbable materials. To consider using a prophylactic mesh in high-risk patients. To use the smallest trocar size adequate for the procedure and closing the fascial defect if trocars larger or equal to 10 mm are used in laparoscopic surgery., and B. East, F. E. Muysoms
Evropa je regionem s nejvyšším výskytem neinfekčních onemocnění hromadného výskytu. Kardiovaskulární onemocnění patří mezi hlavní příčiny nemocnosti a úmrtnosti. Interakce mezi skladbou stravy, životním stylem a metabolizmem lipidů významně ovlivňují rozvoj aterosklerózy a jejích komplikací. Mortalita na ischemickou chorobu srdeční (ICHS) se v poslední dekádě 20. století výrazně snížila. Významné a pozitivní změny ve stravovacích návycích, zejména snížení příjmu nasycených mastných kyselin a jejich záměna za polynenasycené, přispěly ke snížení sérové hladiny cholesterolu v populaci. Pokles mortality na ICHS významně souvisel s vývojem tohoto rizikového faktoru, který nelze vysvětlit rozvojem farmakoterapie. Česká republika není jedinou zemí, v níž byly podobné změny stravovacích návyků ve vztahu k úmrtnosti na ICHS zaznamenány. Zlepšení stravovacích návyků se zdá být jednou z nejdůležitějších strategií v prevenci kardiovaskulárních onemocnění., Europe is a region, which is most severely affected by non-communicable diseases. Cardiovascular disease is the leading cause of disability and death. Complex interactions between diet, lifestyle, and lipoprotein metabolism significantly contribute to the development of atherosclerosis and its complications. Role of diet in prevention of coronary heart disease becomes sometime underestimated in comparison with pharmacological treatment. Coronary heart disease (CHD) mortality has declined substantially in the Czech Republic in the last decade of the 20th century. Significant and positive dietary changes, mainly reduction of saturated fatty acids intake and its replacement by polyunsaturated fatty acids, contributed to decline of the average serum cholesterol level in population. Fall in CHD mortality was attributable to reduction in this major cardiovascular risk factor and not driven by pharmacological intervention. The Czech Republic is not the only country where similar trends have been recorded. Improvements in dietary habits seem to be one of the most important strategies in cardiovascular disease prevention, and Jiří Brát, Michal Vrablík, Otto Herber