Chirurgická léčba kýly v jizvě je zatížena velkým počtem recidiv. Důležitým rizikovým faktorem pro vznik kýly v jizvě je i způsob uzávěru laparotomie a použitý materiál. Optimalizací tohoto kroku je možné předejít vzniku kýly v jizvě u řady pacientů, zlepšit jejich kvalitu života a ušetřit prostředky vynaložené na jejich léčbu. Evropská kýlní společnost ustanovila Pracovní skupinu pro vytvoření doporučení, jakým způsobem a jakým materiálem uzavřít laparotomii tak, aby to odpovídalo zásadám „Evidence based medicine“. Výsledkem jsou následující doporučení: Co nejvíce omezit středočárové laparotomie. K jejich uzávěru použít pokračující pomalu vstřebatelný monofilamentní steh zabírající pouze aponeurózu. Mezi stehy dělat velmi malé kroky za dodržení pravidla 4:1. Neuzavírat peritoneum jako samostatnou vrstvu. Nepoužívat rychle vstřebatelné materiály. Pro vysoce rizikové pacienty zvážit profylaktické použití síťky. Při laparoskopických výkonech používat co nejmenší trokary a šít defekty po trokarech více než 10 mm širokých., The recurrence rate of surgical treatment of incisional hernia is high. The material and surgical technique used to close the abdominal wall following every surgery contribute as important risk factors in incisional hernia formation. However, by optimising abdominal wall closure, many patients can be spared from developing this type of complication. The European Hernia Society has established a Guidelines Development Group with a goal to research the literature and write a series of recommendations of how to close the abdomen and minimize the risk of incisional hernia in accordance with the principles of evidence-based medicine. To decrease the incidence of incisional hernias, the following is recommended: To utilise a non-midline approach to a laparotomy whenever possible. To perform a continuous suturing technique using a slowly absorbable monofilament suture in a single layer aponeurotic closure technique. To perform the small bites technique with a suture to wound length (SL/WL) ratio at least 4/1. Not to close the peritoneum separately. To avoid rapidly resorbable materials. To consider using a prophylactic mesh in high-risk patients. To use the smallest trocar size adequate for the procedure and closing the fascial defect if trocars larger or equal to 10 mm are used in laparoscopic surgery., and B. East, F. E. Muysoms
Článek se zabývá vývojem veřejného zdravotnictví jako oboru od jeho počátků koncem 18.století až po současnost. Jsou zmíněny některé důležité trendy a faktory, které teorii i praxi oboru ovlivnily, včetně zmínky o některých významných, našich i zahraničních protagonistech, kteří se o rozvoj veřejného zdravotnictví zasloužili. Je stručně zmíněn celoevropský kontext, s důrazem na skutečnosti, které současnou podobu veřejného zdravotnictví u nás nejvíce poznamenaly., The article is dealing with a development of the public health from its beginning at the end of the 18th century to the present. Some of the most important trends and factors influencing theory and practice of public health are briefly outlined. Some of the international and local protagonists which contributed the most are mentioned. Relevant European context of the public health development is also shortly discussed., Helena Hnilicová, and Lit.: 21
Ve 21. století jsou podmínky v oblasti zdraví charakterizovány vzrůstajícím množstvím vzájemně propojených faktorů, které ovlivňují zdraví a životní pohodu, a vzájemnou provázaností na globální, regionální i místní úrovni. V současné době není možné zhostit se úspěšně náročných úkolů v oblasti veřejného zdraví (např. nepřenosné choroby, antimikrobiální rezistence, nerovný přístup ke zdravotní péči a zdravotní důsledky vynucených opatření ke snížení nákladů na zdravotní péči v některých zemích) bez spolupráce mezi jednotlivými sektory a koordinace kroků na mezinárodní, národní i místní úrovni. 53 zemí z evropského regionu WHO vytvořily a přijaly evropskou strategii pro 21. století (Zdraví 2020) jako společný, výzkumem podložený souhrn opatření pro rozvoj veřejného zdraví, podporu spolupráce ve všech sektorech a na všech úrovních a koordinaci kroků vedoucích ke zlepšení zdraví a životní pohody obyvatel evropského regionu. Tento článek se věnuje vzniku a vývoji strategie Zdraví 2020, hlavním strategickým cílům, úkolům i náplni. Dále uvádí kroky nezbytné k úspěšnému zavedení strategie Zdraví 2020 v jednotlivých zemích a pomoc poskytovanou WHO zemím, které začaly v oblasti zdraví uplatňovat postupy v souladu se strategií Zdraví 2020., The 21st-century health landscape is shaped by growing global, regional and local interdependence and an increasingly complex array of interlinking factors that influence health and well-being. Most of today’s major public health challenges, including noncommunicable diseases, antimicrobial resistance, health inequalities and the health effects of austerity measures in some countries, cannot be addressed effectively without intersectoral and coordinated action at supranational, national and local levels. The 53 countries of the WHO European Region developed and adopted a European policy framework and strategy for the 21st century (Health 2020) as a common, evidence-informed policy framework to support and encourage coordinated action by policy-makers at all levels and in all sectors to improve population health and well-being. This article presents the development process of Health 2020 and its main strategic goals, objectives and content. Further, we describe what is needed to successfully implement Health 2020 in countries and how can WHO provide technical assistance to countries that embark on developing health policy aligned with the Health 2020 policy framewor, Zsuzsanna Jakab, Agis D. Tsouros, and Literatura