Pokroky současné medicíny výrazně zvýšily šance na léčbu onkologických onemocnění a přispívají k prodloužení života pacientů. O to více prostoru vzniká v rámci komplexní léčby pro psychoterapeutické intervence. Lidé, kteří čelí konci svého života v důsledku onkologického onemocnění, tak činí v různém prostředí. Mohou se rozhodnout zůstat doma, žít s rodinou nebo druhými lidmi, nebo se přestěhovat např. do zařízení následné péče, domova pro seniory, nebo léčebny dlouhodobě nemocných. Mohou být jakéhokoli věku, od mladých dospívajících až po starce. Lidé, kteří se náhle ocitnou v nemocničním prostředí, se musí vyrovnat s významnými změnami tělesných schopností, prostředí, běžných denních činností. Navíc se musí vypořádat s problémy konce života, častokrát mnohem dřív, než předpokládali. Tyto mnohonásobné ztráty se skládají ze ztrát přátel, domácích mazlíčků, všedních denních činností a produktivního, prospěšného a aktivního životního stylu. K těmto záležitostem musí psychoterapeut přihlédnout během terapie. Článek se proto věnuje užití kognitivně behaviorální terapie (KBT) u pacientů čelících konci života. Je popsána komorbidita, indikace, překážky, techniky a doporučeny další návrhy., Progresses of recent medicine markedly increased opportunities to treat oncological illnesses and support extension of patients´ lives. All the more space rises for psychoterapeutical interventions in terms of comprehensive treatment. People who face the end of the life due to oncological illness do so in many different settings. They may choose to remian at home, live with the family or others or move into extended care facilities, senior homes, or long term facilities. They may be of any age, from early teens to the indiem elderly. People, who find themselves suddenly living in hospital settings are faced with significant changes in their physical abilities, environment, daily routines and control over even minor decision in addiciton to dealing with end of life issues, many times much earlier than they anticipated. These multiple losses are compounded by losses of friends, pets, familiar routines and productive, useful and busy lifestyle. As a resulst must psychotherapist take these issues into concideration during therapy. That is why the article focuses on the use of cognitive-behavioral therapy (CBT) with persons facing the end of life. Commorbidity, indications, barriers and techniques are outlined and future direction recommended., Jaroslava Raudenská, Alena Javůrková, Jiří Kozák, and Literatura
Text se zabývá občanskou neposlušností nejen z hlediska hmotného práva, tedy právními podmínkami její zákonnosti a legálnosti, ale i jako procedurou modifikace norem a jako testem jejich platnosti. Cílem je podat přehled podmínek a mezí občanské neposlušnosti, jak jsou kodifikovány v literatuře.
Občanská neposlušnost je nejen právní konstrukcí, ale i koncepcí politickou, filozofickou a morální. Text se tedy zabývá nejen legalitou, nýbrž i legitimitou občanské neposlušnosti, tedy jejím ospravedlněním z etického nebo filozofického hlediska. Zároveň shrnuje základní požadavky a argumenty na její přípustnost a legitimitu. Zabývá se různými formami a z nich vyplývajícími odlišnými strategiemi ospravedlnění občanské neposlušnosti. Rozlišuje základní rovinu právní, v níž jde o spor o zákonnost jednání a důležitější
rovinu státoprávní, v níž jde o způsob, jakým je nakládáno se státní mocí.Od problému hranic pozitivního práva se posouváme k ještě závažnějšímu problému hranic státní moci. Klíčovou otázkou je, zda vynucování bezvýhradné poslušnosti vůči státu neslouží k upevnění absolutní nadvlády většiny nad menšinou nebo dokonce k ovládnutí celé společnosti úzkou vrstvou. Jde o to, zda je centralizace moci doplněna o záruky práv menšin a jednotlivců a o garance proti zneužití moci. Hlas občanské neposlušnosti je silnější, pokud se menšinové stanovisko opírá o ústavně zaručená práva a svobody. and The text concerns civil disobedience not only from the point of view of substantive law, in this case its legitimacy and legality, but also as an impulse for a modification of standards and regulations and as a test of their validity. The goal is to provide an overview of causes and limits of civil disobedience as they are codified in the literature. Because civil disobedience is both legal construction and a political, philosophical and a moral concept, this text analyzes not only its legality but also its legitimacy and its ethical and philosophical justification. The text brings basic classification of different forms of civil disobedience which result in different strategies for its justification. The basic legal level, which includes legality of the actions of civil disobedience, is distinguished from a more important constitutional and political level.We move from the question of boundaries of positive law further to the question of limits of state power and, finally, to the key question – whether enforcement of unconditional obedience leads to totalitarian hegemony of a privileged minority. The key issue is what measures should each centralized power implement to prevent from a misuse of power and to guarantee rights to its minorities, because the less is state power involved, the stronger the voice and legitimacy of civil disobedience and other disorderly conduct.