The article presents a first part of an interpretation of the intention of Wittgenstein’s Tractatus. The intention itself used to be considered a rather marginal topic until so called new-Wittgensteinian interpretations. The present article considers main sources to show what kind of content we can ascribe to the book. Its aim is to prove that Tractatus is not purely practical exercise, however without stripping the book of its therapeutic side. The first part considers the preface and the motto of the book., Článek představuje první část interpretace záměru Wittgensteinova Tractatus . Samotný záměr byl doposud považován za poněkud okrajové téma až do tzv. Nových-wittgensteinovských interpretací. Tento článek se zabývá hlavními zdroji, které ukazují, jaký obsah můžeme knize přiřadit. Jejím cílem je dokázat, že Tractatus není čistě praktickým cvičením, ale bez odstranění jeho terapeutické stránky. První část se zabývá předmluvou a mottem knihy., and Petr Glombíček
The article presents a second part of an interpretation of the intention of Wittgenstein’s Tractatus. The intention itself used to be considered a rather marginal topic until so called new-Wittgenteinian interpretations. The present article considers main sources to show what kind of content we can ascribe to the book. Its aim is to prove that Tractatus is not purely practical exercise, however, without stripping the book of its therapeutic side. This second part continues with interpretation of Wittgenstein’s correspndence with Russell, Frege, Ficker and comes to the conclusion for both parts considering mutual relation of all the sources., Článek představuje druhou část interpretace záměru Wittgensteinova Tractatus . Samotný záměr byl doposud považován za poněkud okrajové téma až do takzvaných novotavských interpretací. Tento článek se zabývá hlavními zdroji, které ukazují, jaký obsah můžeme knize přiřadit. Jejím cílem je dokázat, že Tractatus není čistě praktickým cvičením, aniž by se zbavil knihy o jeho terapeutické straně. Tato druhá část pokračuje výkladem Wittgensteinova correspndence s Russellem, Frege, Fickerem a dospěla k závěru, že obě části se zabývají vzájemným vztahem všech zdrojů., and Petr Glombíček
The author traces the road Dewey covered when he tried to free himself from a traditional ontology and epistemology. He did completely change understanding of the concept of experience. In the second part, author shows what it is meant to be ''true''/''false'' in the pragmatist logic and epistemology. It is indicated by explication of Dewey’s up-to-date conception of perception and knowledge. The role of action is stressed there. In the third part, author explains why our traditional approach to thinking could not accept this pragmatist understanding. He introduces there Dewey’s analysis of the old Greek idea of knowledge as seeing finalities of the ''true world''. In the semi-final part, the author articulates Dewey’s conception of ''ecological paradigm'' that could be seen as final liberation from the old, powerful, yet false tradition of the separate objects ontology. There the conception of situational ontology is presented. In the last part, he summarizes a new understanding of knowledge, truth and situational ontology and thus determines a new meaning of experience. Experience there is understood as a not-subjective field of powers that cross back and forth borders of objects in a process of achieving equilibrium., Autor sleduje cestu, kterou Dewey zakryl, když se snažil osvobodit od tradiční ontologie a epistemologie. Úplně změnil chápání pojmu zkušenosti. Ve druhé části autor ukazuje, co má být v pragmatické logice a epistemologii ,,pravdivé'' / ,,falešné''. To je naznačeno vysvětlením Deweyho aktuálního pojetí vnímání a poznání. Je zde zdůrazňována úloha akce. Ve třetí části autor vysvětluje, proč náš tradiční přístup k myšlení nemohl přijmout toto pragmatické chápání. Uvádí zde Deweyho analýzu staré řecké představy o poznání jako vidění finality „pravého světa“. V polovině závěrečné části autor vyjadřuje Deweyho pojetí ,,ekologického paradigmatu'', které lze považovat za konečné osvobození od starého, mocného, ale falešná tradice jednotlivých objektů ontologie. Zde je představena koncepce situační ontologie. V poslední části shrnuje nové chápání znalostí, pravdy a situační ontologie, a tak určuje nový význam zkušenosti. Zkušenost je chápána jako subjektivní pole moci, které překračuje hranice objektů v procesu dosažení rovnováhy., and Radim Šíp
The paper deals with the determination of the basic characteristics of flow at the crest of a rectangular broad-crested weir and in detail with the characteristics of flow separation at the upstream edge of the weir crest. The determination of the characteristics is made on the basis of measurement of the water surface level, the pressure head and the velocity field using the Particle Image Velocimetry method. The characteristics are expressed dimensionless in relation to the energy overflow head and the critical depth. and Článek pojednává o stanovení základních charakteristik proudu na široké koruně pravoúhlého přelivu a detailně o charakteristikách odtržení proudu za návodní hranou koruny přelivu. Charakteristiky jsou stanoveny na základě měření úrovně hladiny, tlakové výšky a rychlostního pole metodou Particle Image Velocimetry. Charakteristiky jsou vyjádřeny bezrozměrně ve vztahu k energetické přepadové výšce a kritické hloubce.
According to a widespread view, deontic modalities are relative to normative systems. Four arguments in favour of this suggestion will be presented in this paper. Nevertheless, I have proposed and defended an analysis of deontic modalities in terms of Transparent Intensional Logic (TIL) that is non-relativistic (with respect to normative systems) and accommodates minimal semantics of TIL. This leads to a question whether one can do justice to arguments for deontic relativism and put forward a relativistic analysis of deontic modalities in TIL. The main aim of this paper is to amend the former analysis of deontic modalities in terms of TIL to incorporate both the standard (relativistic) view and the minimal semantics of TIL., Podle široce rozšířeného pohledu jsou deontické modality vztaženy k normativním systémům. V tomto příspěvku budou prezentovány čtyři argumenty ve prospěch tohoto návrhu. Nicméně jsem navrhl a obhájil analýzu deontických modalit v podmínkách transparentní intenzivní logiky (TIL), která je nerelativistická (s ohledem na normativní systémy) a pojme minimální sémantiku TIL. Toto vede k otázce zda jeden může dělat spravedlnost k argumentům pro deontic relativismus a navrhl relativistic analýzu deontic modalities v TIL. Hlavním cílem této práce je doplnit dřívější analýzu deontických modalit z hlediska TIL tak, aby zahrnovala jak standardní (relativistický) pohled, tak minimální sémantiku TIL., and Daniela Glavaničová