Cieľ.V posledných rokoch sa na Slovensku rozvíja výskum rečovej ontogenézy u detí s normálnym aj narušeným vývinom reči, no porozumenie viet bolo zatiaľ skúmané len okrajovo. Cieľom štúdie je zmapovať porozumenie viet u slovensky hovoriacich intaktných detí vo veku od 6 do 10 rokov. Výskumný súbor a metóda. Vo výskume sa analyzuje porozumenie viet u 160 slovensky hovoriacich detí v mladšom školskom veku rozdelených po 40 do štyroch vekových kategórií. Autorky použili pri vyšetrovaní detí vlastný test a metódu priraďovania obrázka k počutej vete. Deti vyberali z dvoch obrázkov, na ktorých bola znázornená rovnaká činnosť, no na ktorých si účastníci deja vymieňali svoje roly. Hypotézy. Sledoval sa vplyv rôznych lingvistických faktorov, ako sú syntaktická štruktúra vety, dĺžka vety, prítomnosť morfologického kľúča na začiatku vety či poradie sémantických rolí. Výsledky. Výsledky ukazujú, že spracovávanie niektorých lingvistických faktorov dosahuje takmer stropové výkony už u najmladších detí. Na druhej strane pri iných faktoroch (napr. neprítomnosť morfologického kľúča v prvom podstatnom mene vo vete, nekanonické poradie sémantických rolí) s vekom detí narastá priemerný výkon. Na základe týchto výsledkov možno identifikovať „ťažšie“ lingvistické faktory vo vývine porozumenia ešte aj v mladšom školskom veku., Objectives. In the recent years in Slovakia, a research of the speech ontogenesis in typically developing children and children with language impairment begins the sentence comprehension so far, however, has been studied rarely. The aim of this study is to map the sentence comprehension in typically developing Slovak-speaking children at the age from 6 to 10 years. Sample and setting. The sentence comprehension is analysed in 160 Slovak-speaking children at the younger school age which were divided into four age categories, with 40 subjects in each category. The authors used for the assessment of children their own test and the method of picture-matching task to a heard sentence. Children chose one of two pictures in which the same activity was depicted with changed semantic roles of the main actors. Hypotheses. The influence of various linguistic factors such as the syntactic complexity, the length of the sentence, the presence of a morphological cue at the beginning of the sentence or the order of semantic roles was followed. Results. The results show that the processing of some linguistic factors is at the ceiling already in the youngest children. On the other hand, the average performance accrues with the increasing age of the children (for example, the absence of a morphological cue in the first noun of the sentence, the non-canonical order of semantic roles). On the ground of these results, it is possible to identify “the more difficult” linguistic factors in the development of comprehension still at the younger school age., Jana Marková, Marína Mikulajová., and Obsahuje seznam literatury
The article informs about a computer designing of mechanical parts, assemblies and semiassemblies by the designers from the Meopta-optika, a.s. in the systems Autocad and Pro/ENGINEER and describs the technique of mechanical parts, production documentation and mentions the other possibilities of the CAD system in case of a new project designing as well.
Záměr. Cílem studie byl vývoj a ověření psychometrických parametrů obecného nástroje pro odhad empatie. Soubor a procedura. Soubor tvořilo 823 studentů medicíny (583 studentek a 240 studentů; průměrný věk 21,75; SD = 1,97; rozsah 19 – 29 let) 1. až 6. ročníku Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Autoreferenční data byla od studujících shromážděna na konci zimního semestru. Účast studentů byla neanonymní, dobrovolná, podmíněná informovaným souhlasem. Statistická analýza. Struktura metody byla zkoumána explorační faktorovou analýzou a nálezy následně ověřovány konfirmační faktorovou analýzou. Simultánní faktorová analýza byla použita pro testování shody faktorového modelu pro muže a ženy z hlediska regresních vah, faktorové kovariance a strukturálních průměrů. Vztah mezi jednotlivými položkami a celkovým skórem byl testován Pearsonovým korelačním koeficientem a vnitřní konzistence stupnic Cronbachovým koeficientem alfa. Efekt délky studia byl zkoumán Jonckheer-Terpstra testem, vliv identifikace na odpovědi studentů GLM procedurou a vztah mezi dotazníkem DE14 a JSPE-S ověřován MRA. Výsledky. Explorační a následně i konfirmační faktorová analýza přinesla podporu pro existenci tří komponent 14položkového dotazníku DE14: Vnímavost, Respekt, Otevřenost, Cronbachův koeficient alfa resp. 0,67, 0,75, a 0,63. Struktura nástroje byla z hlediska pohlaví invariantní a efekt sebeidentifikace respondentů i délky studia, ačkoli statisticky významný, byl bez praktického dopadu. Dotazník DE14 sdílel s nástrojem JESP-S cca 19 % variance. Omezení studie. (a) design studie byl průřezový; (b) odhad empatie byl založen na autorefenčních datech; (c) data byla shromážděna pouze na jedné lékařské fakultě., Objectives.. The aim of the study was to develop and psychometrically evaluate new general naire for estimation of empathy. Subjects and setting: The sample consisted of the first to sixth year students of the Medical School Palacky University Olomouc (N = 823; 240 men, 583 women; average age 21,75: SD= 1 97; range 19 - 29 year. Participation was voluntary, nonanonymous, and conditional on the informed consent. Statistical analysis: Exploration factor analysis, principal component, factor extraction based on scree test, rotation promax, was used to examine underlying components of the instrument and Cronbach coefficient alpha was calculated to assess internal consistency aspect of reliability. Subsequently the structure of questionnaire was verified using CFA. Simultaneous factor analysis was employed to test differences between men and women from the viewpoint of regression weights, factor covariance, and structural latent means. Effect of length of study was examined by Joncicheer-Terpstra test and influence of identification on students' responses was tested by the GLM procedure. Relationship between the JSPE-S and the DE14 was examined by the MRA. Results: Exploratory and subsequently conformatory factor analysis supported our presumption of the three components of the 14-item self-administered Empathy Questionnaire (DE14) Percipience, Openness, and Respect, Cronbach coefficient alpha was 0,67, 0,63, and 0,75, respective The structure of questionnaire was from the viewpoint of gender invariant and the effect of respondents' self-identification responses although statistically significant was of no practical consequence. Questionnaire DE14 shared cca 19 % of variance with the JSPE-S. Study limitation: (a) the study design was cross-sectional; (b) measurement of empathy is self-reported; (c) the findings are limited to a sample of medical students., Lýdie Tišanská, Jiří Kožený., and Obsahuje seznam literatury
Výzkum mikroregionu, vyvolaný stavbou dálnice, byl zaměřen především na charakter a proměny sídelní struktury. Během několika let se intenzivním povrchovým průzkumem a sběry, částečně v kombinaci s leteckou prospekcí, s využitím výsledků plošného odkryvu a drobných záchranných akcí, podařilo dobře zmapovat území o ploše ca 7,5 km2. Prokázáno bylo osídlení neolitické, eneolitické, středo–, mlado– a pozdně bronzové, halštatské, časně laténské, mladohradištní a vrcholně středověké. Společně se staršími nálezy v této oblasti vzniká poměrně ucelený přehled vývoje nejen samotného pravěkého a středověkého osídlení, ale i archeologických aktivit a poznání daného území. Tento mikroregion se tak stal jednou z nejlépe archeologicky zmapovaných částí krajiny na Plzeňsku. and Research into this microregion, made necessary by a highway building project, aimed primarily at determining the character of, and changes in, its settlement structure. Over several years intensive surface survey and artefact collection, partly carried out in conjunction with aerial prospection, together with the partial results of open area excavations and minor rescue interventions, made it possible to map out an area of some 7.5 km2. Settlement was demonstrated in the Neolithic, Eneolithic, Early, Middle and Late Bronze Ages, Hallstatt period, Early La Tène, Early Slavic („Hillfort“) period and High Middle Ages. Taken together, the earlier finds occur in the area form a coherent overview of the development not only of the Prehistoric and Medieval settlements themselves, but also of archaeological activity and an understanding of the given territory. This microregion has thus become one of the archaeologically mapped landscapes in the Plzeň (Pilsen) region.