Autorka sa v článku zaoberá vzťahom lekára a pacienta a jeho právnou úpravou v právnom poriadku Slovenskej republiky. V úvode približuje niektoré argumenty v prospech súkromnoprávneho chápania tohto vzťahu a upozorňuje na jeho špecifiká. Ďalej analyzuje právnu úpravu dohody o poskytovaní zdravotnej starostlivosti v zákone o zdravotnej starostlivosti (vznik právneho vzťahu, doba trvania právneho vzťahu a zánik právneho vzťahu) so zdôraznením výhod aplikácie zmluvného vzťahu medzi lekárom a pacientom v praxi. and Author in this article deals with the problem of relationship between physician and patient and its regulation in legislation of the Slovak Republic. First she introduces some arguments for the private definition of the physician – patient relationship and underlines its specialities. Further she analyzes the regulation of health care services contract in the Healthcare and healthcare-related services Act (the creation of the legal relationship, the duration of the legal relationship and the termination of legal relationship) with the empasis on the benefits of contractual model in the medical practice.
The aim of this review is to summarize main aspects of the book “Vztah lékaře a pacienta z pohledu soukromého práva“ written by Tomáš Doležal, published in 2012 in Prague. As the title suggests the book itself is focused on analysis of relationship between physician and patient from legal point of view. This review has the aim to show the most interesting parts of the book and present short evaluation of the book by the author of the review.
a1_Ciele. Cieľom štúdie bolo analyzovať vzťah medzi percipovaným stresom a životnou zmysluplnosťou na súboroch mladších a starších dospelých a analyzovať možný moderačný efekt osobnostných čŕt v tomto vzťahu. Výskumný súbor. Výskumný súbor zahŕňal dva podsúbory: 303 mladých dospelých s vekovým priemerom 21,56 roka, kde bolo zastúpených 47 % mužov, a 190 starších dospelých s vekovým priemerom 63,91 roka so zastúpením 27 % mužov. Metódy. Na meranie percipovaného stresu bola použitá Škála percipovaného stresu (Cohen et al., 1983). Životná zmysluplnosť bola meraná Škálou životnej zmysluplnosti (Halama, 2002a, 2008) a päť veľkých osobnostných čŕt dotazníkom NEO-FFI, ktorého pôvodní autori sú Costa a McCrae (1992) a autormi slovenskej verzie Ruisel a Halama (2007). Štatistická analýza. Použitá štatistika zahŕňala t-testy pre dva nezávislé súbory na porovnanie rozdielov, Pearsonove korelačné koeficienty na identifikovanie vzťahov medzi premennými a viacnásobnú hierarchickú regresnú analýzu pre identifikáciu moderačného efektu., a2_ Výsledky. Porovnanie podsúborov ukázalo, že starší dospelí skórujú vyššie v prívetivosti aj v svedomitosti a nižšie v percipovanom strese, extraverzii a otvorenosti. Korelačná analýza ukázala v oboch podskupinách stredne vysoké korelácie medzi zmysluplnosťou a percipovaným stresom. Čo sa týka piatich osobnostných faktorov, zmysluplnosť v oboch podskupinách korelovala stredne vysoko s neurotizmom, extraverziou a svedomitosťou. Moderačná analýza u mladých dospelých odhalila ako moderátory vzťahu medzi percipovaným stresom a zmysluplnosťou črty extraverzia a prívetivosť. U starších dospelých to bol neurotizmus. Obmedzenia výskumu. Obmedzenia výskumu sú nelongitudinálny dizajn a dominancia žien v podsúbore starších dospelých., b1_Objectives. The goal of the study was to analyse the relationship between perceived stress and life meaningfulness in two samples: young adults and the elderly, and to analyse moderation role of the personality traits in this relationship. Sample and setting. The research sample included two subsamples: 303 young adults with mean age 21,56 years and 47% of males, and the 190 elderly with mean age 63,91 years and 27% of males. Methods. To measure perceived stress, Perceived Stress Scale (Cohen et al., 1983) was used. Level of meaning in life was measured by Life Meaningfulness Scale (Halama, 2002a, 2008) and big five personality traits by NEO Five Factor Inventory originally authored by Costa and McCrae (1992) and Slovak version by Ruisel and Halama (2007). Statistical analysis. The statistics used in the study included t-tests for comparisons score across two samples, Pearson correlations for identification of the relationships between measured variables and multiple hierarchical regression analysis for moderation analysis., b2_Results. The comparison analysis showed that the elderly scored higher in agreeableness and conscientiousness, and lower in perceived stress, extraversion and openness. Correlational analysis shows medium correlation between meaningfulness in life and perceived stress in both subsamples. Concerning the big five traits, meaningfulness correlated in both subsamples modestly with neuroticism, extraversion and conscientiousness. Moderation analysis in young adults revealed that extraversion and agreeableness acted as moderators of the relationship between stress and meaningfulness. In the subsample of the elderly, neuroticism was identified as moderator. Study limitation. The limitations of the study are its non-longitudinal design and the predominance of females in the sample of the elderly., Peter Halama, Katarína Kettner, Lenka Lesayová., and obsahuje seznam literatury
Focusing on a subject largely neglected in mainstream Czech social stratification research so far, this study seeks to examine to what extent tertiary educational attainment and educational mobility are affected by personal factors, such as personality traits, physical attractiveness, and self-esteem. It is based on data drawn from a large-scale representative survey carried out in the Czech Republic (Neglected Human Capital Dimensions 2015) as the second follow-up to the OECD PIAAC project. The results show that physical attractiveness plays a significant role in tertiary educational attainment, especially in the humanities and social-science disciplines. As for personality traits, Openness to Experience and Extraversion are more beneficial for humanities degrees, whereas Neuroticism significantly decreases a person’s chances of obtaining a degree in science. Conscientiousness and Self-esteem have a positive impact on upward educational mobility. The study also finds that there are some gender differences in the strength of the effect of personality factors, and that this is especially true for the trait of Agreeableness., Petra Anýžová., and Obsahuje bibliografické odkazy
Záměr: Studie byla zaměřena na testování předpokládaného vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny.
Soubor a procedura: Soubor tvořilo 82 studentů medicíny (49 žen a 33 mužů, průměrný věk 24,2, SD = 0,7). Nástroj byl administrován po ukončení testu USMLE, účast byla dobrovolná a žádný student neodmítl na výzkumu participovat.
Statistická analýza: Regresní model byl analyzován procedurou maximální věrohodnosti a vícenásobnou lineární regresní analýzou krokovou metodou.
Výsledky: Nálezy podpořily předpoklad vztahu mezi úspěchem ve zkráceném americkém testu medicínských znalostí a dovedností (USMLE) a kognitivním stylem odhadovaným dotazníkem přístupu k učení a studiu (ALSI) u studentů 6. ročníku medicíny. Ačkoli všechny čtyři stupnice dotazníku (Hloubavý přístup, Povrchní přístup, Monitorovaní studia, Strategický přístup) byly statisticky významně asociovány s výkonem v USMLE, variabilita úrovně medicínských znalostí a dovedností byla z 16 % „vysvětlena“ především Hloubavým a Strategickým přístupem ke studiu.
Omezení studie: Nálezy jsou pravděpodobně závislé na datech.
Tato stať se zabývá šesti rozdíly mezi právnickým (především formalisticko-doktrinálním) a ekonomickým (především v podobě analýzy dopadů práva) uvažováním o právních normách, právních institutech a právních systémech. První rozdíl se týká převládajícího směru uvažování mezi obecnějším a konkrétnějším, když v právu převládá uvažování induktivní a v ekonomii deduktivní. Druhý rozdíl se týká pozice pozorovatele vzhledem k právu, když právníci se nacházejí uvnitř práva a ekonomové mimo něj. Třetí rozdíl se týká celistvosti či výsekovosti přístupu k externím souvislostem práva, když právníci preferují přístup holistický a ekonomové redukcionistický. Čtvrtý rozdíl se týká retrospektivnosti či prospektivnosti
přístupu, když právníci nahlížejí na právo z ex post perspektivy a ekonomové z ex ante perspektivy. Pátý rozdíl se týká důrazu na jednotlivé případy či jejich skupiny, když právníci preferují analýzu konkrétních
případů a ekonomové je raději agregují. Šestý rozdíl se týká preference kategorického či spojitého, když právníci upřednostňují jasně vymezené normy charakteru „buď / anebo“ a ekonomové tíhnou kméně ostrým hranicím.Provedená analýza ukazuje, že některé z těchto rozdílů jsou nicméně pouze zdánlivé nebo se týkají pouze určitého aspektu práva či ekonomie. Zejména o právu totiž platí, že některé jeho vlastnosti nemusí být na první pohled patrné (ex ante dopad právních norem, napětí mezi spravedlností na mikroúrovni a makroúrovni). and The essay deals with six differences between legal (mainly formalist-doctrinal) and economic (policy analysis) reasoning about legal rules, institutes, and systems. The first difference consists in the prevalent direction of reasoning between more and less general, whereby legal reasoning is prevalently inductive and economic reasoning is prevalently deductive. The second difference consists in the position of the observer towards the law, whereby lawyers are positioned within the law and economists outside of it. The third difference consists in the whole-like or segment-like approach, whereby lawyers prefer holist approach and economists prefer reductionist approach. The fourth difference consists in retrospectiveness or prospectiveness of the approach, whereby lawyers view the law from the ex post perspective and economists from the ex ante perspective. The fifth difference consists in the emphasis on particular cases or their categories, whereby lawyers prefer analysis of particular cases and economists prefer to aggregate. The sixth difference consists in preferring the categorical or the continuous, whereby lawyers prefer bright-line rules and economists tend to work with less clear distinctions.Nevertheless, the performed analysis reveals that some of the differences are only illusory or relate to only a particular aspect of law or economics.Mainly law has properties that are not obvious at first sight (ex ante effect of legal rules, tension between justice at micro-level and macro-level).
Studie ukazuje souvislosti mezi frekvencí různých stylů zvládání (aktivní, znevážení, bezradnost), percipovanou četností každodenních problémů adolescentů a jejich přesvědčením o vlastním vlivu. Tyto vztahy byly zjišťovány zvlášť v několika sociálních kontextech (škola, rodiče, problémy se sebou samým, vrstevníci, opačné pohlaví, volný čas, volba povolání, představy o budoucnosti). Výzkumný soubor tvořilo celkem 563 respondentů (průměrný věk 15,6 let) z různých středních škol.
Výsledky ukázaly významný vztah mezi bezradností (pasivní coping) a nízkou percepcí vlivu, a to zejména pro problémy ve škole, s rodiči, s vrstevníky a pro oblast volby povolání. Aktivní přístup k řešení problémů a strategie znevažování problémové situace nesouvisí s přesvědčením o vlastním vlivu. Na druhou stranu, používání pasivních strategií a v některých sociálních kontextech (škola, vztahy s opačným pohlavím, volba povolání, představy o budoucnosti) i frekvence aktivního copingu souvisí s četností problémů. and The study is focused on relationships among frequencies of three coping styles (active, discounting, helplessness), perceived frequency of daily hassles, and perceived control beliefs. These relationships were analyzed separately for specific social context (school, parents, self, peer context, opposite sex, leisure time, future career, future expectations). A sample of 563 respondents (average age 15,6 years old) included students of different high schools.
As results revealed, the significant relationships between the passive coping strategy (helplessness) and a low level of perceived control beliefs were found in regard to school problems, problems with parents, problems with peers, and to problems regarding future career. The active coping and the coping strategy of discounting were not related to perceived control beliefs. On the other hand, the strategy of helplessness as well as a using of the active coping (in regard to school problems, problems with the opposite sex, problems regarding future career and future expectations) were related to the frequency of perceived daily hassles.
The paper deals with the relationship between working and private, family and partnership life in the contemporary Czech society. It is based on the main findings from the representative sample survey ''Connections between the changes in the labour market and forms of private, family, and partnership life in the Czech society'' conducted in the 2005. The aim of this paper is to put these findings into an international context. The comparison of selected European countries is done from the point of the level of conflict experienced between working and private life. These findings are also connected to the family policies and the labour market arrangements in particular countries. The international comparison is based on data from the second round of European Social Survey conducted 2004/2005. The findings indicated that the Czech Republic (along with Great Britain, Spain, Poland and Slovakia) counted among the countries with relatively higher level of experienced work-family/private life conflicts, unlike the Scandinavia and some particular West European countries (Germany, France and Belgium).
Tématem studie je analýza vztahu volnočasových aktivit a tvořivosti u populace českých adolescentů ve věku 13–15 let. Pražští respondenti (N=398, žáci osmých tříd a studenti prvního ročníku šestiletého gymnázia) vyplnili dva testy tvořivosti. Prvním z nich je Torranceho test Neúplných figur, určený k měření neverbální tvořivosti, druhým je originální test Opice, který měří verbální tvořivost na základě respondenty vytvořeného krátkého tematického příběhu. Výsledky verbálního i neverbálního testu tvořivosti byly vyhodnoceny ve vztahu k volnočasovým zájmům respondentů. Pomocí výpočtů explorační faktorové analýzy, analýzy variance (ANOVA) a Pearsonovým korelačním koeficientem byl zjištěn vztah mezi tvořivými volnočasovými aktivitami a figurálními i verbálními faktorovými skóry tvořivosti (r=0.149 a r=0.161; p<0.01). Mezi sociálními volnočasovými aktivitami a verbálním faktorovým skórem tvořivosti u gymnazistů byl nalezen pozitivní vztah (r=0.143). Nalezen byl také negativní vztah mezi pasivními volnočasovými zájmy a faktorem verbální tvořivosti (r=-0.101; p<0.05). Následně bylo zjištěno, že typ navštěvované školy vysvětluje téměř 12 % variance výkonu v neverbálním testu tvořivosti a pohlaví 2 %. Studenti gymnázií dosahovali signifikantně v obou testech tvořivosti vyšších výsledků než žáci základních škol, dívky dosahovaly signifikantně vyšších výsledků než chlapci. and The theme of the study is to analyze the relationship between leisure activities and creativity in the population of Czech adolescents aged 13-15 years. Prague respondents (N = 398, eighth grade pupils and first-year students of a six-year grammar school) completed two tests of creativity. The first one former was the Torrance Test of Incomplete Figures examining nonverbal creativity, the latter was the original Monkey test examining verbal creativity by writing a short story about a picture. The results of the verbal and nonverbal test of creativity were confronted with the leisure time activities of the respondents. In the case of creative activities and creativity tests, a relation was found by explorative factor analysis, analysis of variance (ANOVA), and Pearson´s correlation coefficient. Furthermore, a positive relation was found between creative leisure time activities and the nonverbal factor and even in the case of verbal factor of creativity (r=0.149 and r=0.161; p<0.01). A positive relation was found between social leisure time activities and verbal factor of creativity among students of grammar school (r=0.143). A negative relation was also found between passive leisure time activities and verbal factor of creativity (r=-0.101; p<0.05). The type of school explained almost 12 % variance of measured creativity in the Torrance Test, gender explained 2 %. Students of grammar schools scored in both creativity tests significantly higher than primary school pupils. Further, gender differences were found in both creativity tests while girls scored significantly higher than boys.