Práce se zabývá mlecími nástroji z období kultury s vypíchanou keramikou (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal.BC). Vedle ujednocení české terminologie vztahující se k pravěkým mlecím zařízením a kromě morfometrické či surovinové analýzy nálezového souboru, bylo záměrem této práce studium postupu při výrobě mlýnků z křemenného porfyru (paleoryolitu) a interpretace jejich „životního cyklu“ (chaîne opératoire; operational sequence). Zdroje nejdůležitější suroviny na výrobu mlýnků se nacházejí ve vzdálenosti do 5 km od lokality. Dalším cílem práce bylo interpretovat roli sídelního areálu s rondelem na základě komplexního studia ručních kamenných mlýnků a v konfrontaci s dřívějšími analýzami jiných typů nálezů. Vzhledem k přítomnosti rondelu, zdrojů surovin a strategické komunikační poloze sídelního areálu je možné uvažovat o jeho centrální funkci pro širší okolí. and The paper deals with grinding tools from the Stroke Pottery culture period (STK; 5100/5000 – 4500/4400 cal. BC). Apart from unification of the Czech terminology relating to prehistoric grinding tools and apart from the morphometric or raw material analyses of the find assemblage, this work aims to study the production procedure of millstones from quartz porphyry (palaeorhyolite) and the interpretation of their “life cycle” (chaîne opératoire; operational sequence). The outcrop of the most important raw material for the production of millstones is situated within 5 km far from the site. Another aim of this work was to interpret the possible role of the settlement area with a rondel (circular enclosure, Kreisgrabenanlage) based on a complex study of hand millstones in the light of earlier analyses of other types of finds. With regard to the presence of the rondel, raw material sources and strategic communications location of the settlement area, it is possible to consider its central function within the wider surroundings.
Práce zabývající se lokalitou Vchynice (severozápadní Čechy) je rozdělena do dvou částí. V první části je provedena datace objektů a jsou vybrány jasně datované a dostatečně nálezově bohaté objekty z období kultury s vypíchanou keramikou pro archeozoologickou analýzu. Ve druhé části je pozornost věnována stavu zachování zvířecích kosterních pozůstatků, dále druhovému určení zvířat, jejich úmrtnímu věku a některým tafonomickým ukazatelům. Do zpracování jsou zahrnuty informace o dalších chronologicky současných lokalitách z ČR. Výsledky jednotlivých částí analýzy jsou konfrontovány na základě chronologického a tvarově-funkčního třídění objektů v rámci lokality. Součástí práce je srovnávací analýza nálezů z objektů chronologicky současných s mladoneolitickým rondelem. and This work on the Vchynice site in northwestern Bohemia (Litoměřice district) is divided into two parts. In the first part, features are dated and clearly dated features with a sufficient number of finds from the period of the Stroked Pottery culture (5100/5000–4500/4400 cal BC) are chosen for archaeozoological analysis. The second part addresses the condition of the animal skeletal remains, including an identification of the animal species, their age of death and certain taphonomic indicators. Information regarding other chronologically contemporary sites in the Czech Republic is included in the analysis. The results of the individual parts of the analysis are then compared based on the chronological and formal-functional classification of features at the site. The work also includes a comparative analysis of finds from features that were contemporary with the Late Neolithic rondel.
Dlouhodobý průzkum severovýchodního okolí Prahy poskytl značné množství archeologických pramenů různých období, mj. památek řivnáčské kultury z konce středního eneolitu (ca 3100–2800 BC). Nejdůležitější soubor pochází z polozemnice obj. 13/76 v Praze-Dubči ze starší fáze řivnáčské kultury. Z jejího inventáře zaujme zejména hojný výskyt formálně archaické hrubotvaré industrie. Na základě distribuce a četnosti 16 evidovaných lokalit řivnáčské kultury ve sledované oblasti a jejího srovnání s jinými regiony se autoři zabývají otázkou, zda tamější výrobní aktivity nositelů této kultury byly převážně zemědělské, nebo zda mohly být v některých méně příhodných oblastech též pastevecké. and On the settlement of the Řivnáč culture on the eastern periphery of Prague. The long-term research in the north-eastern area of Prague have yielded a substantial amount of archaeological evidence from various periods, including relics of the Řivnáč culture from the end of the Middle Eneolithic (ca 3100–2800 BC). The most important assemblage stems from feat. (pit-house) No. 13/76 in Prague-Dubeč, dating to the earlier phase of the Řivnáč culture. Of particular interest in its inventory is the abundant occurrence of the formally archaic heavy-tool industry. Based on the distribution and frequency of 16 recorded localities of the Řivnáč culture in the studied area and their comparison with other regions, the authors focus on the question of whether the local manufacturing activities conducted by the bearers of this culture were primarily agricultural in nature or whether they may also have been pastoral in less suitable areas.
Text vyhodnocuje nálezy získané při záchranném výzkumu u obce Knovíz ve středních Čechách. Jeden ze 14 zahloubených objektů z 12. až 1. pol. 13. stol. a několik movitých nálezů z jejich výplně indikují lokální železářskou aktivitu. Geologické charakteristiky mikroregionu a nálezy nedalekých středověkých těžebních šachet dovolují interpretovat situaci v Knovízi jako pozůstatky pracoviště zaměřeného na extrakci železné rudy v blízkosti místa těžby, popř. i na následné metalurgické činnosti. Text upozorňuje na nezbytnost analýz zemin z výplně pyrotechnologických objektů, jež mohou identifikovat konkrétní železářské či jiné výrobní aktivity. and On 12th–13th centuries ironworks in Knovíz, Central Bohemia. This work is an evaluation of finds uncovered during rescue excavations at the village of Knovíz in Central Bohemia. One of the 14 sunken features from the 12th to the first half of the 13th century, and several finds from their fills, point to local ironwork activity. The geological features of the micro-region and finds from nearby medieval mine shafts allow us to interpret the find in Knovíz as a workplace aimed at the extraction of iron ore nearby the mining venue; it may also have been involved in ensuing metallurgy activities. This work points to the importance of analyses of the soil from the fill of the pyrotechnological features, which helps to identify the specific ironwork, or other, activity.
Práce se zabývá nálezem skeletu s atypickým obroušením zubů. Skelet byl společně s dalšími čtyřmi jedinci uložen v zásobním objektu ze starší doby bronzové. Při interpretaci antropologických zjištění byly využity etnografické a etnohistorické analogie. Doklad mutilace zubů je výjimečný i v evropském měřítku a podle názoru autorů by se mohlo jednat o příklad tzv. léčitelsko-ochranitelských praktik. and The work addresses the find of a skeleton with atypically tooth wear. The skeleton and four additional individuals were buried in an Early Bronze Age storage pit feature. Ethnographic and ethnohistorical analogies were used in the interpretation of the anthropological discoveries. The evidence of the tooth mutilation is exceptional even on an European scale and, in the opinion of the authors, could represent an example of „healing-protection“ practices.