The term optical ''constant'' is used to describe any of the quantities (and often functional dependencies) that characterize the optical behavior of the substance. Knowledge of optical constants is a prerequisite for computing the optical properties of a given substance and describing the propagation of electromagnetic radiation by the fabric medium. Although there are advanced methods for characterizing optical properties of substances such as optical microscopy or spectroscopic ellipsometry, many of them can be derived without the need to compile complex numerical models based on the basic optics and spectral analyzes. and Pod pojmem optická ''konstanta'' rozumíme v běžném použití jakoukoli z veličin a funkčních závislostí charakterizujících optické vlastnosti látky. Znalost optických konstant je hlavním předpokladem k vypočtu spektrálních charakteristik dané látky a popisu šíření elektromagnetického záření látkovým prostředím. Ačkoli v dnešní době existují pokročilé metody charakterizace optických látek, jako například optická mikroskopie či spektroskopická elipsometrie, lze spoustu z nich odvodit bez nutnosti sestavování složitých numerických modelů pouze ze základních zákonitostí optiky a spektrální analýzy.
Combined sewerage systems are containing also stormwater overflow structures. Except of the overflow chambers also stormwater tanks are applied. They are divided in tanks with and without overflow weirs. The purpose of stormwater tanks with overflow possibility is to catch the first part of the runoff wave, containing the flush of the surface pollution and of the sediments in sewers. The retained water with significantly reduced discharge is then conducted to the wastewater treatment plant. Because of this function of the stormwater tanks a substantially larger part of overflowed waters from the total stormwater runoff is permitted to discharge into receiving waters in comparison with the overflow chambers. For the overflow chambers is the limit of 20 - 30%; for the stormwater tanks is the permissible limit up to 50%. and Stokové siete jednotnej sústavy obsahujú aj objekty na odľahčovanie dažďových vôd. Okrem odľahčovacích komôr sa používajú aj dažďové nádrže. Delíme ich na nádrže s priepadom, teda s možnosťou odľahčovania (prietočné a záchytné) a bez odľahčenia (retenčné). Účelom dažďových nádrží s priepadom je zadržať prvú časť odtokovej vlny pred začatím odľahčovania, pretože táto časť je najviac znečistená splachom nečistôt z povrchu povodia a vyplavením usadenín zo stokovej siete. Zadržaná voda z dažďovej nádrže je potom odvádzaná silne zredukovaným prietokom do čistiarne odpadových vôd. Tým, že dažďové nádrže plnia túto funkciu, pripúšťa sa pre ne podstatne väčší podiel odľahčovaných dažďových vôd z ich celkového odtoku, než pre odľahčovacie komory. Zatiaľ čo pri odľahčovacích komorách sa počíta s odľahčovaním 20 až 30%, pri dažďových nádržiach je maximum prípustného podielu odľahčovania až 50%.
Zatímco vlastni svrchní zemské kůry je možné přímo sledovat pomocí geologické průzkumu, její hlubší části a celý zemský plášť jsou zatím pro přímé pozorování nedosažitelné a mnoho informací o jejich složení a struktuře je odvozováno z refrakčních, reflexních a tomografických seismických měření. Pro interpretaci litologie, mineralogie a struktury hlubších částí Země ze seismických dat je vhodné použít údaje získané laboratorním studiem hornin tektonicky vyzdvižených z hlubších částí litosféry během starších horotvorných pochodů. Tyto horniny se v současnosti nacházejí na zemském povrchu, a tudíž jsou dosažitelné pro laboratorní výzkum jejich petrofyzikálních vlastností., Petr Špaček, Stanislav Ulrich, Lenka Baratoux, Matěj Machek., and Obsahuje seznam literatury
The paper deals with a calculation of discharge flowing above an entirely submerged bridge deck. Authors submit an analysis of the solution based on a weir equation and own results too. The results are issuing form laboratory experiments carried out in a hydraulic laboratory of the Faculty of Civil Engineering of CTU in Prague. and Článek se zabývá problematikou výpočtu průtoku vody nad přelévanou konstrukcí mostovky. Autoři předkládají rozbor výpočtu tohoto průtoku založeného na aplikaci rovnice přepadu a prezentují výsledky vycházející z vlastního fyzikálního výzkumu uskutečněného ve vodohospodářské laboratoři Fakulty stavební ČVUT v Praze.
The paper gives a brief overview of computational methods used in the Institute of Scientific Instruments of AS CR for the design of electron optical devices. The possibilities of the software are then illustrated on the computations of correctors of spherical aberration for transmission and scanning electron microscopes.
Archeologickým výzkumem v poloze Žabník, vzdálené 500 m na JZ od obvodového valu centrální části velkomoravského hradiště v Mikulčicích, byly v r. 1968 a 1976 zachyceny pozůstatky raně středověkého pohřebiště a sídliště. Podle vertikální stratigrafie bylo pohřebiště dvoufázové a sídliště jednofázové. Rámcové datování do 9.–10. stol. vyplývá z charakteru hrobových a sídlištních nálezů, přičemž významnou roli hraje keramika. Zatímco hrobové nádoby vykazují znaky velkomoravské produkce, sídlištní keramika představuje typologicky pokročilejší zboží povelkomoravského charakteru. Navíc sídlištní keramiku reprezentuje výrazný keramicky typ se specifickými morfologickými i technologickými znaky, který v rámci mikulčické sídelní aglomerace nebyl dosud ve výraznějším zastoupení zaznamenán – byl proto pracovně označen jako keramika „typu Žabník“. and In the years 1968 and 1976, the archaeological excavations at the site of Žabník, situated app. 500 m to the south of the perimeter wall of the central part of the Great Moravian castle of Mikulčice, revealed remains of an early medieval burial ground and settlement. According to vertical stratigraphy, the burial ground consisted of two phases and the settlement of just one. The approximate dating to 9th-10th century results from the nature of the grave and settlement finds. An important role is played by pottery. While the grave vessels bear witness of Great Moravian provenience, the settlement pottery is represented by typologically more advanced products of post-Great Moravian nature. Moreover, the settlement pottery represents a distinctive ceramic type with specific morphological and technological features that has not yet been documented within the Mikulčice agglomeration in a more numerous representation – that is why it has been preliminarily designated as the Žabník pottery type.
Předmětem článku jsou nálezy raně středověkých skel z Čech, resp. některé typy korálků vyskytující se v širokém časovém období od 6. do 12. století. Na rozdíl od klasického způsobu bádání bylo v tomto případě využito k doplnění charakteristiky vybraných nálezů a ke stanovení chemismu raně středověkých skel jedné z možných spektrálních metod – nedestruktivní rentgenové mikroanalýzy. Cílem autorů bylo zjistit, do jaké míry je chemické složení korálků shodné či naopak proměnlivé, ať už v závislosti na jejich tvaru nebo době výskytu. V rámci sledovaného souboru se podařilo rozlišit pět rozdílných chemických skupin skel. Nakolik byla řada zkoumaných vzorků dostatečně reprezentativní, aby získané závěry měly obecnou platnost, prokáže až další výzkum. Prokazatelně se v raně středověkém sklářství uplatňovala řada různorodých technologických praxí. and This article is concerned with Early Medieval glass finds from Bohemia, and specifically with several types of bead which appear during the broad period of the 6th to 12th centuries. In this case, instead of the classic research methods, the characteristics of selected finds were compared with the chemistry of Early Medieval glass as determined by one of several spectral methods–on–destructive X–ray microanalysis. The aim was to determine to what extent the chemical composition of the beads corresponded, or differed, depending on their shape or the period in which they originated. Within the study assemblage it was possible to separate out five different glass chemical groups. To what extent the range of samples investigated was representative will only become clear in the light of further research. It has been demonstrated that a varied range of technologies were employed in Early Medieval glassmaking.