Spinální trauma je silným negativním inzultem postihujícím všechny orgánové soustavy a má komplexní dopad. Sexuální dysfunkce jsou výrazným elementem snižujícím kvalitu života. Význam sexuálních dysfunkcí v celém spektru trvalých následků po poranění míchy vyzdvihuje zejména věk, ve kterém nejčastěji ke spinální lézi dochází. Jsou limitujícím faktorem při plánování rodiny a rodičovství. Bez lékařské asistence nejsou mnozí muži schopni mít biologického potomka. Práce mapuje rozsah sexuálních dysfunkcí (kromě erektilních) u mužů po poranění míchy, jako jsou změny v oblasti libida, ejakulace, orgazmu, senzitivity genitálu, a to obecně a v závislosti na rozsahu míšní léze. Soubor tvořilo 93 pacientů po spinálním traumatu dispenzarizovaných v urologické ambulanci FN u sv. Anny v Brně. Byla použita anonymní dotazníková metoda s dotazníkem vlastní konstrukce. Vyhodnocením dat bylo konstatováno, že trauma míchy ovlivňuje celé spektrum sexuálních funkcí. Hyposenzibilita genitálu, anejakulace, anorgazmie a snížení libida jsou běžným symptomem. Byla prokázána statisticky významná závislost rozsahu poranění míchy a míry sexuálních dysfunkcí v oblastech ejakulace, orgazmu a senzitivity genitálu. Signifikantní závislost mezi snížením sexuální apetence a rozsahem spinální léze nebyla v našem souboru vyjádřena., Spinal trauma is a strong negative insult affecting all organ systems which has a complex impact. Sexual dysfunction is a significant element reducing the quality of life. The importance of sexual dysfunction in the entire spectrum of permanent consequences after spinal cord injury highlights in particular the age at which the spinal lesion occurs most often. It represents a limiting factor for family planning and parenting. A lot of men are not able to have a biological child without medical assistance. This study monitors the entire range of sexual dysfunctions (with the exception of erectile dysfunction) in men after spinal cord injury, such as changes in libido, ejaculation, orgasm, genital sensitivity - bothgenerally and specifically depending on the extent of spinal cord lesions. The sample group consisted of 93 patients after spinal trauma monitored at the Urological Clinic of the St. Anna University Hospital in Brno. We used an anonymous questionnaire method using non-standardized questionnaire of our own design. By evaluating the data it has been concluded that spinal cord trauma affects the entire spectrum of sexual functions. Reduced genital sensitivity, anejaculation, anorgasmia and decreased libido are the common symptoms. A statistically significant correlation between the extent of spinal cord injury and the degree of sexual dysfunction in the areas of ejaculation, orgasm and genital sensitivity has been shown. Significant correlation between the reduction of sexual desire and the extent of the spinal lesion was not expressed in our group. Key word: transversal and non-transversal, spinal cord injury, sexual dysfunction, and Dolan I., Šrámková T., Filipenský P.
Úvod a cíl: U mladých pacientů bývá velmi často příčina ischemické cévní mozkové příhody (iCMP) kryptogenní. Ve starší populaci jsou za možnou příčinu považovány nedetekované poruchy srdečního rytmu. Cílem této prospektivní studie bylo stanovit výskyt srdečních arytmií u mladých pacientů s kryptogenním iktem pomocí dlouhodobého EKG‑Holter monitoringu a podkožně implantovaného srdečního monitoru. Soubor a metodika: Soubor tvoří konsekutivní pacienti s akutní iCMP do 50 let zařazení do prospektivní studie HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY). Kryptogenní iCMP byla definována dle TOAST kritérií. U všech pacientů byla mozková ischemie potvrzena na CT/MR, provedeno vstupní EKG, vyšetření sérových kardiomarkerů, trombofilní skríning vč. genetického vyšetření, neurosonologie, jícnová echokardiografie (TEE), 24hod EKG‑Holter a třítýdenní holterovský EKG monitoring. Vybraným pacientům s negativním třítýdenním EKG‑Holterem byl následně implantován podkožní srdeční monitor. Výsledky: Z 838 pacientů zařazených do studie HISTORY mělo 123 pacientů méně než 50 let. Z nich bylo 102 (83 %) identifikováno jako kryptogenní iCMP (56 mužů, průměrný věk 39 ? 8,5 let). Srdeční arytmie byla zachycena celkem u 12 (12 %) pacientů (devět mužů, průměrný věk 43 ? 4,2 let). V devíti (75 %) případech se jednalo o fibrilaci síní. U tří pacientů byla arytmie zaznamenána během 24hod EKG‑Holteru a u zbývajících devíti pak během třítýdenního monitoringu. Podkožní monitor byl implantován 12 pacientům, u žádného ale nedošlo k záchytu arytmie během sledovaného období (medián 122 dní). Závěr: Arytmie byla detekována u 12 % mladých pacientů s kryptogenní iCMP. Prodloužení holterovského EKG monitoringu významně zvýšilo jejich záchyt. Clinical Trial Registration: http://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT01541163., Background and aim: The cause of ischemic stroke (IS) in young patients remains often cryptogenic. In elderly population, undetected heart arrhythmias with a risk of embolization are considered the cause of cryptogenic IS (CIS). The aim of this prospective study was to assess the presence of heart arrhythmias in young CIS patients using a long-term ECG-Holter monitoring and implantable subcutaneous heart monitor. Patients and methods: Study set consisted of acute IS patients < 50 years enrolled in the HISTORY (Heart and Ischemic STrOke Relationship studY) study. CIS was defined according to the TOAST criteria. In all patients, brain ischemia was confirmed on CT/MRI. Admission ECG, serum levels of cardio-markers, markers of thrombophilia including genetic screening, neurosonology, transoesophageal echocardiography, 24-hour and 3-week ECG-Holter monitoring were performed in all patients. In selected patients with negative 3-week Holter, subcutaneous heart monitor was implanted. Results: Out of 838 patients enrolled in the HISTORY study, 123 patients were < 50 years and 102 (83%) of them were identified as cryptogenic (56 males, mean age 39 ? 8.5 years). Cardiac arrhythmia was detected in 12 (12%) patients (nine males, mean age 43 ? 4.2 years). In nine (75%) patients, atrial fibrillation was presented. In three patients, the arrhythmia was detected during 24-h ECG-Holter and during 3-week monitoring in the remaining nine patients. The subcutaneous monitor was implanted in 12 patients, but no arrhythmia was detected during study period (median 122 days). Conclusion: Heart arrhythmia was detected in 12% of young CIS patients. Prolongation of ECG-Holter monitoring increased the detection rate significantly. Clinical Trial Registration: http://www.clinicaltrials.gov. Unique identifier: NCT01541163. Key words: cryptogenic ischemic stroke – cardiac arrhythmias – atrial fibrillation – ECG-Holter monitoring The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and D. Šaňák, M. Hutyra, M. Král
Cíl: Hodnocení komunikačních a vybraných psychických oblastí (napětí, obavy, podráždění, deprimace) dispenzarizovaných nemocných se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz, pomocí standardizovaných dotazníků kvality života. Východiska: Zhoubná nádorová onemocnění hlavy a krku se v četnosti výskytu řadí na šesté místo mezi zhoubnými nádory na celém světě. Otázka léčby a následné péče je velmi aktuální zvláště z hlediska rizika mutilujících léčebných výkonů a jejich vlivu na kvalitu života. Metody: Do výzkumu byli zařazeni aktivně dispenzarizovaní nemocní ORL kliniky se zhoubnými nádory hrtanu a slinných žláz. Vlastní šetření absolvovalo 113 respondentů, výzkum probíhal od ledna do prosince 2011. Pro sběr dat byly využity dva standardizované dotazníky kvality života (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35). Dále informace z nestandardizovaného dotazníku a zdravotnické dokumentace. Použité statistické metody – dvouvýběrový Wilcoxonův test a analýza rozptylu. Výsledky: U pacientů s nádorovým onemocněním hrtanu s tracheostomickou kanylou a bez ní byl statisticky významný rozdíl v komunikaci. Stádium nemoci dle klasifi kace TNM nemělo vliv na vybrané psychické oblasti u respondentů s nádorovým onemocněním hrtanu a slinných žláz. Závěry: Závažnost obtíží u dispenzarizovaných respondentů závisí na lokalizaci a velikosti nádoru, terapeutické strategii, věku pacienta, polymorbiditě a dalších faktorech. Trvalá tracheostomická kanyla má vliv na komunikaci respondentů s nádory hrtanu. V našem souboru respondentů jsme neprokázali vliv stádia nemoci dle klasifi kace zhoubných novotvarů TNM, na vybrané oblasti psychiky (napětí, obavy, podráždění, deprimace)., Aim: Assessment of communication and selected psychological areas (e. g. tension, concerns, irritation, depression) related to the dispensarized patients with malignant laryngeal and salivary glands tumors using standardized questionnaires assessing quality of life. Background: The head and neck malignant tumors rank sixth in frequency among malignant tumors worldwide. The question of treatment and follow-up care is very current especially in terms of the risk of mutilating surgical procedures and their impact on quality of life. Methods: In the research actively dispensarized patients of ENT clinic with malignant tumors of the larynx and salivary glands were included. 113 respondents took part in the research, which was conducted from January to December 2011. Standardized (EQRTC QLQ-30, EQRTC QLQ-H&N35) and non-standardized questionnaires assessing quality of life and medical records were used for data collection. Statistical methods such as double selection Wilcoxon test and analysis of dispersion were used. Results: There was a statistically signifi cant diff erence in communication between patients with tracheostomy cannula and without it. Stage of the illness according to TNM classifi cation did not infl uence selected psychological areas of the respondents with cancer of the larynx and salivary glands. Conclusions: The seriousness of the diffi culties of the dispensarized patients depends on localization and size of the tumor, therapeutic strategy, age of the patient, polymorbidity and other factors. Permanent tracheostomy cannula has an impact on communication of the respondents with laryngeal tumors. In our set of respondents, stage of the disease according to the TNM classifi cation had not an impact on selected areas of psychological state (e. g. tension, concerns, irritation, depression)., Marie Skládalová, Jana Škvrňáková, Roman Michálek, and Literatura
Úvod: Neuritída zrakového nervu alebo optická neuritída (ON) je zápalová afekcia zrakového nervu, často asociovaná so sklerózou multiplex (SM). Redukcia axónov zrakového nervu ako následok ON sa prejavuje znížením hrúbky nervových vlákien sietnice (RNFL), čo možno zmerať pomocou optickej koherentnej tomografie (Optical Coherence Tomography; OCT). Cieľ: Pozorovanie hrúbky RNFL u pacientov po ON v rámci klinicky izolovaného syndrómu (CIS) a u pacientov so SM pomocou spektrálneho OCT (SD-OCT) a porovnanie výsledkov so zdravou kontrolnou skupinou. Súbor a metodika: Vyšetrenie 30 očí 15 pacientov s CIS, 94 očí 47 pacientov s SM (oči s manifestáciou ON v anamnéze i bez nej) a 30 očí zdravých kontrol pomocou SD-OCT. Výsledky: V skupine pacientov s CIS po jednostrannej ON bol preukázaný štatisticky signifikantný rozdiel v priemernej hrúbke RNFL (92,1 ?m; p = 0,007) oproti kontrolnej skupine (100,8 ?m). U nepostihnutých očí rovnakej skupiny pacientov nebol zaznamenaný rozdiel oproti kontrolnej vzorke (97,5 ?m; p = 0,25). Rovnako nebol preukázaný rozdiel pri porovnaní priemernej hrúbky RNFL očí postihnutých a nepostihnutých ON (p = 0,14). V skupine pacientov s manifestnou ON a klinicky definitívnou SM bol zaznamenaný štatisticky významný pokles hrúbky RNFL (73,1 ?m; p < 0,001) oproti kontrolnej skupine (100,8 ?m). Zároveň bol tento pokles preukázaný i u pacientov s SM bez manifestnej neuritídy (91,4 ?m; p = 0,002). Štatisticky významný rozdiel poklesu hrúbky RNFL bol zaznamenaný i porovnaním očí postihnutých a nepostihnutých ON v rámci SM (p = 0,04). Záver: Spektrálne OCT predstavuje vhodnú vyšetrovaciu metódu umožňujúcu sledovanie subklinických zmien hrúbky RNFL u pacientov so sklerózou multiplex., Background: Optic neuritis (ON) is an inflammatory optic nerve disease that is strongly associated with multiple sclerosis (MS). Axonal damage in the optic nerve is manifested as retinal nerve fiber layer (RNFL) deficits that can be detected by the optical coherence tomography (OCT). Aim:To characterize the inner retinal layer changes in patients with clinically isolated syndrome (CIS) and MS while utilizing the spectral domain OCT (SD-OCT) and a comparative sample of healthy controls. Participants and methods: 30 eyes of 15 patients with CIS, 104 eyes of 52 MS patients with or without history of ON and 30 eyes of healthy patients that underwent SD-OCT examination. Results: CIS ON eyes had lower mean RNFL thickness (92.1 ?m; p = 0.007) compared to the comparative sample (100.8 ?m). The mean RNFL thickness decrease (97.5 ?m; p = 0.25) was not detected in the eyes unaffected by CIS ON. Reduction of the mean RNFL thickness was not found in the post-ON eyes compared to unaffected eyes of CIS patients (p = 0.14). Eyes of MS patients with a history of ON showed significantly reduced mean RNFL thickness (73.1?m; p < 0.001) compared to the comparative sample (100.8 ?m). Patients with MS with no history of ON also had lower mean RNFL thickness (91.4?m; p = 0.002). Statistically significant RNFL thinning was detected in the ON eyes compared to unaffected eyes (p = 0.04). Conclusions: SD-OCT is a promising tool designed to detect subclinical changes in RNFL thickness in patients with MS. Key words: multiple sclerosis – optic neuritis – clinically isolated syndrome – optical coherence tomography – retinal nerve fiber layer The authors declare they have no potential conflicts of interest concerning drugs, products, or services used in the study. The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers., and M. Michalec, P. Praksová, M. Hladíková, V. Matušková, E. Vlková, P. Štourač, L. Michalcová
Cíl: Cílem práce je retrospektivní zhodnocení nefarmakologické léčby nejčastěji se vyskytujících pravidelných supraventrikulárních tachykardií s důrazem na reálnou bezpečnost a efektivitu zákroků. Metodika: Do sledování jsme zahrnuli všechny konsekutivní pacienty s diagnózou přítomnosti přídatné dráhy (AP) a/nebo AV reentry tachykardie (AVRT), AV nodální reentry tachykardie (AVNRT) a typického flutteru síní (FLS), kteří byli v letech 2008–2012 léčeni na našem pracovišti pomocí radiofrekvenční katetrové ablace (RFA). Výsledky: Celkem jsme v tomto období provedli 1 168 ablací, z toho 141 zákroků pro AVRT/AP, 383 zákroků pro AVNRT a 644 zákroků pro FLS. Akutní úspěšnost nefarmakologické léčby v našem souboru u AVRT/AP byla 98,1 %, u AVNRT 98,6 % a 99,8 % u FLS. Výskyt komplikací souhrnně za všechny tři diagnostické jednotky byl 1,03 %. Data o úspěšnosti a výskytu komplikací jsou v našem souboru zcela ve shodě a často i příznivější v porovnání s literárně uváděnými údaji. Závěr: U indikovaných nemocných se supraventrikulární tachykardií je nefarmakologická léčba RF katetrovou ablací vysoce efektivní a bezpečnou metodou volby., Aim: The aim of our study is a retrospective review of non‑pharmacological treatment of the most commonly occurring regular supraventricular tachycardias with an emphasis on safety and effectiveness. Methods: We included the data of all our consecutive patients diagnosed with an accessory pathway (AP) and/or AV reentry tachycardia (AVRT), AV nodal reentry tachycardia (AVNRT) and typical atrial flutter (AFL), who were treated in our centre using radiofrequency catheter ablation (RFA) between 2008 and 2012. Results: In total, we conducted 1,168 ablations, comprising 141 procedures for AVRT/AP, 383 procedures for AVNRT and 644 procedures for AFL. The acute success rate was 98.1% for AVRT/AP, 98.6% for AVNRT and 99.8% for AFL. The incidence of complications was 1.03% in all procedures. Success and complication rates in our centre are consistent, and often more favourable in comparison with the literature. Conclusion: In patients with SVT, RF catheter ablation is a highly effective and safe method., and Haniš J., Bulava A., Eisenberger M., Sitek D., Novotný A., Toušek F.
Článek je věnován právně teoretickým (i právně realizačním) aspektům aktuální právní úpravy v oblasti takzvaných „specifických zdravotních služeb“ (viz pojmosloví zákona č. 373/2011 Sb.). Text článku je konkrétně zaměřen na dispozici paragrafu šest jmenovaného zákona, která kogentně stanovením věkového limitu omezuje možnost skupiny žen podstoupit konkrétní zdravotní výkony. Takovou restrikci v oblasti specifických zdravotních služeb podrobují autoři článku právně teoretické analýze a docházejí k závěru, že uvedený paragraf diskriminačním způsobem omezuje subjektivní práva českých adresátek práva., The article is dedicated to the legal theoretical (and implementation) aspects of the current law in area of so-called "specific health care" (see terminology of the Act 373/2011 Statute Book). The article is particularly focused to the section 6 of the Act 373. This section prevents the group of women to use „specific health care” by the mandatory age limit. The authors theoretically analysed these restrictions on “specific health care” in sense of current law. They concluded that the section 6 denies the personal rights of Czech women., Karin Brzobohatá, Vojtěch Pospíšil, and Literatura
Cílem této studie bylo stanovit prognózu psychologického distresu u pacientek s karcinomem prsu po primární onkologické léčbě pomocí biologických a psychologických proměnných. Skupina hodnocených pacientek zahrnovala 98 starších pacientek po léčbě karcinomu prsu (ve středním věku 65 let), které vyplnily dotazník SVF 78 (detekce způsobů zvládání stresu), dotazník NEO-FFI (detekce osobnostních rysů), dotazník SCL-90 (zjišťování psychopatologie) po dokončení léčby, a další retrospektivně po diagnóze. Stupnice SAS (měření stupně úzkosti) byla vyplněna menším počtem pacientek. Údaje o faktorech souvisejících s karcinomem a léčbou byly získány z lékařských záznamů. V rámci této studie byl psychologický distres měřen metodou SCL-90 pomocí indexu celkové závažnosti Global Severity Index (GSI) a indexu zátěže pozitivních příznaků Positive Symptom Distress Index (PSDI). Kvantifikace vztahu mezi biologickými a psychologickými prediktory a GSI a PSDI jakožto závislými proměnnými byla vyhodnocena pomocí lineárních regresních modelů s jednou proměnnou i více proměnnými. Po diagnóze a po jednom roce primární léčby byly sledovány hladiny C-reaktivního proteinu. Nejlepší model predikce GSI po léčbě byl zjištěn lineární regresí s více proměnnými jakožto kombinace prediktorů GSI, hladiny CRP a přívětivosti (podškála NEO-FFI) v době diagnózy, v níž R2 = 76,6 %. Nejlepší model predikce PSDI po léčení sestával z hodnoty PSDI, prvku sebeobviňování SVF 78 a stadia nemoci (IV. oproti nižším) v době diagnózy při R2 = 53,9 %. Začlenění celkového hrubého skóre metody SAS do modelů s více proměnnými pro predikci GSI a PSDI způsobilo nárůst hodnoty R2 (ze 71,5 % na 85,0 % a 46,0 % na 65,1 %). Biologické i psychologické prediktory se prokázaly jako významné a vhodné pro predikci psychologického distresu u starších pacientek s karcinomem prsu po dlouhodobém onkologickém léčení. Klíčová slova: C- reaktivní protein – starší přežívající s karcinomem prsu – multivariantní lineární regrese – psychoneuroimunologie – predikce psychologického distresu– retrospektivní studie, The aim of this study was to determine the prognosis of psychological distress in breast cancer survivors after primary oncological treatment using biological and psychological variables. The test group consisted of 98 elderly breast cancer survivors (median age was 65 years) who completed the SVF 78 questionnaire (coping styles measures), NEO-FFI questionnaire (personality traits measures), SCL-90 questionnaire (psychopathology measures) completing treatment and another retrospectively at diagnosis. The SAS scale (anxiety measures) was completed by a lower number of patients. Data on tumour-related factors and treatment were obtained from medical records. Within the scope of this study, psychological distress was measured via the SCL-90 method using Global Severity Index (GSI) and Positive Symptom Distress Index (PSDI). Quantification of the relationship between biological and psychological predictors and GSI and PSDI as dependent variables was estimated using both univariate and multivariate linear regression models. C-reactive protein levels were monitored at diagnosis and one year after primary treatment. The best model for the prediction of GSI after treatment was identified by multivariate linear regression as the combination of GSI, CRP level and agreeableness (NEO-FFI subscale) predictors at the time of diagnosis in which R2 = 76.6 %. The best model for predicting PSDI after treatment consisted of PSDI, the self-accusation component of SVF 78 and the stage of the disease (IV vs lower) at the time of diagnosis with R2 = 53.9 %. Incorporating the total raw score of the SAS questionnaire into the multivariate models for prediction of GSI and PSDI caused an increase in R2 (71.5 % to 85.0 % and 46.0 % to 65.1 %), respectively. Both biological and psychological predictors proved significant and suitable for psychological distress prediction in elderly breast cancer survivors after long-term oncological treatment. Key words: C-reactive protein – elderly breast cancer survivors – multivariate linear regression – psychoneuroimmunology – psychological distress prediction – retrospective study, and Kateřina Skřivanová, Tomáš Svěrák, Dagmar Brančíková, Jiří Jarkovský, Klára Benešová, Ľubomíra Anderková, Nela Elfmarková, Hana Peterková, Marcela Bendová, Luboš Minář, Eva Holoubková, Jan Nedvěd, Markéta Protivánková, Ladislav Dušek
Objective: To determine risk factors in different pathogenic subtypes of ischemic stroke in Tashkent hospital registry and to compare with the data of other stroke registers. Design: Prospective observational study. Participants: 300 adults aged 18 years or over who suffered first-ever acute ischemic stroke, of them, the data of 100 patients with atherothrombotic, lacunar and cardioembolic strokes were analyzed. Main outcome measures: Mathematically significant differences and not significant differences but interesting from other point of view. Categorical variables are expressed as frequencies and percentages. Differences were regarded as statistically significant when the P value was less than 0.05 (P<0.05). Results: Of 100 patients with acute first-ever ischemic stroke at the median age of 62.63±4.68 (interquartile range 25-92) years, 57% were men and 43% were women. Depending on aetiology and stroke subtype, all the patients were divided into three groups: 42 patients with atherothrombotic stroke, 41 – with lacunar stroke, and 17 patients with cardioembolic stroke. Atherothrombotic stroke developed often in people over 60 years old, while lacunar stroke prevailed at the younger age. Stroke cases increased in people over 51 years old. Although men were more likely to suffer strokes than women, stroke incidence was equal in both sexes with increasing of age (over 60 years old), especially in atherothrombotic stroke, testifying to that women live longer. Combination of cerebral atherosclerosis and hypertension was the most significant risk factor for stroke. Atherosclerosis was the main aetiological factor for ischemic stroke, independently of its pathogenic heterogeneity. Diabetes mellitus was an independent risk factor for all stroke subtypes, which in most cases worsened the European Medical, Health and Pharmaceutical Journal ISSN 1804-5804 course and outcome of stroke. Hypertension was the leader aetiological factor for lacunar stroke. In these patients, we Cardioembolic stroke developed mainly because of cardiac thrombosis and valve pathology, which were often associated with chronic diseases of other organs, worsening the course and outcome of stroke. Despite of high prevalence of myocardial infarction in men, women were more likely to develop cardioembolic stroke. Conclusions: This study found simultaneous influence of many risk factors (multifactorial disease) in the development of ischemic stroke. The more course and influence of the underlying disease and risk factor, the higher stroke risk and severity, especially in the absence or inadequate previous therapy of underlying disease before the stroke index. We have noted a high prevalence of under-diagnosis of vascular risk factors at levels of primary and secondary care. We recommend for improved public awareness of vascular risk factors and better diagnostic and treatment facilities aimed at addressing those factors at levels of primary and secondary healthcare. Larger population-based studies may provide additional data on stroke incidence and outcome among Uzbeks., Khurshidakhon Abduboriyevna Rasulova, and Literatura
In the department of coloproctology of NORC MH RUz 17 patients with disseminated forms of colorectal cancer was made the study of oncogenes and complex treatment by 2 protocols using FOLFOX4 regime and FOLFIRI regime. In second protocol there used 2 sessions of endolymphatical polychemotherapy FOLFOX4 regime against EHFhyperthermia. All patients were performed additional investigations directed to study the presence of multiple drug resistance in them where definition of р53, bcl2 oncogene expression. In our observations we followed resistance to FOLFOX4 scheme in 4 patients, and to FOLFIRI scheme in 2 cases. In our studies hyperexpression of oncoproteine р53 was correlated with the effect of conducted therapy whereas hyperexpr, Navruzov S. N., Abdujapparov S. B., Pulatov D. A., Islamov H. D., Matniyazova Sh. Ya., Akbarov E. T., and Literatura
To study defects and chromosomal abnormalities of the fetus, we retrospectively analyzed results of comprehensive dynamic survey of 26,404 pregnant women aged 1850 years old at 6 to 40 weeks of pregnancy. Of them, 25,956 (98.3%) women had physiological course of pregnancy, 448 (1.7%) women had abnormal pregnancy. For the diagnosis of fetal defects, we carried out ultrasound, biochemical, invasive and cytogenetic studies. The results of study showed that the majority of fetal defects and pathological course of pregnancy was noted in women at the age of 2125 years old, since at this age period women have the highest number of pregnancies. At the older age, we noted a gradual decrease in the number of pregnant women, as well as the number of abnormalities of the fetus. Based on the analysis of the results obtained, we have developed an algorithm for early fetal ultrasound examination. In order to exclude nondeveloping pregnancy and intrauterine fetal death, as well as for early diagnosis of fetal defects, we recommend screening women in the first trimester of pregnancy., Shahnoza Kamalidinova, and Literatura