Alzheimerova choroba (ACH) se řadí mezi závažná neurodegenerativní onemocnění provázená oxidačním stresem. Produkty radikálových reakcí mohou difundovat z primárních míst a být detekovány v cerebrospinální tekutině (CSF) či krvi. Tyto produkty představují potenciální biochemické markery pro diagnostiku ACH. Nejvíce pozornosti je zaměřeno na analýzu CSF, protože odráží patologické změny v mozkové tkáni u ACH. V CSF byly potvrzeny zvýšené hladiny oxidačních produktů lipidů i proteinů. Hladiny vitaminů jsou snížené, nicméně existují i práce, které nenašly rozdíly oproti kontrolám. Některé studie se zaměřily na detekci produktů oxidačního stresu v krvi u ACH, ale výsledky nejsou konzistentní. Část prací ukazuje na nárůst oxidačních produktů a snížené hladiny antioxidantů v plazmě. Nicméně jiné práce tyto výsledky nepotvrdily. Z hlediska hledání diagnostického biomarkeru pro ACH má význam se zaměřit na specifické produkty peroxidace lipidů, tzv. lipofuscinoidní pigmenty (LFP), v erytrocytech. Na základě fluorescenčních analýz LFP je možné najít specifický produkt v krvi u ACH., Alzheimer´s disease (AD) is a serious neurodegenerative disorder accompanied by oxidative stress. Products of free radical reactions diffuse from primary sites and can be detected in cerebrospinal fluid (CSF) and blood. Such products represent potential biochemical markers for diagnosis of AD. Most studies are focused on CSF since its composition reflects pathological changes in the brain in AD. Increased levels of lipid and protein oxidative products have been found in CSF. Levels of vitamins were reduced in CSF. However, there are studies which show no difference between AD and controls. There is research on free radical products in blood in AD but results are not consistent. Several studies show increased oxidative products and reduced antioxidant in plasma. Nevertheless, others did not confirm it. Considering the investigation of a diagnostic biomarker for AD, specific end-products of lipid peroxidation, so called lipofuscin-like pigments (LFP), in erythrocytes represent an important possibility. A specific product in blood in AD can be found by means of fluorescence analyses of LFP., Skoumalová A., and Literatura 35
Článek Permakultura? Mojmíra Vlašína z p rvního čísla časopisu Anthropologia integra nabízí čtenářům lákavou představu eko- logicky šetrné technologie pěstování kulturních plodin, nevyžadující aplikace pesticidů či minerálních hnojiv, energeticky minimálně náročné a p řitom poskytující více potravin než třeba obilné pole. Z p ohledu současné vědy o r ostlinách je ovšem možnost realizace takto efektivních permakultur pro dostatečnou výživu rostoucí lidské populace čirou mystifikací. Text polemiky nejen dokládá nereálnost tvrzení zmíněného článku, ale také nabízí jinou, vědecky podloženou alternativu moderního, vysoce produktivního a p řitom ekologicky šetrného zemědělství, vy- cházejícího z v yužití nejrůznějších typů geneticky modifikovaných (GM) plodin. Její přínos a d e facto budoucí nezbytnost pro světový boj proti hladu a c hudobě ilustruje s p omocí „ammanovských tezí“, shrnujících závěry nedávných jednání jednak vatikánské Pontifikální Akademie, jednak předních německých vědeckých společností., The contribution of Mojmír Vlašín entitled Permaculture? and published in the first issue of Anthropologia Integra offered to its readers attractive view on the ecologically friendly technology of the crop production, supposed to supply growing human population with the sufficient food amount. As postulated, in permaculture praxis no mineral fertilization, no pesticide application would be necessary to produce more edible biomass then conventional cereal field is able to provide. Unfortunately, from the point of view of recent plant biology the realization of similar world permaculture appears to be pure mystification. The only modern alternative to make existing conventional agrotechnologies both more effective and also ecologically friendly represents the application of various GM crops. The “Amman’s Thesis” based on the conclusions and recommendations of some recent European high reputation meetings (Pontifical Academy of Sciences, Leopol- dina, German Academy of Sciences) illustrates unique asset of the GM technologies in solution of the world hunger, malnutrition and human poverty problems., Zdeněk Opatrný, and Literatura
Akutní lymfoblastická leukemie dospělých s pozitivitou filadelfského chromozomu a fúzního genu BCR/ABL je agresivní hematoonkologické onemocnění, typické pro pacienty vyššího věku. Léčba spočívá v podávání chemoterapie a inhibitoru tyrozinkinázy. Maximálního efektu lze dosáhnout pomocí alogenní transplantace krvetvorných buněk, tu je však schopna podstoupit jen malá část pacientů. V případě relapsu je prognóza onemocnění extrémně nepříznivá., Philadelphia chromosome positive adult acute lymphoblastic leukemia with BCR/ABL fusion gene is an aggressive hematological malignancy most common in the elderly. Both chemotherapy and a tyrosine kinase inhibitor are engaged in the treatment. The best outcome can eventually be achieved using allogeneic hematopoietic stem cell transplantation. However, only a minority of patients can undergo such intensive therapy. Disease relapse is associated with an extremely dismal prognosis., František Folber, Eva Létalová, Michael Doubek, and Lit.: 23