Úvod: Od konce 80. let minulého století jsou organizovány deskriptivní studie na lékařských fakultách po celém světě. Jejich výsledky poskytují údaje o znalostech, postojích a kuřáckém chování budoucích lékařů a ostatních zdravotnických pracovníků jako výchozí báze pro cílenou výuku o problematice kouření. Metodika: Pomocí dotazníků mezinárodní studie Světové zdravotnické organizace (WHO) a Center pro kontrolu nemocí a prevence (CDC) Global Health Professions Student Survey (GHPSS) bylo po složení státní rigorózní zkoušky vyšetřeno 220 mediků 6. ročníku od září 2011 do června 2012. Výsledky: Téměř čtvrtina studentů nikdy nezkoušela kouřit cigarety, 5,5 % studentů se pokládá za kuřáky, v posledním měsíci pravidelně kouřilo 2,8 % mediků. Ojedinělé zkušenosti s kouřením ostatních druhů tabákových výrobků udává 45 %, s kouřením vodní dýmky 80 % studentů. Expozice pasivnímu kouření je velmi častá ve veřejných prostorách, téměř 40 % studentů popisovalo nedodržování zákazu kouření v prostorách fakulty a klinik. Studenti posledního ročníku LF MU jsou významně lépe informováni o specifické úloze lékařů a ostatních zdravotníků v motivaci kuřáků, aby zanechali kouření, a tuto roli plně akceptují. Praktické dovednosti při poradenství o zanechání kouření u hospitalizovaných pacientů získala během pregraduálního studia více než třetina posluchačů. Závěr: Trend pregraduální výuky mediků nastavený na Lékařské fakultě Masarykovy univerzity v Brně v 90. letech úspěšně pokračuje; naprostá většina absolventů LF MU považuje nekouření za samozřejmost a je si vědoma i specifické úlohy lékařů v omezování kuřácké epidemie. Určité rezervy jsou v nedodržování zákazu kouření na Lékařské fakultě MU a v nutnosti rozšíření poradenské praxe studentů během pregraduálního studia., Backround: From the end of the 1980s worldwide descriptive studies concerned about medical students have been organized. Their results gave data about knowledge, attitudes and smoking behaviour among future physicians and other health professionals as a basis for their future target education about smoking. Methods: From September 2011 to June 2012 220 medical students attending the 6th year filled the World Health Organization (WHO) and Centres for Disease Control and Prevention (CDC) Global Health Professions Student Survey (GHPSS) questionnaire at the end of their State examinations. Results: Almost one quarter of students never tried to smoke cigarettes, 5.5% of students reported themselves as smokers, 2.8% of students smoked regularly during the last month. Single attempts with smoking other tobacco products described 45% and the same frequency of attempts with water pipe reported 80% of students. They are often exposed to passive smoking in public places, almost 40% of students described non-compliance with the ban of smoking within the faculty premises and clinics. Students in the last year of studies are significantly better informed about the specific role of physicians and health professionals in the motivations of smokers to quit and fully accept it. During their pre-gradual studies more than one third of students have obtained practical skills with advice and support patients with smoking cessation. Conclusions: The trend of pre-gradual medical study developed at Medical Faculty, Masaryk University, Brno in the 1990s continues successfully: the majority of graduated students accept non-smoking as an obvious part of life style and understand the specific role of health professionals in the reduction of the smoking epidemic. There are some reserves in the complete approach: noncompliance of the smoking ban on Medical faculty premises and the necessity of wider practical skills in counselling., Veronika Šikolová, Hana Sovinová, Drahoslava Hrubá, and Literatura
Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura