One of the key hydrodynamic problems of gravitational flow with free surface namely the problem of free or unknown boundary has been dealt with in this study. By means of analytical transformation from N-dimensional space to N-1 dimensional space the equations of movement on the fluid boundary are derived from the Euler´s equations independently of the circumstance, whether this boundary is solid, i. e. the bottom, or free surface. In the second part the boundary potential and closing up the system of boundary equations will be treated. and Štúdia sa zaoberá jedným z kľúčových problémov gravitačného prúdenia s voľnou hladinou - problémom neznámej pohyblivej hranice. Známe sú dve približné riešenia tohto problému. Jedno poskytuje lineárna teória malých rozruchov (malých vĺn) a druhé teória plytkej vody. V štúdii je riešený tento problém priamou transformáciou Eulerových rovníc na materiálové hranice pohybujúcej sa tekutiny, t.j. na pevné steny a na voľnú hladinu. Použitý teoretický prístup sa zaobíde teda bez zjednodušujúcich predpokladov teórie malých vĺn a teórie plytkej vody.
One of the key hydrodynamic problems of gravitational flow with free surface namely the problem of free or unknown boundary has been dealt with in this study. In the first part of the study the equations of movement on the fluid boundary have been derived from the Euler´s equations by means of analytical transformation from N-dimensional space to N - 1 one. In this second part the boundary potential and closing up the obtained system of boundary equations is treated. and Predmetom tejto štúdie je jeden z kľúčových problémov gravitačného prúdenia s voľnou hladinou - problém neznámej hranice. V prvej časti štúdie boli odvodené rovnice pohybu tekutiny na jej materiálovej hranici, ako na pevnej, tak aj na voľnej hladine. To sa podarilo urobiť priamou analytickou transformáciou prostredníctvom vzťahov platných medzi vnútornými a vonkajšími deriváciami závisle premenných na hranici tekutiny. Táto časť štúdie sa zaoberá uzatvorením systému hraničných rovníc, získaných transformáciou v 1. časti štúdie.
Recently hydrological mapping have gained renewed interest in connection with climate-change impact studies, determination of water budgets at different temporal and spatial scales and the validation of atmospheric simulation models and hydrological models. Grids maps are often chosen for the representation of the spatial distribution of diverse physiographic and hydrologic information. This study focuses on the spatial estimation of the long-term mean annual actual (ET) and potential (EP) evapotranspiration in mountainous basins in Central Slovakia. Three methods used for EP and ET estimations are compared in a mapping framework: the modified empirical Turc model, the energy based SOLEI model and continuous water balance simulation using WASIM model. The spatial variability and consistency of EP and ET estimated by the different methods is evaluated and the performance of resulting ET grid maps is compared with the observed long-term water balance in three Hron river basins: river Hron to Bystra, Hron to Brezno and Hron to Banska Bystrica profiles. and Mapovanie prvkov hydrologickej bilancie má čoraz väčšie uplatnenie pri modelovaní priestorových zmien jednotlivých hydrologických prvkov, na určenie komponentov hydrologickej bilancie vybraných území, pri overovaní platnosti údajov pre rôzne atmosférické a hydrologické modely, ale aj pri štúdiách spojených s posudzovaním dôsledkov možnej zmeny klímy na hydrologický cyklus. Táto práca je venovaná možnostiam mapovania dlhodobého priemerného ročného aktuálneho (ET) a potenciálneho výparu (EP) s využitím rastrovej (štvorcovej) formy vyjadrenia ich priestorovej variability. Na konštrukciu máp EP a ET boli použité tri rôzne metódy: empirický model Turca, energeticky založený model SOLEI a model hydrologickej bilancie WaSiM. Výsledkom práce bolo zhodnotenie priestorovej variability a vzájomnej konzistencie rôznych metód aplikovaných na mapovanie EP a ET a porovnanie ich presnosti voči meraným dlhodobým prvkom hydrologickej bilancie v troch povodiach - povodí Bystrej, povodí Hrona po profil Brezno a po profil Banská Bystrica.
Drought as a natural phenomenon becomes more often the subject of the research. It is because of the increasing frequency of extreme climatic events also in mild climate conditions. Groundwater drought indices could be derived for different groundwater parameters, among them for base flow, groundwater head stage, spring yield, or groundwater recharge. Base flow drought assessment methods were proposed in the paper. Base flow values were separated from the discharge hydrograms using the new HydroOffice 2010 program package, lately developed by Gregor. The base flow drought severity index was applied, calculated as the value of the base flow drought deficit volume divided by the drought duration. After that, the standardized base flow drought severity index was proposed as the ratio of the base flow drought index and the average long-term annual base flow. Proposed methods were applied in the Nitra River basin. Base flow drought occurrence was characterized also from the seasonality point of view. and Sucho ako jeden z prírodných javov sa čoraz častejšie stáva predmetom výskumu. Príčinou je narastajúca frekvencia výskytu extrémnych klimatických situácií aj v miernych zemepisných šírkach. Klasifikačné kritériá výskytu sucha v podzemnej vode možno odvodiť pre rôzne parametre podzemnej vody, napríklad pre hodnoty podzemného odtoku, úrovne hladiny podzemnej vody, výdatnosti prameňa alebo dopĺňania zásob. V príspevku sú navrhnuté metódy hodnotenia sucha v podzemnom odtoku. Hodnoty podzemného odtoku boli z hydrogramu prietokov odseparované pomocou nového štatistického balíka HydroOffice 2010, ktorý bol v nedávnej minulosti vytvorený Gregorom. Index závažnosti sucha bol vypočítaný ako podiel nedostatkového objemu podzemného odtoku a dĺžky trvania sucha. Následne bola hodnota indexu závažnosti sucha normalizovaná vydelením dlhodobou priemernou hodnotou podzemného odtoku. Navrhnutá metodika bola použitá pre povodie toku Nitra. Výskyt sucha v podzemnej vode bol hodnotený aj z pohľadu jeho sezónnosti.
First part of the text presents a historical excursion searching for the genesis of Popper’s philosophical views in the interwar Vienna. It analyzes the actual writing process and circumstances that surrounded Popper’s work on Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie. The aim of this section is to evaluate Popper’s reception and intellectual self-development through the denial of logical positivism. The second “internalist” segment of this article further examines the Grundprobleme itself through the analysis of Popper’s specific interpretation of Kant’s transcendental idealism. We will confront Seubert’s claim that through Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie Popper definitely and knowingly accepts Kant’s stance. We show that even though Popper adopted Kant’s transcendental method of questioning, he had later criticized certain aspects of Kant’s transcendental method. As a result, Popper establishes the so called genetic apriorism, which dwells on his own version of the deductive psychology of knowledge. and První část textu představuje historickou exkurzi, která hledá vznik Popperových filozofických názorů v meziválečné Vídni. Analyzuje skutečný proces psaní a okolnosti, které obklopovaly Popperovu práci na Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie . Cílem této části je zhodnotit přijetí Poppera a intelektuální sebe-rozvoj prostřednictvím odmítnutí logického pozitivismu. Druhý "internistský" segment tohoto článku dále zkoumá problém Grundprobleme analýzou specifické interpretace Kendova transcendentálního idealismu. Budeme konfrontovat Seubertova tvrzení, že prostřednictvím Die beiden Grundprobleme der Erkenntnistheorie Popper rozhodně a vědomě přijímá Kantův postoj. Ukazujeme, že i když Popper přijal Kantovu transcendentální metodu dotazování, později kritizoval některé aspekty Kantovy transcendentální metody. V důsledku toho Popper zavádí takzvaný genetický apriorismus, který se zabývá jeho vlastní verzí deduktivní psychologie znalostí.
Harman famously argues that a particular class of anti-functionalist arguments from the intrinsic properties of mental states or events (in particular, visual experiences) can be defused by distinguishing “properties of the object of experience from properties of the experience of an object” and by realizing that the latter are not introspectively accessible (or are transparent). More specifically, Harman argues that we are or can be introspectively aware only of the properties of the object of an experience but not the properties of the experience of an object and hence that the fact that functionalism leaves out the properties of the experience of an object does not show that it leaves out anything mentally relevant. In this paper, I argue that Harman’s attempt to defuse the anti-functionalist arguments in question is unsuccessful. After making a distinction between the thesis of experiencing-act transparency and the thesis of mental-paint transparency, (and casting some doubt on the former,) I mainly target the latter and argue that it is false. The thesis of mental-paint transparency is false, I claim, not because mental paint involves some introspectively accessible properties that are different from the properties of the objects of experiences but because what I call the identity thesis is true, viz. that mental paint is the same as (an array of) properties of the object of experience. The identification of mental paint with properties of the object of experience entails that the anti-functionalist arguments Harman criticizes cannot be rightly accused of committing the fallacy of confusing the two.
The paper presents the logical milieu of the Paradox of ravens, identified by Hempel in his Studies in the Logic of Confirmation. It deals with Hempel’s interpretations of Nicod’s criterion of confirmation as well as with its inadmissible consequences. I, subsequently, suggest an epistemological and semantic specification of empirical properties, i.e., of their identity; then I formulate a criterion of the test of properties expressed by empirical hypothesis. Finally, I propose a procedural conception of confirmation by means of the testing procedure schema. The confirmation is, therefore, conceived as an attribute which can be ascribed to a hypothesis through the process of its testing. The methods of testing are central to the hypothesis’s qualifica-tion as confirmed., Příspěvek prezentuje logické prostředí paradoxu havranů, které Hempel identifikoval ve svých studiích v logice potvrzení. Zabývá se Hempelovými výklady Nicodova kritéria potvrzení a jeho nepřípustnými důsledky. Následně navrhuji epistemologickou a sémantickou specifikaci empirických vlastností, tj. Jejich identity; pak formuluji kritérium testu vlastností vyjádřené empirickou hypotézou. Na závěr navrhuji procedurální koncepci potvrzení pomocí schématu testovacího postupu. Potvrzení je proto koncipováno jako atribut, který může být připsán hypotéze v procesu jeho testování. Metody testování jsou ústředním bodem kvalifikace hypotézy jako potvrzené., and Lukáš Bielik