Celobronzové komponenty ochranné zbroje jsou fenoménem, který se ve středoevropském nálezovém fondu objevuje poprvé počátkem doby popelnicových polí. Na Moravě je dnes tato zbroj doložena kromě dvou částí bronzových přileb (Služín, Brno-Řečkovice) a starším nálezem náholenice (Kuřim) také zlomkem pancíře (Ivančice 4). Pouze u náholenice není znám nálezový kontext, ostatní artefakty pocházejí z depotů a jsou karpatské provenience. Typologicky i kontextem depotů jsou moravské nálezy bronzové zbroje datovány do rozpětí stupňů B D2 – Ha B1. Plech pancíře z depotu Ivančice 4 byl podle materiálové analýzy vyroben z klasického bronzu mechanickým tvářením s následným rekrystalizačním žíháním. V obvodovém lemu ramenního výkroje pancíře byla zakována tyčinka ze slitiny PbSn, která posloužila jako měkký podklad pro vykování ohybu okraje. Olovo bylo sice v době popelnicových polí vzácně již vyráběno a používáno, v technologické aplikaci při výrobě bronzového pancíře je však nálezem v depotu Ivančice 4 takto prokázáno poprvé. and Solid bronze armour components are a phenomenon that first appears in Central European find assemblages at the beginning of the Urnfield culture period. In addition to two parts of bronze helmets (Služín, Brno-Řečkovice) and an old find of a greave (Kuřim), this armour is also documented today in Moravia by a fragment of cuirass (Ivančice 4). The find context is unknown only in the case of the greave; the other artefacts come from hoards and are of Carpathian provenance. Typologically and based on the context of the hoards, the Moravian finds of bronze armour are dated to the period between stages B D2 and Ha B1. According to a material analysis, the sheet metal of the cuirass from the Ivančice 4 hoard is made from classic bronze that was mechanically shaped and subsequently treated by recrystallisation annealing. A bar from a PbSn alloy hammered into the edge of the shoulder cut-out of the cuirass served as a soft base for bending the edge. Although lead was occasionally made and used already in the period of the Urnfield culture, the find from the Ivančice 4 hoard marked the first time its technological application was demonstrated in the production of bronze cuirasses.
Depot měděných žeber objevený v r. 2012 v Kučeři na Písecku umožnil díky odborně dokumentovaným nálezovým okolnostem položení několika významných otázek. Vedle typologického rozboru artefaktů z depotu v kontextu zachyceného rozdělení jednotlivých žeber do celkem čtyř svazků byly provedeny archeobotanické analýzy i radiokarbonové datování. Za důležitou považujeme otázku vztahu depotu k sídlišti, jehož existence byla potvrzena v několika drobných sondách a které nabízí možnosti analýzy vztahu hromadných nálezů starší doby bronzové k soudobým rovinným sídlištím v širším středoevropském prostoru. Palynologická analýza a analýza rostlinných makrozbytků nabízejí zamyšlení nad charakterem lidských aktivit v sídelním areálu. Komparace archeobotanických a radiokarbonových dat z depotu a z kulturní vrstvy pak umožňuje rozvahu nad vzájemným vztahem obou těchto komponent. and Thanks to a professionally documented find context, a hoard of ribs discovered in 2012 in Kučeř in the Písek region (Czech Republic) allowed several important questions to be raised. Besides a typological analysis of artefacts from the hoard in a context in which individual ribs were divided into a total of four groups, archaeobotanical analyses and radiocarbon dating were also performed. One important question is the relationship between the hoard and the settlement whose existence was confirmed in several small trenches, making it possible to analyse the relationship between Early Bronze Age mass finds and contemporary flatland settlements in the broader territory of eastern Europe. Palynological analysis and an analysis of plant macro-remains allow for thought on the character of human activities in the settlement area. A comparison of archaeobotanical and radiocarbon data from the hoard and the occupation layer then enable deliberation on the mutual relationship between these two components.
Článek obsahuje přehled výzkumů z období paleolitu, mezolitu, neolitu, eneolitu, doby bronzové, doby železné, doby římské a doby stěhování národů, středověku a nověku. and Obsahuje seznam literatury
Zuzana Jarůšková, Richard Bíško, Ivan Čižmář, Michal Přichystal, Petr Kos, Libor Kalčík, Samuel Španihel, Tereza Kašparová, Martin Kuča, Milan Salaš, Marek Lečbych, Jakub Halama, Barbora Tomešová, Adam Fojtík, Miroslav Popelka, Vendula Vránová, Tomáš Chrástek, Václav Kolařík, Blanka Mikulková, Jaroslav Bartík, Marek Kalábek, Tereza Tichá Krasnokutská, Zdeněk Hájek, František Trampota, Pavel Fojtík, Jakub Vrána, Vít Hadrava, Václav Kolařík, Jaroslav Dytrych, Jiří Kala, Arkadiusz Tajer. and Obsahuje seznam literatury