The transition between foraging and farming represents one of the most discussed topics in human history. This study deals with demographic aspects of farming spread in Central Europe (6th millenium BC). On the theoretical and empirical level and on the basis of demographic modelling, we argue that both south-eastern farmers and local foragers participated on the establishment of farming communities in Central Europe., Patrik Galeta, Jaroslav Brůžek., and Obsahuje bibliografii
The study summarizes the development of ecclesiastical organizations in the Czech lands before 1200, taking into account the wider European context. The author first draws attention to the difficulties associated with the number and character of the preserved sources. Then he problematizes the traditional notion of ecclesiastical dignitaries as mere servants of the duke, confronting the question of tithes and examining evidence of the activity of the archdeacons and archpriests. In conclusion, he focuses on the question of building the parish organization and subscribes to the notion that this was not a centrally controlled activity, but rather a local initiative, although supported by the bishop. and David Kalhous.
Studie se zabývá vývojem a geografickým putováním repertoáru jednohlasých cantií ve střední Evropě v 13. - 15. století., Jan Ciglbauer., Rubrika: Studie, and České resumé na s. 32, anglický abstrakt na s. 21
Mezinárodní seismické experimenty uskutečněné v posledních letech ve střední Evropě studují stavbu zemské kůry a svrchního pláště pod touto oblastí. Pro studium hlubinné stavby se využívá seismická refrakční metoda, kdy se registrují seismické vlny generované odpaly a následně je zjišťována rychlost šíření vln v horninovém prostředí. Tyto údaje umožňují zpřesnit naše znalosti o vlastnostech svrchních partií litosféry do hloubek 50-60 km., Pavla Hrubcová, Miroslav Novotný, Bohuslav Růžek, Aleš Špičák., and Obsahuje seznam literatury
V minulém roce byla na stránkách periodika Naše společnost publikována empirická stať s názvem „Náboženské vyznání v České republice z perspektivy inter a intragenerační transmise“ [Paleček, Vido 2014]. Tato práce představila možný metodologický postup, jehož prostřednictvím je možno zjišťovat míru úspěšnosti přenosu religiozity ve společnosti během neustálého procesu generační obměny. Je obecně známo, že současná ČR se v tradičních formách religiozity řadí mezi nejvíce sekulární nejen mezi zeměmi post-komunistickými, ale i v kontextu celé Evropy [Hamplová 2000; Lambert 2004; Meulemann 2004; Need, Evans 2001; Nešpor 2010a; Tomka 2010]. Avšak, i když je ČR pouze jednou ze zemí, jejichž historie byly poznamenány 40ti lety komunistické státní moci, přesto se mezi těmito zeměmi řadí k nejvíce sekulárním. Je možno uvažovat, zda se protináboženská politika v ČR lišila oproti této politice v dalších zemích s komunistickou totalitní mocí nebo se lidé v těchto zemích naopak lišily odolností vůči této politice. V náhledu výše citovaného metodologického postupu může otázka znít, zda a jak se lišila úspěšnost předávání tradiční religiozity mezi generacemi v ČR oproti dalším post-komunistickým zemím a jaké byly možné příčiny těchto rozdílů. Sledovanými formami tradiční religiozity budou v této práci deklarované náboženské vyznání a návštěvnost na bohoslužbách v kostelích., This paper is focused on changing rates of church affiliation and church attendance in the course of intergenerational and intragenerational transmission on the cases of four post-communist countries of central Europe: the Czech Republic, Slovakia, Hungary and Poland. It is a generally accepted fact that the rates of traditional forms of religiosity in the Czech society declined continuously during the second half of the 20th century, while such an enormous decline was not indicated in other post-communist countries of Central Europe. These differences and their causes are main question for this analytical work. Contemporary religiosity is dependent on rates of its reproduction between generations. Inter- and intragenerational transmission was influenced by two basic factors: First, by an anti-religious policy, which varied between the communist regimes, and second by the resistance of some people and families against that concrete anti-religious policy. The rapid secularisation of Czech society was due to those two factors., Antonín Paleček., and Obsahuje bibliografii
Nosorožci tuponosí (Ceratotherium simum) a Cottonovi (Ceratotherium cottoni) mají nejvyvinutější sociální systém ze všech druhů nosorožců, přesto toho o jejich sociálním chování a především komunikaci bylo donedávna známo jen málo. V článku jsou popisovány výsledky čtyř recentních studií, které se zabývaly sociálním chováním a vokální a olfaktorickou komunikací obou druhů v rezervacích v Jihoafrické republice i v zoologických zahradách., The Northern and Southern White Rhinos (Ceratotherium cottoni and C. simum) have the most developed social system among all the rhinoceros species. Until recently, little has been known about their communication and social behaviour. This paper presents the results of four recent studies involving research into the social behaviour and vocal and olfactory communication of these species both in the wildlife reserves in South Africa and in zoological gardens., and Ivana Cinková.
The Institute of Archaeology of Academy of Sciences of the Czech Republic in Brno organized in the days of 24.- 25.9.2012 in the town of Hodonín a colloquium "Usus aquarum - Water and Water Structures in the LIfe of the Early Middle Ages Societies of the Central Europe" within the conference series "Internationale Tagungen in Mikulčice". Since the deditors obtained for the planned proceedings of papers in the 10. volume of publication series "Internationale Tagungen in Mikulčice" only 5 papers, these papers were relocated into the journal Synopsis of researches and published here in the block following this introduciton. This is a brief report on the colloquium - its course, aim, programme, etc., Lumír Poláček., and Obsahuje seznam literatury
Ve střední Evropě se vyskytují čtyři druhy kamyšníků (Bolboschoenus), které byli dříve považovány za jediný široce definovaný druh kamyšník přímořský (B. maritimus). Současná klasifikace spočívá v morfologii květenství a hlavně tvaru a anatomii nažek. Kamyšník širokoplodý (B. laticarpus) je na základě jeho přechodných znaků, chromozomového počtu a ekologie považován za hybridní druh. Taxonomická klasifikace středoevropských kamyšníků byla ověřena molekulární analýzou a rovněž se potvrdil i hybridní původ kamyšníku širokoplodého, jehož rodiče jsou kamyšník vrcholičnatý (B. yagara) a kamyšník polní (B. planiculmis)., Four taxa of the genus Bolboschoenus (Cyperaceae), formerly included in the broadly conceived species B. maritimus are distributed in Central Europe. Their current determination is based on the morphological characters of the inflorescence and especially the shape and anatomy of achenes. On the basis of intermediate morphology, chromosome numbers and ecological amplitude, B. laticarpus has been supposed to be a hybridogenous taxon. Taxonomical classification of Central European Bolboschoenus species was verified by genetic analyses and hybrid origin of B. laticarpus was verified, with the parentage B. yagara × B. planiculmis., and Soňa Píšová, Zdenka Hroudová, Tomáš Fér, Michal Ducháček, Petr Zákravský.