Neuroscience is a fascinating discipline – its dynamic progress has led to the emergence of new interdisciplinary research programmes with great potential. One of these research areas is neuroeconomics. As will be shown in this article, this discipline, which is diffi cult to clearly characterize and defi ne, is faced with many problems. Th is paper argues that social scientists should be interested in the problems and tendencies in social neuroscience for several reasons. Neuroeconomics, and other disciplines inspired by neuroscience, will compete with their parent disciplines in many fi elds of interest. On one hand it will be necessary for scientists to defi ne and defend the irreplaceable roles of their disciplines, but also critically evaluate the potential of new approaches on the other. In the context of this discussion, which reopens questions about the scientifi c status of economics and its roles, this paper introduces the main problems related to neuroeconomics. Th is paper concludes that these problems represent a wide domain for social scientists and methodologists of science. and Neurověda je fascinující disciplínou – její dynamický rozvoj podněcuje vznik nových interdisciplinárních výzkumných programů s velkým potenciálem. Jednou takovou oblastí je i neuroekonomie. Jak se ukáže v článku, tato disciplína, kterou je obtížné jednoznačně vymezit a určit její defi nici, se potýká se spoustou problémů. Článek y jj fi argumentuje, že by se společenští vědci měli těmito problémy a tendencemi v sociální neurovědě zabývat, a to hned z několika důvodů. Neuroekonomie, a také další neurovědou inspirované disciplíny, budou svým mateřským oborům konkurovat v mnoha oblastech, přičemž bude nezbytné, aby vědci byli schopni na jedné straně defi novat a obhájit nezastupitelné role svých disciplín, na straně druhé kriticky vyhodnocovat potenciál nových přístupů. V kontextu této diskuze, která znovu otevírá otázky ohledně vědeckého statusu ekonomie a jejích rolí, článek vymezuje základní problémy, s nimiž se neuroekonomie potýká. Práce dospívá k závěru, že tyto problémy představují široké pole působnosti pro společenské vědce a metodology vědy.
A Roman-Period bloomery smelting site had been excavated in the Lahn valley at Wetzlar-Dalheim in central Germany during 2006–2012. The production unit consisted of a big rectangular workshop pit with 13 slag pit-furnaces, two waste dumps and a small sunken hut. The stratigraphical sequence, along with abundant pottery and small finds, allows the dating of short-lived smelting activity to a time slot around the third quarter of the first century AD. As a first series of radiocarbon measurements from in-slag charcoal samples resulted in a bewildering date range from the Iron Age right back into the Neolithic, a second dating series has been undertaken. This time exclusively charcoal samples taken from the bottom of the furnace pits have been analysed. The resulting dates fit to the archaeologically derived dating. It is clear that the 14C content of the in-slag charcoal samples must have been altered already during the process in antiquity. With none of the analysed dates younger than the archaeologically fixed date of the bloomery production unit, it is obvious that a contamination with fossil carbon must have taken place. The wide and inconsistent date range suggests that fossil carbon has entered the metallurgical system within the furnace in an uncontrollable manner. The observed phenomenon has wide implications for other metallurgical sites with high temperature processes under strongly reducing conditions. Charcoal samples from such sites, especially from inside slags, might be contaminated to an unpredictable degree and produce seemingly older dates. A first review of previously published data series calls for a reconsideration of the reliability of radiocarbon dates from metallurgical slags. and V průběhu let 2006 až 2012 byla v údolí řeky Lahn ve Wetzlar-Dalheimu ve středním Německu odkryta lokalita s doklady výroby železa z doby římské. Výrobní jednotka sestávala z velké dílenské jámy obdélníkového půdorysu se třinácti pecemi se zahloubenou nístějí, dvěma odpadními haldami a malou polozemnicí. Stratigrafická posloupnost spolu s hojně přítomnou keramikou a drobnými nálezy umožňují datovat krátkodobou výrobní činnosti do zhruba 3. čtvrtiny 1. stol. n. l. Jelikož první série radiokarbonových měření provedená na kouscích dřevěného uhlí, které uvízlo ve strusce, vymezila ohromující časový úsek od doby železné až po neolit, byla provedena druhá datovací série. Tentokrát byly analyzovány výlučně vzorky dřevěného uhlí, které byly odebrány z nístějí pecí. Výsledné datování vykazovalo shodu s datováním archeologickým. Vzhledem k tomu, že kontaminaci po exkavaci můžeme vyloučit, je zřejmé, že obsah 14C ve vzorcích dřevěného uhlí musel být změněn už při výrobním procesu v průběhu starověku. Široký a nekonzistentní časový interval naznačuje, že fosilní uhlík vstupuje do metalurgického systému v peci nekontrolovaně. Pozorovaný fenomén má velký dopad na další lokality s doklady metalurgických aktivit, při kterých vysokoteplotní procesy probíhaly za silně redukčních podmínek. Vzorky dřevěného uhlí z takových lokalit, zejména pak uhlíků ze strusek, mohou být kontaminovány nepředvídatelným způsobem a zapříčinit zdánlivě starší datování. První přezkoumání dříve publikovaných datových řad vyzývá k přehodnocení spolehlivosti údajů z radiokarbonového datování metalurgických strusek.
The text summarizes the history and present state of the ethnocartographic research in the Czech Lands. It accentuates the fact that, in spite of the relatively high prestige of ethnocartography in many European countries and in spite of repeated efforts of several representants of our ethnocartography, „classical“ ethnographic atlas was never realized in the Czech Republic and probably will never be realized in the future due to several reasons. The causes of neglect or even negation of ethnocartographic research are mostly due to organizational and ideological reasons. The present-day Czech research must, therefore, face numerous specific tasks and problems that influence the concept and contents of the ethnographic atlas. From the nowadays already anachronistic effort to map the „whole“ of traditional culture the concept of the Ethnographic Atlas of Bohemia, Moravia and Silesia moved in the direction of spatial documentation and analysis of partial, selected aspects. The second important feature is the giving up of field research and the general use of questionnaires in the process of the collection of the data, instead of the analysis of written and iconographical sources. The basic conceptual and theoretical-methodological bases of the work on the atlas can be resumed as follows: the consistent application of territorial, not ethnical principle for collection and analysis of the data; the focus on the time period between the second half of the 18th century and the beginning of the 20th century; liberal choice of localities, preference given to statistical and proto-statistical data; consistent application of modern technological devices – especially geographic information system (GIS).
In the post-Baroque era, science in the developed states of Europe gradually turned from theological scepticism to practical goals. The growing interest in the search for new sources of wealth resulted in the policy of mercantilism that developed in European powers from the Baroque period to the 1830s; this policy directly affected the nature of scholarly research, and in non-colonial states, it focussed, in the form of cameralist system, on the development of state administration and the improvement in and exploitation of economically marginal or directly poor regions. In connection with the Enlightenment ideal of a harmonious society, states aimed at a functional normalisation of relations among individual social strata; the scholarly interest, in the primary pursuit of economic and developmental objectives, focusses for the first time on folk culture, providing valuable reports on it and, last but not least, contributing to the popularization of its selected segments, with which Romantic philosophy as well as anthropology subsequently worked; in the period under study, anthropology was rather a natural science dealing with human evolution, including related cultural expressions. The aforementioned factors brought about the first ethnographic monographs applying the theories and methods that formed the basic building blocks of the future independent discipline; the treatise observes their development up to a noticeable ideological breakthrough in the pre-March period.
Assessment of people’s views with an emphasis on sociological aspects is mainly associated with the tradition of the European public opinion research. American authors introduced empirical and socio-psychological approaches to this eld of study. Hadley Cantril was one of those who pioneered “scienti c” public opinion research inspired by George Gallup. This paper reviews Cantril’s work, recalling some of his most important theoretical and methodological ndings and empirical projects, to conclude that his studies remain a rich source of knowledge for all present-day and future public opinion researchers, Ján Mišovič., and Obsahuje seznam literatury
The aim of this paper is to analyze J. C. Maxwell’s Treatise on Electricity and Magnetism at the levels of scientific theory and methodology in order to show that it displays certain highly specific epistemic features. We shall start with a reconstruction of the method by means of which is it constituted by briefly delineating the main partial theories utilized up by Maxwell. Next, we shall show that the Treatise also involves potentially also an additional method of theory constitution that was not, however, employed by Maxwell. This method, as we will show next, enables one to employ the Treatise as a ‘structuroanatomic key’ for the reconstruction of those theories in which the Treatise initially originated. Then will provide a critical reflection on Maxwell’s views on the swing from reflections on vortices and ''idlewheel'' particles, which he introduced in the article ''On Physical Lines of Force'' to the examination of the employed Lagrange’s method of analytic mechanic. Finally, we shall employ Maxwell’s Treatise as a ''key'' for the analysis of the more recent discussion of the so-called ''Inconsistency of Classical Electrodynamics.'' and Igor Hanzel
Příspěvek upozorňuje na metodologický přístup autorů k vlastnímu výzkumu. V sedmi vybraných českých časopisech (6 recenzovaných za obor kinantropologie a jeden s IF /impakt faktorem/ za obor psychologie) byla posuzována správnost postupu zjišťování statistické významnosti pomocí testování nulové hypotézy. Výsledky ukazují na závažný nedostatek při užití tohoto statistického nástroje – randomizace výzkumného souboru. Je zřejmá i chybná interpretace pojmů „hladina statistické významnosti“ a „chyba I. druhu“, což lze přičíst nejasné koncepci celého postupu testování statistické významnosti. U převážné většiny studií, které užívají tento statistický nástroj, jsou vyslovené závěry opřeny o chybnou metodiku a jejich průkaznost je tedy nízká. Autoři zdůrazňují přístup redakcí odborných časopisů ke kvalitě příspěvků (požadavky na metodickou a diskusní část, posun kritérií recenzní činnosti na světovou úroveň). and Problems of research sample and testing the null hypothesis
The paper points to the methodological approach of authors to the research. In seven selected Czech journals (6 peer-reviewed kinanthropological ones and one psychological journal with an impact factor), the statistical testing of null hypothesis was assessed. The results show a serious defect in fulfillment the condition for the use of this statistical instrument – the randomization of the sample. The incorrect interpretation of concepts „level of statistical significance“ and „type one error“ is evident being the result of unclear conception of statistical significance testing. In many studies using this statistical instrument the results are based on wrong methodology and their conclusiveness is thus low. The authors emphasize the approach of editorial boards of scientific journals to the quality of manuscripts: requirements concerning the „method“ and „discussion“ parts, and shifting review criteria to the worldwide accepted level.
The aim of this article is to present a trend in research on measurement error in survey data and to suggest some problematic aspects of this approach. The article describes the Multitrait Multimethod experimental design and its modifi cation into a 2 Split-ballot Multitrait Multimethod (2 SB MTMM), which is used for experimental data collection in the European Social Survey. The text shows how to analyze 2 SB MTMM data to obtain estimates of construct validity, reliability and common method variance for a single questionnaire item, and how to make use of these estimates. It also points to some problems encountered in 2 SB MTMM data analysis., Johana Chylíková., and Obsahuje bibliografii
The aim of this article is to present the design of methodology for diagnostic system, which can be used for process control in accredited testing laboratories. The verification of the proposed methodology is performed on a case study where the diagnostic system is introduced in accredited testing laboratory. The introduction of the diagnostic system is performed by the Balanced Scorecard method, which was completed with automated data processing by using MS Excel software tool. and Cílem tohoto článku je návrh metodiky diagnostického systému, který je možné využít pro řízení procesů v akreditovaných zkušebních laboratořích. Prezentovaná metodika je ověřena případovou studií, v níž je diagnostický systém zaveden do akreditované zkušební laboratoře metodou Balance Scorecard, doplněnou o automatizované zpracování dat softwarovým nástrojem MS Excel.
This article will introduce Isaac Newton’s fundamental methodological concepts applied for a solution concerning a question of gravity in his Principia Mathematica. The method of deduction of propositions from phenomena can be described as demonstrative induction. The main aim is to show that this method proposed by Newton explicitly contains a criticism of hypothetico-deductive methodology as an inadequate approach to the study of nature. As opposed to hypothetico-deductive method, demonstrative induction is capable of producing theories with much richer empirical and epistemological value. Delimitation against hypothetically deduced theories is closely connected with criticism of mechanical materialism, most notably in a form proposed by René Descartes. Consequently, it has led Newton to not only reject the universality of mechanical premise but also to certain level of immunization against all competitive hypothetically based theories. and V tomto článku budou představeny základní aspekty metodologie Isaaca Newtona aplikované v Principia Mathematica na řešení otázky povahy gravitační síly. Metoda vyvozování propozic přírodních jevů může být označena jako demonstrativní indukce. Cílem článku je ukázat, že tato metoda, jak ji zastával Newton, v sobě explicitně obsahovala kritiku hypoteticko-deduktivní metody jako zcela neadekvátního přístupu ke zkoumání přírody. Oproti hypoteticko-deduktivní metodě je demonstrativní indukce schopna produkovat teorie empiricky i epistemologicky mnohem bohatší. Vymezení se vůči hypoteticky založeným teoriím je úzce spjato s kritikou mechanického materialismu především v podobě, v jaké ji zastával René Descartes. Ve svých důsledcích to Newtona dovedlo nejen k odmítnutí univerzálnosti mechanické premisy, ale také k určité imunizaci vůči veškerým konkurenčním hypoteticky založeným teoriím.