This article presents the extraordinary discoveries of ceramic vessel deposits in wells of the Funnel Beaker culture (FBC). Such a custom is observed in all groups of this community but is of particular importance in the Eastern group of the FBC. In central Poland (Kuyavia) specifically, there are many objects of this type compared to older materials of the Linear Pottery culture. The analysis of the local contexts of these finds allows for the hypothesis that the two communities are closely related to be proposed. and Článek pojednává o mimořádných nálezech keramických nádob ve studnách z období kultury nálevkovitých pohárů (KNP). Zvyk ukládání nádob do studní se vyskytuje u všech skupin této kultury, ale zvláště významný je u východní skupiny KNP. Zejména početné nálezy ze středního Polska (Kujavy) dovolují srovnání s podobnými nálezy z doby kultury s lineární keramikou. Analýza lokálních souvislostí těchto nálezů umožňuje navrhnout hypotézu o příbuznosti obou komunit.
Die Erzeugung von Keramik im Egerland gehörte bereits nach den ältesten mittelalterlichen Berichten zu den bedeutsamsten Handwerken in den Böhmischen Ländern, gleichwohl ob es sich nun um die Töpferwarenproduktion, oder die am Anfang des 18. Jahrhunderts entstehende Keramikindustrie handelte. Die Hafner in Cheb (Eger) vereinten sich im Jahre 1453 in einer Zunft; die Zunftartikel blieben aus dem Jahre 1566 erhalten. Diese Zunft gehörte zu den wohlhabenden Stadtgilden, was in den Böhmischen Ländern einen Ausnahmsfall bildet. Im Zunftbuch der Töpfer in Cheb kann man die Frequenz der Hafnermeister in den Jahren 1588-1825 und die Frequenz der Gesellen in den Jahren 1651-1834 verfolgen. In diesen Zeiträumen erwarben das Meisterrecht insgesamt 82 Meister in Cheb und 8 Meister im Egerland (Berichte darüber stammen jedoch erst aus dem Jahre 1761) und die Lehre beendeten 86 Lehrlinge, von denen aber 19 nicht aus Hafnerfamilien abstammten und 3 nicht aus dem Egerland waren. Als Meisterstück schreiben die Zunfartikeln einen Topf, einen Essigkrug mit 30 Egerländer Massen (= cca 68 Liter) und einen grünen, viereckigen Ofen vor, welcher jedoch nicht von Söhnen der einheimischen Meister angefertigt werden musste. Die Meister auf dem Lande, die auch niedrigere Mitgliedsbeiträge entrichteten, befanden sich an diesen Orten: Hasslau, Kienberg, Riehm, Eichelberg, Marktredwitz und Mühlbach. Die Anzahl der in der Gilde vereinten Meister bewegt sich ungefähr auf gleicher Ebene mit dem wachsenden Trend von der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts, was insgesamt der zunehmenden Einwohnerzahl entsprach. Eine weitere Hafnerzunft gab es in Skalnä (Wildstein), deren Zunftartikel im Jahre 1588 bestätigt wurden. Die dortige Töpferwarenerzeugung wurde bereits im Mittelalter hoch bewertet, als die Zahl der Meister mehr als zwanzig betrug. Im Jahre 1723 wurde hier die Erzeugung von Steinzeug dokumentiert. In Cheb wurde im Jahre 1801 bei einem Gerichtsverfahren der Hafnerzunft mit dem Egerer Flaschenmachermeister B. Hart die Erzeugung von Steinzeugflaschen dokumentiert. Der letzte¨Hafner in Skalnä starb im Jahre 1888 und in Cheb im Jahre 1921. Beide erzeugten jedoch wahrscheinlich keine Töpferware mehr, sondern Steinzeug und Weissgeschirr. Nach dem Jahre 1856 gibt es über die Egerländer Töpferei keine Archivbelege mehr.
The paper deals with the issue of Roman archaeological finds and assemblage in the Malá Haná region in the context of substantial strong Germanic settlement activities that had or may have had connections to the period of Marcomannic wars. During the last decade of research in particular on sites near Jevíčko town in was possible to gain a lot of knowledge on the issues of settlement of the Early Roman period. In addition to Roman imports, related to trade activities, a whole range of artifacts (especially militaria) can be associated with the movement of the Roman army deep in the Barbaricum or directly with the northernmost Roman temporary camp near Jevíčko. The Malá Haná region thus becomes an important research area for a detailed interpretation of Roman-Germanic interactions at the end of the reign of Emperor Marcus Aurelius. and Příspěvek se věnuje problematice římských nálezů a nálezových souborů na Malé Hané v kontextu silného germánského osídlení, které mají nebo mohou mít vazby na období markomanských válek. Během desetiletí výzkumných prací zejména v lokalitách u Jevíčka se podařilo získat množství poznatků k otázkám osídlení ve starší době římské. Kromě římských importů souvisejících s obchodními aktivitami, lze celou řadu artefaktů, zejména militarií, spojit s pohybem římské armády hluboko v barbariku nebo přímo s nejsevernějším římským krátkodobým táborem u Jevíčka. Malá Haná se tak stává významným výzkumným prostorem pro detailní interpretaci římsko-germánských interakcí na konci vlády císaře Marka Aurelia.
The aim of this work is to introduce the basic findings from three Lusatian culture sites discovered in the Opava region between 2009 and 2011. These sites located in Kylešovice, Neplachovice and Kobeřice revealed new areas settled by people of the Lusatian culture in a previously unexplored region. A small salvage excavation was carried out in 2009 on the cadastre of Kylešovice (outer suburb of Opava). In the northeastern part of Kylešovice on the corner of Vaníčkova and Ruská streets, four settlement features and one posthole were found. In 2011, on the cadastre of village Neplachovice, one sunken object with Lusatian culture artifacts was discovered with four postholes located nearby. The most extensive excavation took place on the cadastre of Kobeřice in 2013 as a part of the construction of “Technical and traffic infrastructure for 19 family houses in Horní Olšina locality”. Twelve sunken objects were discovered at this site. It is located in the southwestern part of Kobeřice on the “Horní Olšina” field to the west of road No. 467 from Štěpánkovice to Kobeřice., Jiří Juchelka., and Obsahuje seznam literatury
Příspěvek rozšiřuje dosavadní skromné poznatky o neolitickém osídlení jižních Čech. Jádrem práce je analýza nálezových souborů z výzkumů sídelních areálů v Dehtářích, Radčicích a na nově objevené lokalitě Mažice uskutečněných v sezonách 2015 a 2016. Analýza keramického materiálu a radiokarbonová datace potvrdily osídlení v šáreckém stupni kultury s lineární keramikou (LnK). Zároveň bylo v tomto období ve výrobě štípaných kamenných nástrojů prokázáno dominantní užívání rohovců ortenburské jury. Analýzy základních kategorií nálezů dále tvoří rámec pro revizi nadregionálních kontaktů jihočeských neolitiků. Zvláště pro pozdní stupeň LnK bylo zaznamenáno silné propojení jižních Čech s východní částí bavorského Podunají a osídlením v okolí rakouského Lince. Na příkladu severního Třeboňska je taktéž diskutována možná koexistence lovecko-sběračských a zemědělských komunit. and The article expands the existing modest knowledge of the Neolithic occupation of south Bohemia. The core of the work is an analysis of assemblages from excavations of the Dehtáře and Radčice settlement areas and at the newly discovered site of Mažice conducted in the 2015 and 2016. Analyses of the pottery decoration
and radiocarbon dating confirmed occupation in the Šárka phase of the Linear Pottery culture. Simultaneously, the dominant use of chert of the Ortenburger Jura was proven in this period for the production of chipped stone tools. Analyses of basic categories of finds create a framework for the revision of the superregional contacts of the south Bohemian Neolithic population. The strong connection between south Bohemia and the eastern part of the Bavarian Danube Region and settlement in the vicinity of the Austrian city of Linz was recorded for the late phase of the Linear Pottery culture. Focusing the north Třeboň Basin region, the possible coexistence of hunter-gatherer and agricultural communities is also discussed.
The authors deal with the development of the settlement of the Malá Haná region on the border of historical Moravia during the Late Roman Period (stages C3–D1) and during the Migration Period. After the intense settling of settlements by the Suebi with the Roman-provincial, Przeworsk culture and Chernyakhov culture contacts, which culminate in stage D1, there are strong ties to South Moravia and the Central Danube region at Malá Haná in stages D2 and D3, or alternatively to the Danube-East Germanic cultural group from the 5th century (finds of fibulas, buckles, ironwork in the style of Untersiebenbrunn, probably a Hun sax, skeletal grave from Knínice). Through Malá Haná we can assume the movement of the Lombards on their way from Bohemia to South Moravia, as evidenced by the unique finds of parts of the belt garnitures from Jevíčko and probably also by unique finds of swords (spathae) from two other sites.
This paper discusses the pottery finds from the 2003–2005 excavation of the settlement at Pellendorf/Gaweinstal in the central eastern area of the Weinviertel district in Lower Austria. The early medieval settlement was occupied from the 7th to the 10th centuries. The pottery finds from the 9th/10th century are characterised by shapes typical of the Mikulčice and Blučina pottery groups and of the March pottery in southern Moravia, and thus revealing intensive contact to the Great Moravian centres on the River March in that period. The paper also mentions further sites with the same pottery in northern Lower Austria, which, taken as a whole, indicate that in the 9th century the area was culturally, economically, and thus presumably also politically, closely connected to the Moravian Empire. and Výzkum sídlištní lokality Pellendorf/Gaweinstal ležící ve středu východní části oblasti Weinviertel (Dolní Rakousko) poskytl v letech 2003–2005 keramický materiál, který je diskutován v předložené studii. Sídliště bylo využíváno od 7. do 10. století. Keramika z přelomu 9. a 10. stol. se vyznačuje tvary a výzdobou, jež jsou typické pro soudobá velkomoravská centra na řece Moravě. Pozornost je věnována také dalším lokalitám v severní části Dolního Rakouska, z nichž pocházejí keramické nálezy obdobného charakteru. V celkovém pohledu tento nálezový inventář svědčí o úzkém kulturním, ekonomickém, a patrně i politickém propojení příslušných oblastí Dolního Rakouska s Velkou Moravou v 9. století.
The present study evaluates the medieval component of a rescue excavation carried out in the outer bailey of Tepenec Castle in 1971–1975. The castle, built during the 1330s–40s, ceased to exist due to war events in the early 15th century. A trench intersected the whole area of the fortified complex transversely from the northwest to the southeast (855 sqm). Two remnants of buildings dated to the High Middle Ages were partially examined. An assemblage of pottery and metal finds makes it possible to date both structures – mainly to the second half of the 14th and the early 15th centuries. The built-up area of the outer bailey cannot be considered a lower castle town but rather the so-called “latrán”.
A fragment of a vessel with a zoomorphic motif from the Břežany II site in central Bohemia is one of the rare representatives of figural images on La Tène pottery. A selection of roughly thirty cases from La Tène Europe of the 5th–1st century BC presents the development of this specific expression of La Tène art from regular decoration to spontaneous graffiti. and Fragment nádoby se zoomorfním motivem z Břežan II ve středních Čechách je jedním ze vzácných reprezentantů figurálních vyobrazení na laténské keramice. Výběr tří desítek případů z laténské Evropy 5.–1. stol. př. Kr. předvádí vývoj tohoto specifického projevu laténského umění od pravidelného dekoru po spontánní graffiti.