The paper deals with the issue of Roman archaeological finds and assemblage in the Malá Haná region in the context of substantial strong Germanic settlement activities that had or may have had connections to the period of Marcomannic wars. During the last decade of research in particular on sites near Jevíčko town in was possible to gain a lot of knowledge on the issues of settlement of the Early Roman period. In addition to Roman imports, related to trade activities, a whole range of artifacts (especially militaria) can be associated with the movement of the Roman army deep in the Barbaricum or directly with the northernmost Roman temporary camp near Jevíčko. The Malá Haná region thus becomes an important research area for a detailed interpretation of Roman-Germanic interactions at the end of the reign of Emperor Marcus Aurelius. and Příspěvek se věnuje problematice římských nálezů a nálezových souborů na Malé Hané v kontextu silného germánského osídlení, které mají nebo mohou mít vazby na období markomanských válek. Během desetiletí výzkumných prací zejména v lokalitách u Jevíčka se podařilo získat množství poznatků k otázkám osídlení ve starší době římské. Kromě římských importů souvisejících s obchodními aktivitami, lze celou řadu artefaktů, zejména militarií, spojit s pohybem římské armády hluboko v barbariku nebo přímo s nejsevernějším římským krátkodobým táborem u Jevíčka. Malá Haná se tak stává významným výzkumným prostorem pro detailní interpretaci římsko-germánských interakcí na konci vlády císaře Marka Aurelia.
On the basis of selected types of supra-regional brooches (A.65, Nauheim, Schüsselfibeln, A.18), an attempt was made to check whether they appeared in the eastern part of Germania in the same chronological Carpathians corresponds to the chronology in the primary distribution zone, no significant differences can be seen. Another picture – obtained, however, from a small number of finds – is drawn for Nauheim type brooches, which seem to remain in use a little longer in the zone between the Carpathian Mountains and the Baltic coast, until the younger stage of the LT D2 phase. Similarly, bowl-shaped brooches (Schüssel-fibeln), probably made mostly in local workshops, were worn in the north for several decades longer than in the zone south of the Carpathian Mountains. In Pomerania they came into use probably slightly earlier than in the area of Przeworsk culture and probably went out of fashion a little faster. This indicates a slightly different rhythm of stylistic and fashion changes between southern and central Poland (Przeworsk culture) and the north – the region of the lower Vistula and the Gulf of Gdańsk. and Cílem článku je ověřit na základě vybraných typů spon vyskytujících se v pozdní době laténské napříč střední Evropou (Almgren 65, nauheimská, lžičkovitá, Almgren 18), zda se tyto spony ve východní části Ger-mánie objevují ve shodném rytmu jako v mateřských oblastech. Obraz používání spon Almgren 65 a 18 severně od Karpatského oblouku odpovídá chronologii v původní oblasti jejich výskytu. Jiný obraz, byť ovlivněný nízkou početností nálezů, se rýsuje pro nauheimské spony, jejichž výskyt na území Polska ukazuje na jejich delší používání, až do mladší fáze LT D2. Podobně lžičkovité spony, vyráběné nejspíš převážně v lokálních dílnách, zde byly používané pravděpodobně o řadu desetiletí déle než v oblasti jižně od Kar-patského oblouku. V pobaltské oblasti se přitom objevily pravděpodobně dříve než na území převorské kultury a také o něco dřív vyšly z módy. To naznačuje rozdílný rytmus stylistických a módních změn mezi Pobaltím, resp. regionem dolní Visly a Gdaňského zálivu, a oblastí převorské kultury v jižním a středním Polsku.