Příspěvek k bádání o laténské civilizaci v chronologických stupních LT C2 až LT D se zakládá na analýze 17 typů artefaktů, které lze jako doklady dálkových kontaktů rozpoznat na základě studia archeologické literatury. Tato část je doplněna metodologickými úvahami především o užití map rozšíření nálezů a o problémech souvisejících s podobnými studiemi. Ve druhé části je důraz položen na vztahy mezi Čechami a Galií. Studium indikátorů dálkových kontaktů umožnilo rozpoznat význam některých výjimečných lokalit (např. Bibracte, Manching, Stradonice). Byl konstatován jednak význam mince jako početně nejhojněji zastoupeného indikátoru, jednak role některých lokalit, především oppid, v Čechách zejména Stradonic. and On the study of long-distance contacts in the Late La Tène period. This contribution to research on the La Tène civilization in the chronological degrees LT C2 to LT D is based upon the analysis of 17 types of artifacts which can be defined as evidence of long-distance contacts on the basis of a study of archeological literature. This part is supplemented with methodological considerations regarding primarily the use of distribution maps and the problems connected with similar studies. In the second part, emphasis is placed on relations between Bohemia and Gaul. The study of indicators of long-distance contacts made it possible to identify the importance of some exceptional localities (e.g. Bibracte, Manching, or Stradonice). Both the significance of coins – as the most abundant indicator represented – and the role of some localities (mainly oppida), especially Stradonice in Bohemia, were established.
On the basis of selected types of supra-regional brooches (A.65, Nauheim, Schüsselfibeln, A.18), an attempt was made to check whether they appeared in the eastern part of Germania in the same chronological Carpathians corresponds to the chronology in the primary distribution zone, no significant differences can be seen. Another picture – obtained, however, from a small number of finds – is drawn for Nauheim type brooches, which seem to remain in use a little longer in the zone between the Carpathian Mountains and the Baltic coast, until the younger stage of the LT D2 phase. Similarly, bowl-shaped brooches (Schüssel-fibeln), probably made mostly in local workshops, were worn in the north for several decades longer than in the zone south of the Carpathian Mountains. In Pomerania they came into use probably slightly earlier than in the area of Przeworsk culture and probably went out of fashion a little faster. This indicates a slightly different rhythm of stylistic and fashion changes between southern and central Poland (Przeworsk culture) and the north – the region of the lower Vistula and the Gulf of Gdańsk. and Cílem článku je ověřit na základě vybraných typů spon vyskytujících se v pozdní době laténské napříč střední Evropou (Almgren 65, nauheimská, lžičkovitá, Almgren 18), zda se tyto spony ve východní části Ger-mánie objevují ve shodném rytmu jako v mateřských oblastech. Obraz používání spon Almgren 65 a 18 severně od Karpatského oblouku odpovídá chronologii v původní oblasti jejich výskytu. Jiný obraz, byť ovlivněný nízkou početností nálezů, se rýsuje pro nauheimské spony, jejichž výskyt na území Polska ukazuje na jejich delší používání, až do mladší fáze LT D2. Podobně lžičkovité spony, vyráběné nejspíš převážně v lokálních dílnách, zde byly používané pravděpodobně o řadu desetiletí déle než v oblasti jižně od Kar-patského oblouku. V pobaltské oblasti se přitom objevily pravděpodobně dříve než na území převorské kultury a také o něco dřív vyšly z módy. To naznačuje rozdílný rytmus stylistických a módních změn mezi Pobaltím, resp. regionem dolní Visly a Gdaňského zálivu, a oblastí převorské kultury v jižním a středním Polsku.
Cílem příspěvku je publikace nálezů pocházejících z pozdně laténské zahloubené chaty, která byla prozkoumána v roce 1994 poblíž Ohrozimi (okr. Prostějov). Předkládaný soubor je zajímavý svou rozmanitostí (skleněný prstencový korál, jantarový korál, nauheimská spona, železná sekera, železné závlačky, kamenné brousky, zlomky zrcadla, malovaná keramika). Navíc je v chatě doložen nejméně jeden druh výroby, a to zpracování kostěné a parohové industrie. Celý soubor se svým charakterem vymyká ze standardu běžných agrárních sídlišť, která jsou dosud známa na území Hané v předpolí oppida Staré Hradisko. and The aim of the article is to publish finds from a Late La Tène sunken hut investigated near Ohrozim in the Prostějov district in 1994. The assemblage is
noteworthy for the diversity of artefacts it contains, including a glass ring-shaped bead, an amber bead, a Nauheim fibula, an iron axe, iron cotter pins, whetstones, fragments of a mirror and painted pottery. Moreover,
at least one type of manufacturing has been documented in the hut: the processing of bone and antler industry. The entire assemblage and its composition are richer than standard assemblages from agrarian settlements known thus far in the Haná region in the area below the Staré Hradisko oppidum.
Der Artikel befasst sich mit der Frage, in wieweit die den Kelten zugeschriebene Latène-Kultur die archäologischen für germanisch gehaltenen Kulturen im mitteleuropäischen Bereich beeinflusste. Der Verfasser schließt, dass ein beschränkter Einfluss auf die Latène-Kulturen lediglich in Mitteldeutschland innerhalb der entstehenden Großromstedter Kultur zu beobachten ist. Im Wesentlichen blieb das Milieu der Elbgermanen in Mitteleuropa in der älteren römischen Kaiserzeit von der Latènekultur unberührt, das sogenante keltische Erbe kann hier in einem größeren Maße nicht erkannt werden. and On the “Celtic heritage” in the early Roman period in Bohemia and Central Europe. The article deals with the problem, in what extent the La Tène culture, ascribed to the Celts, influenced in the Central European area the following archaeological cultures ascribed to the Germans. The author concludes that a limited latènean influence can be observed only in Central Germany in the nascent Großromstedt culture. In general, however, the culture of the “Elbe Germans” remained unaffected by the La Tène culture and the so called “Celtic heritage” cannot be observed.