Příspěvek se věnuje archeologickým situacím z časně laténského sídliště v Chržíně, které poskytují doklady výjimečných výrobních aktivit i dálkových kontaktů s jižní a severní Evropou. Poznatky z tohoto rovinného sídliště jsou sledovány v širším kontextu kulturního vývoje Evropy v 6. a 5. stol. př. Kr. Z více pozoruhodných zahloubených objektů jsou publikovány dva nejvýznamnější – zahloubená chata a dílenský objekt. Datování radiokarbonovou metodou AMS doplňuje relativní chronologii; fyzikálně chemický rozbor strusek z objektů a kapek tavenin na tyglících potvrdily práce s taveninami železa a bronzu na sídlišti; analýzy četných úlomků jantaru potvrzují transport této suroviny od Baltského moře. and The paper focuses on discoveries from the early La Tène settlement in Chržín, Kladno distr., providing documentation of rare production activities and long-distance contact with southern and northern Europe. New findings from this Central Bohemian low-land settlement are examined in the broader context of the cultural development of Europe in the 6th and 5th centuries B.C. Remarkable finds are offered by several sunken features, with only the two most significant published here – a sunken hut and a workshop feature. Relative chronology is supplemented by AMS radiocarbon dating. Physical and chemical analyses – X-ray diffraction, determination of selected trace elements (FAAS), electron microanalysis (EDX) – of slag from the features, and of drops of metal on the furnaces, have confirmed that iron and bronze were worked at the settlement; analyses of numerous amber fragments have confirmed that this raw material was transported from the Baltic sea; and information on a rondel made from a child’s skull was provided by an anthropological assessment.
V l. 1979–1980 proběhl v Chrudimi záchranný výzkum, při němž se na ploše ca 3 ha podařilo prozkoumat 50 sídlištních objektů a 7 hrobů z období keramiky lineární a vypíchané. V objektu č. 3 se nalezly dvě nádoby v českém prostředí cizí: malovaný pohárek – import z oblasti kultury s moravskou malovanou keramikou – a nádoba s vydutým límcem na hrdle, typická pro vpichy zdobenou mladoneolitickou skupinu Samborzec-Opatów. Obě nádoby představují důležité datovací prvky pro synchronizaci vývoje mezi třemi sousedními oblastmi – Čechami, Moravou a Malopolskem. Podrobným rozborem keramiky jsme soubor z Chrudimi zařadili na přelom fází IVa2 a IVb1 české vypíchané keramiky. Skupina Samborzec-Opatów, typologicky blízká konci staršího stupně moravské a české vypíchané keramiky (fázi III), chronologicky odpovídá až staršímu úseku mladšího stupně (fázi IVa–b1), následná skupina Malice pak mladšímu úseku tohoto stupně (fázi IVb2–V). Sledován je výrazný rozdíl mezi rychlým procesem změny lineárního výzdobného stylu ve styl vypíchaný na území střední Evropy a naopak dlouhodobým procesem postupných přeměn způsobených pronikáním lengyelské kultury v době mladší keramiky vypíchané. and Chrudim. The relationship between the Stroked Pottery culture of Bohemia and the Samborzec-Opatów group of Little Poland (Malopolska). Between 1979–1980 rescue excavations at Chrudim (East Bohemia) uncovered an area of approximately 3 ha, yielding 50 settlement features and 7 burials dated to the Linear and Stroked Pottery culture. Feature 3 yielded two vessels foreign to Bohemia: a small painted beaker imported from the Moravian Painted Pottery culture (MMK) and a vessel bearing a hollow rim on the neck, characteristic of the Late Neolithic Samborzec-Opatów group of Little Poland. Both vessels represent important datable finds permitting the synchronization of developments between the three neighboring regions of Bohemia, Moravia and Little Poland. Following detailed analysis of the ceramics from Chrudim, we conclude the pottery dates to the transition between phases IVa2 and IVb1 of the Bohemian Stroked Pottery culture. The Samborzec-Opatów group, although typologically similar to ceramics dated to the end of the early Moravian and Bohemian Stroked Pottery culture (phase III), instead corresponds chronologically with the beginning of the late phase (phase IVa–b1), with the ensuing Malice group corresponding with the end of the late phase (phase IVb2–V). A marked difference was observed between the rapid changes in decoration style from linear to stroked, as opposed to gradual long term changes influenced by the encroaching Lengyel culture.
Článek se zabývá analýzou organických pozůstatků dochovaných na povrchu bronzového vědra ze souboru ze starší doby římské z Řepova (okr. Mladá Boleslav). Polovinu vnějšího povrchu vědra pokrývají korozí prostoupené fragmenty nebo otisky několika různých tkanin, skané nitě, otisky travin a zbytky zvířecí srsti. Textilie byly zhotoveny několika různými technikami: většina povrchu nádoby je pokryta jemnou tkaninou provázanou v plátnové vazbě a volnými skanými nitěmi bez provázání, na vnější straně dna se nacházejí dva drobné otisky tkaniny s keprovou vazbou a nepatrný fragment tkanice zhotovené na destičkovém stavu. Při zkoumání pozůstatků textilií a srsti byly použity různé metody: textilně-technologický průzkum, infračervená absorpční spektroskopie, mikroskopický průzkum struktury vláken a nedestruktivní průzkum negativního otisku organických vzorků. and The article contains an analysis of organic remains extant on the surface of a bronze bucket that forms part of an assemblage from Řepov (Mladá Boleslav distr.) and dates to the Early Roman Age. Half of the bucket’s outer surface is covered with corroded fragments and imprints of several different kinds of fabric, wound threads, imprints of grasses, and remains of animal fur. The textiles were made using different techniques: most of the surface of the vessel is covered with a fine fabric of woven cloth and loose unwoven threads of yarn, and the outer side of the base features two tiny imprints of twill fabric and a minute fragment of a string made on a plate loom. The remnants of textile and fur were examined in detail using various methods: textiletechnological examination, infrared absorption spectroscopy, microscopic examination of fibre structure, and a non-destructive examination of the negative imprint of organic specimens.
On the basis of selected types of supra-regional brooches (A.65, Nauheim, Schüsselfibeln, A.18), an attempt was made to check whether they appeared in the eastern part of Germania in the same chronological Carpathians corresponds to the chronology in the primary distribution zone, no significant differences can be seen. Another picture – obtained, however, from a small number of finds – is drawn for Nauheim type brooches, which seem to remain in use a little longer in the zone between the Carpathian Mountains and the Baltic coast, until the younger stage of the LT D2 phase. Similarly, bowl-shaped brooches (Schüssel-fibeln), probably made mostly in local workshops, were worn in the north for several decades longer than in the zone south of the Carpathian Mountains. In Pomerania they came into use probably slightly earlier than in the area of Przeworsk culture and probably went out of fashion a little faster. This indicates a slightly different rhythm of stylistic and fashion changes between southern and central Poland (Przeworsk culture) and the north – the region of the lower Vistula and the Gulf of Gdańsk. and Cílem článku je ověřit na základě vybraných typů spon vyskytujících se v pozdní době laténské napříč střední Evropou (Almgren 65, nauheimská, lžičkovitá, Almgren 18), zda se tyto spony ve východní části Ger-mánie objevují ve shodném rytmu jako v mateřských oblastech. Obraz používání spon Almgren 65 a 18 severně od Karpatského oblouku odpovídá chronologii v původní oblasti jejich výskytu. Jiný obraz, byť ovlivněný nízkou početností nálezů, se rýsuje pro nauheimské spony, jejichž výskyt na území Polska ukazuje na jejich delší používání, až do mladší fáze LT D2. Podobně lžičkovité spony, vyráběné nejspíš převážně v lokálních dílnách, zde byly používané pravděpodobně o řadu desetiletí déle než v oblasti jižně od Kar-patského oblouku. V pobaltské oblasti se přitom objevily pravděpodobně dříve než na území převorské kultury a také o něco dřív vyšly z módy. To naznačuje rozdílný rytmus stylistických a módních změn mezi Pobaltím, resp. regionem dolní Visly a Gdaňského zálivu, a oblastí převorské kultury v jižním a středním Polsku.