Number of results to display per page
Search Results
1452. Affine connections on almost para-cosymplectic manifolds
- Creator:
- Blaga, Adara M.
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- para-cosymplectic manifold and harmonic product structure
- Language:
- English
- Description:
- Identities for the curvature tensor of the Levi-Cività connection on an almost para-cosymplectic manifold are proved. Elements of harmonic theory for almost product structures are given and a Bochner-type formula for the leaves of the canonical foliation is established.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1453. AFO - Academia Film Olomouc
- Creator:
- Kulhánek, Petr
- Format:
- print, bez média, and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- fyzika, filmové festivaly, physics, film festivals, 6, and 53
- Language:
- Czech
- Description:
- Petr Kulhánek.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
1454. Afrojoyeuxia gen. n. and Hunkeleriella gen. n., two new genera of cestodes (Cyclophyllidea: Anoplocephalidae) from African rodents
- Creator:
- Haukisalmi, Voitto
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Cestoda, Paranoplocephala, systematics, taxonomy, Ctenodactylus, Dasymys, and Ethiopian region
- Language:
- English
- Description:
- Based on the study of type material, two new genera of cestodes (Cyclophyllidea: Anoplocephalidae) are proposed for Paranoplocephala Lühe, 1910 sensu lato species from African rodents. Afrojoyeuxia gen. n., proposed for A. gundii (Joyeux, 1923) comb. n. from Ctenodactylus gundi (Rothmann) (Hystricomorpha: Ctenodactylidae), is characterized by a high length/width ratio of mature proglottids, longitudinally extensive testicular field positioned anterior to the female glands, an ovoid or subspherical cirrus-sac and a thick, conical cirrus. Hunkeleriella gen. n., proposed for H. dasymidis (Hunkeler, 1972) comb. n. from Dasymys incomtus (Sundevall) (Myomorpha: Muridae), differs from related genera mainly by its short (10-20 mm) and wide strobila and neck, unilateral genital pores (exceptionally with a few changes per strobila), the position of the genital pores (slightly anterior to the middle of proglottid margin) and initially tube-like early uterus (later reticulated). Parandrya Gulyaev et Chechulin, 1996, earlier suggested to be a junior synonym of Paranoplocephala, is considered to be a valid, independent genus. Evidence of non-monophyly and need for a taxonomic revision of Paranoplocephala sensu lato, as well as the phylogenetic position of A. gundii and H. dasymidis are discussed.
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
1455. Again an anniversary of Vít Klemeš
- Creator:
- Svoboda, Aleš
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Language:
- Slovak
- Rights:
- http://creativecommons.org/licenses/by-nc-sa/4.0/ and policy:public
1456. Against ''Corporism'': the two uses of ''I''
- Creator:
- Strawson, Galen
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- self, corporism, two uses of ''I'', and self-consciousness
- Language:
- Slovak
- Description:
- In his book Individuals P. F. Strawson writes that ‘both the Cartesian and the no-ownership theorists are profoundly wrong in holding, as each must, that there are two uses of ''I'', in one of which it denotes something which it does not denote in the other’ (p. 98). I think, by contrast, that there is a defensible ''Cartesian materialist'' sense, which Strawson need not reject, in which I (=df. the word ''I'' or the concept i) can and does denote two different things, and which is nothing like the flawed Wittgensteinian distinction between the use of I ''as object'' and the use of I ''as subject''. I don’t argue directly for the ''two uses'' view, however. Instead I do some preparatory work. First I criticize one bad (Wittgensteinian or ''Wittgensteinian'') argument for the ''only one use of I'' view. Then I offer a phenomenological description of our everyday experience of ourselves that leads to an attack on ''corporism''-the excessive focus on the body in present-day analytic philosophy of mind., Ve své knize Jednotlivci PF Strawson píše, že ,,jak karteziánští, tak teoretici bez vlastnictví jsou naprosto špatní v držení, protože každý musí, že existují dvě použití,, I '', v jednom z nich označuje něco, co neoznačuje v ostatních “(str. 98). Naproti tomu si myslím, že existuje obranný ,,karteziánský materialistický'' smysl, který Strawson nemusí odmítat, ve kterém I (= df. Slovo ,,I'' nebo pojem i) lze a označuje dvě různé věci, a které není nic takového jako chybný Wittgensteinův rozdíl mezi použitím I 'jako objektu' a použitím I 'jako předmětu'. Nehledám však přímo na pohled ,,dvou použití''. Místo toho dělám nějaké přípravné práce. Nejprve kritizuji jeden špatný (Wittgensteinův nebo ,,Wittgensteinův'') argument pro ,,jediné použití I''. Pak nabízím fenomenologický popis našich každodenních zkušeností, které vedou k útoku na ,,korporismus'' - nadměrné zaměření na tělo v současné analytické filozofii mysli., and Galen Strawson
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1457. Against grand theories: a (cautionary) tale of two disciplines
- Creator:
- Jedlička, Petr
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- grand theory, metatheory in sociology, metaphilosophy of science, structural functionalism, logical empiricism, relational and analytical sociology, velká teorie, metateorie v sociologii, metafilosofie vědy, strukturální funkcionalismus, logický empirismus, and relační a analytická sociologie
- Language:
- Czech
- Description:
- In this paper, I combine an exposition of the historical development of sociology and the philosophy of science from the era of grand theories onwards, with an explication as to why the grand theories have failed. First, I trace some parallels in the history of each of the disciplines. After presenting their chronological development, I scrutinize the metatheoretical findings about the disciplines and examine the main ontological and epistemic reasons why attempts at these general theories or frameworks have not succeeded. Among them are the lack of a universal methodology and of a theoretical core, together with the impossibility of achieving a common objective view. On this basis I conclude that general theories or frameworks are not achievable in principle. As it turns out, however, some contemporary social theorists and philosophers still harbor hopes that they can be successfully formulated, or at the least do not rule out such a possibility. Thus, in closing, I argue that the critical points can also be applied to these latest attempts, as the call for grand theories or frameworks has never ceased and returns regularly with each new generation of social theorists and philosophers of science. and Tento článek kombinuje přehled historického vývoje sociologie a filosofie vědy od období „velkých“ teorií s výkladem toho, proč tyto teorie selhaly. V první části sleduji historické paralely v obou těchto disciplínách. Po představení jejich chronologického vývoje analyzuji metateoretické závěry, které z toho vyplývají, a zkoumám hlavní epistemické a ontologické důvody, proč neuspěly – mezi nimi chybějící univerzální metodologii a teoretické jádro i nemožnost dosažení objektivního náhledu. Z toho vyvozuji závěr, že velké teorie nejsou principiálně zkonstruovatelné. Ukazuje se nicméně, že některé současní sociální teoretici i filosofové vědy stále doufají, že takové teorie nebo rámce mohou být úspěšně formulovány, nebo přinejmenším takovou možnost nevylučují. V závěru argumentuji, že kritika vznesená vůči těmto dřívějším teoriím může být uplatněna i na tyto aktuální pokusy. Ukazuje se totiž, že volání po těchto teoriích a rámcích nikdy úplně nepřestalo a opakuje se s každou novou generací sociálních vědců a filosofů vědy.
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1458. Against laws of nature as truthmakers for presentists
- Creator:
- Rychter, Pablo
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- Laws of nature, presentism, and truthmaking
- Language:
- Slovak
- Description:
- This paper addresses the so-called ''truthmaker problem'' or ''grounding problem'' for presentism. In section 1, I set the stage by introducing presentism and the truthmaker problem. In section 2, I consider a proposed solution to it, which I call the ''laws of nature proposal'' (LNP), recently defended by Markosian (2013). I argue that LNP fails as a solution to the truthmaker problem because it does not meet a constraint that is generally taken as constitutive of it: that the entities doing truthmaker work should be categorical. Then, in section 3, I discuss the prospects of abandoning this ''categoricity constraint''. The conclusion of this discussion is that the presentist should be allowed to such a move. This, however, is not completely good news for the friends of LNP, since the abandonment of the ''categoricity constraint'' opens the door to simpler solutions, like what is often called ''Lucretianism''., Tento článek se zabývá tzv. ,,Problémem pravdy'' nebo ,,problémem uzemnění'' pro presentismus. V oddíle 1 jsem stanovil etapu zavedením presentismu a problematiky pravdy. V oddíle 2 se zabývám navrhovaným řešením, které nazývám ,,zákony o přírodním návrhu'' (LNP), které nedávno obhajoval Markosian (2013). Domnívám se, že LNP selhává jako řešení problému s pravdivostí, protože nesplňuje omezení, které je obecně považováno za jeho konstitutivní: že subjekty provádějící práci s pravdivostí by měly být kategorické. Poté v oddíle 3 diskutuji vyhlídky na opuštění této ,,kategorie omezení''. Závěrem této diskuse je, že by měl být moderátorovi umožněn takový krok. To však není pro přátele LNP úplně dobrá zpráva, protože opuštění ,,kategorického omezení'' otevírá dveře k jednodušším řešením, jako je to, co se často nazývá ''lykretianismus''., and Pablo Rychter
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1459. Against normative judgement internalism
- Creator:
- del Corral, Miranda
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- akrasia, enkrasia, norrmative judgements, normative requirements, and practical reasoning
- Language:
- Slovak
- Description:
- Normative judgement internalism claims that enkrasia is an ideal of rational agency that poses a necessary link between making a normative judgement, and forming an intention to act according to that judgement. Against this view, I argue that enkrasia does not require the formation of new intentional states; instead, it requires that the agent’s intentions do not contravene her normative judgements. The main argument for considering that an intention ought to follow from a normative judgement is the claim that the conclusion of practical reasoning is an intention. I will argue that this account is mistaken: practical reasoning aims at justifying certain actions or intentions, and thus its conclusion is a normative judgement. Defenders of NJI might argue, though, that intentions ought to follow from our normative judgements, because of certain requirements affecting not only practical reasoning, but rational agency. I argue that this conception of enkrasia is too demanding. Enkrasia, I suggest, is better understood as a restriction over our intentions: they ought not enter into conflict with our judgements., Normativní soudní internacionalismus tvrdí, že enkrasia je ideálem racionální agentury, která představuje nezbytnou vazbu mezi normativním úsudkem a záměrem jednat podle tohoto úsudku. Proti tomuto názoru tvrdím, že enkrasia nevyžaduje vytvoření nových záměrných států; místo toho vyžaduje, aby úmysly agenta neporušovaly její normativní úsudky. Hlavním argumentem pro uvážení, že záměr má vycházet z normativního rozsudku, je tvrzení, že závěr praktického uvažování je záměrem. Budu argumentovat, že tento účet je chybný: praktické úvahy směřují k ospravedlnění určitých činností nebo záměrů, a proto je jeho závěr normativním úsudkem. Obhájci NJI by však mohli argumentovat, že záměry by měly vycházet z našich normativních úsudků, vzhledem k určitým požadavkům ovlivňujícím nejen praktické úvahy, ale i racionální agenturu. Tvrdím, že tato koncepce enkrasie je příliš náročná. Enkrasia, myslím, je lépe chápána jako omezení našich záměrů: neměly by vstupovat do konfliktu s našimi rozsudky., and Miranda del Corral
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public
1460. Against the Besire theory of moral judgment
- Creator:
- Park, Seungbae
- Format:
- bez média and svazek
- Type:
- model:article and TEXT
- Subject:
- belief, besire, desire, motivation, and perception
- Language:
- Slovak
- Description:
- This paper critical y examines two objections and raises a new objection against the besire theory of moral judgment. Firstly, Smith (1994) observes that a belief that p tends to expire whereas a desire that p tends to endure on the perception that not p. His observation does not refute the sophisticated version of the besire theory that to besire that p is to believe that p and to desire to act in accordance with the belief that p. Secondly, Zangwil (2008) claims that the strength of motivation may vary while the degree of belief remains constant. Besirists would reply that a besire admits of both degree and strength. Finally, I argue that the belief that p endures while the desire to act on the belief that p expires with the introduction of a new bodily condition, and hence that the belief and the desire are distinct mental states., Tento článek kriticky zkoumá dvě námitky a vznáší novou námitku proti teorii morálního úsudku. Za prvé, Smith (1994) poznamenává, že víra, že p má tendenci vypršet, zatímco touha, že p má tendenci vytrvat na vnímání, které není p. Jeho pozorování nevyvrací sofistikovanou verzi teorie besiru, která by měla být přesvědčena, že p má věřit, že p a touha jednat v souladu s vírou, že p. Zadruhé, Zangwil (2008) tvrdí, že síla motivace se může lišit, zatímco míra přesvědčení zůstává konstantní. Besiristé by odpověděli, že besire přiznává jak stupeň, tak sílu. Konečně, argumentuji, že víra, že p trvá, zatímco touha jednat na víře, že p vyprší se zavedením nové tělesné podmínky, a proto že víra a touha jsou odlišné duševní stavy., and Seungbae Park
- Rights:
- http://creativecommons.org/publicdomain/mark/1.0/ and policy:public