Cíl: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí mají v České republice omezený přístup ke zdravotní péči. Cílem této studie je popsat a analyzovat zkušenosti migrantů ze třetích zemí s jejich přístupem ke zdravotní péči a využíváním alternativních strategií k zajištění zdraví. Metody: Kvalitativní design za využití semistrukturovaných rozhovorů. Bylo realizováno dvacet čtyři rozhovorů s migranty ze třetích zemí různých národností a s různými typy povolení k pobytu na území České republiky. Výsledky: Migranti v praxi čelí četným problémům v přístupu ke zdravotní péči. Byly identifikovány hlavní bariéry přístupu ke zdravotní péči: omezený právní nárok na veřejné zdravotní pojištění, nedůvěra a špatná informovanost pojištění, nedůvěra a špatná informovanost zdravotnických pracovníků, přístup komerčních zdravotních pojišťoven založený na tržních principech, jazyková bariéra a nedostatek znalostí cizinců o českém zdravotnictví. Tyto překážky byly příčinou následujících alternativních strategií migrantů k zajištění zdraví: kontaktování nebo využívání lékařů v zemích původu, platby v hotovosti, odkládání zdravotní péče, návštěvy známých lékaře nebo lékařů s migračním původem a samoléčba. Závěr: Některé kategorie migrantů ze třetích zemí čelí formálním a neformálním překážkám využívání českého zdravotnického systému, které jsou příčinou alternativních strategií zajišťování zdraví. Ty mohou vést k nepříznivým účinkům na jejich zdraví. Tato studie ukazuje, že v souladu s mezinárodními lidskými právy je potřeba implementovat změny v rámci veřejné ev. zdravotní politiky a zajistit tak přístup ke zdravotní péči pro všechny legální migranty ze třetích zemí v České republice., Background: Some categories of third countries´ migrants in the CR have restricted access to healthcare. The aim of this study is to describe and analyse migrants´ experiences of access to health- -care. Methods: Qualitative design using semi-structured interviews with twenty four migrants in the Czech Republic. Results: Some categories of third countries‘ migrants face formal and informal barriers to the Czech healthcare system, which leads to alternative health-seeking strategies such as visiting doctors in countries of origin (so called salmon bias), payments in cash, postponing the health care, visiting the known physicians or physicians with migration background and self-medication. The barriers to healthcare were: limited legal entitlement to public health insurance, mistrust and lack of awareness of medical professionals, approach of commercial health insurance companies based on market principles, poor language skills, and lack of knowledge about the Czech healthcare system., and Karolína Dobiášová
Stárnutí populace má ekonomické, politické i sociální důsledky. Na demografické změny reaguje plánování potřeb dlouhodobé péče včetně úvah o počtu profesionálních pečujících. Ačkoli v řadě zemí Organizace pro hospodář skou spolupráci a rozvoj (OECD) včetně ČR převládá péče rodinných pečujících, množství profesionálů se má v těchto zemích do roku 2050 zdvojnásobit (v ČR dokonce ztrojnásobit). Potřeba existence kvalitních institucí zajišťujících dlouhodobou péči je provázána s nastavením příznivých pracovních podmínek a podporou dobré zdravotní kondice jejich zaměstnanců. Prevence a podpora zdraví jak stárnoucí populace, tak formálních i neformálních pečujících, představují významná témata v politice dlouhodobé péče. V rámci reflexe současného stavu podpory zdraví a pracovních podmínek formálních pečujících v českém prostředí jsme provedli kvalitativní sondu (focus groups), jejímž cílem bylo zjistit subjektivní názory této cílové skupiny na snahy zaměstnavatelů o podporu jejich zdraví formou zkvalitňování pracovních podmínek. Klíčovým tématem byla úroveň podpory zdraví na pracovišti a s ní související pozitivní a negativní faktory ovlivňující pracovní výkon., Population aging has economic, political and social consequences. Planning needs of long term care (LTC) and reflecting the number of professional caregivers responds to demographic changes. Although family caregivers dominate in many OECD countries including the Czech Republic, a number of professionals in these countries will double until 2050 (even triple in the Czech Republic). The need for the existence of quality institutions providing LTC setting is linked with good working conditions and health promotion of their employees. Prevention and health promotion of the aging population and of formal and informal caregivers are important topics in LTC policy. Within reflection of the current state of health promotion and working conditions of formal caregivers in the Czech environment, we conducted a qualitative probe (focus groups). The objective was to determine subjective opinions of this target group of employers’ efforts to promote their health by improving working conditions. The key theme included the level of workplace health promotion and related positive and negative factors affecting work performance., Blanka Jirkovská, Hana Janečková, and Literatura