V loňském roce vyšel v Časopise zdravotnického práva a bioetiky článek Skalpel a duše (č. 1/2013, autorka Andrea Baršová), který se zabýval proměnami vztahu společnosti a práva k transsexualitě. O několik měsíců později přinesla světová média zprávu o „uznání třetího pohlaví“ v Německu. Novinka s obsahem citovaného článku souvisí. Stejná linie myšlení, která vedla k upuštění od nucených zásahů do těla u transsexuálů, má zde svoji paralelu v přístupu k intersexuálním lidem. Předkládaný příspěvek shrnuje dosavadní přístupy k intersexualitě a seznamuje s nejnovějším vývojem v Německu, zemi s výrazným hnutím intersexuálních lidí, a na mezinárodní úrovni. Malá změna v německém právním řádu, a sice možnost neuvést v matriční knize narození pohlaví dítěte, má zatím k uznání jiného pohlaví daleko. Zpráva Německé etické rady z roku 2012, která německé zákonodárce ke změně vedla, a probuzený zájem mezinárodních lidskoprávních organizací o toto téma jsou však zřetelnými signály nastupující paradigmatické změny v přístupu k intersexuálním lidem v naší kultuře., A year ago, the article by Andrea Baršová Skalpel a duše (Scalpel and the Soul), which addressed recent transformation of societal and legal attitudes towards transsexuals, was published by the Journal of Medical Law and Bioethics (1/2013). A few months later, media worldwide released news on the recognition of third sex in Germany. This development is linked to the published article. The same line of thinking, which led to abandonment of enforced medical interferences in the bodies of transsexuals (in order to recognise their gender change), has here its parallel in current attitudes towards intersex people. This article sums up existing approaches to intersex individuals and discusses newest developments in Germany, a country with strong intersex movement, and on the international level. A small change in the German law, namely an option to leave open the entry for sex in birth registers, is far from legal recognition of other sex as such. However, the 2012 Report of the German Ethical Council, which inspired German lawmakers, as well as the awakened interest of the international human rights organisations are clear signals of a paradigm shift in attitudes towards intersexuals., Andrea Baršová, and Literatura
Alternativa je ve zdravé společnosti všudypřítomná a je zárukou diverzity, jež je obdobně jako v ekosystémech zárukou rozvoje a trvalé udržitelnos ti celku. Teprve modernizace zplodila masovou kulturu a masovou medicínu. Zatímco v mnoha společenských oblastech došlo od konce 60. let minulého století k legitimizaci alter nativních přístupů (umění, hudba, ekologie, zemědělství, energetika, pedagogika, peněžnictví), v medicíně je diskuze o alternativách odlišná a tendence k monopolizaci vědecké biomedicíny jako jediné správné medicíny extrémní. To je vysvětleno civilizačním procesem medicinalizace živ ota a existencí nesmírně složitého a sofistikovaného medicínsko-průmyslového komplexu, k terý obtížně dešifrovatelným způsobem propojuje rozmanité zájmy a potřeby lékařského škol ství, klinické praxe na jedné straně, masmedií a producentů léků, léčiv a zdravotnických technologií a pomůcek na straně druhé. Diskuze o alternativě v medicíně přesto probíhá a s ílí. Psychosomatický přístup je jednou z mnoha rozumných alternativ, nikoliv však jedinou. Dilema nestojí mezi medicínou, jež ignoruje mysl člověka a tou, jež jí přikládá někdy až příliš velký význam tváří v tvář genetickým faktorům či zátěži životního prostředí. Dalšími výz namnými alternativami je sociálně ekologický model zdraví a zdravotnictví, spočívajíc í na zdravých životních podmínkách a vztazích či komplexní alternativní léčebné systémy, jež jdou svým kosmologickým a spirituálním pojetím nad rámec psychosomatického. Psychické prož ívání je jen jednou z mnoha opomíjených determinant zdraví a jakákoli absolutizace či zjedn odušování vztahů mezi myslí a tělesnou úrovní by mohla být kontraproduktivní. Bylo by chyb né se domnívat, že zázračné řešení se nalézá v psychosomatice a že volba je buď- anebo. T rvale udržitelná medicína musí být pluralitní a integrativní, a jako taková bude bez d iskriminace, devalvování a nadřazování využívat všechny rozumné způsoby pomoci nemocným a to z důvodů etických, ekologických i ekonomických., Plurality is the fundament of healthy societies and diversity can be viewed as a symptom of growth and sustainability similarly to ecosystems. Only the modern civilization resulted in mass culture and mass medicine which is incorporated in a complex health care system. While in many areas of society a discourse on alternative so lutions became increasingly legitimate since the late 60s of the last century (alternative art, music, ecology, agriculture, energy, education, finance), the discussion on alternative solutions i n medicine and health care is much less visible and the overall monopolization of health care by th e scientific biomedicine prevails. This is explained by medicalization of life and by the impa ct of a highly complex and sophisticated medico- industrial complex, which merges the intere sts and needs of medicine (medical education, clinical practice and research) on one h and, with the interests of drug and technology producers, on the other. Though, the discussion on alternative approaches to health and disease exists and grows further. Psychosomatic approach is one of reasonable alternatives, but not the only one. The dilemma is not between medicine that ignores the human mind and that which integrates mind and body. Other possible approaches to health and disease are represented by e.g. social ecological model of health and health c are, which is based on healthy living conditions, fair opportunities and relationships or alternative healing systems which go beyond the psychosomatic perspective. Psychological domain is one of many neglected determinants of health. Psychosomatic medicine and psychosomatic ap proach per se cannot save the biomedicine. Sustainable medicine must be pluralist ic, integrative and not-discriminating in using all reasonable means to help the sick. There are sound ethical, environmental and economic proofs in the background., Křížová E., and Literatura
Moderní lékařské diagnostické metody umožňují zjištění vážného postižení plodu. Přesto dochází k narozením těžce malformovaných jedinců, neschopných bezprostředně nebo do budoucna uvědoměle využívat faktického stavu své biologické existence. Prezentuje se názor, že u novorozenců s takto vážnými malformacemi by mělo být přípustné upustit od úsilí o záchranu života i při naději na přežití, jsou-li malformace tak závažné, že vylučují do budoucna možnost smysluplné a uvědomělé lidské existence. Mělo by však jít o mimořádnou situaci, které je třeba předcházet především zabezpečením takové úrovně prenatální péče a zdravotnické výchovy, aby se prakticky možnost donošení a porodu těžce malformovaného jedince vyloučila., Modern medical diagnostic methods allow the detection of serious birth defects. Yet there are born severely malformed individuals who are unable (immediately or in the future) to use consciously actual state of their biological existence. There is opinion that it should be possible to abandon the effort to save lives (even when there is a chance of survival) when the malformations of the neonates are so severe that they exclude the future possibility for meaningful and conscious human existence. However, this should be a rare situation which should be avoided mainly by ensuring such a level of prenatal care and health education that the practical possibility of a full-term birth of severely malformed individuals would be excluded., Miroslav Mitlöhner, and Literatura
Pro klasifikaci prekanceróz vulvy se používá termín vulvární intraepiteliální neoplázie (VIN). Histologicky lze rozlišit dva základní typy VIN: VIN obvyklého typu (u-VIN) a VIN diferencovaného typu (d-VIN). Rozsah a intenzita dysplastických změn se v případě u-VIN vyjadřuje třístupňovým gradingem (u-VIN I, II a III). Prekancerózní potenciál d-VIN odpovídá vždy karcinomu in situ, proto se u této diagnostické jednotky grading neprovádí. Etiologicky je u-VIN spojena s infekcí vysoce rizikovými typy lidského papillomaviru (HPV), zatímco d-VIN je HPV negativní a rozvíjí se v terénu chronických vulvárních dermatóz typu lichen sclerosus a lichen simplex chronicus. u-VIN má tendenci k multifokalitě a k dlouhodobému recidivujícímu průběhu před transformací v invazivní dlaždicobuněčný karcinom. d-VIN se naopak vyskytuje spíše solitárně a má sklon k rychlé stromální invazi. u-VIN typicky postihuje ženy premenopauzálního věku s vyšší incidencí ostatních prekancerózních lézí dolního ženského pohlavního systému včetně perinea a anu. Pacientky s d-VIN bývají postmenopauzální ženy a není u nich pozorována asociace s výše zmíněnými dyspláziemi ostatních anatomických lokalizací. Nízká diagnostická reproducibilita kategorie u-VIN I, pochyby o prekancerózním potenciálu u-VIN I a problematické rozlišení u-VIN II a u-VIN III vedly k revizi současného diagnostického schématu. Podstatou změn je zrušení gradingu u-VIN se sloučením kategorií u-VIN II a u-VIN III a dále zrušení u-VIN I jako diagnostické jednotky. V revidované klasifikaci prekanceróz vulvy proto termín u-VIN reprezentuje high grade dysplastické léze asociované s HPV (dříve u-VIN II a u-VIN III) a d-VIN i nadále zůstává označením pro HPV negativní high grade prekancerózu., Classification of vulvar precancerous lesions is based on the concept of vulvar intraepithelial neoplasia (VIN). Two basic types of VIN are recognized histologically: VIN of the usual type (u-VIN) and VIN of the differentiated type (d-VIN). The three grade evaluation system is used to assess the intesity of dysplastic changes in u-VIN (u-VIN I, II and III). The precancerous potential of d-VIN corresponds to carcinoma in situ and therefore grading is not applied. u-VIN is etiologically linked to HPV infection, whereas d-VIN is HPV negative and emerges in the environment of chronic vulvar dermatoses (lichen sclerosus and lichen simplex chronicus). u-VIN has a tendency to multifocality and prolonged recurrent progression to the invasive squamous cell carcinoma. On the other hand, d-VIN represents rather a solitary lesion with a propensity to the rapid stromal invasion. u-VIN usually affects premenopausal women with a higher incidence of other precancerous lesions of the lower female genital tract including the perineum and anal area. Patients diagnosed with d-VIN are of postmenopausal age without any association with aforementioned dysplastic lesions of other anatomic locations. The low diagnostic reproducibility of the u-VIN I category, doubts about the precancerous potential of u-VIN I and the problematic distinction between u-VIN II and u-VIN III resulted in the modification of the current terminology. The grading of u-VIN was abandoned, u-VIN II and u-VIN III categories were merged and u-VIN I was removed from the classification scheme. The revised u-VIN category therefore represents high grade dysplastic lesions associated with HPV infection (former u-VIN II and u-VIN III categories) and the term d-VIN is still reserved for the HPV negative high grade vulvar precancerosis., and P. Škapa, T. Pichlík, M. Pluta, M. Halaška, H. Robová, L. Rob, R. Tachezy, J. Zámečník
Publikace Kmenové buňky – etické a právní aspekty výzkumu je společným dílem Davida Černého a Adama a Tomáše Doležalových. Publikace představuje zatím první významnější pojednání na dané téma v českém prostředí. Text je rozdělen do tří částí. První část přináší základní informace o kmenových buňkách. Druhá část pojednává o etických aspektech výzkumu na těchto buňkách. Tento výzkum vyvolává vážné etické kontroverze. Jedná se o tu část výzkumu, jež se věnuje embryonálním kmenovým buňkám. Tyto buňky jsou totiž získávány z lidských embryií, a to za cenu jejich zničení. Základní morální dilema pak vyvstává v souvislosti s otázkou po ontologickém, morálním statutu těchto embryií. Jedná se v případě lidského embrya o plnohodnotnou lidskou osobu, potencionálního lidského jedince či pouhý shluk buněk? Odpověď na tuto otázku má nepochybně zásadní význam. Specififické místo v rámci druhé části zaujímá filozoficky zaměřená kapitola, v níž se autoři snaží vyvrátit teorie, jež zpochybňují individuální a personální povahu lidského embrya. Třetí část je věnována právním aspektům výzkumu na embryonálních kmenových buňkách. Autoři zde podrobně informují o řešení této problematiky v různých mezinárodních právních dokumentech i v legislativách jednotlivých státu. Značná pozornost je zde věnována právnímu režimu získávání a používání embryonálních kmenových buněk v České republice., The aim of this review is to summarize main aspects of the book Stem cells - ethical and legal aspects of the research processed by Institute of State and Law of Czech Academy of Sciences in 2013 in Prague. As the title suggests the book itself is focused on most problematic issues related to the medical research on stem cells, especially on human embryonic stem cells, its main features and possibilities of solution. Paper itself describes the main interesting parts of the book., and Ondřej Lehký
Kolposkopie vulvy má zásadní význam při diagnostice a vymezení rozsahu dlaždicobuněčných prekanceróz, HPV asociovaných lézí a při podezření na časně invazivní vulvární karcinom. Kolposkopická terminologie vulvy umožňuje detailní a srozumitelný popis pozorovaného nálezu., Colposcopy of the vulva has an essential role in diagnostics and determination of extent of squamous pre-cancerous lesions, HPV associated lesions and suspicious early invasive disease. Colposcopical terminology of the vulva allowes detailed and understandable description of the visualised finding., Jiří Sláma, and Literatura