Článek poukazuje na skutečnost, že mužské sexuální dysfunkce nekomplikují sexualitu jenom mužům, ale ovlivňují pohlavní život celého páru. Zdůrazňuje, že díky úzké provázanosti a komplementaritě mužské a ženské sexuality se problémy mužů automaticky přenáší na jejich partnerky a naopak. Upozorňuje, že úroveň erekce a délka pohlavního styku jsou pro satisfakci ženy důležité, ale nemusí být vždy rozhodující. Sdělení shrnuje výsledky celosvětových studií, které popisují signifikantně vyšší výskyt ženských sexuálních dysfunkcí u partnerek mužů se sexuálními problémy. Zmiňuje rozdíly a postoje žen ve vnímání erektilní dysfunkce a předčasné ejakulace. Rozebírá problematiku dysfunkčního a asynchronního sexuálního páru. Komentuje, podle jakých kritérii hodnotí obě pohlaví kvalitu pohlavního styku a jakým způsobem přistupují ženy k této problematice. Zdůrazňuje význam léčby mužských pohlavních problémů a párové terapie pro sexuální spokojenost celého páru., The article points out the fact that male sexual dysfunctions do not only complicate the man’s sexuality but also impact the couple’s sexual life. It stresses that because of the close relation and complementarity of male and female sexuality, male problems are automatically transferred to the female partner and vice versa. The article emphasizes that although the erection quality and length of sexual intercourse are important for the female’s satisfaction, they are not always decisive factors. The paper summarises the results of global studies describing the significantly higher prevalence of female sexual dysfunctions in women with partners suffering from sexual dysfunctions. It mentions the differences and attitudes of women in perceiving erectile dysfunction and premature ejaculation. It summarises the problems of dysfunctional and asynchronous couples. It provides the criteria both sexes use to evaluate the quality of sexual intercourse, and the female approach to this problem. It points out the importance of treatment of male sexual problems and couple therapy for the couple’s satisfaction., and Pastor Z.
Předmětem studie je teoretická analýza feministické antropologie jako relativně autonomního výzkumného směru a svébytné antropologické disciplíny. Zvláštní pozornost bude věnována vývojovým proměnám feministické antropologie. Cílem studie je přispět k ap- likaci genderového přístupu na výzkum sociokulturních jevů. Proto je feministická antropologie analyzovaná jako přístup, který v opozici k tradičnímu androcentrickému studiu člověka vnáší do vědy o kultuře „ženský hlas“ a genderovou perspektivu., The subject of this study is a theoretic analysis of feministic anthropology as a relatively autonomous research approach and an independent anthropological discipline. Special attention will be paid to evolutionary changes of feministic anthropology. The study aims at enhancing the use of gender approach when researching socio-cultural phenomena. That is why feministic anthropology is analysed as an approach which – as opposed to the traditional androcentric study of man – brings into cultural science a “woman’s voice” and gender point of view., Václav Soukup, and Literatura
Myelodysplastický syndrom představuje klonální poruchu krvetvorby, jež se manifestuje s maximem ve věku 65–72 let. Patofyziologie onemocnění souvisí s genetickými změnami v jádře kmenové buňky. V rámci diagnostiky je zásadní vyšetřit kostní dřeň a doplnit cytogenetické, volitelně i molekulárně genetické vyšetření. Na základě těchto vyšetření je onemocnění přesně klasifikováno a je stanovena prognóza pacienta a optimální léčba. Léčebnou strategii je možno schématicky rozdělit na dvě skupiny. Pro pacienty s nižším rizikem spočívá doporučená terapie v podpůrné, stimulační nebo imunomodulační terapii. Léčba pacientů s vyšším rizikem zahrnuje podání hypometylačních preparátů, nebo chemoterapii s následnou transplantací krvetvorných buněk., Myelodysplastic syndrome is a clonal haemopoietic disorder that is manifested with a peak at the age of 65 to 72 years. The pathophysiology of the disease is associated with genetic changes in the stem cell‘s nucleus. In terms of diagnosis, it is essential to examine the bone marrow and provide cytogenetic and, optionally, molecular genetic testing, on the basis of which the disease is classified accurately and the patient‘s prognosis and optimal treatment are determined. The treatment strategy can be divided into two groups. The treatment recommended for patients with low risk consists of supportive, stimulation, or immunomodulatory therapy. The treatment of high-risk patients involves the administration of hypomethylating agents or chemotherapy with subsequent haemopoietic stem cell transplantation., Libor Červinek, and Literatura
A new nematode, Myleusnema bicumis gen. et sp. п., is described from the intestine of a characoid freshwater fish, Myleus ternetzi (Norman, 1929) (Cypriniformes: Serrasalmidae), from French Guiana. This cosmocercoid nematode species represents a new genus of the family Kathlaniidae, being characterized mainly by the shape of the body (the cephalic portion is separated from the rest of the body at the level of the nerve ring), structure of the cephalic extremity (presence of three lips and three lamella-like formations demarcating the buccal cavity), absence of an oesophageal pharynx, presence of medium-sized alate spicules (0.694-0.721 mm long), two conspicuous postcloacal homs associated with a gubernaculum, and by the number and distribution of caudal papillae in the male.
A new kathlaniid nematode, Myleusnema brasiliense sp. n„ is described from the intestine of a characoid fish, Myleus sp. (Serrasalmidae, Cypriniformes), from Brazil, It differs from the only other congeneric species Myleusnema bicornis Moravec et Thatcher, 1996 mainly in having an unseparated cephalic portion of the body, lips provided with Hanges with numerous spikelike appendages, deirids situated more posteriorly, more numerous (8 pairs) subventral preanal papillae in the male, and distinctly longer spicules (1.58-1.70 mm). The species description is based on light microscopic and scanning electron microscopic (SF,M) observations.
Direct cell-to-cell communication in the heart is maintained via gap junction channels composed of proteins termed connexins. Connexin channels ensure molecular and electrical signals propagation and hence are crucial in myocardial synchronization and heart function. Disease-induced gap junctions remodeling and/or an impairment or even block of intercellular communication due to acute pathological conditions results in derangements of myocardial conduction and synchronization. This is critical in the development of both ventricular fibrillation, which is a major cause of sudden cardiac death and persistent atrial fibrillation, most common arrhythmia in clinical practice often resulting in stroke. Many studies suggest that alterations in topology (remodeling), expression, phosphorylation and particularly function of connexin channels due to age or disease are implicated in the development of these life-threatening arrhythmias. It seems therefore challenging to examine whether compounds that could prevent or attenuate gap junctions remodeling and connex in channels dysfunction can protect the heart against arrhythmias that cause sudden death in humans. This assumption is supported by very recent findings showing that an increase of gap junctional conductance by specific peptides can prevents atrial conduction slowing or re-entrant ventricular tachycardia in ischemic heart. Suppression of ischemia-induced dephosphorylation of connexin seems to be one of the mechanisms involved. Another approach for identifying novel treatments is based on the hypothesis that even non-antiarrhythmic drugs with antiarrhythmic ability can modulate gap junctional communication and hence attenuate arrhythmogenic substrates., N. Tribulová, V. Knezl, Ľ. Okruhlicová, J. Slezák., and Obsahuje bibliografii a bibliografické odkazy
Myofibrillar creatine kinase (CK) that buffers ATP during fluctuating muscle energy metabolism has been selected for studies of conformational changes underlying the cellular control of enzyme activity. The force field was computed for three energetic states, namely for the substrate-free CK molecule, for the molecule conjugated with the MgATP complex, and for the molecule conjugated with the pair of reactants MgATP-creatine. Without its substrates, the enzyme molecule assumes an inactive "open" form. Upon binding of the MgATP complex, the CK molecule takes up a reactive "closed" conformation. Subsequent binding of creatine yields a nonreactive "intermediary" conformation. Acid-base catalysis is considered to be the basic principle for the reversible transfer of the phosphoryl group between the substrates. The results indicate that the substrate-induced energy minimizing conformational changes do not represent a sufficient condition for CK activity and that some other essential component of physiological control at the cellular level is involved in the transition from the intermediary to the closed structure of the molecule., J. A. Mejsnar, B. Sopko, M. Gergor., and Obsahuje bibliografii
Myoinositol je cyklický izomer D-glukózy, který se v lidském těle přirozeně vyskytuje. Účastní se mnoha biochemických reakcí. Aktuální výsledky řady randomizovaných kontrolovaných studií opakovaně potvrzují přínos podávání myoinositolu i v oboru gynekologie a porodnictví. Pozitivní účinky jsou potvrzeny u diabetiček, u žen s inzulinovou rezistencí, s hyperandrogenním syndromem, výborné výsledky jsou i v reprodukční medicíně., Myo-inositol is a cyclic isomer of D-glucose which naturally occurs in the human body. It is involved in many biochemical reactions. The current results of numerous randomized controlled studies have repeatedly confirmed the benefit of administering myo-inositol also in the fields of gynecology and obstetrics. Positive effects have also been confirmed in female patients with diabetes, in women with insulin resistance, hyperandrogenous syndrome, excellent results have been recorded in reproductive medicine, too., and Svatava Žalmanová
Pohybová inaktivita je průkazně spojena s manifestací chronických, kvalitu a prognózu života člověka významně negativně modifikujících onemocnění. Benefity pohybové aktivity zprostředkovává jistě mnoho více či méně provázaných patofyziologických mechanizmů, které dosud nebyly ve své složitosti zcela prozkoumány. Koncem 20. století se podařilo prokázat, že pracující příčně pruhovaný sval skutečně reguluje metabolickou a fyziologickou odezvu v ostatních orgánech. Jedná o několik stovek substancí, které mají autokrinní, parakrinní a endokrinní účinek. Tyto proteiny a peptidy, jsou-li vylučovány do krevního oběhu, ovlivňují významným způsobem metabolizmus vzdálených orgánů. Byly klasifikovány jako „myokiny“ (cytokiny produkované myocyty). Mezi identifikované myokiny lze zařadit např.: interleukiny – IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leucemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotropic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblastový růstový faktor 2), FGF21, FSTL1 (folistatin-related protein 1), irisin, EPO (erytropoetin) a BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokiny mají v lidském organizmu v prvé řadě imunoregulační roli. Další významnou úlohou myokinů je, shodou okolností rovněž v interakci s tukovou tkání, regulace energetické homeostázy. Ovlivňují také růst svalových vláken a jejich regeneraci, stimulují angiogenezi, uplatňují se v regulaci metabolizmu glukózy a mají prokázaný efekt na lipidy. S ohledem na svoji rozmanitou funkci představují myokiny do budoucna terapeutický cíl v léčbě poruch svalového růstu regenerace a také obezity. Další recentní výzkum směřuje k odhalení tzv. myokinové rezistence jako rezultátu dlouhodobé svalové inaktivity a její asociaci s chronickým subklinickým zánětem., Physical inactivity is demonstrably related to the manifestation of chronic diseases which significantly modify the quality and prognosis of life in a negative way. The benefits of exercise are surely mediated by many pathophysiological mechanisms interrelated in varying degrees, which have not yet been fully examined in their complexity. In the late 20th century it was positively proven that a working striated muscle really regulates the metabolic and physiological response in the other organs. These involve several hundred substances with autocrine, paracrine and endocrine effects. These proteins and peptides, if released into the blood stream, substantially affect the metabolism of distant organs. They were classified as “myokines“ (cytokines produced by myocytes). The identified myokines include e.g. IL4, IL6, IL7, IL15, myostatin, LIF (leukemia inhibitory factor), BDNF (brain-derived neurotrophic factor), IGF1 (insulin-like growth factor), FGF2 (fibroblast growth factor 2), FGF21, FSTL1 (follistatin-related protein 1), irisin, EPO (erythropoetin) and BAIBA (β-aminoisobutyric acid). Myokines have first of all an immunoregulatory role in the human body. Another important effect of myokines is, coincidentally also in the interaction with adipose tissue, the regulation of energy homeostasis. They also affect the growth of muscle fibres and their regeneration, stimulate angiogenesis, they are involved in the regulation of glucose metabolism and have a proven effect on lipids. Considering their diverse function, myokines present a prospective therapeutic goal in the treatment of disorders of muscle growth and regeneration as well as obesity. Another recent research moves toward uncovering of the “myokine resistance” as a result of long-term muscle inactivity and its association with chronic subclinical inflammation., and Zuzana Stránská, Štěpán Svačina
Monoklonální imunoglobuliny se v ojedinělých případech váží na tělu vlastní antigeny a způsobují tak autoimunitní poškození organizmu. V textu popisujeme Waldenströmovu makroglobulinemii, která se manifestovala bolestmi ve svalech a anémií. Pacientka pociťovala bolesti zad asi 3 roky před příchodem na naši ambulanci. V posledním roce se k bolestem zádových svalů přidaly i bolesti ve svalech horních a dolních končetin. Vzniklo tak podezření na polymyozitidu. Ta ale nebyla odborným vyšetřením potvrzena. Pacientka měla v kostní dřeni jasnou infiltraci lymfoplazmocytárním lymfomem a 10,8 g/l monoklonálního imunoglobulinu typu IgM. Koncentrace myoglobinu v séru a aktivita kreatinkinázy (CK) v séru byly opakovaně signifikantně zvýšené. Proto byla zahájena léčba monoklonální protilátkou antiCD20 (Mabthera) 375 mg/m2 i. v. 1krát měsíčně, cyklofosfamidem 500 mg/m2 i. v. den 1 a den 15 v 28denním cyklu a dexametazonem 20 mg 1.–4. den a 15.–18. den léčebného cyklu. Plánováno bylo celkem 8 cyklů. Již po 5. cyklu bylo dosaženo vymizení monoklonálního imunoglobulinu (negativní imunofixace), normalizace hodnot myoglobinu a CK a výrazný ústup bolestí svalů. Koncentrace hemoglobinu před léčbou byla výrazně snížená, po léčbě se normalizovala. Po 5 cyklech bylo tedy dosaženo kompletní remise Waldenströmovy nemoci dle biochemických parametrů a normalizace hodnot myoglobinu a CK v séru., Waldenström‘s macroglobulinemia which was manifested by muscle pain and anemia. The female patient had suffered from back pain for about 3 years before she came to our clinic. In the last year pain in the muscles of the upper and lower extremities developed in addition to back pain. This led to the suspicion of polymyositis. However this was not confirmed by a special examination. The patient was diagnosed with clearly established infiltration of lymphoplasmacytic lymphoma and 10.8 g/l of type IgM monoclonal immunoglobulin in the bone marrow. Serum myoglobin levels and serum CK activity were repeatedly significantly increased. Therefore the treatment with anti-CD20 monoclonal antibody (Mabthera) 375 mg/m2 i. v. was started, administered once a month, with cyclophosphamide 500 mg/m2 i. v. on days 1 and 15 of a 28-day cycle, and dexamethasone 20 mg from 1st through to 4th days and 15th through to 18th days of the treatment cycle. There were 8 cycles planned. Already after a 5th cycle, the disappearance of monoclonal immunoglobulin (negative immunofixation), normalisation of myoglobin and CK values and significant relief from muscle pain were achieved. The hemoglobin concentrations before treatment were significantly reduced, while they were normalised after treatment. After 5 cycles, the complete remission of Waldenström‘s disease was reached according to biochemical parameters, and normalisation of the serum myoglobin and creatine kinase levels was achieved., and Zdeněk Adam, Jarmila Kissová, Luděk Pour, Marta Krejčí, Eva Ševčíková, Renata Koukalová, Zdeňka Čermáková, Marta Černá, Zdeněk Král, Jiří Mayer